Názory k článku
Rakouskou lanovku bylo možné ovládat z internetu

Ve chvíli, kdy k prů*eru dojde, je celkem pozdě na to, aby Pepa kladl vyšší požadavky. Když mi dneska Pepa to razítko dá a za tři měsíce chyba v orazítkovaném programu někoho nejdejsvětlo zabije, tak co s tím? Můžeme hnát Pepu před soud, ale mrtvý už živější nebude.

Ve chvili, kdy k průseru dojde a ty holky máš papírově podchycenej (certifikátem, pod nímž není tvůj podpis), můžeš mít u onde, jak je ten průser velkej. On totiž díky tomu papírovýmu podchycení ... NENÍ TVŮJ.
A vo-vo-vo-votom t-t-to j-je.

Jasně. Ale v zájmu veřejnosti není jenom mít to na koho hodit.

No to samozřejmě není. Původní filosofie byla, že pokud pro dozor nad dodržením technologických zásad a postupů vyčleníš někoho, kdo nebude dělat nic jiného (ve smyslu odvádění pozornosti jinou prácovní náplní), tak si tato osoba dohlídne (k čemuž je motivována osobní odpovědností) na to, aby se všechno v rozsahu její odpovědnosti udělalo pořádně a v souladu s předepsanými postupy.
Potud to funguje perfektně.
Jenomže když se příliš dlouho žádný průser nestane, časem to začne být považováno za a) zbytečnou buzeraci, b) vyhazování peněz a tedy, v souladu s doktrínou "kdo nekrade, okrádá rodinu", za příležitost k osobnímu obohacení (protože "je to stejně tak předimenzovaný, že se nemůže nic stát"), c) zbytečnou námahu, atd.
A ono se, právě díky tomu že z doby kdy se průsery děly rutinně, hrozně dlouho nic nestane. Takže začne vohnoutit stále víc a víc těch, kdo přímou odpovědnost nenesou, rozkrádat stále víc a víc "zbytečného materiálu", a pak to jednou rupne kolosálně.
Jenomže v tom momentě už zbývá fakt jenom ten podpis na papíře, a páně Werichovo moudro ("nemysli. když myslíš, nemluv. když moc mluvíš, aspoň nepiš. když si nemůžeš pomoct a píšeš, nic nepodepisuj. a když podepíšeš? tak se pak nediv").

P.S. je smutným faktem, že drtivou většinu bezpečnostních předpisů a zásad napřed někdo zaplatil zdravím nebo životem.

1) nikdo nechce dělat za co není placen
2) nikdo nechce platit za něco, co není ve smlouvě
3) nikdo není povinen dávat všanc svoji kůži

Pokud to vrátný nemá ve smlouvě, týká se ho už jen Občanský Zákoník, kde je sice napsáno že "každý je povinen chovat se tak, aby druhému nevznikla škoda", ale zároveň že "po nikom nelze požadovat aby konal, pokud mu z toho hrozí nebezpečí" (nikoli nutně přesně těmito slovy, ale v tomto smyslu).
Takže proč by si honil triko, když 1) to není jeho starost, 2) mu z toho může hrozit nebezpečí (jeho jméno a adresa budou ve spisu a toho grázla jednou musí pustit, nemluvě o tom že má kamarády), 3) to riziko mu nikdo nekompenzuje nejen platem, ale ani odměnou za zabránění škodě? 4) při nejbližší příležitosti bude mít na talíři, že je bonzák. On se totiž vždycky někdo najde, kdo mu to vmete.

A je mi jedno, že to zní cynicky, ono to tak totiž funguje. Když se totiž vedení nepostaví ani za policajty zasahující proti nebezpečnému pachateli, kdo se asi postaví za toho Frantu Procházku z vrátnice? Všichni se akorát divěj, že nebyl hrdina, a plivou na něj, přestože v jeho kůži nikdy nebyli.

S tím by řada filozofů, sociologů a psychologů nesouhlasila. Tam kde jsme je zejména důsledkem toho, že každý se chováme jinak a že naše vzorce chování nejsou 100% dědičné.

Ve chvíli, kdy "nelhostejná" část populace umře na Moravském poli, tak "sehnout se a držet hubu "část populace přežije a dá vzniknout další generaci, kde opět někteří jedinci "nelhostejní" budou. A stejně tak čas od času nastane situace, kdy je "sehnout se a držet hubu" část populace hromadně vyvražděna, zatímco "nelhostejní" se vzepřou a přežijí. Ani jeden ze vzorců chování není univerzálně špatný nebo univerzálně dobrý. Pro společnost je důležité, že je jich více.

Dnes žijeme v období blahobytu, nemusíme překračovat mrtvoly lidí, co umřeli hlady nebo na nemoci. Proto občas můžeme mít mylný dojem, že nějaký konkrétní vzorec chování by pro společnost byl jednoznačně lepší a že právě jemu vděčíme za to, co máme. Nevděčíme. Když přijde hladomor, tak je lepší být lhostejný a krutý. Protože "nelhostejnost" a "není dost jídla pro všechny" je neřešitelná situace, obzvláště, když to jídlo v "není dost jídla" je zároveň osivem pro příští sezonu nebo zvířetem, které by příští jaro mohlo mít mladé.

Od zvířátek nás tedy vlastně odlišuje hlavně variabilita a schopnost přizpůsobit se. Nám možná dnes přijdou ti sobci, co je zajímá jen vlastní rodina, zbyteční. Jenže až zase půjde do tuhého, tak to budou oni, na kom bude záviset přežití rodu. Protože jejich vzorec chování "alespoň někdo" je v krizi lepší než "všichni nebo nikdo".

To je hrozně hezké, že umíš generalizovat, ale zcela pomíjíš situace, kdy dotyčný "pozorovatel" jednoznačně a bez jakékoli diskuse nemá na to aby útoku zabránil, a nemá ani možnost přivolat pomoc. Jako konkrétní příklad můžeme uvést např. aktivního střelce vs. jím dosud nezpozorovaného občana, který u sebe nemá mobil ani dostatečně ú=činnou zbraň, ale je zrovna na místě odkud nemůže nepozorovaně uniknout.
S tvojí logikou by se měl s holýma rukama na střelce vrhnout a při tom zemřít, přestože je to evidentní kokotina.
Takže bacha na nezamýšlené a nepředvídané důsledky zbrklých soudů.

"Vrátný v domě hlídá vrátnici a je mu jedno, že před domem vykrádají auta."

Neohlaseni trestneho cinu je postizitelne...

Pouze neohlášení některého ze speciálně vyjmenovaných trestných činů je postižitelné.

Vy jste nepochopil základní premisu toho postupu. Ono totiž musí dojít k tomu průseru, musí být zranění a dostatečný počet Pepů musí skončit v kriminále. Teprve pak to začnou brát lidi vážně. Váš omyl je v tom "je pozdě", skutečnost je totiž ta, že "teprve pak".

Stejně jako u aut - speciální legislativa následovala až po stovkách mrtvých jen na našem území. V době, kdy bylo aut o dva řády méně než dnes. Šílené, co? Ale lidé holt takhle uvažují. Dokud nevidí mrtvolu, tak nevěří, že je to nebezpečné. A někteří ani potom (viz "to mně by se stát nemohlo" nebo "no protože on to udělal špatně, já to udělám dobře").

Jestli jsem tu situaci dekódoval, tak problém nebyl s nouzovým tlačítkem, ale s režimem, kdy po výpadku dostávali lidi z lanovky.

A prosímtě, jak přesně funguje tlačítko, když nejde proud? Mohl bys mi to popsat? Třeba by to stálo za patentovou přihlášku, a možná bys dostal i nobelovku.

Jupí, takže umíš i vyskočit mimo daný kontext. Bavíme se tu o elektrických řídicích systémech ovládaných elektrickými / elektronickými tlačítky. A ty vytáhneš MECHANICKÉ TÁHLO spouštějící gilotinu. Ale dobře, dejme tomu. Kde naposled jsi na lanovce s elektrickým pohonem viděl mechanické táhlo fungující podobně jako ruční brzda v žigulíku?

Ja vidím že cúva, ale to sa normálne nestane když je vyplej... A rýchlosť pravda bola nenormálna, to práve preto že tomu samotná lanovka "a motor ktorý točil pás" tomu pomohol.... Tu bolo chýb viacero, zlyhalo tu tucet vecí, od brzdy, senzorov, pásový motor až po centrálu celkovú... proste chýb kopec,... Lanovky sú tak robené že aby sa niečo takéto stalo, musí zlyhať niekoľko vrstiev ochrany, jak mechanických, elektronických a ešte k tomu musí zlyhať aj človek (ľudský faktor)...

couvani zpusobila sila zvana gravitace, nehledej v tom nic mimoradneho

Ta poučka, jak se v dole hromadili horníci, ještě do Horních Uher holt nedorazila, no...

Ano, gravitace na to působí, ale stačí aby pôsobila nejaká sila opačným smerom stejnej veľkosti, a objekt nemôže padať. Príklad, monitor na tvojom stole, padá? Nie, prečo? však naň taky pôsobí gravitace...
Rozdiel je iba spôsob jak sa pádu zabraňuje... na to je tucet možností jak takúto lanovku zastaviť, rôzne mechanické prvky. A ak to má byť dostatočne zabezpečené, tak by tam malo byť viacero nezávyslích bŕzd, otočný valec i pás by mali byť skonštruované tak aby nebol možný prešmyk. Motor mohol pôsobiť opačnou silou a brzdil by priamo on, brzdy môžu byť trebárs i tak že by pásy boli zacviknute medzi 2 plohy (pod. Jak u brzdy na bicykli ale v omnoho vätšom merítku), alebo rovnako i priamo na Lano mohla taká brzda pôsobiť, ak by bola na každom stĺpy a pôsobila by na lano vysokým tlakom tak je nemožné že by sa lanovka čo by len pohla o milimeter. Je tam tucet mechanických spôsobov ako lanovku zastaviť. Vypnutie od elektriny by malo automaticky všetky tieto prvky aktivovať. Nemala by byť možnosť aby sa niečo takéto stalo.... je ináč zaujímavé že hovoríte že nič o tom neviem, a vy tu píšete ako keby ste tých lanoviek postavily sto tisíc. ;-)

A všwtky tie brzdy by malo byť možné aktivovať aj mechanickým spôsobom (páka napr.) Aj ak je lanovka pod prúdom.

Vypnutie od elektriny by malo automaticky všetky tieto prvky aktivovať. Nemala by byť možnosť aby sa niečo takéto stalo...

Ano. A cestující tam zůstanou sedět do jara, než uzrajou a spadnou.

Slovenský vesničan jede do Anglie a po příjezdu ho začnou neuvěřitelně bolet zuby, takže musí zajít k zubaři. Když tam přijde, ukáže na zub a říká: „Tu.” A zubař mu vytrhne dva zuby.
Když vesničan druhý den potká svého známého, který mu vysvětlí, že „tu” znamená anglicky „dva”, zařekne se, že si na to slovo bude dávat pozor. Zuby se však zase brzy ozvou, a tak jde vesničan znovu k zubaři. Když mu chce ukázat bolavý zub, pro jistotu na něj ukáže a řekne: „Ten.”

Tak asi lepšie je nechať chvílu sedieť týpky na nepohybujúcej sa lanovke, než je zabiť, snaď ne? A pak už jak sa dostanú dole sa dá vykonať ďalšími inými postupmi. Už i kdyby bylo úplne najhoršie, existuje vec zvaná rebrík.

A pak už jak sa dostanú dole sa dá vykonať ďalšími inými postupmi.

Kristova noho! Viz - jelikož tomu evidentně nerozumíš, zkus třeba Google Translate do hornouherského nářečí.

Ty tomu nerozumíš. Podla teba je normalne když ľudský faktor je schopný vyradiť všetky bezpeč. Prvky a z lanovky spraviť stroj čo zabíja lidi. A podla teba je asi normálne sundávať lidi z lanovky spôsobom že je necháme cúvať rývhlosťou 140hm/h kde na vystupisti v zakrute ich odkatapultuje a preletia vzduchom 10 metrov jak tá jedna v žltej bunde.

140 km/h?

@Lol Phirae takže podla tebe je lepšie ich zabiť rýchlo, než pomali na zimu? :D :D :D

Keď ideš bicyklom z kopca, jak je možné že vieš bicykel zastaviť? Stejná otázka u Labovky, spôsobov je tam ešte ovšem víc.

Tady máte chybu v úvaze "jak je možné že vieš bicykel zastaviť". Pokud jste strávil více času na kole, tak jste pravděpodobně zažil i situaci, kdy jste neodhadl kopec, nechal to zkraje příliš rozjet a pak sice brzdil jak o život, ale jen doufal, že tam dole nic nepojede, protože brzdy na to už nestačily.

Pokud jezdíte s autem, tak jste ten jev dokonce měl mít v autoškole. Tam vám měli říci, že když budete často šlapat trochu na brzdu (u nás se tomu říká šolíchat), nebo pojedete z dlouhého kopce, tak se vám mohou brzdy zahřát a pak dojde k takovému legračnímu fyzikálnímu jevu, že přestanou brzdit.

https://en.wikipedia.org/wiki/Brake_fade

Podobný problém mají brzdy v podobě mechanické zábrany. Kupříkladu taková závlačka udrží kde co, má slušnou odolnost ve střihu. Jenže když to těleso má příliš velkou hybnost, tak je ten ráz tak silný, že i masivní závlačku přestřihne jak kdyby byla z vosku. Podobně zubové brzdy - od určité hybnosti (úměrné rychlosti), to zuby neudrží a prostě je ten ráz oholí a vy máte místo kola ozubeného jen kolo. Pokud jste měl na střední škole mechaniku, tak byste měl vědět, že udržet těleso v klidu je nesrovnatelně jednodušší úloha než těleso zastavit. Pokud tedy někdo udělal chybu a kabina se dala do pohybu, pak po překonání určité rychlosti prostě je nezastavitelná. Hybnost je zrádná.

Jako že měli ty výtahovou šachtu nejdřív rozšířit? A šlo to vůbec?

No právě že vůbec ani to nebylo potřeba, jak jsem se díval. Ono by se to tam vešlo i tak. A i kdyby to bylo potřeba, tak fakt to pletivo nestojí majlant. Prostě pan ynženýr a pár další trotlů. Nehledě na to, že na to jsou jasné normy.

To pletivo sice majlant nestojí, ale ta zeď kterou budeš muset zúžit třeba byla nosná.

Je tam pletivo mezi schody jako šachta. Ještě jsem si vzal pro zajímavost metr a to pletivo je 10 cm od těch schodů. Těch dvacet cenťáků by stačilo. Ale prostě "já jsem ynženýr!".
Vedle toho paneláku stojí jiný, a tam to normálně vyřešili ke spokojenosti všech. Žádná velká věda. Ale ono to prostě nechce být pitomec.