Názory k článku
Rubikovu kostku je možné vyřešit na 20 tahů

Pořád ji ještě – po více než 25 letech, kdy jsem se tím zabýval jako gymnazista – složím. Sice ve srovnání s 20 tahy šíleně neefektivně, ale stačí na to pár minut. Bývalo to kdysi lepší.
Taková blbost a dodnes s tím člověk spoustu lidí ohromí. :-)

Já se to zase dodnes ještě nenaučil. Myslím, že jsem vždycky skončil u jedné poskládané stěny. Takže patřím k té spoustě lidí, která se tím nechá ohromit :)

Taky jsem mel jednu jako dite, ale segra mi porad poprelepovala barvy takze kostka nesla slozit ani na milion tahu :D

Keď bola Rubikova kocka novinka, v akomsi časopise vyšli „vzorce“ ktoré som si ako dieťa veľmi ľahko zapamätal, takže poriadne som nad tým nikdy nepremýšľal. Dnes zložím len dve vrstvy, ale vzorec na prehodenie troch stredových kociek v hranách hocikedy spravím aj dnes, aj keď neviem čo robím. ;-)

Časopis Elektron?

Tak ted to uz jen nekdo musi vymyslet tak rikajic nazivo :), na soutezich Barcelona Open 2009 a Czech Open 2010 to Jimmy Coll, resp. István Kocza slozili na 22 tahu.

Není mi jasné jak se dají počítat ty tahy, přece musí záležet na výchozím rozhození kostky ze kterého se začne.

Je myšleno 20 tahů při worst case, tzn. maximálně dvacet tahů při jakémkoliv počátečním rozložení

Myslí se tím, že každou výchozí pozici lze vyřešit do 20 tahů.

Ono to nejspíš bude naopak. Začne se složenou kostkou a pak se to rozvětví na počet možných tahů a tak pořád dokola, až se dosáhne všech možných variant rozhození kostky, samozřejmě s mnoha duplicitami. Pak už jde jenom o to vybrat větve s nejmenším počtem kroků a je to.

Znamená to pravý opak toho, co jste popsal – že z jakéhokoliv stavu se dá složit do 20 tahů. To co jste popsal je ale metoda, jakou se to zjistilo – generovaly se všechny kombinace dostupné z počátečního (složeného) stavu a u každé se zjišťovalo, jaká je její nejmenší hloubka. No a všechny stavy se dají najít do hloubky 20.

To je kolik instrukci?
Tech 20 tahu se bere jako otoceni, nebo 2× otoceni 1 stranou a pocita se i toceni prostredkem (tj. obema krajnima v temze smeru)?
Myslim, ze by sel napsat jednodussi algoritmus, ktery by dokazal opak.
:)

suhlas