Názory k článku
Raspberry Pi 4 má při velkém rozlišení problémy s WiFi

Před používáním USB3.0 na routerech je varováno i v OpenWRT. Což mě pobavilo, protože proto jsem si router s USB3 koupil, že jsem chtěl rychlejší USB disk a pak čtu - používejte v USB2, jinak to bude rušit wifi.

Ono obecně je lepší router a NAS oddělit. A nejenom kvůli rušení.

muze jit o ciste lokalni router, nebo nejde o nas, ale rozsireni vnitreniho uloziste routeru pomoci usbflash a pouziti jako overlay pro rootfs: https://openwrt.org/docs/guide-user/additional-software/extroot_configuration

To už dnes není potřeba, každej router už má flashe kvanta.
Nicméně je to o zařízení méně a router stejnak běží 24/7. Spojit ho s NASem, i když menšího výkonu, je nejlogičtější možná věc a funguje dobře, na takové to domácí nasení.

no kazdej router... sice dnes pouzivam (starej) TP-Link 4300 co ma 8MB Flash, ale kdyz bych ho nahradil sahnu po dnes prodavanym "nastupci" TP-Link Archer C7 co ma...take 8MB Flash :-) (a ok, nema USB3, takze si jiste mluvil o jinem :)

Prostě bastl. A hromada lidí na tom staví komerční řešení.

To bych tipoval, že za tímhle je mnohem víc vývoje než za hromadou wifi kamer, routerů nebo podobného haraburdí.
Akorát tady u toho se problémy diskutují, jinde máte smůlu.

29. 11. 2019, 14:48 editováno autorem komentáře

Souhlasím, i když osobně jsem měl problém především se SD kartami. Jenže alternativy jsou často ještě horší (typicky starý hodně opatchovaný kernel)/dražší/ne­mají tolik rozhraní a GPIO.

Jo, je to levná hračka pro děti, a někteří jedinci si myslí že to bude mít vlastnosti jako zařízení dvacetkrát dražší. Tak to samozřejmě nebude.

Ale ještě větší sranda je, když stejné problémy jako tenhle bastl mají i ty dvacetkrát dražší profi šmejdy :-D

30. 11. 2019, 06:58 editováno autorem komentáře

Ony totiž fyzikální zákonu platí, i když to stojí 200x víc. A když se někdo střelí do jednoho kolene tím, že chce fakt malou desku, do druhýho kolene zpětnou kompatibilitou mechaniky a do prostřední nohy tím, že neumí udělat napájení... To je pak těžký.

Hračky neodsuzuju, na prototypování jsou fajn (jak ten stroj na kontaktní čočky z Merkuru), ale to je tak všechno. Nasadit někam do produkce něco, co nemá deklarovaný teplotní rozsahy, tahá 2.5A přes mini USB a ještě to jede z SD karty, to chce fakt hodně hlouposti nebo hodně odvahy.

BTW: s RPi muzes napajet primo pres gpio piny, lze pouzit industrialni microSD kartu s MLC/SMART/ECC/We­arLeveling, pracovni teplota od -40 do +80C, nebo USBFlash, nebo pres USB pripojenou UASP redukci na SATA s SSD ci HDD ktera zajistuje v podstate stejne podminky jako nativni sata pripojeni...

Swapoff a logy odesílat po síti? Jaderný reaktor v Řeži řídilo pět SAPI 1, nikoliv kvůli výkonu nebo velikosti paměti, ale kvůli zálohování při poruše. Takže průmyslové nasazení Maliny nevidím jako problém, ten je spíš v (ne)schopnosti dnešních programátorů využít hardware ;-)

No s tím usb3 to bude spíš obecný problém, mám tu jeden postarší dell ultrabook, kde když do usb3 dám flashku, dojde taky k výpadkum wifi.

Zmiňuje to i Intel: https://www.intel.com/content/www/us/en/products/docs/io/universal-serial-bus/usb3-frequency-interference-paper.html

Ono pokud to využívá komplet spektrum až někam k 5 GHz, se špičkou okolo 2.5, tak na kvalitě stínění záleží. Nejenom kabely a konektory, ale i samotné zařízení (na obou stranách).

Jakmile o něčem rozhoduje kvalita stínění, je už bitva prohraná. Samotný návrh musí co nejméně vyzařovat. Když navrhnete obvod, který svítí jak mikrovlnka s rozbitými dveřmi, tak se to ven dostane i kdybyste ho zalil do mědi, protože to vyleze ven po napájení :-)

A protože se to chová symetricky — obvod, který vyzařuje, bude zároveň stejně náchylný na příjem vnějšího rušení. Občas se bohužel podaří, že se v jedné aplikaci dva takové obvody/moduly setkají a negativně se ovlivňují. Živí mě to :-D

Přesně tak. Jsou rozhraní, který bych nedával blíž jak 20cm k sobě. Není to jenom USB3 a WiFi, ale třeba i PCIe s GPS (to jsme takhle v práci navrhovali desku, kde byly 2x LAN na PCIe a přesný čas z GPS, no sranda veliká, trefili jsme to až na třetí pokus, že to spolu fungovalo). Nebo 3. harmonická z paralelního rozhraní LCD dokázala dobře zbořit jistou rádiovou síť od zařízení 0.5m daleko...

No už jsem viděl i řešení, kde v plechové uzeměné krabici byly kvůli rušení dvě desky 10cm nad sebou, součástkama od sebe, uvnitř každé desky dvě zemnící plochy a kritický části co nejdál od sebe (cca 28cm) a stejně to dělalo paseku (protože kolega strašně rád sdílí zdroje a LDO i bez sdílení proti rušení pomáhá jako vzduchovka proti komárům).

Tam je pak nejlepší, když connoisseur plechových skříněk navrhne tak skvělou stínící plechovku, že z toho vznikne rezonanční komora, z radiově tichého výrobku má najednou magnetron. Ale aspoň ušetří za pronájem EMC laboratoře — že je něco špatně pozná i bez komory, když po zapnutí výrobku přestanou fugovat mobily a wifiny v baráku :-)

Takže mám vlastne šťastie. Používam RPI4+4GB RAM, na USB3 mám serverové SSD. Beží na ňom Ubuntu-arm64, ktorý je iba správca LXD kontainerov. Je v nich domáci gitlab, domáci nginx-proxy server, ďalšie 2 kontainery s webmi (nginx+php-7.X+mariadb(pos­gresql)), ktoré chcem mať oddelené od ostatného prostredia. HDMI ani wifi nepoužívam, takže až teraz som sa dozvedel že môžem mať problém.

No a zapomnel jsi tam dat jeste ZFS... Taky jsem pouzival C64 pro databaze a psani manualu. Ted uz jsem vetsi, vazim si sveho casu a takove kraviny nedelam.

ZFS používam na FreeBSD s 32GB RAM a rozmýšľam nad jej rozšírením, keďže ceny RAM išli riadne dolu. V Linuxe mám na dáta väčšinou BTRFS.
Áno, prvú databázu som napísal v Pascale a Assembleri ešte na ZX Spectru, keď som k nemu po '89 dokúpil disketovú mechaniku, tak sa dala aj prakticky využívať.

Jak Vám šlape ten Gitlab? Mám ho rád jako uživatel, ale po několika letech neustále rostoucích požadavků na hardware jsem to musel vymést. Ve 4 GB RAM to musí být už dost na těsno, ne?

GitLab mám hlavne na testovanie a vyskúšanie. Inštaloval som ho v LXD kontaineri. Po viacerých pokusoch beží slušne na Gentoo-arm64, inštaloval som zo zdrojových kódov.
Gitlab má povolené 2 jadrá, vyhradených 1,5GB RAM a povolený swap. Pôvodne mal vyhradených 2GB ale po znížení som nepocítil viac ako zanedbateľný rozdiel v odozve.
LXD kontainery (/var/lib/lxd) sú na SSD disku pripojenom cez USB3(btrfs), swap je prevažne v zswap(lzo), na SSD swapuje výnimočne. Dáta sú uložené na FreeBSD serveri pripojenom cez nfs(zfs).
Pre mňa je toto riešenie viac ako dostatočné, mám na ňom uložených iba svojich cca 20 projektov v Jave a php. Bol som príjemne prekvapený rýchlosťou reakcie na git, webové rozhranie je tiež v pohode.
Pri väčšej záťaži by asi nestíhal, ale s takým využitím som nepočítal. V takom prípade by som samozrejme zvolil iný hardware.

Díky. Zařadil jsem ho na TODO list :-)

Budu stavět nový on-premises experimentální server (Gentoo, RK3399 s 4 GB RAM a 4×10TB SATA na PCIe), tak prostor bude.

Tiež som rozmýšľal nad týmto čipom, ale to RPI4 sa mi proste dostalo do ruky na vyskúšanie. Ak máte záujem, poľlite mi mail a vytvorím Vám testovacie konto na vyskúšanie.