Názory k článku
Proč firmy vybírají uzavřený software místo otevřeného

OpenSource neznamená, že je sw zadarmo (tak mi to ze zprávičky vyznělo). Co se týče nezávislosti na jednom dodavateli tak si myslím, že je pro začátek důležitejší používat sw, který je postaven na standardních formátech (např. ODT, XMPP…). To je základ.

Ve firmách mají zvláštní způsob uvažování. Pro jednu českou pobočku zahraniční firmy jsem napsal jednoduchý software na evidenci, něco jako ekonomický systém. Funguje jim perfektně již řadu let a veškeré výkazy a přehledy, které odesílají své zahraniční „matce“, jsou naprosto v pořádku.

Před měsícem měla česká pobočka návštěvu. Přijeli ze zahraniční centrály. Mimo jiné jim zdejší ekonomická ředitelka předvedla ten můj software. Oni z něj znali ty výstupy, tak teď viděli naživo, jak se výstupy generují. Hrozně se jim to líbilo a pochvalovali si až do té doby, než se ředitelka neprozřetelně zmínila, že je to od malé české firmy a nestálo to ani půl milionu. V tu ránu nastal zlom, protože v delegaci začalo sílit podezření, že je něco špatně, když to dělala malá firma a stálo to tak málo. Že tam musí být nějaký skrytý zádrhel.

To jsou pak momenty, kdy se člověk diví, jakým způsobem se dá taky uvažovat.

Váš příspěvek spíš srovnává malé a velké firmy. Tak bych se chtěl zeptat, zda váš SW je opensource a tudíž to má nějakou větší souvislost se zprávičkou.

Případně zda firma dostala k SW zdrojáky.

Tady slo o to, ze cim drazsi software, tak ma ta firma vetsi zaruku, ze to pojede jak ma, ale nemusi to tak byt-a kvuli tomu davaj prednost placenymu sw.

Přesně tak jsem to myslel. Pro řadu vysoce postavených lidí (tzn. s rozhodovacími pravomocemi) je přímá úměra mezi cenou a kvalitou, takže čím dražší systém, tím musí být kvalitnější. To opensource (resp. GPL) vylučuje ze hry, protože když je to zadarmo, tak to přece nemůže být kvalitní. Další výborný názor je, že „tady ten SW je sice drahý, ale máme záruky, je to od firmy xxx“. Když se zeptám, jaké ty záruky mají, tak je chvilku ticho a když jim řeknu, že firma xxx (stejně jako 99% dalších) jakékoliv záruky vyjma té za vadná média zapovídá, tak je zase chvilku ticho. Někdy dodají něco ve stylu „ale dodala nám to firma yyy a stálo to tolik a tolik peněz, tak to bude kvalitní“.

Ano, dostala. Stejně spíš z principu, protože oni sami je nežádali a ani by nebyli schopni si to sami upravit. Ale jakou to má souvislost s tématem jsem popisoval u kus níže.

tak to je siglan proto si priste rict o vic :D

Firmy to kupují, protože prostě požadují smluvní podporu, často je to asi jen alibismus – v případě potíží je to na koho hodit.

Vždy je to o alibismu,
ve finále občas rozhodují lidé kteří s tím budou pracovat ale zodpovědnost leží na managementu, který tomu většinou nerozumí a tím si kryje záda. Prostě strach z odpovědnosti. Nic jinýho bych za tím nehledal.

Tím neukazují, že jsou bohatí, ale hloupí. Tak to asi nebude.

Bohuzel, je to jak pise prispevek nad Vami. Pravy manazer u nezinarodni spolecnosti musi mit manazersky telefon, vuz, odpovidajici bydleni a podobne propriety, aby zahranicni navstevy spravne pochopily ze je to manazer a firma kde pracuje je duveryhodna.

>>> Výhodou je, že když se takhle firma rozhodne, není závislá na jediném dodavateli a může si aplikaci upravit podle svého. <<<

Jaký je (z pohledu firmy) rozdíl, jestli je dodaný produkt open/closed source, pokud k němu vždy dostane zdrojáky ? Podle mě žádný.

Pokud jsme dělali sw na zakázku, vždy bylo ve smlouvě, že dodané dílo je včetně zdrojových kódů. Do autorských práv nevidím, ale předpokládám, že nakládání se zdrojovým kódem po předání díla lze taky ošetřit smluvně.

přišel jsem do styku s korporátní mentalitou. Odpor ke GPL je daný právním oddělením a „virozitou“ samotné licence. Problém je v tom, že firma si chrání své IP a součástí toho jsou i zdrojáky, patenty a postupy k danému software. Použití i fragmentu GPL toto IP fatálně ohrožuje a vynucená publikace zdrojáků je potencionální deathblow pro cenu akcií (což je jediná hodnota, na které managementu záleží). Ve zkratce: 1. Komerční software je OK, pokud za něj platíme licence 2. BSD, Apache a podobné licence jsou obecně OK, ale vyžadují přezkoumání právníků. 3. LGPL je spíše not-OK. Existujou výjimky, ale po prozkoumání právníky. 4. GPL software je no-go.

Upozorňuji, že přezkoumání právníky obnáší několikaměsíční proces několika (i desítky) právníků pro každou jednotlivou zemi, kde firma působí!!! Takže soupis software se dává před začátkem projektové fáze, protože všechno musí být čisté před vstupem do beta-testování, tj. test u zákazníků.

Jaká vynucená publikace zdrojáků? GPL přece nenutí firmu zveřejnit modifikovaný zdrojový kód, pokud nechce. Dostupnost zdrojáků je podmínkou při šíření, nikoliv však při samotném užívání GPL SW. Takže firma klidně může vzít GPL kód, upravit jej ke své libosti a používat jej pro svoje potřeby bez jakékoliv nutnosti zveřejnit zdrojáky.

Mimochodem, člověk by řekl, že knowhow firem bude spíše v lidech a datech než v aplikacích, které používají zaměstnanci firmy. V kontextu toho hovořit o „fatálním ohrožení IP“ mi přijde zvláštní.

Napadá mne leda jediná výjimka – pokud je to vývojářská firma. Jinak tomu opravdu nerozumím. Tím, že použiju třeba GPL DBMS, GPL webserver nebo GPL vektorový editor přece neohrozím knowhow firmy…

Jenže korporace není jedna firma. Takže to, co vám upraví vaše Poslední s.r.o. nelze používat v NewYorkHQ Corp., která vlastní evropksou centrálu (a ta vlastní českou centrálu a ta vlastní ono s.r.o.) je prostě šíření a podléhá to GPL restrikcím. Takové jest stanovisko právního oddělení a přes to ani vlak nejede.

Při šíření GPL SW je nutné nabídnout zdrojáky, ale jen tomu subjektu, komu jsem GPL SW poskytl – ne veřejnosti. Čili, pokud mám více subjektů patřící k nějakému uskupení, stále mám možnost v rámci tohoto uskupení držet modifikace uzavřené před okolním světem.

Nehledě na to, co už jsem naznačil výše, a sice, že celá řada SW prostě s know how firmy nebude mít vůbec nic společného a ani zveřejnění modifikovaných zdrojáků firmu nijak neohrozí.

Ne tak docela „If you make object code available on a network server, you have to provide the Corresponding Source on a network server as well“.

Tak si máte najmout nějaké lepší právníky, aspoň dostudované ;-)

I kdyby se jako základ použil GPL software a Poslední s.r.o. k němu něco dopsala a to něco by muselo být pod GPL – může klidně ten kód šířit po pobočkách, matkách dcerách, sesterských firmách, prostě kde chce, ale nemusí ho zveřejňovat – dá ho jen tomu, komu chce (resp. tomu, kam šíří binárku).

Řekněme, že daná firma vyvine komunikační protokol dejme tomu systému zařízení pro zabezpečení domů. Pokud při vývoji použije GPL pak může být přinucená zveřejnit kód daného protokolu.

On je tu jeste jeden duvod. U velkych korporaci jde hodne o Businnes continuity, toho se da dosahnout ruznymi pristupy a jeden z nich je, ze presunete co mozna nejvice odpovednosti na externi dodavatele, a mnohem mene budete zavisli vlastnich zamestnancich. Takze opensource ve velkych firmach ano, ale pouze poukud vam dela support nejaka jina korporace. A jina korporace k tomu zase nema moc duvod, kdyz vam muze nabidnout vlastni closed-source reseni. Jeste ze tu jsou firmy jako RedHat nebo Novell.

To je spíš nedorozumění pramenící z neznalosti licencí.

GPL tě nenutí zveřejnit zdrojáky, když je pozměníš – můžeš klidně používat modifikovaný GPL software a zrojáky si nechat pro sebe.

Dále pokud používáš GPL software pomocí standardních rozhraní*, tvoje aplikace nemusí být GPL – proto např. mohou běžně existovat např. komerční programy pro Linux.

*) tzn. nepracuješ s jeho zdrojákem, nezahrnuješ ho do svého programu.

Ale dejme tomu, že zjistíme u opensource programu nějakou chybu – třeba ne tak obecnou, ale pro používání aplikace v naší společnosti velmi závažnou. A nebo pootřebujeme doplnit nějakou vlastnost, která je pro nás podstatná. Jenže, autorům opensource projektu na druhém konci světa se to závažné nezdá, buď se věnují jiným problémům, a nebo už ve vývoji nepokračují. A co s tím?? A nepiště mi, že si to můžu doprogramovat sám…

Když si to nechcete dodělat vlastními silami, co vám brání v tom si jako firma najmout programátora, aby tu změnu provedl? Taky se můžete dohodnout s vývojáři daného SW a poslat peníze po dohodě jim…

Mimochodem, jak se to liší od uzavřeného SW ve stejné situaci? Tedy když v něm najdete chybu nebo jej potřebujete upravit? Liší – tam je to totiž mnohem horší. Když mám uzavřený SW, tak tu změnu může provést jediný subjekt – výrobce.

Když je software otevřený/svobodný, tu změnu může provést kdokoliv – tedy i vy. To mi v korporátním prostředí přijde jako nesporná výhoda – nejste závislí na jednom subjektu a máte také možnost si změny provádět sami, pokud chcete, nebo si na to někoho můžete najmout.

Tak napiste do M$, ze chcete psat vzorecky po vzoru Mapple, nebo LaTeXu … ze klikat je tam je otrava … jsem zvedav, co vam reknou, ale nekdo na o nakonec pry napsal makro … jo je openSource a neni od M$ ;-))

Na úvod musím předeslat, že pracuji pro firmu která se živí dodáváním komerčního řešení.

a) Je blbost, že vládcové nadnárodních společností nemají představu o tom jaký soft se používá v dceřinkách. Většinou je to tak, že matka vnutí OS každému koho koupí nebo s ním spolupracuje. Tedy my máme SAP, všichny naše pobočky a provozovny ho budou mít taky tečka. Nesnaží se většinou ani zkoumat, co za soft měla pobočka před nákupem, zda byl dobrý nebo špatný. Museli by investovat hromady peněz do úpravy reportů, začlenění do svých datových skladů atd… Fuj. Otravná práce, drahá práce, nikdo ji nechce dělat. Všude bude stejný systém a je po problému.

b) Je blbost, že se manažeři bojí GPL a opensource jako takového. Manažeři opravdu vyžadují záruky a dlouhodobou jistotu toho, že co koupili a do čeho investovali opravdový balík bude hromadu let fungovat. Investicí do garážové firmy riskují opravdu hodně. Zkusil bych to přirovnat k tomu, že by jste si měli na výběr zda koupit auto u chlápka, který jej sice dělá krásné, ale vaří ho po kusech vgaráži na koleně a nebo od škodovky. Samozřejmě se může stát, že z toho borce v garáží se jednoho dne vyklube druhý porše nebo škoda, ale stejně tak riskujete, že se z něj vyklube další zkrachovalý snílek. Vám ale po něm zůstane v garáží krásné auto, které nikdo nedokáže opravit. Manažer tedy volí vždy raději renomovanou firmu (která si řekne o balík) což mu do jisté míry zaručí to, že kdykoliv si vzpomene, že potřebuje něco změnit, tato firma tu bude, připravená jeho přání vyplnit v termínu který si stanovil. A prosím pomiňme teď globální krizi, které občas smete i obra a počítejme spíše s tím, že větší firmy na trhu zůstanou dlouhá léta bez úhony a připraveny tyto úkoly plnit.

c) Poskytování zdrojových kódů není žádná výhra. Specifické projekty se vyvíjejí ve specifických jazycích a nástrojích, kterým jen málo kdo rozumí. Zkuste si představit, že firma utratí 100 tis za „garážový“ soft a garážová firma lehne. Hurá nic se neděje, máme k tomu přece zdrojové kódy. a) opravdu mám poslední verzi? b) najdu někoho kdo se v tom maglajzu vyzná? c) najdu někoho, kdo je schopný mi do toho něco přidat, zná použitou technologii, programovací jazyk a dokáže ve zdrojích odhalit správná místa kde co změnit a upravit? d) najdu někoho kdo investoval do vývojové prostředí ve kterém je můj projekt napsaný, umí toto prostředí ovládat? d) Kolik za takového člověka či firmu zaplatím? Pravděpodobně to žádná garážovka nezachrání. To aby pak pan smutný majitel zdrojového kódu obrážel buzry a hledal někoho kdo se milostivě uráčí do takovéto práce jít. Už slyším ty zamítavé odpovědi studentů vysokých škol. Co to je? To není v ,NETu? Tak to si pane opravujte sám…

Dělám C++ vývojáře v jedné nadnárodní softwarové korporaci. GPL je u nás tabu. Nejen jako knihovny, ale i jako aplikace na desktopu (o serveru ani nemluvím).

Bylo nám rovnou řečeno, že pokud je něco licencováno GPL, tak shcválení neprojde přes právní oddělení. Příspěvek o pár řádků výše je úplně přesný.

A v čem je GPL horší než typická krabicová EULA licence?

Existuje nějaká činnost, kterou s programem s krabicovou licencí můžeme dělat a nemůžeme ji dělat s programem pod GPL? Já myslím, že ne.

Krabicový software: nesmíš modifikovat (nesmíš, ani když si to modifikuješ sám a nikomu to nedáváš). GPL: můžeš modifikovat.

Krabicový software: nesmíš vůbec šířit. GPL: můžeš šířit, ale musí to být pod stejnou licencí a musíš k tomu dodat zdrojáky.

Tak to jsou ti pravnici blbci.

Co mas na serveru je jedno, to ze ti neco lezi na NFS jeste neznamena, ze to musis pak dat vsem ;-))

A linkovat knihovny viz LGLP a GLP … pravda, mnohe knihovny maji vice licenci, preba BSD nebo dokonce komercni (QT)

Na úvod musím dodat, že diskutér, který začne označovat věci za blbost jen proto, že je ještě neviděl, mi nepřijde jako moc inteligentní jedinec. Osobně jsem viděl případy a), b) i c). První jsem popisoval výše. Na druhý jsem u klienta také několikrát narazil (a jak tu v diskuzi už někdo zmínil, ředitel dal to právníkům a ti to nedoporučili. Zda proto, že se toho báli nebo pro to, že tam reálně něco hrozilo, je celkem jedno. Podstatné je, že GPL záležitosti kvůli tomu dostaly generální stop. No a třetí případ jsem opět zažil osobně, kdy jsme pro jednu firmu dělali úpravy softu, od kterého měli zdrojáky, ale původní firma už neexistovala. Nešlo o nějakou extrémně složitou úpravu, nešlo o soft s miliony řádky kódu, ale zdroje jim pomohly, protože případné znovunaprogramování celého by je vyšlo tak minimálně 10× tolik.

Presne ! vetsina komercniho softu je maglajz a kdyz se zacnou pridavat nove funkce, tak prestane fungovat a musi se pockat na dalsi verzi, ktera to pak opravi.

Vezmeme si treba zalohovaci SW, vsechny enterpriste SW pouzivaji zastarale RPC a fce taktez notne stare, nemoderni a hlavne pomale. Kod je plny bugu a neni komentovany, otevira to tisice portu a vubec je to neco, co by zaslouzlo cele prepsat, jenze prepsat to a udelat to kompatibilni alepson datove (tedy ze sice musim vse preinstalovat, ale prevewdu DB, indexy a format pasek) je moc drahe a tak to do toho zadna firma nejde.

Vznikl proto OSS zalohoaci SW Bacula, je to enterprise reseni, krizenec legata, tivoli a Netbackupu + nejake vychytavky z jinych SW.

Ale pozuiva to jen 3! porty pro zalohu staci 1. a pro mechaniku jinde 2., 3. je jenom pro GUI na server … ale i 3 porty pro vsechny by byly super, umi to transparetne sifrovat komunikaci, online moduly jsou pres PIPE, tedy v pripade pruseru obnovim i do souboru a pak nejak pretahnu, nebo kdyz uz to mam dobre ozdalohovane, tak obnovu vzdy muzu poladit, pokud se neco zmenilo … a kupa jinych vychytavek.

Kdyz si porovnam Baculu s jinym SW, tak je bacula absolutni jednicka … zalohuje s ni i Cesnet do knihoven NEO8000 … coz uz je takove skoro enterprise zarizeni, knihovna velikosti RACKu, jasne, jsou i sila s nekolika tisici pasek … ale i to umi Bacula obslouzit ;-))

V praxi to spíše funguje tak, že velká renomovaná softwarová firma shrábne podstatnou část peněz a skutečnou práci zadá malým firmám. Zákazník má pak iluzi nějaké jistoty. Pak když dojde k nějakým problémům, je to ve skutečnosti problém zákazníka, protože velká sw firma si umí dobře napsat smlouvy – tedy i malé změny budou hodně drahé.

Takže pokud bych vzal příklad s tím autem, tak zákazník objedná auto třeba za 200 tisíc u škodovky, a ta nechá auto vyrobit u chlápka v garáži za 50 tisíc. Nebo hůře, nechá si vyrobit různé části aut v různých garážích (subdodavatelé) a to pak nějak poslepuje jiný garážník lepidlem (webové služby), dobře nalakuje a prodá jako supr auto. Auto vypadá pěkně, jen se s tím nesmí jezdit (padá to, je to pomalé, uživatelsky složité, ..). Vy zákazníku s tím chcete jezdít? No to si musíte ještě dokoupit Enteprise Solution Pack Car za 800 tisíc. A nemáte peníze? Tak se zatím spokojte s tím co máte, ale hlavně nikam s tím autem nejezděte. Vždyť ve smlouvě nikde není napsáno, že auto bude jezdit – požadovali jste klimatizaci, autorádio a centrální zamykání a to vše přece máte, tak jakýpak stěžování. Ale nakonec jsou spokojeni všichni, manažer zákazníka má kryté záda, renomovaná firma se napakuje a zvýší svoje renomé, garážové firmy z toho taky něco málo získají. A zkrátka přijdou buď akcionáři, nebo daňoví poplatnící, ale těm je to jedno, protože se to nedozví.

Musím na to zareagovat :-).

Jistě je v tom kus pravdy a ty opravdu velké firmy najímají ty menší. Do této oblasti nevidím.

Velká firma se ale většinou postará o to, aby existoval kvalitně zdokumentovaný kód, kvalitně zdokumentovaná funkčnost a kvalitně provedené testy. Drží si klíčové zaměstnance a hlídá si, aby s jejich odchodem neodešlo i knowhow. Pokud zbyde čas, tak to co se bude předávat dokonce zákazník před nasazením i vidí, takže může zachytit problémy včas a předejít tomu co zde píšete (aby mi to jezdilo, musím koupit exclusive pack… )

Tady se ale dostáváme na tenký led lidské komunikace. Přiznávám že je to velký problém, zákazník něco objedná, má představu jak to má fungovat a v praxi se ukáže že to nefunguje správně. Nikdo takové situace nevymýšlí úmyslně a ze všech sil se jim snaží předejít. Náklady na změnu jsou vysoké. Kdo je zaplatí?

Analytik který udělal (možná) chybu v analýze? Zákazník, který špatně specifikoval požadavky, nebo přes varování svéhlavě trval na svém? Tester který na problém nepřišel při testování? Ten kdo převzal agendu a dopustil její spuštění do provozu?

Pak samozřejmě nastává dohadování o tom, kdy co a kdy nedomyslel a v nejhorších případech se začnou otevírat smlouvy. Pravdou ale je, že poslední varianta již nikomu soudnému nedělá žádnou radost, Rozhádat si zákazníka = stres trvající měsíce až roky a jak víme, na ten se umírá :-).