Keď bola Rubikova kocka novinka, v akomsi časopise vyšli „vzorce“ ktoré som si ako dieťa veľmi ľahko zapamätal, takže poriadne som nad tým nikdy nepremýšľal. Dnes zložím len dve vrstvy, ale vzorec na prehodenie troch stredových kociek v hranách hocikedy spravím aj dnes, aj keď neviem čo robím. ;-)
Znamená to pravý opak toho, co jste popsal – že z jakéhokoliv stavu se dá složit do 20 tahů. To co jste popsal je ale metoda, jakou se to zjistilo – generovaly se všechny kombinace dostupné z počátečního (složeného) stavu a u každé se zjišťovalo, jaká je její nejmenší hloubka. No a všechny stavy se dají najít do hloubky 20.
Byl bych pro zavedení nějaké sekce „Základní výzkum“ – kam by patřil takovýto okommentovaný link, zprávy o nových Marsenových prvočíslech, zprávy o lámání šifer a hešů a tak dál. Tohle to je mnohem zajímavější než většina článků, zde.
sice rubikova kostka nepřináší moc velký pokrok, třeba se bude hodit nějaká drobnost…někde jinde.