Vlákno názorů k článku
Raspberry Pi s jádrem 5.15 od brk - Jen tak ze zvědavostí, má to přinést nějakou...

Jen tak ze zvědavostí, má to přinést nějakou zajímavou novinku?

Abych řekl pravdu, tak verze jádra mě v podstatě takových 15 let nezajímá. Když mi v tom chyběly věci jako třeba podpora UDF v době, kdy se ještě používaly CD/DVD vypalovačky, nebo nějaký ovladač a musel jsem k vůli tomu řešit patche, tak to byl opruz, ale ve chvíli, kdy vše funguje tak nějak "samo", tak mi je vlastně jedno, na čem je ta distribuce postavená.

To uz jste asi dlouho nekupoval novy notebook...

Třeba bezpečnostní aktualizace. I když do starších LTS se opravy backportují, větší změny týkající se zlepšení bezpečnosti se již do starých jader nedostanou. Samozřejmě běžně objevené bezpečností chyby jsou backportovány.

Asi nejzajimavejsi je podpora ExFAT v jadre (5.7+), takze lepsi vykon nez skrze FUSE.

Zajímavé bylo přidání exfat ovladače pár verzí zpět, pak často probíhají nějaké změny nad ovladači grafiky, nebo se u jednodeskových počítačů přidá podpora nějaké té instrukce/opti­malizace, takže s povýšením jádra může přijít i zvýšení výkonu.

Poslední jádra mají mj. spoustu vylepšení pro io_uring

Má. Na novejch AMD furt nejde uspat počítač...

Ale jde... Aspoň u Ubuntu pod main kernelem. Případně musíš hibernovat.

to je na Raspberry Pi fuk.

Od 5.15 by to mělo fungovat. Pokud ne, tak bude problém v něčem jiném. Mrknul bych na nějaká hlášení podobných bugů v kernelu a podle nich to nahlásil. Je možné, že tam najdeš i řešení.

Docela dobrý bývá přehled na: https://kernelnewbies.org/LinuxVersions nebo případně z komerčních distribucí např. https://access.redhat.com/documentation/en-us/red_hat_enterprise_linux/8/html/8.5_release_notes/index
Člověk si udělá obrázek, co jde nebo je lepší (a někdy kde jsou chyby/ méně stabilní či perspektivní oblasti).

Poměrně důležité to je hlavně pokud provozujete nějaký fyzický hardware. Přidávají se a různě upravují ovladače a chování. Občas se třeba rozjede nějaká komponenta, která házela nepříjemné logy, zvýší se výkon nebo tak něco.

Za posledních pár let bych řekl, že Wireguard, exFAT a NTFS v jádře budou hodně populární změny. Pro vývoj jádra a sysadminy je zajímavý posun v io_uring a práce kolem (e)BPF ale i různé drobnější změny všude možně.

Třeba ještě povětšinou z řady 4.X: VLAN aware bridge, VRF, základní MPLS v oblasti síťování, které prosakují z tzv. "software defined networking" zpět do Linuxu otevírají různé možnosti, jak lépe integrovat servery se sítí.
Z oblasti souborových systémů zde máme posun k v budování infrastruktury pro deduplikaci (reflink), Copy on Write apod. (https://blogs.oracle.com/linux/post/xfs-data-block-sharing-reflink) což postupně zlepšuje škálovatelnost, výkon a spolehlivost. Máme zde kromě io_uring práci na perzistentní paměti, což může pomoct zase třeba ve velkých databázích. Naopak jsou zde různé změny kolem fuse (mount ID mapping) apod. což by mohlo v důsledku zlepšit připojování různých jednotek bez administrátorských práv a zpříjemnit v důsledku na různých místech život.

Jsou tu různé bezpečnostní úpravy, které jsou nutné, protože se nám v roce 2018 tak trochu překlopily předpoklady na hlavu s objevením Meltdown, Spectre apod.

Obecně je změn fakt strašně moc. Je dobře, že i přes to Linux působí jako "vyřešený problém" a většině uživatelů slouží ve výchozím nastavení distribuce dostatečně dobře. Je tu ale početná skupina lidí, kteří ví co dělají a vhodným nastavením či využitím nových schopností jádra můžou řešit svoje problémy nebo je řešit efektivněji.

Já za sebe si třeba přeju, aby všechny operační systémy uměly live-update a aby to byl úplně standardní způsob updatu. Prostě aby bylo úplně normální, že se počítač jednoho dne zapne a o spoustu let později vypne a systém bude celou tu dobu aktuální. Jsem si jistý, že vyřešit např. condiciování RAM za běhu operačního systému a další výzvy nepřetržitého provozu by technicky šlo. Hodně bezpečnostních a uživatelsky otravných situací by to řešilo, na hodně věcí by nebyl striktně potřeba cluster.