Názory k článku
Raspberry Pi ve vesmíru

To nebude tak jednoduché - aby se udržel na oběžné dráze bez dodávání energie, tak musí mít dostatečnou rychlost (kolem 8km/s) ve směru, ve kterém bude obíhat. Pokud se bude jenom vzdalovat od Země kolmo na povrch, tak vystoupá a pak začne padat (družice tam drží odstředivé zrychlení dané kruhovým pohybem). Nebo by musel dosáhnout ještě větší rychlosti (kolem 11km/s), pak časem odletí z dosahu gravitačního pole Země.

TANSTA "odstredive zrychlenie".

teleso na obeznej drahe zostava vdaka dvom silam: gravitacia obiehaneho telesa a vlastna zotrvacnost zabranujuca spadnut mu na obiehane teleso.

Tedy asi mate na mysli, ze tam drzi proto, ze gravitacni a odstrediva sila jsou v rovnovaze?

ked abstrahujeme od toho ze odstrediva sila neexistuje (existuje len zotrvacnost) tak ano, teleso na obeznej drahe drzi len preto ze su gravitacia a zotrvacnost v rovnovahe.

Proč by neexistovala? Přidělej závaží na lanko, začni s tím točit a síla je to, co působí na lano. Při dostatečné hmotnosti a otáčkách se třeba přetrhne.

prave ze neexistuje, to co taha lankom smerom od stredu je zotrvacnost.

To je nějaké moderní pojetí fyziky? Třeba podle obecné teorie relativity neexistuje ani gravitační síla, ale že zrušili i odstředivou mi uniklo :-).

Setrvačnost je "schopnost tělesa neměnit směr ani rychlost pohybu vůči vztažné sosustavě", tzn. že těleso bude setrvávat v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu. Z toho plyne, že pokud jde o kruhový pohyb a má zůstat obíhat na nějaké dráze, tak na něj musíme působit silou. To je dostředivá síla, která to těleso táhne ke středu otáčení (u družic je místo lana gravitační působení). K té pak existuje odstředivá, to je zase síla, kterou to obíhající těleso působí proti síle, které ho táhne do středu, ta způsobuje třeba to napínání lana.

Prostě setrvačnost bych neoznačoval jako sílu, to je veličina určující jak moc se těleso bude bránit změně směru a rychlosti.

nie je to ziadne moderne ponatie fyziky. je to len oprava zauzivaneho omylu.

gravitacia sa pri kruhovom pohybe prejavuje ako "dostrediva sila". zotrvacnost sa pri kruhovom pohybe prejavuje ako "odstrediva sila" napriek tomu ze "odstrediva sila" je len myslienkovy model a v skutocnosti je dosledkom zotrvacnosti podobiacej v gravitacnom poli.

Stejně ti to nesedí - tvrdíš, že odstředivá síla neexistuje a je to setrvačnost. Tak sem hoď vzorec, jak ji vypočítáš. Setrvačnost by měla záviset jenom na hmotnosti, ale odstředivá síla závisí i na rychlosti a vzdálenosti od středu. Nebo chceš tvrdit, že setrvačnost závisí i na těchto parametrech? A když neexistuje, proč o ní píší např. v učebnicích?

vzorec ti sem z hlavy nenapisem, nie je ho totiz treba. na objasnenie posluzi maly myslienkovy experiment:
predstav si ze krutis kamenom na spagate. Pomocou kmitavych pohybov kamen roztocis a spagat uz len drzis bez pohnutia. Kamen lieta po kruznici, spagat predstavuje dostredivu silu (== gravitacne posobenie na teleso na obeznej drahe) a kamen je vpred pohybovany svojou zotrvacnostou, brzdenie o okolite prostredie zanedbame.
Spagat sa zrazu pretrhne a kamen sa zacne pohybovat po inej drahe.
Neleti ale smerom ktory ukazoval spagat v case pretrhnutia (smer vektoru zdanlivej "odstredivej sily"), ale leti po dotycnici (kolma priamka k povodnemu spagatu urcujucemu polomer) povodnej kruznice ktoru opisoval. Prestala nan totiz nahle posobit dostrediva sila a zostala posobit len zotrvacnost.

"vzorec ti sem z hlavy nenapisem, nie je ho totiz treba"

Aha, takže družice podle tebe vypouští tak, že náhodně zvolí nějakou dráhu s nějakou rychlostí a buď to dopadne nebo ne? Není náhodou jednodušší nejdřív spočítat a podle toho určit parametry?

Prostě na objekty na oběžné dráze působí gravitační zrychlení působící směrem k planetě (G.M/r^2) a odstředivé zrychlení v opačném směru (v^2/r). Nebo se dá mluvit o síle, kdy se obě rovnice vynásobí hmotností oběžnice, ale na ní nezáleží. Pokud se zrychlení/síly rovnají, tak tam to těleso zůstane obíhat, pokud se budou lišit, tak časem buď odletí nebo spadne.

To lanko je, v pripade satelitu, nahrazeno gravitaci, ktera pusobi, jakoby satelit byl zavesen na pruzine, s prakticky konstantnim tahem, bez ohledu na vzdalenost.

To asi ne, gravitace klesá s mocninou vzdálenosti, odstředivá síla přímo úměrně.

To asi ano. Za a) jsem napsal prakticky, za b) nejakou fluktuaci satelito okolo idealni kruhove drahy muzeme vzhledem ke vzdalenosti satelitu od zeme celkem zanedbat. Geostacionarni draha se nachazi ve vysce 36000 km. Takze kdyby nam satelit okolo ni osciloval rekneme o 1 km na kazdou stranu, tak zmeny gravitacni sily budou tak velke, ze me to vubec nevzrusuje.

Tak odchylka 1km bude zanedbatelná, spíš je rozdíl, jestli něco obíhá ve 300km nebo 30000km. Ještě čekám, jak se s tou závislostí na vzdálenosti popere ten borec, co tvrdí, že odstředivá síla neexistuje a je to setrvačnost.

borca to uz nebavi osmy krat vysvetlovat, takze dava do plena videjko (centripetal == dostredivy, inertia == zotrvacnost)

http://www.youtube.com/watch?v=fmf2nPuv2OI

a nejake animacie

http://regentsprep.org/regents/physics/phys06/bcentrif/centrif.htm

a k tomu zopar textov.

http://www.howstuffworks.com/centrifugal-force-info.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Odst%C5%99ediv%C3%A1_s%C3%ADla

snad to pani pochopia.

Zkuste definici "vesmir je, kdyz tam neni vzduch". :-)

Co se ti na tom nezdá? V tomhle kontextu se za začátek vesmíru považuje hranice atmosféry ve 100km, takže tam vzduch v nezanedbatelném množství opravdu nebude.