Vlákno názorů k článku
Proč firmy vybírají uzavřený software místo otevřeného od mmartin - Na úvod musím předeslat, že pracuji pro firmu...

Na úvod musím předeslat, že pracuji pro firmu která se živí dodáváním komerčního řešení.

a) Je blbost, že vládcové nadnárodních společností nemají představu o tom jaký soft se používá v dceřinkách. Většinou je to tak, že matka vnutí OS každému koho koupí nebo s ním spolupracuje. Tedy my máme SAP, všichny naše pobočky a provozovny ho budou mít taky tečka. Nesnaží se většinou ani zkoumat, co za soft měla pobočka před nákupem, zda byl dobrý nebo špatný. Museli by investovat hromady peněz do úpravy reportů, začlenění do svých datových skladů atd… Fuj. Otravná práce, drahá práce, nikdo ji nechce dělat. Všude bude stejný systém a je po problému.

b) Je blbost, že se manažeři bojí GPL a opensource jako takového. Manažeři opravdu vyžadují záruky a dlouhodobou jistotu toho, že co koupili a do čeho investovali opravdový balík bude hromadu let fungovat. Investicí do garážové firmy riskují opravdu hodně. Zkusil bych to přirovnat k tomu, že by jste si měli na výběr zda koupit auto u chlápka, který jej sice dělá krásné, ale vaří ho po kusech vgaráži na koleně a nebo od škodovky. Samozřejmě se může stát, že z toho borce v garáží se jednoho dne vyklube druhý porše nebo škoda, ale stejně tak riskujete, že se z něj vyklube další zkrachovalý snílek. Vám ale po něm zůstane v garáží krásné auto, které nikdo nedokáže opravit. Manažer tedy volí vždy raději renomovanou firmu (která si řekne o balík) což mu do jisté míry zaručí to, že kdykoliv si vzpomene, že potřebuje něco změnit, tato firma tu bude, připravená jeho přání vyplnit v termínu který si stanovil. A prosím pomiňme teď globální krizi, které občas smete i obra a počítejme spíše s tím, že větší firmy na trhu zůstanou dlouhá léta bez úhony a připraveny tyto úkoly plnit.

c) Poskytování zdrojových kódů není žádná výhra. Specifické projekty se vyvíjejí ve specifických jazycích a nástrojích, kterým jen málo kdo rozumí. Zkuste si představit, že firma utratí 100 tis za „garážový“ soft a garážová firma lehne. Hurá nic se neděje, máme k tomu přece zdrojové kódy. a) opravdu mám poslední verzi? b) najdu někoho kdo se v tom maglajzu vyzná? c) najdu někoho, kdo je schopný mi do toho něco přidat, zná použitou technologii, programovací jazyk a dokáže ve zdrojích odhalit správná místa kde co změnit a upravit? d) najdu někoho kdo investoval do vývojové prostředí ve kterém je můj projekt napsaný, umí toto prostředí ovládat? d) Kolik za takového člověka či firmu zaplatím? Pravděpodobně to žádná garážovka nezachrání. To aby pak pan smutný majitel zdrojového kódu obrážel buzry a hledal někoho kdo se milostivě uráčí do takovéto práce jít. Už slyším ty zamítavé odpovědi studentů vysokých škol. Co to je? To není v ,NETu? Tak to si pane opravujte sám…

Dělám C++ vývojáře v jedné nadnárodní softwarové korporaci. GPL je u nás tabu. Nejen jako knihovny, ale i jako aplikace na desktopu (o serveru ani nemluvím).

Bylo nám rovnou řečeno, že pokud je něco licencováno GPL, tak shcválení neprojde přes právní oddělení. Příspěvek o pár řádků výše je úplně přesný.

A v čem je GPL horší než typická krabicová EULA licence?

Existuje nějaká činnost, kterou s programem s krabicovou licencí můžeme dělat a nemůžeme ji dělat s programem pod GPL? Já myslím, že ne.

Krabicový software: nesmíš modifikovat (nesmíš, ani když si to modifikuješ sám a nikomu to nedáváš). GPL: můžeš modifikovat.

Krabicový software: nesmíš vůbec šířit. GPL: můžeš šířit, ale musí to být pod stejnou licencí a musíš k tomu dodat zdrojáky.

Tak to jsou ti pravnici blbci.

Co mas na serveru je jedno, to ze ti neco lezi na NFS jeste neznamena, ze to musis pak dat vsem ;-))

A linkovat knihovny viz LGLP a GLP … pravda, mnohe knihovny maji vice licenci, preba BSD nebo dokonce komercni (QT)

Na úvod musím dodat, že diskutér, který začne označovat věci za blbost jen proto, že je ještě neviděl, mi nepřijde jako moc inteligentní jedinec. Osobně jsem viděl případy a), b) i c). První jsem popisoval výše. Na druhý jsem u klienta také několikrát narazil (a jak tu v diskuzi už někdo zmínil, ředitel dal to právníkům a ti to nedoporučili. Zda proto, že se toho báli nebo pro to, že tam reálně něco hrozilo, je celkem jedno. Podstatné je, že GPL záležitosti kvůli tomu dostaly generální stop. No a třetí případ jsem opět zažil osobně, kdy jsme pro jednu firmu dělali úpravy softu, od kterého měli zdrojáky, ale původní firma už neexistovala. Nešlo o nějakou extrémně složitou úpravu, nešlo o soft s miliony řádky kódu, ale zdroje jim pomohly, protože případné znovunaprogramování celého by je vyšlo tak minimálně 10× tolik.

Presne ! vetsina komercniho softu je maglajz a kdyz se zacnou pridavat nove funkce, tak prestane fungovat a musi se pockat na dalsi verzi, ktera to pak opravi.

Vezmeme si treba zalohovaci SW, vsechny enterpriste SW pouzivaji zastarale RPC a fce taktez notne stare, nemoderni a hlavne pomale. Kod je plny bugu a neni komentovany, otevira to tisice portu a vubec je to neco, co by zaslouzlo cele prepsat, jenze prepsat to a udelat to kompatibilni alepson datove (tedy ze sice musim vse preinstalovat, ale prevewdu DB, indexy a format pasek) je moc drahe a tak to do toho zadna firma nejde.

Vznikl proto OSS zalohoaci SW Bacula, je to enterprise reseni, krizenec legata, tivoli a Netbackupu + nejake vychytavky z jinych SW.

Ale pozuiva to jen 3! porty pro zalohu staci 1. a pro mechaniku jinde 2., 3. je jenom pro GUI na server … ale i 3 porty pro vsechny by byly super, umi to transparetne sifrovat komunikaci, online moduly jsou pres PIPE, tedy v pripade pruseru obnovim i do souboru a pak nejak pretahnu, nebo kdyz uz to mam dobre ozdalohovane, tak obnovu vzdy muzu poladit, pokud se neco zmenilo … a kupa jinych vychytavek.

Kdyz si porovnam Baculu s jinym SW, tak je bacula absolutni jednicka … zalohuje s ni i Cesnet do knihoven NEO8000 … coz uz je takove skoro enterprise zarizeni, knihovna velikosti RACKu, jasne, jsou i sila s nekolika tisici pasek … ale i to umi Bacula obslouzit ;-))

V praxi to spíše funguje tak, že velká renomovaná softwarová firma shrábne podstatnou část peněz a skutečnou práci zadá malým firmám. Zákazník má pak iluzi nějaké jistoty. Pak když dojde k nějakým problémům, je to ve skutečnosti problém zákazníka, protože velká sw firma si umí dobře napsat smlouvy – tedy i malé změny budou hodně drahé.

Takže pokud bych vzal příklad s tím autem, tak zákazník objedná auto třeba za 200 tisíc u škodovky, a ta nechá auto vyrobit u chlápka v garáži za 50 tisíc. Nebo hůře, nechá si vyrobit různé části aut v různých garážích (subdodavatelé) a to pak nějak poslepuje jiný garážník lepidlem (webové služby), dobře nalakuje a prodá jako supr auto. Auto vypadá pěkně, jen se s tím nesmí jezdit (padá to, je to pomalé, uživatelsky složité, ..). Vy zákazníku s tím chcete jezdít? No to si musíte ještě dokoupit Enteprise Solution Pack Car za 800 tisíc. A nemáte peníze? Tak se zatím spokojte s tím co máte, ale hlavně nikam s tím autem nejezděte. Vždyť ve smlouvě nikde není napsáno, že auto bude jezdit – požadovali jste klimatizaci, autorádio a centrální zamykání a to vše přece máte, tak jakýpak stěžování. Ale nakonec jsou spokojeni všichni, manažer zákazníka má kryté záda, renomovaná firma se napakuje a zvýší svoje renomé, garážové firmy z toho taky něco málo získají. A zkrátka přijdou buď akcionáři, nebo daňoví poplatnící, ale těm je to jedno, protože se to nedozví.

Musím na to zareagovat :-).

Jistě je v tom kus pravdy a ty opravdu velké firmy najímají ty menší. Do této oblasti nevidím.

Velká firma se ale většinou postará o to, aby existoval kvalitně zdokumentovaný kód, kvalitně zdokumentovaná funkčnost a kvalitně provedené testy. Drží si klíčové zaměstnance a hlídá si, aby s jejich odchodem neodešlo i knowhow. Pokud zbyde čas, tak to co se bude předávat dokonce zákazník před nasazením i vidí, takže může zachytit problémy včas a předejít tomu co zde píšete (aby mi to jezdilo, musím koupit exclusive pack… )

Tady se ale dostáváme na tenký led lidské komunikace. Přiznávám že je to velký problém, zákazník něco objedná, má představu jak to má fungovat a v praxi se ukáže že to nefunguje správně. Nikdo takové situace nevymýšlí úmyslně a ze všech sil se jim snaží předejít. Náklady na změnu jsou vysoké. Kdo je zaplatí?

Analytik který udělal (možná) chybu v analýze? Zákazník, který špatně specifikoval požadavky, nebo přes varování svéhlavě trval na svém? Tester který na problém nepřišel při testování? Ten kdo převzal agendu a dopustil její spuštění do provozu?

Pak samozřejmě nastává dohadování o tom, kdy co a kdy nedomyslel a v nejhorších případech se začnou otevírat smlouvy. Pravdou ale je, že poslední varianta již nikomu soudnému nedělá žádnou radost, Rozhádat si zákazníka = stres trvající měsíce až roky a jak víme, na ten se umírá :-).