Root.cz  »  Připojení k Internetu  »  Pražské metro je plně pokryto mobilním signálem, projekt stál půl miliardy korun

Pražské metro je plně pokryto mobilním signálem, projekt stál půl miliardy korun

Petr Krčmář
2. 11. 2023
40 nových názorů

Sdílet

Po letech čekání dorazil na začátku října 2018 do tunelů pražského metra vytoužený mobilní signál. V první fázi konsorcium operátorů, které zastupuje T-Mobile, pokrylo LTE jen velmi krátký úsek mezi stanicemi Vyšehrad a Muzeum na trase C. Brzy se má pokrytí rozšířit až ke stanici Roztyly. Jak instalace vyzařovacích kabelů a dalších technologií v metru vypadá, jsme se byli podívat na stanici Pražského povstání. Od T-Mobilu jsme dostali také unikátní fotografie toho, jak probíhala instalace přímo v tunelech. Vítejte na exkurzi do zákulisí mobilního pokrývání metra!
LTE signál se v tunelech šíří tzv. vyzařovacími kabely. Ty fungují jako anténa, po celé své délce mají štěrbinu, přes kterou vysílají. Nepředstavujte si ji ale jako díru v kabelu, je samozřejmě krytá izolací.
Šterbina je nasměrována do tunelu pod určitým úhlem, aby vysílala směrem k oknům vagónů, popisuje náš průvodce, manažer zajištění kvality rozvoje sítě T-Mobilu Martin Štrébl. Vyzařovací kabel vede oběma tunely až těsně před stanici, kde se napojuje na klasické rozvody (ukončení těsně před stanici Pražského povstání vidíte na obrázku). V každé stanici je umístěno tzv. RRU, kde je umístěna vysílací technologie.
Kabely mají samozřejmě určitý útlum signálu, proto se napojují vždy z jedné stanice a z druhé stanice proti sobě. Výkon je ale podle Martina Štrébla dostatečný; naopak v krátkých úsecích je problém s tím, že je příliš silný a je potřeba jej uprostřed trochu utlumit. Signál mírně tlumí také vagóny metra, ale tento útlum prý není tak silný, jak operátoři čekali.
Podmínky v tunelech jsou poměrně přijatelné, kabely se nemusí nijak speciálně izolovat. Ocelové konstrukce ale musí být odizolovány od bludných proudů. Dopravní podnik tunely využívá částečně jako kolektory, po jedné straně tunelů vedou slaboproudé technologie (optické kabely apod.), po druhé silnoproudé.
Ve stanicích pak signál vysílají klasické antény umístěné na stropech.
Antény byste si snadno mohli splést s Wi-Fi přístupovými body, které jsou na stropech také umístěny. Antény se ve stanicích nedají instalovat přímo na podhledy, ale jsou na konzolích snížené o asi 30 cm, aby se operátoři vyhnuli interferencím.
Rozvody jsou pak ukryté v podhledech (při noční instalaci a měření jsou samozřejmě místy odkryté). Ve stanici obvykle bývá šest antén, někde jsou ještě další, které pokrývají přilehlé prostory mimo nástupiště, pokud je to potřeba.
Největší problém se signálem je paradoxně na Vyšehradě, kde se míchá signál zvenčí. Technici pořád hledají způsoby, jak intermodulace omezit – někdy stačí třeba jen pootočit anténu ve stanici.
O vysílání signálu se v každé pokryté stanici stará tzv. RRU (remote radio unit) hnízdo, podzemní obdoba tradiční základnové stanice.
Na zdi úzké chodby jsou umístěna jednotlivá tzv. rádia - jedno pro každou frekvenci každého operátora, na obrázku například 800 MHz Vodafonu.
V pražském metru je nasazena nová technologie pro slučování signálu od německé firmy Spinner Group. Postupně má nahradit i repeaterovou technologii, která je momentálně nasazena v novém úseku trasy A. „Je to úplná novinka, Spinner ji vyvinul pro české operátory, jinak ji ještě v Evropě myslím nemá nikdo,“ říká Martin Štrébl.
Jejím srdcem jsou HC slučovače (combinery), do kterých jdou signály ze všech rádií. Slučovače pak mají v každé stanici tři výstupy, které operátoři potřebují pro tři kabely: jeden na každý tunel a jeden na stanici jako takovou.
Napájení rádií s jištěním, každá firma má svoje.
RRU je samozřejmě vybaveno také zhášecím systémem. Na prevenci požárů a hašení jsou v metru obzvláště citliví.
Elektrická požární signalizace (EPS). Kdyby došlo k požáru, přehoří drát a okamžitě jde hlášení Dopravnímu podniku.
V metru se musí používat nehořlavé materiály a všechno prochází testy protipožární odolnosti, tzv. „pálením v peci“ při vysokých teplotách – jako například tato trubka ukrývající napájecí kabel.
V nedaleké místnosti je umístěna další důležitá část technologie – baseband unit (BBU). Sběrnice sbírá signál z jednotlivých rádií a stará se o jeho zpracování a odeslání přes optické linky k operátorům.
Optické připojení do sítí jednotlivých operátorů zajišťuje T-Mobile, data se tedy přenášejí na ústředny T-Mobilu, ze kterých se distribuují dále.
Popsali jsme si, jak technologie operátorů v metru aktuálně vypadá, teď se vydejme do nedávné minulosti a podívejme se, jak probíhala její instalace a jak se v tunelech v nočních pauzách tahají stovky metrů vyzařovacích kabelů. Autorem následujících snímků je Martin Štrébl z T-Mobilu.
Vyzařovací kabel má na sobě „výstupky“, které přesně zapadají do plastové úchytky. Zajišťuje se tak mimo jiné to, aby byl kabel správně nasměrován štěrbinou směrem do tunelu. Plastová úchytka je připevněna na kovové držáky, které se musí navrtat do stěn tunelů.
V tunelech a stanicích se může pracovat jen asi tři hodiny denně, v noční pauze mezi půl jednou a půl čtvrtou.
Přímo do kolejiště technici mohou vstoupit samozřejmě jen při vypnuté troleji.
Panují tu přísná bezpečnostní opatření. Každý, kdo vstupuje do tunelu, se musí zapsat a později zase odhlásit u dispečera.
Když jsou nainstalovány háčky a držáky, přijde na řadu kabel. Bubny s vyzařovacím kabelem se nejprve naloží na speciální montážní vlak.
Jedna role obsahuje 550 metrů kabelu.
Tohle je tzv. MUV – motorové univerzální vozidlo. V metru se používá na všechny možné servisní práce.
Kabely pro operátory instalovaly tři dodavatelské firmy. „Každá to dělá trochu jinak,“ popisuje Martin Štrébl. Jedna firma podle něj nejdřív celý kabel položila na háčky a pak jej zacvakávala do plastových úchytek, jiná jej do úchytek zacvakávala rovnou z vlaku.
Na osm stanic a tunelů bylo potřeba asi 11,5 km vyzařovacího kabelu a další stovky metrů klasického anténního kabelu.
„Máme vyzkoušeno, že se dají za jednu noc natáhnout dva bubny, čili 1100 metrů vyzařovacího kabelu. Ale je to fofr,“ usmívá se Štrébl.
Z hlediska intermodulací mezi jednotlivými pásmy představují největší problém v tunelech návěstidla, ocelové konstrukce a hektometrovníky, které jsou v tunelu umístěny po sto metrech a ukazují vzdálenost. V tunelech se pak signál různě odráží, proto se po instalaci proměřuje a ladí. Když je problém, tak se buď sníží výkon, nebo se případná překážka přemostí klasickým stíněným kabelem.
Po instalaci kabelu se provádí řada kontrol. Tohle je například tzv. „šablona“.
Jde o vlak s konstrukcí, na které je natažena gumička, která odpovídá profilu vlaku metra (samozřejmě s určitou rezervou, která má kompenzovat pohyby a naklánění vlaku při jízdě).
Testovací vlak jede tunelem a zkouší, jestli někde něco nečouhá a nevadí průjezdu.
Pokud se někde přijde na problém, musí se instalace předělat. Tunely kontroluje také například návěstní komise, která dohlíží na to, aby byly správně vidět hektometrovníky a návěstidla.
A jsme zpět v přítomnosti. Při naší návštěvě ve stanici Pražského povstání právě probíhalo kontrolní měření interferencí ve stanici.
„Momentálně projektujeme úsek Muzeum – Nádraží Holešovice a pak se půjde dál,“ uzavírá naši exkurzi Martin Štrébl. Celé metro má být pokryto do roku 2022.
Po letech čekání dorazil na začátku října 2018 do tunelů pražského metra vytoužený mobilní signál. V první fázi konsorcium operátorů, které zastupuje T-Mobile, pokrylo LTE jen velmi krátký úsek mezi stanicemi Vyšehrad a Muzeum na trase C. Brzy se má pokrytí rozšířit až ke stanici Roztyly. Jak instalace vyzařovacích kabelů a dalších technologií v metru vypadá, jsme se byli podívat na stanici Pražského povstání. Od T-Mobilu jsme dostali také unikátní fotografie toho, jak probíhala instalace přímo v tunelech. Vítejte na exkurzi do zákulisí mobilního pokrývání metra!
LTE signál se v tunelech šíří tzv. vyzařovacími kabely. Ty fungují jako anténa, po celé své délce mají štěrbinu, přes kterou vysílají. Nepředstavujte si ji ale jako díru v kabelu, je samozřejmě krytá izolací.
Šterbina je nasměrována do tunelu pod určitým úhlem, aby vysílala směrem k oknům vagónů, popisuje náš průvodce, manažer zajištění kvality rozvoje sítě T-Mobilu Martin Štrébl. Vyzařovací kabel vede oběma tunely až těsně před stanici, kde se napojuje na klasické rozvody (ukončení těsně před stanici Pražského povstání vidíte na obrázku). V každé stanici je umístěno tzv. RRU, kde je umístěna vysílací technologie.
Kabely mají samozřejmě určitý útlum signálu, proto se napojují vždy z jedné stanice a z druhé stanice proti sobě. Výkon je ale podle Martina Štrébla dostatečný; naopak v krátkých úsecích je problém s tím, že je příliš silný a je potřeba jej uprostřed trochu utlumit. Signál mírně tlumí také vagóny metra, ale tento útlum prý není tak silný, jak operátoři čekali.
Podmínky v tunelech jsou poměrně přijatelné, kabely se nemusí nijak speciálně izolovat. Ocelové konstrukce ale musí být odizolovány od bludných proudů. Dopravní podnik tunely využívá částečně jako kolektory, po jedné straně tunelů vedou slaboproudé technologie (optické kabely apod.), po druhé silnoproudé.
Všechny fotografie

Cestující si signál v pražském metru užívají už téměř dva roky, výjimkou byla stanice Jiřího z Poděbrad, která procházela rekonstrukcí a na instalaci mobilní technologie proto čekala. Stanice je od dnešního dne v provozu včetně konektivity zajištěné pomocí LTE a 5G.

Pokryto je tak všech 61 stanic včetně tunelů. Na akci několik let spolupracovali operátoři T-Mobile, O2, Vodafone a CETIN. Celá velká akce vyšla dohromady na více než půl miliardy korun.

V současné době probíhá výstavba nové linky D, kde už se s pokrytím mobilním signálem počítá od začátku.  Spolu s ostatními operátory pokračujeme ve spolupráci s DPP, kde jsme v rámci projektování dokumentace výstavby nového úseku metra D již zapracovali technologie a anténní systémy. Výstavba pokrytí nových úseků tak bude probíhat současně s výstavbou stanic, dodává Vladan Pekovič, ředitel technologií a IT ve společnosti T-Mobile.

(Zdroj: Lupa.cz)

Vstoupit do diskuse (40 názorů)
Našli jste v článku chybu?

Autor zprávičky

Petr Krčmář

Petr Krčmář

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.

Dále u nás najdete

Padělky za 24 korun a nulová obrana. Temu ničí český byznys

Jak funguje platforma IBM Power11?

7 věcí, kterými si kazíte business na LinkedInu aneb nebojte se mlčet

Co nového přináší Securitytrends 4/2025?

Billa zavírá svůj e-shop, hodně na něm prodělávala

Odpovědnost za rozhodnutí zůstává na lidech AI navzdory

Vánoční nákupy ohrožují podvodné e-shopy a falešné reklamy

Elektronický podpis: slabiny a možnosti přerazítkování

Zahraniční cestovní náhrady v roce 2026. 0smnást nových sazeb

Datové schránky se budou stěhovat a projdou redesignem

Firmy nejsou připraveny na změny. Čeká je krize komunikace

Nemoc koz ji dovedla k podnikání a založila přírodní lékárnu

Nevymknou se vládní investice do IT kontrole?

České investiční fondy sní americký sen

Osvědčený recept na linecké. Zásadní je správný poměr surovin

Lenovo ThinkPad P14s: uživatelské zkušenosti po půl roce používání

Příběh fyzioterapeuta, který léčí závratě a jezdí k lidem domů

Nasedl jsem to samořiditelného taxi bez volantu

V roce 2026 nevzrostou OSVČ jen odvody. Co dál se mění?

Mateřská 2026: Jak se zvýší dávka čerstvým maminkám