Přiznám se, nadpis poněkud Nerudovský. :-)
Ale už k nám nějak AVA nechce letět. Na fóru sdělili, že je nevyzpytatelný. Takže jsem usoudil, že A) je ženského rodu B) že jí amíci nad Německem zakonzervovali, a to nad kolonií NATO jako doplňkový studijní materiál kauzy přistání v Rooseveltu.
Přeji hezký víkend
Quark66.
Zajisté, všechno je relativní. Hranice, kde končí vzdušný prostor a začíná vesmír si dohodli pozemšťané na 30 km od Země.
A nebude to nahodou hranica exosfery medzi 690 a 800 kilometrami?
V 30 km je iba stratosfera... Balon nedokaze vyvinut potrebnu rychlost na to aby opustil atmosferu a odletel do vesmiru.
To nemá s rychlostí nic společného. Balón ve vzduchu drží vztlak, který vytváří okolní prostředí (v tomto případě vzduch). Ve vesmíru vzduch podle definice není, takže tam nemůže vystoupat ani ten balón, protože ho tam nebude mít co držet.
A ten vztlak tlačí balon vzhůru, čili mu uděluje nějakou rychlost. Kdyby byla ta rychlost dostatečná, což samozřejmě nebude, tak by balon skončil na oběžné dráze. Tam ho žádná atmosféra držet nemusí, protože by měl potřebnou rychlost. Domnívám se, že tak nějak to dotyčný myslel.
To nebude tak jednoduché - aby se udržel na oběžné dráze bez dodávání energie, tak musí mít dostatečnou rychlost (kolem 8km/s) ve směru, ve kterém bude obíhat. Pokud se bude jenom vzdalovat od Země kolmo na povrch, tak vystoupá a pak začne padat (družice tam drží odstředivé zrychlení dané kruhovým pohybem). Nebo by musel dosáhnout ještě větší rychlosti (kolem 11km/s), pak časem odletí z dosahu gravitačního pole Země.
TANSTA "odstredive zrychlenie".
teleso na obeznej drahe zostava vdaka dvom silam: gravitacia obiehaneho telesa a vlastna zotrvacnost zabranujuca spadnut mu na obiehane teleso.
ked abstrahujeme od toho ze odstrediva sila neexistuje (existuje len zotrvacnost) tak ano, teleso na obeznej drahe drzi len preto ze su gravitacia a zotrvacnost v rovnovahe.
Proč by neexistovala? Přidělej závaží na lanko, začni s tím točit a síla je to, co působí na lano. Při dostatečné hmotnosti a otáčkách se třeba přetrhne.
To je nějaké moderní pojetí fyziky? Třeba podle obecné teorie relativity neexistuje ani gravitační síla, ale že zrušili i odstředivou mi uniklo :-).
Setrvačnost je "schopnost tělesa neměnit směr ani rychlost pohybu vůči vztažné sosustavě", tzn. že těleso bude setrvávat v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu. Z toho plyne, že pokud jde o kruhový pohyb a má zůstat obíhat na nějaké dráze, tak na něj musíme působit silou. To je dostředivá síla, která to těleso táhne ke středu otáčení (u družic je místo lana gravitační působení). K té pak existuje odstředivá, to je zase síla, kterou to obíhající těleso působí proti síle, které ho táhne do středu, ta způsobuje třeba to napínání lana.
Prostě setrvačnost bych neoznačoval jako sílu, to je veličina určující jak moc se těleso bude bránit změně směru a rychlosti.
nie je to ziadne moderne ponatie fyziky. je to len oprava zauzivaneho omylu.
gravitacia sa pri kruhovom pohybe prejavuje ako "dostrediva sila". zotrvacnost sa pri kruhovom pohybe prejavuje ako "odstrediva sila" napriek tomu ze "odstrediva sila" je len myslienkovy model a v skutocnosti je dosledkom zotrvacnosti podobiacej v gravitacnom poli.
Stejně ti to nesedí - tvrdíš, že odstředivá síla neexistuje a je to setrvačnost. Tak sem hoď vzorec, jak ji vypočítáš. Setrvačnost by měla záviset jenom na hmotnosti, ale odstředivá síla závisí i na rychlosti a vzdálenosti od středu. Nebo chceš tvrdit, že setrvačnost závisí i na těchto parametrech? A když neexistuje, proč o ní píší např. v učebnicích?
vzorec ti sem z hlavy nenapisem, nie je ho totiz treba. na objasnenie posluzi maly myslienkovy experiment:
predstav si ze krutis kamenom na spagate. Pomocou kmitavych pohybov kamen roztocis a spagat uz len drzis bez pohnutia. Kamen lieta po kruznici, spagat predstavuje dostredivu silu (== gravitacne posobenie na teleso na obeznej drahe) a kamen je vpred pohybovany svojou zotrvacnostou, brzdenie o okolite prostredie zanedbame.
Spagat sa zrazu pretrhne a kamen sa zacne pohybovat po inej drahe.
Neleti ale smerom ktory ukazoval spagat v case pretrhnutia (smer vektoru zdanlivej "odstredivej sily"), ale leti po dotycnici (kolma priamka k povodnemu spagatu urcujucemu polomer) povodnej kruznice ktoru opisoval. Prestala nan totiz nahle posobit dostrediva sila a zostala posobit len zotrvacnost.
"vzorec ti sem z hlavy nenapisem, nie je ho totiz treba"
Aha, takže družice podle tebe vypouští tak, že náhodně zvolí nějakou dráhu s nějakou rychlostí a buď to dopadne nebo ne? Není náhodou jednodušší nejdřív spočítat a podle toho určit parametry?
Prostě na objekty na oběžné dráze působí gravitační zrychlení působící směrem k planetě (G.M/r^2) a odstředivé zrychlení v opačném směru (v^2/r). Nebo se dá mluvit o síle, kdy se obě rovnice vynásobí hmotností oběžnice, ale na ní nezáleží. Pokud se zrychlení/síly rovnají, tak tam to těleso zůstane obíhat, pokud se budou lišit, tak časem buď odletí nebo spadne.
Nesmysl. Vlivem pouhé setrvačnosti by těleso vykonávalo rovnoměrný přímočarý pohyb. Změna směru je vždy výsledkem tečného zrychlení (tedy kolmého na směr dráhy). A zrychlení nemůže existovat tam, kde neexistuje síla!
(Přímé zrychlení mění rychlost, tečné zrychlení mění směr. To je fyzika).
V případě kruhového pohybu mluvíme ovšem správně o síle dostředivé, nikoliv odstředivé (síla musí působit ve směru zrychlení). Síla působící na střed a natahující provázek je jen reakcí na sílu dostředivou. (Zákon akce a reakce).
To lanko je, v pripade satelitu, nahrazeno gravitaci, ktera pusobi, jakoby satelit byl zavesen na pruzine, s prakticky konstantnim tahem, bez ohledu na vzdalenost.
To asi ano. Za a) jsem napsal prakticky, za b) nejakou fluktuaci satelito okolo idealni kruhove drahy muzeme vzhledem ke vzdalenosti satelitu od zeme celkem zanedbat. Geostacionarni draha se nachazi ve vysce 36000 km. Takze kdyby nam satelit okolo ni osciloval rekneme o 1 km na kazdou stranu, tak zmeny gravitacni sily budou tak velke, ze me to vubec nevzrusuje.
Tak odchylka 1km bude zanedbatelná, spíš je rozdíl, jestli něco obíhá ve 300km nebo 30000km. Ještě čekám, jak se s tou závislostí na vzdálenosti popere ten borec, co tvrdí, že odstředivá síla neexistuje a je to setrvačnost.
borca to uz nebavi osmy krat vysvetlovat, takze dava do plena videjko (centripetal == dostredivy, inertia == zotrvacnost)
http://www.youtube.com/watch?v=fmf2nPuv2OI
a nejake animacie
http://regentsprep.org/regents/physics/phys06/bcentrif/centrif.htm
a k tomu zopar textov.
http://www.howstuffworks.com/centrifugal-force-info.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Odst%C5%99ediv%C3%A1_s%C3%ADla
snad to pani pochopia.
Bohužel - uvedené příklady chápete mylně. Kdyby Země naráz ztratila gravitaci, všechny družice by odlétly po tečných drahách (setrvačností), protože by přestala působit síla, která mění jejich směr. Jestliže jsem v rotující centrifuze tlačen na stěnu, pak proto, že se vlivem setrvačnosti hodlám pohybovat přímočarým pohybem. A že na mne díky vynucenému kruhovému pohybu působí síla, to sakramentsky pocítím.
Ano - pokud třeba autobus prudce zabrzdí - poletím setrvačností dopředu, pokud prudce zatočí, pak do strany. To však nic nemění na tom, že na samotný autobus musí působit nějaká síla aby zabrzdil nebo zatočil. A to rozhodně setrvačnost není!
Znovu opakuji. Změna směru je vyvolána tečným zrychlením. které je projevem působící síly.
Ty vase odpovedi jsou neuveritelny, nekde neco vidite, spatne tomu rozumite, blbe pochopite, takze si z toho odnesete nejakou hloupost, kterou pak neustale dokola papouskujete...
Co zapojit aspon na chvilku vlastni mozek???
Vzduch není ve vesmíru podle definice? Jéžíš.. a já si vždy myslel, že je to dáno fyzikálními zákony. Nemůžeme zkusit tu definici změnit? Ono by to dost pomohlo.
Co se ti na tom nezdá? V tomhle kontextu se za začátek vesmíru považuje hranice atmosféry ve 100km, takže tam vzduch v nezanedbatelném množství opravdu nebude.
To záleží na dohodě. Taková „standardní“ hranice je 100 km. Pokud by to byla hranice exosféry, tak třeba i ISS bude stále v atmosféře :-)
Vskutku? Nějaký důkaz pro toto tvrzení, o němž se dá s úspěchem pochybovat, ten byste asi neměl, že?
Dukazy budou k dispozici za 40 let, az bude odtajnena dohoda mezi vladou USA a mimozemskou civilizaci, jejiz vesmirna lod pristala v sedmdesatych letech v pousti v Utahu. Tehdy mimozemstany uplatili vagonem susenych merunek, po kterych se mohou utlouct a podarilo se tak vyjednat alespon tech 30 kilometru. USA nyni susene merunky mimozemstanum dodava vymenou za mimozemske technologie.
To vypadá, že si jeden balón oblíbil Bratislavské letiště a chvíli tam ohrožoval letecký provoz přímo v ose dráhy :-( Jen tak dál a za chvíli všechny podobné pokusy zakážou :-(