Vlákno názorů k článku
Quake live již brzy i pro Linux od Lael Ophir - Podle mě je to velmi špatný nápad. Budeme...

No ne, já mám tolik fanoušků… Netušil jsem, že se stanu mezi uživateli Linuxu známějším, než Rasputin v carském Rusku :)
Zkuste ubrat na spikleneckých teoriích, a přidat na reálném uvažování. Nejsem z MS, ale pro vaši informaci jsem pár zaměstnanců MS v diskusi na rootu viděl (třeba Štěpán Bechyňský). Chovají se velmi decentně. No a na abclinuxu jsem ještě nebyl. Ale děkuji za pozvání, vyřídím tam vaše pozdravy :)

Pro vaši informaci mi nikdo za účast v diskusi neplatí. A pokud cítíte, že volná diskuse k tomatu lidi „přivádí na úplně blbou cestu“, tak se zamyslete nad svým vztahem ke svobodě slova a informace. Asi nic moc, že? Ale možná by vám spíš vyhovoval pěkný groupthink, kde se všichni plácají po ramenou, jak je všechno v pohodě. Sice by to byly technicky naprosté nesmysly (jaké se na rootu lze dočíst často), ale protože by existoval jen jediný „správný“ pohled, tak by vám to nepřišlo. Takže: fakt se musíte bát názorů jiných lidí tolik, že je potřebujete zakazovat?

Ještě si neodpustím malé rýpnutí. Lidé se na (z vašeho hlediska) „úplně blbou cestu“ přivádějí sami. Více než 95% si jich vybralo Windows. Možná k tomu mají důvod, a vy jste buď v zajetí nějaké iluze , nebo máte silně menšinové potřeby.

Ještě k tomu security threadu. Zkuste si zjistit fakta. ActiveX je prostě komponentový model. Podobně jako můžete firefox rozšířit přes NPAPI (Flash, QuickTime, SilverLight, Java a řada dalších), tak můžete podobně rozšířit MSIE pomocí ActiveX komponent. Rozdíl je v tom, že ActiveX komponenty lze použít vyjma browseru i v desktopových aplikacích, takže můžete ten samý kód sdílet mezi desktopem a webovou aplikací. A je pro ně dobré vývojové prostředí.
A znovu podotýkám, že pokud vás diskuse k věci díky vašemu nesouhlasu s konkrétními nízory irituje natolik, že byste chtěl někteér názory zakazovat, tak byste se nad sebou měl hluboce zamyslet.

Představte si hypoteticky situaci, kdy je Linux prostě ve všem lepší. Psal byste pak že jsou lepší Windows, jen abyste nebyl nařčen z „úmyslné diskreditace Windows“? Asi těžko, že?
Můj názor je ten, že se různé věci hodí pro různé účely. Pokud například někdo dnes použítá AIX, HP-UX nebo Solaris na předraženém ne-Intel HW, a výkonem mu stačí Intel, tak má dvě volby. Někteří jdou do Intel/Windows, a historicky je takových většina. Jiní chtějí zůstat na unixu. Pro ty druhé je určitě dobrou volbou Linux, FreeBSD, nebo třeba Solaris pro Intel. Pro Linux bude z té skupiny asi největší výběr SW, a nejlépe se budou shánět lidé.
Open source jako koncept, i Linux jako systém, mají dlouhou řadu problémů. Relativně malé rozšíření OS i Linuxu je dáno právě těmi problémy. Lidé totiž v drtivé většině případů nevybírají produkty podle sympatií s myšlenkou open source, ale podle svých potřeb a svého rozpočtu. Přesto doma raději zaplatí tisíce korun za Windows, než by použili Linux, který můžou mít zdarma. Grafici raději zaplatí desítky tisíc korun za Photoshop, než by používali Gimp, který mohou mít zdarma. To jsou nejkřiklavější případy, kdy se demonstruje, jak ten který open source neplní potřeby zákazníků. Můžete zavírat oči, ale realitu to nezmění.

Váš problém je v tom, že jste se grafikou nikdy neživil. Grafik například potřebuje pracovat ve CMYK prostoru. Nebo potřebuje editovat obrázky v HDR (High Dynamic Range, tedy více než 8 bitů na kanál). Potřebuje vysoce produktivní ovládání, a kvalitní profesionální pluginy (pěkné jsem viděl pro hloubku ostrosti, fakt špička). Jestli jste se schopnostmi ve věcech grafiky na úrovni pana Krčmáře, viz linky níže, tak vám možná Gimp stačí. Pro grafika je to ale nástroj na nic. A to bez ohledu na to, že existuje i port Gimpu pro Windows.
Jak zničit fotku snadno a rychle
Jak snadno a rychle vyrobit „pohled mrtvé milenky“

Váš problém je, že jste nikdy nepoužíval workgroup SW. NEJDE o emailového klienta. V Outlooku totiž máte také sdílené adresy, kalendáře pro lidi i zdroje (například plánovací kalendář jednací místnosti), a při plánování schůzky vidíte rovnou dostupnost ostatních účastníků i zdrojů. Vyjma toho máte v Outlooku úkoly, sdílené složky atd. Navíc můžete svůj účet na Exchange Serveru synchronizovat s desktopem, notebookem i PDA. Nejen že u konfigurace nestrávíte dlouhé dny, ale běhá to i pro desítky tisíc lidí v jedné firmě, je to velmi rychlé a spolehlivé (i v tom, že jsou data vždy na serveru). Když si na PDA změníte termín schůzky, tak to za minutu uvidíte na notebooku i desktopu. Také můžete pro Exchange psát workflow (třeba objednávání kancelářských potřeb, schvalování dovolených, nebo schvalování smluv), integrovat faxový server atd. K tomu zahraniční firmy používají videokonference rovnou z Outlooku, a existují i hlasové ústředny-asistentky, které umí například přepojit hovor (vyhledají s vámi osobu ve firemním adresáři, pak spojí hovor), odříkat vám emaily nebo kalendář, pustit voicemail, nebo posunout sjednanou schůzku (calendar for today – … – i'll be late – how late? – 15 minutes late"). V důsledku pak máte „jeden Outlook“ na desktopu, notebooku i v telefonu, a máte tam emaily, faxy, hlasové zprávy, schůzky, úkoly, kontakty, a prakticky vše, co potřebujete ke spolupráci ve skupině. Jenže tohle vy prostě NEVÍTE, a Outlook je pro vás divný a předražený emailový klient, který používají nějací blbci ve firmách.

U toho věřejného vs neveřejného je to podobné, jako výše. Do Linuxu je možná vidět, ale vidí do něj jen vývojáři (a z nich jen ti, kteří mají náladu a čas louskat zdrojáky konkrétní aplikace – no a čas, to jsou peníze). Navíc jsou aplikace často v naprosto otřesné kvalitě. Jako základní věc si můžete zkusit lokalizaci Linuxu (desítky procent textu bez lokalizace), nebo nápovědu (vyhledejte si pár úkolů typu změna rozlišení obrazovky, připojení tiskárny, přidání uživatele). Ve Windows jsou samozřejmě také chyby, bezchybný SW totiž prakticky neexistuje. Ovšem není pravda, že se chyby Windows řeší až vydáním nové verze. MS vydává hromady individuálních oprav (ke stažení zdarma na webu MS, některé jdou přes Windows Update), bezpečnostních oprav (ty se instalují přes Windows Update), a Service Packů.

Kupodivu formáty které čte jen daná aplikace najdete v Lotus Notes, Oraclu, AutoCADu, a řadě dalších aplikacích. Neexistuje totiž žádné pravidlo, které by říkalo, že váš vlastní datový formát musí přečíst i jiné aplikace. MS pravda na nátlak EK uvolnil řadu protokolů, což je velmi neobvyklé (EK tím ukazuje pohrdání soukromým vlastnictvím, autorskýn právem i intelektuálním vlastnictvím).
Tak počkejte. Nejprve mi tvrdíte, že MS nevydává žádné záplaty. Teď jich vydává hafo, ale pro Linux žádné nejsou potřeba. To není pravda. Nechte si zaktualizovat svoje distro, záplat bude obrovská spousta. Navíc aplikace pro Linux jsou jeden bug na druhém. Když jsem naposledy zkoušel KWord (už je to pravda pár let zpátky), tak na nové instalaci Mandrivy padal pravidelně do 5 minut. U ještě starší verze KWordu jsem zapsal text v 8859–2, poté v UTF-8. Oboje OK. Pak jsem dal Print Preview, a kde bylo použité UTF-8, tam byly české znaky nahrazené otazníky. Takových opakovatelných a zkodumentovatelných chyb najdu v každém distru minimálně deset během prvních pár hodin používání. Ovšem uživatelé Linuxu jsou mimořádně nenároční. Kompiluje to? A dá se to dokonce spustit? Tak je to skvělé! Někteří si pak dokonce bléhově myslí, že open source jako Gimp může nahradit profi nástroj jako Photoshop.
Tady ještě příklad toho, jak se já dívám oblíbený program EasyTag. Není to moc lichotivé: http://www.root.cz/…zory/218770/

Já mám jít do politiky? Člověře, běžte tam vy. Nejprve jste tvrdil typu „oni si porizujou Photoshop protoze maji nainstalovanej windows a ne proto ze Gimp je open source“, které plynou z toho, že jste nikdy v open source aplikacích NEPRACOVAL. Hraní si s aplikacemi není práce s nimi. A když už vám napíšu, jak jste mimo, tak se snažíte od tématu utéct. To by se vám v politice mohlo hodit ;)

Moje chyba, to jste opravdu nenapsal.
Pokud chybu vidí uživatel, tak na její odhalení zjevně nepotřebujete zdroják. A aby bylo vidět, že nějaká funkce nefunguje, nebo že je interface splácaný jako když pejsek a kočička vařili dort, na to také zdroják nepotřebujete. To jsou věci, o kterých jsem mluvil já.
Vy ale máte zřejmě na mysli bezpečnost. Kde je ta výhoda open source? Všechny chyby v principu opravit nelze, protože by to bylo příliš drahé (open source je často testuje minimálně, případně vůbec). SW na současné úrovni technologie prostě musí mít chyby, protože je dělají autoři kódu. Open source nijak nepomáhá. K odhalení chyby nepotřebujete zdroják (viz bezpečnostní chyby nalezené v komerčních SW). Open source není v principu bezpečnější. Je to vidět třeba na Firefoxu. Dokud ho nikdo nepoužíval, chyby v něm nebyly. Jak ho začalo nějaké procento lidí používat, má chyb hromady – za rok 2008 dokonce víc než MSIE. Kupodivu ty chyby nikdo neodstranil před nasazením FF do produkce.

Chcete jeden příběh, který boří mýtus bezpečného open source? Vývojář Debianu jednou při kontrole OpenSSL našel něco, co se nelíbilo nástroji Valgrind. Tak odstranil kousek kódu, který podle něj byl zcela zbytečný. V důsledku toho všechna distra založená na Debianu po dobu dvou let generovala velmi slabé SSL certifikáty (jen 32768 kombinací, v praxi často ještě méně), a celá kryptografie v Debianu proto šla do háje.
No a ten vtip? Tohle celé bylo ve formě zdrojáku na očích po dobu roku a půl. Za tu dobu si toho nikdo nevšiml. Vždyť proč by ten zdroják někdo studoval? Nakonec problém odhalil nějaký člověk bez pohledu do zdrojáku (konkrétně Andy Polyakov). Zdroják nepomohl, tak jako nepomůže ve většině případů.
http://www.root.cz/…l-v-debianu/
http://www.metasploit.com/…ian-openssl/
http://lists.debian.org/…sg00152.html 

Browsery umí omezovat pluginy na konkrétní servery? A jaký má smysl mít plugin do browseru, který může běžet jen na jedné stránce?

V pripade QL pluginu je to velmi dobry napad. Okrem ineho tak vyrobca obmedzi piratske servery. A je IMO mozne tvrdit s istotou bliziacou sa pravde, ze QL plugin ma zoznam (whitelist) povolenych serverov hardcoded.

Tohle se ve Windows řeší tak, že se napíše malá lokální aplikace, která používá jádro browseru. U MSIE/Trident to není problém. Dělá to tak WinAmp (WinAmp browser), Steam, GTA IV, a řada dalších. Chápu, že s Firefoxem to půjde těžko, protože podle všeho pořád není komponentový.

Firefox/Gecko existuje i jako ActiveX a ve Wine je použitý jako (plně kompatibilní) náhrada za Trident. Funguje tam ve Steamu a řadě dalších aplikací, které vůbec nemají tušení, že je tam něco jiného.

Firefox existuje jako ActiveX, a umí plně nahradit Trident? O tom se rád dozvím víc. Máte odkaz na nějakou dokumentaci? Jinak té plné náhradě nevěřím, protože to opět skončí třeba na ActiveX komponentách použitelných v MSIE/Tridentu.

Mozilla ActiveX Control? Špatný vtip. Gecko není multithreadové, což asi bude problém. Navíc jde o částečnou implementaci COM interface MSIE verze 4. Hřebíčkem do rakve je fakt, že ta control stejně nezobrazí totéž, jako MSIE. Například stránku s ActiveX prvky prostě nezobrazí.

Fakt vám nepřipadá jako problém, když počítáte s multithreadovým chováním HTML engine, a on se tak nechová? No a ActiveX prvky samozřejmě problém jsou. Embedded browser použijete zřejmě na specifické aplikace, a tam se ActiveX mohou velmi hodit. Před časem jsem tu jako typickou ukázku dával workflow designer. Ten v čistém HTML asi v požadované kvalitě nenapíšete. Naopak jako ActiveX prvek ho můžete použít jak na webu, tak na intranetové stránce.

Jak jsem psal, ten ActiveX prvek nabízí omezenou kompatibilitu s MSIE 4.0 (The interfaces for Internet Explorer 5.0 are considerably more complicated and I have not reached a decision whether I should attempt to implement them in Mozilla), a to ještě v kdo ví jakém stavu (The following interfaces have been implemented satisfactorily). Jinak ActiveX komponenta zobrazující jiný ActiveX prvek není nic obskurního. Například pokud zobrazená stránka obsahuje video, Flash nebo Javu, tak tam bude použit příslušný ActiveX prvek k jejich prezentaci.
Výběr není zakázané slovo. On jenom v daném kontextu nemá smysl. Trident je totiž automaticky součástí systému, takže ho nemusíte instalovat, a lze ho používat z jakéhokoliv prostředí jako ActiveX prvek. Gecko, pokud ho vůbec máte nainstalované, je přes nativní interface XPCOM použitelné jen z C++. Co byste si vybral jako vývojář vy?

Ostatní browsery používají pro zobrazení videa Flash přes NPAPI. Pokud ale máte stránku používající WMP ActiveX Control, tak máte s Geckem smůlu. Podobně máte smůlu u jakékoliv jiné ActiveX komponenty.
Běh Steamu pod Wine má podle vás dokazovat co? Wine podporuje jen 66% Win32 API, a zbytek volání tiše ignoruje.
Přibalit k aplikaci Gecko znamená, že budete muset aplikaci aktualizovat každých pár týdnů, když se v Gecku objeví nová díra. Integrace Gecka přes ActiveX je neúplná, a vůbec je poněkud přes ruku. A používat XPCOM je špatný nápad.