Qualcomm Quick Charge 5 se 100W+ nabije telefon z 0 na 50 % za 5 minut

W+ není žádná jednotka.
Místo "se 100W+" správně "s příkonem > 100 W"
To že výrobce to napíše špatně neznamená že to musí být špatně i tady.

Jsou i horší věci. Třeba chybějící čárky v souvětí.

A po půl roce takového nabíjení bude baterka vyřízená...sám jsem u svého telefonu uložil rychlonabíječku do šuplíku a nabíjím běžnou. Nepotřebuju mít z nuly na 100% do hodiny, raději chci, ať baterie vydrží rozumnou dobu.

nevim jak tvuj telefon, nebo s qc5/100w, ale ma zkusenost s Nokia7Plus ktere ma 18W QC3 je takova ze po ~2.5roce nabijeni original rychlonabijeckou je zbyvajici kapacita baterky 90% a stale vydrzi nabita ~3-5 dny s SoT ~3-7h ;-)

Půl kapacity za 5 minut, to by realisticky mohla být plná za 15-20 minut, což dává průměrné nabíjení 3-4C, ale ta první třetina bude špičkově přes 10C. Články co kupujeme přímo od výrobce pro jednu výkonovou aplikaci mají udávané absolutní maximum nabíjení 2C (2 kapacity za hodinu). Čím větší tento rating, tím horší je hustota (mAh/kg), tak se mi nechce věřit, že by do mobilů dávali 12C články, spíš to jak říkáte dost přetěžují.

Ono to dost pravdepodobne bude tak, ze 1/2 baterie sa nabije 10C, a potom to postupne bude klesat k 1C, nad 90% trebars 0.3C. To by mozno tej chemii nemuselo az tak vadit? Nieco podobne robia AFAIK i rychlo-nabijacky elektroaut.

Odhliadnuc od opotrebenia baterie, pri vyssom nabijacom prude tipujem rastie i pravdepodobnost ohnostroja - a to tych vyrobcov mobilov asi trapi nasobne viac nez ze to miesto 1000 nabiti vydrzi iba 500... U aut to pochopitelne bude naklonene k dlhsej zivotnosti.

Jo, určitě tam takhle hazardují s teplem, termistor v baterii jim to vlastně usnadní, protože mají zpětnou vazbu. Baterie a okolní termální masa něco pojme, tak se do ní opřou, dokud jsou v limitu.

U aut je ta míra přetěžování o řád menší, díky velkým kapacitám baterií je to zpravidla limitováno na straně dodávky ("jistič") a přenosu (kabel, konektor). Například nějaká 50kWh baterie, když ji narazíte na dnešní nejvýkonnější nabíjecí stanici, dejme tomu 120 kWp, uvidí první cca třetinu kapacity maximální nabíjení 2.4 C, což je v případě vodou chlazené baterie naprostá pohoda.

Těch 10C by se u běžných 4Ah baterií, co se dnes dávají do telefonů, se 100 W nespokojilo, takže to bude spíš 6C, což není nic hrozného.

Žádné špičky tam také nebudou. Proud bude konstantní a ke konci bude klesat, stejně jako při nabíjení "pomalou" nabíječkou.

Mne staci vypnout " fast charging". Nicmene moderni li-ion nejsou stare li-ion. Maji i vyssi napeti clanku.

urcite? :) Poslete odkaz na datasheet nejakeho moderniho liion/lipol clanku pouzitelneho v mobilu. Rad se podivam o cem mluvite

5. 8. 2020, 07:09 editováno autorem komentáře

Určitě. Bývával standard nominal 3.6V což už dnes je pravda tak u konzervativních výrobců průmyslových aplikací.
Dnes už je 3.7V naprosto bezne. 3.8V uz taky ve VO akorát třeba trochu jiné nabíjení.

Vem si jen takový "blby" Sanyo UR18650ZTA.
Nabijeni novych clanku muze byt 4.35/4.4V - už využíváno výrobci mobilů a různých jiných placek na konzumaci obsahu.

Z https://batteryuniversity.com/learn/article/confusion_with_voltages jsem pochopil, že rozdíl mezi 3,6 V a 3,7 V je jen marketing.

no :) psal jsem pouzitelneho v mobilu. Jeste jsem nevidel mobil s 18650kou clankem.

Ale o napeti tak moc nejde, porad bych rad videl li* clanek pouzitelny v mobilu, co bude mit nabijeci proud tak 20A a nebudu ho straslive nicit.

Proč by rychlonabíjená baterka měla být po půl roce vyřízená? Pokud si elektronika pohlídá teplotu, tak ten rozdíl v životnosti bude úplně minoritní.

Pokud je špatně vyrobená tak nezmůže nic. A normální uživatel to pozná jen tak ze mu brzo odejde.
Preciznost výroby, kontrola kvality a kontrola dodavatelského řetězce je něco co odlišuje značky.
Nebo to že můžete ověřit stáří clanku. Článek starší než půl roku max rok hodit dodavateli na hlavu neb li-ion stárnou jen pouhým skladováním.

Tak nejde generalizovat okrajové problémy, kdy se náhodou podaří vyrobit nějakou baterii špatně. Poslední telefon, co jsem měl a měl problémy s baterií, byl Sony Xperia Z1 Compact. Předtím jsem měl Nexus 4, oběma odešla baterie během dvou let - nevydržely ani půl dne. Pak jsem přesedlal na Xperia M5, tam baterie už držela a dal jsem ho pryč, protože byl pomalej, ne protože nevydržel. Na dalším telefonu, Samsungu S7, jsem už baterii měřil a po dvou letech rychlonabíjení měla 90 % kapacity. Teď mám Note 10+ a po roce každodenního bezdrátového rychlonabíjení má 101 % deklarované kapacity (začínal na 104 %). Mezi tím jsem tu měl notebook Dell, který jsem jednou uspal a pak na něj zapomněl. Po roce jsem ho chtěl darovat v rámci rodiny. Pět let starý notebook s původní baterkou, rok ji měl úplně vybitou a po nabití vydrží fungovat 4 hodiny místo původních 5 hodin.

Baterie za poslední dekádu prošly ohromným vývojem. I když se název nezměnil, tak chemické složení ano. Bohužel s tím zůstaly i staré "pravdy" které tu teď opakujete. Ano, baterie stárnou a opotřebovávají se, ale tempo jejich degradace je o řád jinde, než tomu bylo před pár lety.

Battery University je už tendenční plátek. Dnešní baterie (články) mají odlišnou konstrukci elektrod, než ty staré bez "QuickCharge" a nemá smysl se k nim chovat stejně. Elektroda se opotřebuje prolezlými mAh, počet cyklů i úroveň nabití (20-80%) má malý vliv (stejně jako paměťový efekt). Alespoň to tvrdí lidé od elektromobility z univerzity. Rychlonabíjení je závislé na vnitřním odporu baterie, u nové je účinnější a baterie se i méně zahřívá (a po kratší dobu, což je pozitivní). Článek můžete přebíjet, což dělá třeba Tesla, proto "doporučuje" 20-80% nabití. Tesla ignoruje růst vnitřního odporu atd...

Tesla má zvláštní pasivni i aktivni chlazení baterií. Což usmatlafounu půjde asi těžko. Tam už jsme na hranici plochy.

Nevidim tam co konkretne ma byt o 10°C chladnejsie. Ak baterka, tak by to znamenalo ze ju nepretazuju (pretazuju menej ako predchadzajuca verzia). Ak bude chladnejsia nabijacia elektronika tak to je len marketingove vyjadrenie ktore nemusi nic znamenat.

Elektronika, je tam v požadavcích o trochu nižší maximum odporu tranzistorů v otevřeném stavu ("Rds(on)"), tak se na nich o pár set mW míň propálí. Reálně se to moc neprojeví, protože s výjimkou těch naprosto nejlevnějších white label vendorů stejně všichni používají o řád lepší tranzistory (u většího německého výrobce jsem viděl 3 mΩ u diskrétních a lehce pod 10 mΩ u integrovaných all-in-one řešení).