Nevím, jestli jsem správně dekódoval, co jste chtěl napsat. Jak IDE souvisí s tím, zda se nějaká větev jmenuje main nebo master? Moc toho nastaveného na master není, a i ty drobnosti, které tak nastavené jsou, se za pár měsíců změní a za pár let si už ani nevzpomenete, že se v gitu používal nějaký master.
Truczměna to není, důvod ke změně si můžete přečíst třeba u autora toho původního označení master.
protože pracuje s gitem v IDE. Setkávám se čím dál častěji s nově nastupující generací programátorů, kteří odmítají používají příkazovou řádku a vše potřebují někde klikat hledajíce pluginy do IDE, které to umí.
I v IDE (např. ty od jetbrans) umí zachovat master, stačí změnit výchozí nastavení gitu přes globální .gitconfig
Ač mám CLI rád, práce se změnami v IntelliJ je velice produktivní. Třeba chunky jednoho souboru v jednotlivých changelistech dle konkrétní změny, editovatelné zobrazení diffu, přesuny změn mezi changelisty, to vše extrémně urychluje a zpříjemňuje práci a zároveň omezuje riziko chyb. I poměrně rozsáhlý projekt v octave (cca 100 souborů) jsem psal v Idee, přestože nemá pořádnou podporu octave. Správa souborů a změn mi za ty chybějící barvičky a nedoplňování stála. Ladění s breakpointy jsem dělal v octave IDE, ale změny kódu jsem pak stejně psal v idee a v octave IDE pak skřípal zuby.
@okalousek
Zrovna v JetBrains je úplně jedno, jestli používáte main, master, nebo cokoliv jiného. Na CLI nemusím vůbec sáhnout. Ostatně, osvědčilo se mi, i směrem ke kolegům, striktně razit užívání GUI a CLI vynechat. Důvod je prostý: v GUI jsou všechny potřebné operace k dispozici a dostupné úměrně četnosti užívání. Když v GUI něco "chybí", nejprve hledáme chybu v postupu, kterou jsme udělali, že jsme se do takové situace dostali. To pomohlo odhalit některé menší neefektivity. Návdavkem v GUI získáváme spoustu užitečných funkcí - např. výše zmíněné přímo editovatelné diffy.
Používat GUI s kolegy je lepší, když používáte všichni to samé a když můžete kolegovi sáhnout na myš. Pokud řešíte něco na dálku, v heterogenním prostředí, potřebujete to někde popsat – pak vychází líp řešit to pře CLI, protože tam nadiktujete nebo napíšete příkaz a nemusíte složitě popisovat, kam na co klikat.
Bohužel už ani git v tomhle není důsledně jednotný, zejména v konfiguraci po instalaci. Napíšete účastníkům kurzu, že si mají předem nainstalovat git, a pak stejně řešíte u každého něco jiného. Jednomu se jako editor spouští vim, u jednoho to vyžaduje nakonfigurovat jméno a e-mail, u dalšího to samé ale hláška vypadá jinak…
Pro běžnou práci ale používám GUI, protože tam už jsou ty relativně nízkoúrovňové nástroje gitu hezky zabalené do vysokoúrovňovějších operací a jenom si vybírám, co chci dělat.
Pro běžnou práci ale používám GUI, protože tam už jsou ty relativně nízkoúrovňové nástroje gitu hezky zabalené do vysokoúrovňovějších operací a jenom si vybírám, co chci dělat.
Hlavně JetBrains vypisuje v terminálu (logu), jaké příkazy provádí, takže není těžké to reprodukovat či hintovat ty, co používají jiná prostředí.
Tak jsem se podíval do zdrojáku a děje se to tady. Co by se podle vás mělo stát, když uživatel nemá nastavený editor? Ještě mě napadlo, že by to mohlo místo toho dělat xdg-open (resp. nějaký jeho ekvivalent na macOS), ale to by se mi u terminálové aplikace nelíbilo (očekávám, že se soubor otevře v terminálu, ne že mi vyskočí další grafické okno) a stejně to neřeší když to uživatel má blbě nastavené.