ale rád se nechám příjemně překvapit. Ovšem pro výrobce hdd by to nebyla dobrá zpráva.
No tak výrobci HDD začnou vyrábět RRAM :-) Navíc si myslím, že ještě docela dlouho nebudou mít HDD cenově konkurenci.
výrobci disků podplatí trh, a žádných RRAM se v dohledné době rozhodně nedočkáme. Je to tak skoro se vším... monopoly, kartely, politika.
Jsem zvědavý, jak někdo bude podplácet třeba Intel, nebo Samsung.
Jak jsem starej, tak už jsem podobných vyjádření četl hodně. Optické disky s kapacitami v TB, objemové paměti s atomárním, popřípadě spinovým kódováním s kapacitami v PB a tak dále. Pravdou je, že tu mám ještě svůj stařičký první flesh s kapacitou tehdy neuvěřitelných 64MB. Je to už přes deset let a pořád jede jako víno. Ale kapacitně je už mimo. Teď mám běžně fleshky 64 GB a zatím mi to bohatě stačí. Ono to naplnit přes USB 2.0 trvá taky dost dlouho. Ovšem ani pevné disky bych nezatracoval. I ty první 20 MB stále přečtu (na starém PC s MFM řadičem a kabeláží), což se třeba o CD nebo DVD z prvních sérií říci nedá. Takové ty pokusy jako ZIP, nebo pak hodně typů DAT už jsem taky pohřbíval. NAND paměti nejsou špatné, ale mají svá omezení. Něco nového by to chtělo, ale dlouhodobě stabilní, miniaturní s velkou kapacitou a alespoň cenově přijatelné. A to hned tak nebude.
>mám ještě svůj stařičký první flesh s kapacitou tehdy neuvěřitelných 64MB.
Hec, ja mam PCMCIA pamet okolo 20 MB! Ja za ni sice neplatil, ale pry tehdy byla draha jako svine.
No a ja tady mam tucet ulitejch 8-palcovych disket, kazda 500kB. Nevim jestli jeste drzi data, jenze funkci tacky pod talirem plni porad vytecne! Navic je to takove "industrialni retro", k pocitaci se mi to naramne hodi...
Jo, vzpomínky...přirozeně mám také ve skříni osmičku, ale nemám už nikde mechaniku. Začínal jsem na PP-06 bez disku se dvěma 5,25 mechanikami. Ale mám ve skříni třeba mechaniku Bernoulliho disku ještě s SCSI rozhraním. To jsem si koupil už jako výběh, protože mě to fascinovalo. Kdysi před mnoha lety jsem viděl na prezentaci, že z toho vytáhli tu kazetu za běhu a praštili s ní o zem. Ta rána tehdy byla děsivá. Pak to zvedl, vrazil dovnitř a jelo to. Ovšem dneska už je to všechno mrtvé. Mám pár externích terabajtů a plnou kapsu několikagigabajtových flešek. Dokonce jsem už pohřbil i BD disky. Jejich kapacita je směšná a využití pro mě nulové. I když jsou hezké.
Bylo by možné si tu bernoulli mechaniku zapůjčit? Kamarád má k ní disky a potřebuje zachránit data.
Děkuji
kontakt na mém webu maxi.klfree.net
Já mám 2,88MB mechaniku SONY velmi zajímavé kvalitní konstrukce, ale strýc z ní vzal napájecí konektor na pokusy (prý nefunguje) a měl jsem páskovou jednotku a dvojitou velkou těžkou 8-palcovou mechaniku. Kdybych věděl, že dneska už docela ceněné, tak jsem si jí nechal...
8" palcove diskety uz dlouho shanim do sbirky. Kdybyste mel zajem alespon jednu za rozumnou cenu prodat, urcite bychom se dohodli :-)
Tak az ji sezenete, tak si sezente i mechaniku. Na CVUT meli jednu dvojmechaniku. Byla velka jako nalezato polozena lednicka a napajena snad trifazovym proudem.
... k IQ 151 byla tahle mechanika taky. "Oplátovaná" 2mm plechem. Na ukazováčku levé ruky mám jizvu, když mne fungl nová mechanika kousla zamykacím mechanismem proti ostré hraně toho plechu ;)
Nevim, jestli mluvime o stejne mechanice, tu k IQ-151 jsem nevidel. Tahle nebyla k nicemu pripojena a slouzila k lapani prachu. A kdyz jsem napsal "velka jak lednicka", vubec jsem neprehanel. Predni panel tak na sirku 60, vyska 50 a do hloubky aspon 80, mozna i metr.
Tu dvojmechaniku jsem, měl. Dvě mechaniky Zbrojovka Brno v jedne skřini. Říkali jsme tomu "výtopna disket". Když jsi do toho vrazil disketu a po deseti minutách jsi ji vytáhl, byla úplně žhavá. To je div, že se neuvařila.
Vy trdla já to zařizoval v tý Zbrojovce a bývalých KS Teplice jsem vyráběl k těm mechanikám disketový řadic pro IQ151, a taky speciální síťové karty, které uměly bootovat CPM-ku přes síť z jedné mechaniky u kantora. Heč.
http://sk.wikipedia.org/wiki/Memristor
Memristor je celkom zaujimavy pasivny prvok, ktory pomocou zmeny velkosti napatia meni velkost odporu, zmena velkosti odporu je opakovatelna, rychla a nezavisla na napajani a hlavne je tato velkost odporu precitatelna (detekovatelna) bez zmeny stavu, takze sa da pouzit na relativne rychle neobmedzene prepisovatelne energeticky nezavisle pamate napriklad ako priama nahrada relativny rychlych energeticky nezavislych ale obmedzene prepisovatelnych Flash pamati.
Je to analogova suciastka takze velkost odporu moze nadobudat spojite hodnoty.
Spravanie memristoru je napadne podobne spravaniu synapsie v biologickych neuronovych sietach a predpoklada sa masivne pouzitie v oblasti umelych neuronovych sieti a tiez pokusy o napodobnenie realnych neuronovych sieti (simulacia prace mozgu).
Sc-fi autori by mali odteraz namiesto pozitronovych mozgov zacat pouzivat pojem memristorove mozgy.
Realna aplikacia - Panasonic Starts World's First Mass Production of ReRAM Mounted Microcomputers
http://panasonic.co.jp/corp/news/official.data/data.dir/2013/07/en130730-2/en130730-2.html
RAM komunikuje také sériově. Zadáte adresu a potom čtete 64 bytů ve 4 krocích. Přímý přístup ke konkrétnímu bytu RAM měl naposledy 80486. První Pentium četlo 32 bytů také ve 4 krocích. Přímý přístup k jednotlivým bytům je pouze z cache uvnitř čipu.
Spis by byla zajimava informace o dobe mazani bloku a min. velikosti mazatelneho bloku, to u NAND flash nic moc, cim vetsi cip, tim hur spis... Takze pokud by to bylo neco, co se smaze radove rychleji, ze nebude treba delat TRIM, GC a pod. vopicarny, tak by to bylo super.
tyhle fámy na téma "příjde nový typ paměti a všechny nás spasí" vidím posledních 10let furt. Před deseti lety mi první usb flash disky vyřešily problém s disketama. Jediný posun od té doby je využití "flash" pamětí v klasických ssd.
Osobně pořád čekám až se konečně něco statne a nějaká podobná fáma se dostane na výdej číslo 15 v alza.cz ;) .. do té doby mne to nezajímá.
Pamatuji se, jak koncem 80. let mi učitel ukazoval barevnou televizi na baterky z Japonska o rozměru dnešního mobilu. K nám se to dostalo o dvacet let později, stejně jako internet "přes zásuvku".
Jde o to, že:
1. Nejprve vojenské využití
2. Nejprve USA
3. Výrobcům se nejprve musí zaplatit technologie investovaná do ssd a flashdisků.
Takže počítám, že dříve než za 15-20 let se to pro "obyčejné" lidi na trh nedostane...
Nu a pak je zde možnost 3. Čína zkopíruje technologii a nebude muset "zapaltit vývoj" a začně vyrábět.
Takže první věcí kdy se začně sériově vyrábět a jestli půjde slevnit výroba. Pak se Čína postará, že nebude nikoho zajímat návartnost SSD pro firmy jako Intel, WD apod.