Vlákno názorů k článku
Samba team dostal dokumentaci od Microsoftu od faha - souhlasim prakticky s fragmenty kazdeho prispevku... a ano...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 22. 12. 2007 12:41

    faha (neregistrovaný)
    souhlasim prakticky s fragmenty kazdeho prispevku... a ano pokud neco vytvorim mel bych dat k dispozici ucelenou dokumentaci k API rozhrani a v ramci casu samozdrejme uvolnit source komplet, pokud to neudelat hned na zacatku ale k tomu musi mit produkt jiz nejakou tradici nebo odvahu....
  • 24. 12. 2007 7:48

    LO (neregistrovaný)
    Uvolňovat zdroják je pitomost. Když napíšete software typu NT, OS/2, DB2, MS SQL Server, Jednoduché Účto ABC, Skype, nebo cokoliv jiného, je sebevraždou zdroják uvolnit. Kolik peněz by asi Oracle mohl účtovat za svou DB, kdyby dal zdrojáky zdarma, a každý pak mohl používat Oracle bez nároku na platbu? Proč asi IBM neuvolní zdrojáky Lotus Notes, DB2 atd.? Protože všichni vědí, že by tím ztratili rozhodující část svých příjmů.

    Někteří idealisté věří, že se psaní SW dá zaplatit supportem a službami. To je ale nesmysl. Zdroják má u GPL k dispozici kdokoliv, a tedy každý může poskytovat support i služby. A vy musíte zaplatit ze supportu a služeb vývoj, kdežto ostatní nemusí. Pokud si 5% zákazníků koupí support, budete jeho cena muset být 20x vyšší, než průměrná cena licence rozpočítaná na zákazníka (a přičtěte cenu vlastního supportu). Open source není života schopný business model. Existují open source aktivity typu sestavování distribucí vývojově 40 starých unixů (to dělá Red Hat), OpenOffice (do kterého Sun nacpal miliardy Kč), Apache (původně univerzitní projekt) apod., ale to na faktech nic nemění.
  • 25. 12. 2007 16:33

    Pavel Stěhule
    Je vidět, že nemáte tušení jak funguje vývoj v open source a že nevíte toho moc o programování. K čemu jsou Vám zdrojáky, když je neumíte použít. Je jasné, že firmy jako je Oracle nebo IBM nic moc nenutí otevírat kód a také to nedělají často (pokud přímo nesponzorují vývoj, např. WebSphere). Na rozdíl od klasického modelu, kdy se prodávají licence a kdy se snaží dodavatel vytlouci kapitál ze zákazníků, tak v open source je základem spolupráce. Ať už si firmy platí podporu, nebo přímo sponzorují programátory, dobře vědí, že bez jejich financí by se produkt nevyvíjel a oni by ztratili možnost ovlivnit vývoj. Budu mluvit o PostgreSQL, který znám. Díky open source má kdokoliv přímý přístup k programátorům, k jejich názorům, může je ovlivnit, a naopak programátoři nejsou odtržení od světa. Jejich kód může kdokoliv posoudit a i použít. Přesto se to nestává. Protože zdrojáky bez potřebných znalostí jsou jen bezcenné smetí.

    To, že Unixu táhne na 40 a stále ještě nikdo nic lepšího nevymyslel dokazuje jen jeho kvality, ke kterým se Microsoft už naštěstí také dopracoval. Ale že mu to trvalo :).
  • 25. 12. 2007 19:36

    Pavel Stěhule
    Na druhou stranu Unixu trvalo 20 let než se dokázal poskytnou prostředí, ve kterém může pracovat i normální uživatel. A že se tak stalo, je i částečně díky Microsoftu a Applu. Jinak bychom tu ještě měli TCL aplikace a pouze příkazovou řádku. Navíc se Microsoftu nemůže upřít důslednost a určitá zarputilost a neskutečná pragmatičnost a vitalita. Sám bych ale uvítal méně dominantních firem a pestřejší prostředí. Díky dominanci UNIX, Windows je jen minimální prostor pro další systémy. Kdo si pamatuje GEOS, Oberon, Plan9, BeOS, ... IT je dnes podstatně nudnější a fádnější než v 90 letech :( a na tom svůj podíl Microsoft má.
  • 27. 12. 2007 20:00

    LO (neregistrovaný)
    Já odjakživa říkám, že jako zákazníka mě zdrojáky nezajímají. Ale je pěkné, že to potvrdíte. S podivem je dostupnost zdrojáků pro většinu uživatelů tohoto serveru dost zásadní požadavek (asi i pro ty, co neumí C).

    Navrhujete, aby byl SW vyvíjen tak, že bude vývoj placený dobrovolnými příspěvky. Já bych navrhoval totéž u pekaře. Komu houska chutná, ať zaplatí dle svého uvážení. Pekaři to přinese spoustu informací (zaplatil bych, ale houska byla neslaná), a bude dostávat peníze jen když bude péct dobré pečivo (zatraceně dobrá motivace). Bohužel to nefunguje. Víte proč?

    Nemyslím, že by UNIX byl po 40 letech nejlepší. Svého času jistě ano. Jenže vývoj jde dál.
  • 27. 12. 2007 20:59

    Pavel Stěhule
    Já odjakživa říkám, že jako zákazníka mě zdrojáky nezajímají. Ale je pěkné, že to potvrdíte. S podivem je dostupnost zdrojáků pro většinu uživatelů tohoto serveru dost zásadní požadavek (asi i pro ty, co neumí C).

    Normálnímu zákazníku jsou zdrojáky skutečně k ničemu. Na druhou stranu, pokud někde zainvestujete n stovek tisíc, tak přístup k nim je jeho jedinou šancí ve chvíli, kdy na něj začne dodavatel kašlat.

    Navrhujete, aby byl SW vyvíjen tak, že bude vývoj placený dobrovolnými příspěvky. Já bych navrhoval totéž u pekaře. Komu houska chutná, ať zaplatí dle svého uvážení. Pekaři to přinese spoustu informací (zaplatil bych, ale houska byla neslaná), a bude dostávat peníze jen když bude péct dobré pečivo (zatraceně dobrá motivace). Bohužel to nefunguje. Víte proč?

    Jste úplně mimo. Sw není houska. Kdybych nahradil housku autem, tak je jasný, jak moc jste out. Když si budete kupovat auto, tak pravděpodobně si jej vyzkoušíte, budete žádat záruky, bezchybnost, atd atd. Nicméně i ta analogie s autem pokulhává. V okamžiku, kdy auto doslouží, tak máte v ruce aspoň šrot. Když Vám sw přestane podporovat dodavatel, tak máte pár miliónů číslic, s kterýma si ani nevytřete ...

    Nemyslím, že by UNIX byl po 40 letech nejlepší. Svého času jistě ano. Jenže vývoj jde dál..

    A to jako v čem? To, že se Microsofti po dvaceti letech dostávají na takové zabezpečení, s kterým UNIX byl odjakživa navrhován. To, že UNIX přežije bez firewallu, kdežto win je bez firewallu do 5 minut zavirován? Ano jsou tu modernější systémy. Jenomže mezi ně nepatří nic, co by aktuálně Microsoft prodával - i když něco možná bude mít schováno ve skříni. Uveďte příklady, rád se poučím. Dělal jsem s WINNT od 3.11 až po W2K3 a nevšiml jsem si, že by se funkčně výrazně lišily od Unixu, že by došlo k nějaké výrazné inovaci. Možná pro Microsoft. Ano jsem rád, že je tu Vista, poněvadž firewall v XP je děravý jak řešeto, ale tohle je inovace? Microsoft bohužel neumí jedno, a to vyrábět jednoduché věci. Po čase k nim dojde, a má dostatek důvtipu aby se poučil u konkurence, ale fakt si nevybavím, v čem jsou NT dál než ten UNIX.

    p.s. Abych pravdu řekl, diskuze s Vámi mně krajně nebaví. a) jste anonym, takže si do Vás ani nemůžu kopnout (sláva a čest Radku Hulánovi, který se aspoň podepsal) b) připadáte mi, jak 6 leté děcko, které se neustále infantilně ptá, leč smysl mu uniká. Jelikož psát umíte, tak budete asi starší, i když ten pocit nemám. Spíš mám pocit, že se bavím s UI, což mně nudí. Zkuste být vtipnější, zapátrejte v sobě, možná najdete kousek inteligence, argumentujte trochu lépe. Třeba časem poznáte rozdíl mezi houskou a sw. Takhle už to každého musí nudit.

  • 27. 12. 2007 22:58

    LO (neregistrovaný)
    Vyberte si dodavatele, který na vás nekašle. U menších projektů na zakázku může mít smysl zdroják obdržet.

    SW není houska, ale autoři SW musí jíst, stejně jako pekař. Pekaři platíte od kusu, a autorovi SW chcete platit nějaký dobrovolný příspěvek (který pochopitelně bude platit minimum lidí). Zkuste si představit, že napíšete jednoduché účto, a budete placen dobrovolnými příspěvky uživatelů, kteří budou vědět, že když nepřispějí, nebude další verze. Co se stane? Naprostá většina lidí nezaplatí vůbec nic, protože je k tomu nic nenutí. Jestli vám to přijde udržitelné, tak jste asi jediný.

    Když váš dodavatel přestane podporovat SW, můžete ho klidně používat dál. Například řada firem ještě v roce 2006 jela Windows NT 4.0, které už nebyly podporované. Po letech práce s produktem máte k dispozici zkušenosti, zpravidla nějaké nástroje (mimo jiné debugger), a případný problém můžete vyřešit. Pochopitelně je daleko praktičtější přejít na podporovanou verzi SW, ale nutnost to není.

    UNIX byl navrhován s access control pomocí primitivního bitmaskového systému (rwx), a ani po 40 letech není ACL samozřejmostí. Autentizace uživatelů pomocí hashe v /etc/passwd (jeho načtení aplikací a ověření shody s hashem hesla napsaného uživatelem) je výsměch, ne bezpečnost. FTP a Telnet s plain text hesly jsou pak bezpečnostní katastrofou, stejně jako NFS autentizované jen číslem UID a GID. V osmdesátých letech si navíc unixy prošly spoustou buffer overfow exploitů (a to pokračuje až do dnešních dnů, v čemž unixy bohužel nejsou výjimkou). Takže pozor na unixy a bezpečnost ;)

    Windows bez firewallu vydrží velmi krátce, o tom žádná. Problém je v tom, že je jich na síti dostatek, aby stály za útok. Když chcete mít armádu botů, a rozesílat hromady spamů, těžko budete útočit na stroje, kterých je na síti pár. Navíc velké procento unixů spravují lidé, kteří vědí, jak to dělat. Firewall u XP je v pořádku - v čem vám připadal děravý?

    Windows se lisí od unixů celou řadou věcí. Na prvním místě celkovým přístupem. Unixy sídlily v klimatizovaném sále, do kterého se chodilo v galoších a bílém plášti. Windows používají stovky milionů lidí na svých stolech, plus prakticky všechny firmy, a tomu je jejich ovládání uzpůsobeno. Příšernost typu vi, C shellu a nastavování editací konfigráků tedy pochopitelně nenajdete; zato má systém nápovědu, a kvalitní GUI pro běžné úkony včetně administrace. GUI je stejně samozřejmé, jako na unixu terminál VT100. No a pak jsou tady ty detaily typu preemptivní a reentrantní kernel (v klasických unixech nevídáno, v Linuxu vídáno pouze pokud chcete nestabilní systém), architektura modifikovaného mikrokernelu (klasický UNIX i Linux má "osvědčený" monolitický kernel), škálovatelný SMP multitasking (bez preemptivního a reentrantního kernelu výkon s počtem CPU rychle klesá), podpora Unicode od úrovně kernelu (na unixech "elegantně" řešeno tak, že se na disku míchají názvy v různých code pages), prioritizace I/O, žurnálový FS (ten rozhodně klasické unixy neměly), ACID FS (ten snad vyjma MS nikdo nemá) atd. Z hlediska vývojáře rozsáhlá základna uživatelů, dobrá dokumentace a široká a stabilní platforma pokrývající i (z hlediska unixů exotické) věci typu 2D a 3D grafika, color management, komplexní skripty (třeba hindština), multimédia apod. Výsledkem je, že napsat aplikaci pro Windows je jednoduché a efektivní. Pravda, následkem je, že píše kdejaký idiot, a řada aplikací je zprasená, ale nebudeme hanět vynález knihtisku kvůli dnešním magazínům pro ženy ;)

    Nejsem anonym - podepisuji se jako LO. Bylo by o tolik lepší, kdybych se podepisoval Franta Novák? Pro mě ne, protože se s vámi (či ostatními diskutéry) celkem pravděpodobně dříve či později uvidím, a nějaký flame na root.cz do toho fakt nebudu chtít zahrnovat.
    Jestli vás moje příspěvky nebaví, bude to tím, že nepracuji v cirkusu. Vy na mě zase působíte jako člověk, který nevěří ekonomické realitě, a musí si vyzkoušet, že lidé nejlépe pracují, když pracují pro svůj zisk (fakticky ještě o něco lépe, když si zachraňují život, ale tak drsní dnes nejsme).
  • 28. 12. 2007 0:30

    Pavel Stěhule

    SW není houska, ale autoři SW musí jíst, stejně jako pekař. Pekaři platíte od kusu, a autorovi SW chcete platit nějaký dobrovolný příspěvek (který pochopitelně bude platit minimum lidí). Zkuste si představit, že napíšete jednoduché účto, a budete placen dobrovolnými příspěvky uživatelů, kteří budou vědět, že když nepřispějí, nebude další verze. Co se stane? Naprostá většina lidí nezaplatí vůbec nic, protože je k tomu nic nenutí. Jestli vám to přijde udržitelné, tak jste asi jediný.

    Ne každý sw je vhodný pro GPL. A ne každý licenční model. To je jasné. Záleží na zákaznících, záleží na aplikaci. Což je taky důvod proč tu neexistuje žádné GPL účetnictví, a pravděpodobně nikdy existovat nebude. O tom nemám sebemenší iluze. Budu mluvit za sebe. V Čechách bych se podporou třeba PostgreSQL neuživil. Pokud získáte zdroje, tak pouze za aplikační na zakázku psaný sw. Pokud se pohybujete v této oblasti, tak víte, že tam obvykle minimální investice je 100K a doba realizace 3 měsíce až rok. A při této investici si už jak dodavatel, tak odběratel musí vyjít vstříc. Přesto se vyvíjí i systémový sw, a ti co jej píší, jsou také lidi, co musí jíst, a kupodivu zatím nepomřeli. Buďto to dělají jako koníček pro čest a slávu, nebo dostávají dotace od uživatelů, kteří si přímo platí jednotlivé featury. Stále je to vyjde laciněji než platit licence a navíc z toho mají dobrý pocit. Případně jsou placeny fy. jako je IBM, Sun, a dalšími pro které je to jedna z možností jak se vyhnout závislosti na Microsoftu nebo kohokoliv jiného. Vůbec GPL nebo BSD sw je jednou z mála možností, jak konkurovat velkým dodavatelům jako je IBM, Oracle, Microsoft. Je to jedna z možností jak získat kvalitní vývojáře, kterých není zas až tolik. Na zbohatnutí to není, ale je to dost na to, aby člověk mohl dělat co chce a s lidmi s kterými chce dělat.

    Když váš dodavatel přestane podporovat SW, můžete ho klidně používat dál. Například řada firem ještě v roce 2006 jela Windows NT 4.0, které už nebyly podporované. Po letech práce s produktem máte k dispozici zkušenosti, zpravidla nějaké nástroje (mimo jiné debugger), a případný problém můžete vyřešit. Pochopitelně je daleko praktičtější přejít na podporovanou verzi SW, ale nutnost to není.

    Kvalitní sw se neopotřebuje. Opotřebuje se ale hw, takže bez podpory jej nemáte na co nainstalovat. A u Microsoftu celkem významný faktor. Bez podpory můžete tyto počítače provozovat pouze v izolovaných sítích, poněvadž bez upgradů by byly za chvíli pouze semeništěm virů a spamerů, což se bohužel děje. Tím neříkám, že má kdokoliv sw podporovat věčně, ale zrovna to je ten důvod pro GPL.

    UNIX byl navrhován s access control pomocí primitivního bitmaskového systému (rwx), a ani po 40 letech není ACL samozřejmostí. Autentizace uživatelů pomocí hashe v /etc/passwd (jeho načtení aplikací a ověření shody s hashem hesla napsaného uživatelem) je výsměch, ne bezpečnost. FTP a Telnet s plain text hesly jsou pak bezpečnostní katastrofou, stejně jako NFS autentizované jen číslem UID a GID. V osmdesátých letech si navíc unixy prošly spoustou buffer overfow exploitů (a to pokračuje až do dnešních dnů, v čemž unixy bohužel nejsou výjimkou). Takže pozor na unixy a bezpečnost ;).. Příšernost typu vi, C shellu a nastavování editací konfigráků tedy pochopitelně nenajdete; zato má systém nápovědu, a kvalitní GUI pro běžné úkony včetně administrace. GUI je stejně samozřejmé, jako na unixu terminál VT100... žurnálový FS, 3D grafika, komplexní skripty ...

    Jak už jste dlouho neviděl UNIX, potažmo Linux? A co třeba Solaris - to je také UNIX. Od osmdesátých let už uběhlo hodně vody. 3D grafika začala na UNIXech. Tohle jsou všechno mýty. To co v UNIXu chybí není API, ale kvalitní IDE, s kterými by dokázal psát aplikace každý trouba. Zrovna API znám, psal jsem Win aplikace ještě v Turbo Pascalu, kdy se muselo přistupovat přímo k API, a můžete mi věřit žádná slast, asi tak jako psát přímo pro Motif, Athenu, GTK nebo Qt. Ale uznávám, že si Microsoft dal hodně záležet na designu a propracovanosti knihoven. Koneckonců je používal sám v Office. To na Unixech dlouho nebylo. A do jisté míry se zlomilo až díky GTK, kdy se začaly psát skutečné aplikace autory toolkitu. Bohužel hrozně dlouho tou žábou na prameni byl Motif - což je jiná otázka.

    Windows bez firewallu vydrží velmi krátce, o tom žádná. Problém je v tom, že je jich na síti dostatek, aby stály za útok. Když chcete mít armádu botů, a rozesílat hromady spamů, těžko budete útočit na stroje, kterých je na síti pár. Navíc velké procento unixů spravují lidé, kteří vědí, jak to dělat. Firewall u XP je v pořádku - v čem vám připadal děravý?

    V tom že je jednocestný. Filtruje jenom dovnitř. Nikoliv směrem ven. Čistil jsem zavirovaný počítač, kdy virus permanentně odesílal přes síť a to tak intenzivně, že se nedal stáhnout ani upgrade antiviru. A já s aktivním firewallem jsem nebyl schopný jej zaříznout aniž bych se neodřízl od netu.

    Nevím, kde pracujete a je to jedno. Já jsem taky nespadl z Marsu. Na rozdíl od Vás se nesnažím flamovat, a tudíž se nemusím stydět se podepsat.

  • 28. 12. 2007 6:29

    LO (neregistrovaný)
    PostgreSQL se supportem uživit nemůže. Byl napsán za peníze daňových poplatníků, a supportem byste těžko zaplatil lidi typu Michaela Stonebrakera (vedoucí projektu Ingres). Schopný člověk na západ od našich hranic může vyjít na půl milionu Kč měsíčně, a rozpočet na vývoj PostgreSQL byste supportem prostě nepokryl. Jinými slovy: ze supportu horko těžko dáte financování údržby hotového produktu.

    Na zakázku psaný SW typicky není možné uvolnit pod GPL. Jak by se asi tvářila taxislužba, kdybyste 3-12 měsíců implementoval informační systém, oni zaplatili stovky tisíc (spíše miliony) Kč, a pak aplikaci dostal kdokoliv zdarma? Asi by takovou smlouvu nepodepsali.

    Ano, někteří lidé dnes žijí z open source. Ale to není důkazem, že open source má udržitelný obchodní model. Je to jako byste tvrdil, že schánění potravy zdarma v odpadkových koších je udržitelným způsobem obstarávání potravy. Není, protože tu potravu tam musel někdo vyhodit - a ten někdo jí koupil. Podobně vy můžete vybírat peníze za podporu PostgreSQL, pokud vám někdo zaplatil vývoj.

    Samozřejmě bez oprav existují různá omezení. Uvažte ale, že NT4 se "posmrtně" naučily USB, FAT32, přehrávání DVD a získaly řadu driverů. Ukončení podpory ale není zvláštním důvodem volání po zdrojácích. V čase ukončení podpory jsou produkty typicky přežité.

    Vy jste tvrdil něco o tom, jak byly postaveny unixy, a jak nikdo po 40 let nic lepšího nevymyslel. Já to pouze vyvracím. Jinak GTK je proti Win32 (které odchází do důchodu) dost omezený framework, a proti .NETu technologicky o generace zpět.

    Ano, firewall v XP je pouze pro příchozí provoz. Firewall na desktopu má chránit před útokem zvenku. Pokud útočník ovládl stroj, je už pozdě. Hlavní problém je ale v tom, že k síti se připojuje obrovské množství aplikací. Automatická konfigurace firewallu není možná, a manuální konfigurace je dost obtížná. Pokusy přiblížit problematiku uživateli, třeba vykakováním dialogů typu "aplikace navua.exe se snaží přistoupit ke stroji IP 123.123.123.123, port 1234, chcete povolit, zakázat, vytvořit pravidlo" naprosto selhaly. Vista má obousměrný firewall. Od prvního ohlášení této feature jsem byl zvědavý, jak to MS implementuje. Udělal to tak, že odchozí firewall je by default vypnutý :)

    Unikátní identifikace spojující mé příspěvky na root.cz má svůj smysl. Můžeme vést thread, už jste od mne něco četl, účel to plní. Nevidím ale důvod komukoliv dávat identifikátor, který mě snadno spojí s mou adresou, povoláním, barvou auta, nebo cestou kudy chodí děti do školy. Ale možná jste z těch lidí, kteří vždy rádi zadají jméno či email do každého formu, který na inetu vidí ;)
  • 28. 12. 2007 9:05

    Pavel Stěhule

    PostgreSQL se supportem uživit nemůže. Byl napsán za peníze daňových poplatníků, a supportem byste těžko zaplatil lidi typu Michaela Stonebrakera (vedoucí projektu Ingres). Schopný člověk na západ od našich hranic může vyjít na půl milionu Kč měsíčně, a rozpočet na vývoj PostgreSQL byste supportem prostě nepokryl. Jinými slovy: ze supportu horko těžko dáte financování údržby hotového produktu.

    Psal jsem o sobě, nikoliv o core hackers. Bohužel se velice rád vyjadřujete o věcech, o kterých máte jen minimální mínění. Z Postgresql95, která ještě byla napsána jako disertačka už v současném kódu moc nezbylo. Stonebraker se na vývoji nepodílí víc než 12 let. Minimálně dost velký podíl kódu z tehdejšího PostgreSQL má Informix, což IBM nijak neomezuje v jeho prodeji.

    Vy jste tvrdil něco o tom, jak byly postaveny unixy, a jak nikdo po 40 let nic lepšího nevymyslel. Já to pouze vyvracím. Jinak GTK je proti Win32 (které odchází do důchodu) dost omezený framework, a proti .NETu technologicky o generace zpět.

    Až Win32 odejde do důchodu budu jedině rád. Zatím tu je a .NET aplikace ještě nehrají takovou roli, jakou msoft plánoval. .NET je vysokoúrovňové API, musí na něčem běžet, a nic jiného funkčního msoft nemá. Podobné vysokoúrovňové knihovny existují i k dalším o.s. Ano .NET je o generaci dál než, nicméně třeba s porovnání s Coca je v podstatě neinovativní.

    Ano, firewall v XP je pouze pro příchozí provoz. Firewall na desktopu má chránit před útokem zvenku. Pokud útočník ovládl stroj, je už pozdě. Hlavní problém je ale v tom, že k síti se připojuje obrovské množství aplikací. Automatická konfigurace firewallu není možná, a manuální konfigurace je dost obtížná. Pokusy přiblížit problematiku uživateli, třeba vykakováním dialogů typu "aplikace navua.exe se snaží přistoupit ke stroji IP 123.123.123.123, port 1234, chcete povolit, zakázat, vytvořit pravidlo" naprosto selhaly. Vista má obousměrný firewall. Od prvního ohlášení této feature jsem byl zvědavý, jak to MS implementuje. Udělal to tak, že odchozí firewall je by default vypnutý :)

    Co je na tom obtížného? A proč na Linuxu nemusím nijak zvlášť firewall konfigurovat? Důvod je jiný. Microsoft prodává skutečný firewall za drahé peníze, nicméně vzhledem k návrhu win musel něco udělat, tak dodal crypleware. Pokud bych akceptoval Váš argument, tak bych se v podstatě neměl snažit o vyléčení zavirovaného kompu, ale rovnou o reinstalaci. Protože to je jediné, co mohu dělat, pokud se odstřihnu od sítě. Chránit síť pouze před útokem zvenčí je polovičatost.

    Unikátní identifikace spojující mé příspěvky na root.cz má svůj smysl. Můžeme vést thread, už jste od mne něco četl, účel to plní. Nevidím ale důvod komukoliv dávat identifikátor, který mě snadno spojí s mou adresou, povoláním, barvou auta, nebo cestou kudy chodí děti do školy. Ale možná jste z těch lidí, kteří vždy rádi zadají jméno či email do každého formu, který na inetu vidí ;)

    Ono to někoho zajímá? Prostě tu občas z Vás vypadnou nesmysly, FUD, případně nějaká jiná jedovatost, což předpokládám, že byste si rozmyslel (a sám jste to potvrdil), kdyby jste se pod svůj příspěvek musel podepsat. Ano můj mail je k dispozici, i mé ICQ a mobil. Souvisí to s podporou PostgreSQL a dalších aktivit, na kterých se podílím. Nejsem ovšem paranoik a netrpím sebeklamem, že se všichni třesou, aby tyto údaje získali. Jen se snažím chovat jako dospělý chlap.

  • 29. 12. 2007 12:34

    LO (neregistrovaný)
    Ano, Stonebraker se na vývoji dávno nepodílí (ani jsem to netvrdil). Ovšem kdybyste měli ze supportu uhradit napsání PostgreSQL, nikdy byste to neutáhli. Nebo chcete tvrdit, že ano?

    .NET může bez problému běžet nad NT kernelem, stejně jako Win32. Je to otázka implementace. Cocoa je kdesi na půl cesty mezi Win32 a .NETem.

    Pokud chcete skutečně filtrovat odchozí provoz, musíte samozřejmě firewall konfigurovat. Jinak pokud se odstřihnete od sítě, můžete také vzít klíčenku nebo CD, a natáhnout z nich antivir. To vás opravdu nenapadlo?

    Osobní firewall nechrání síť, ale jednotlivý počítač. V případě filtrování odchozího provozu pak chrání před tím, aby se zlá aplikace připojila někam ven. Problém je v tom, že musíte vědět, co se smí ven připojovat, a co ne. Zeptám se vás: jak tohle nakonfigurujete? Necháte uživateli zobrazovat stovky dialogů "aplikace xyz.exe se připojeje na 123.123.123.123 port 1234, chcete zakázat/povolit/vytvořit pravidlo", nebo vše zakážete a tedy všechny aplikace odstavíte? Nebo si projdete seznam binárek v systému (těch budou desítky tisíc), a podíváte se, co se smí připojovat ven, na které adresy, a na které porty? Jak že to děláte na Linuxu?

    S podepisováním je to poněkud nudné. Chápu, že se rád podepisujete. Vy zase chápejte, že si nemyslím, že by se všichni třásli, aby se dostali k mým osobním údajům, ale zase to nikomu nehodlám ulehčovat. To je důvod, proč mě nenajde Google. S dospělým chlapem je to moc pěkné :). Ještě chybí říci, že pro vlastní názor se necháte i pověsit, a americká vlajka v pozadí. Sorry, ale tyhle instinkty jsou mi cizí. Na to máte moje slovo, jako chlapa s gulemi ;)
  • 29. 12. 2007 15:07

    Pavel Stěhule

    Pokud chcete skutečně filtrovat odchozí provoz, musíte samozřejmě firewall konfigurovat. Jinak pokud se odstřihnete od sítě, můžete také vzít klíčenku nebo CD, a natáhnout z nich antivir. To vás opravdu nenapadlo? Osobní firewall nechrání síť, ale jednotlivý počítač. V případě filtrování odchozího provozu pak chrání před tím, aby se zlá aplikace připojila někam ven. Problém je v tom, že musíte vědět, co se smí ven připojovat, a co ne. Zeptám se vás: jak tohle nakonfigurujete? Necháte uživateli zobrazovat stovky dialogů "aplikace xyz.exe se připojeje na 123.123.123.123 port 1234, chcete zakázat/povolit/vytvořit pravidlo", nebo vše zakážete a tedy všechny aplikace odstavíte? Nebo si projdete seznam binárek v systému (těch budou desítky tisíc), a podíváte se, co se smí připojovat ven, na které adresy, a na které porty? Jak že to děláte na Linuxu?

    Rád se nechám poučit, k čemu Vám je klíčenka, když zrovna máte pouze jeden počítač a ten je zrovna zavirovaný? A jak tedy nakofigurujete firewall XP, abyste zabránili odchozí komunikaci, když je jednocestný? Jak je to děláno v linuxu si najdete lehko sám, tam není problém zablokovat jak odchozí port, tak konkrétní problémovou ip adresu.

  • 29. 12. 2007 19:09

    LO (neregistrovaný)
    No pokud máte pouze jeden počítač, tak asi budete muset zvednout zadek, a jít k jinému počítači (nebo si ten jiný počítač přinést).

    Bohužel jste mi pořád neosvětlil, jak chcete nastavit filtrování odchozího provozu tak, aby to neobtěžovalo uživatele. Dále jednoduché blokování adres a portů najdete ve Windows i bez firewallu. Host name můžete typicky vyblokovat tak, že host name asociujete s adresou 0.0.0.0 pomocí %system32%\etc\hosts. Porty můžete blokovat v nastavení TCP/IP.
  • 30. 12. 2007 20:39

    LO (neregistrovaný)
    Pokud vir používá IP adresy, můžete třeba změnit routovací tabulku, viz příkaz route. Filtrování IP adres tuším ten jednoduchý IP filtr v XP nemá; nemám tu XP, abych to ověřil.

    Jestli je pro vás jednodušší přeinstalovat počítač, než natáhnout nějaký SW z klíčenky, tak prosím ;). Ale faktem je, že kompromitovaný systém je nejlépe přeinstalovat. I když odstraníte primární problém, špatně se hledá, jestli není někde další průšvih. Antivir nepomůže, protože autor sítě botů si klidně napíše vlastní kód, a prohlížet celý systém je práce pro vraha. To platí pro Linux stejně jako pro Windows.
  • 30. 12. 2007 20:47

    Pavel Stěhule
    Ano, kompromitovaný systém je lépe přeinstalovat. Určitě jednodušší než zkoušet překonfigurovat routovací tabulku a udržet síť v chodu (nejsem admin). To má být to snadné ovládání windows. Nakonec skončím tak jako tak u příkazové řádky. Ale jsem rád, že tento bug ve Vistách je již opravený.
  • 30. 12. 2007 22:06

    Martin (neregistrovaný)
    To je absurdní, Pavle. Děláž naprosto nesmyslně z komára velblouda. Jestliže nejsi admin, tak proč mluvíš o tom, jak je obtížné odirovat počítač a zda to firewall řeší? Nebo snad neadmin na linuxu dokáže vyřešit takovéto potíže?

    Je to přesně ten fanatismus některých opensourcařů; dokud ve Windows firewall nebyl, ozývalo se: "Koukněte na Windows, nemají farewall ale Tux joooooo".

    Jakmile tam je, řveš: "Už tam je, Tux ho má déle a navíc není obousměrný, heheeeeee"

    Až v další verzi tam bude obousměrný, ale bude se do zblbnutí ptát uživatelů co smí pustit, bude se ozývat: "hehehe, to nemůžou používat, vždyť je to složitý a otravuje to, hahaha" a bude se přecházet možnost, že to admin může nastavit. Vždyť administrovat Windows mají umět všichni, že.

    A až MS tedy udělá obousměrný, neotravující firewall který bude skvělý, bude to zase špatně: "evropská komisi, okamžitě mu to zakaž, vždyť <preferovaný výrobce> nemůže proti monopolu MS vyhrát".

    Tak co se Ti vlastně líbí? Nebo prostě hledáš za každou cenu koště? No dobře, to umíme taky. Ten Tučňák.....ten má tak tupý pohled.
  • 30. 12. 2007 23:14

    Pavel Stěhule

    To je absurdní, Pavle. Děláž naprosto nesmyslně z komára velblouda. Jestliže nejsi admin, tak proč mluvíš o tom, jak je obtížné odirovat počítač a zda to firewall řeší? Nebo snad neadmin na linuxu dokáže vyřešit takovéto potíže?

    Neadmin na linuxu se hlavně do této situace pravděpodobně za celý svůj život nedostane, a pokud se do ní dostane, tak ji dokáže vyřešit. Už jen tím, že sw, který je k dispozici není crypleware, a za bezpečnost si nemusí připlácet.

    A až MS tedy udělá obousměrný, neotravující firewall který bude skvělý, bude to zase špatně: "evropská komisi, okamžitě mu to zakaž, vždyť preferovaný výrobce nemůže proti monopolu MS vyhrát".

    Ne to špatně nebude (až microsoft bude mít spolehlivý firewall), naopak přispěje to k snížení spamů, virů, atd atd. Nemohu předjímat, co evropská komise udělá nebo neudělá. V tomto případě si myslím, že neudělá nic, proč také. Je to krok k skutečné bezpečnosti. Je otázka nakolik se to líbí partnerům Microsftu, kteří měli a mají z sw zabezpečující díry Windows docela dobré živobytí. Těm se to asi moc líbit nebude, což ostatně už slýchávám delší dobu, že na partnery m. zůstává čím dál menší kus koláče. Což o to, to se dá čekat. A je docela možné, že někteří si budou i stěžovat. V každém případě to není záležitost Linuxu. Dokonce jsem viděl vážně míněný pokus o spolehlivý osobní firewall virtualizací linuxu ve win, na kterém běžely iptables.

    Až v další verzi tam bude obousměrný, ale bude se do zblbnutí ptát uživatelů co smí pustit, bude se ozývat: "hehehe, to nemůžou používat, vždyť je to složitý a otravuje to, hahaha" a bude se přecházet možnost, že to admin může nastavit. Vždyť administrovat Windows mají umět všichni, že.

    Jde o to, že řešení čehokoliv má být tak jednoduché, jak je to možné, nikoliv však ještě jednodušší na úkor funkce. Dost možná, že si Microsoft bude muset zažít perné chvilky, a donutit uživatele i programátory aplikací, aby pochopili, co to je bezpečnost. A že to není pro obé strany příjemné dokazuje Vista, kde museli programátoři vyvinout neskutečné úsilí aby systém zabezpečili. Kdyby ale ten systém nestál už dost dlouho na hliněných nohou nemuseli se snažit. Že to je možné dokazuje Apple. Nicméně, co s týče firewallu, tak M. má k dispozici minimálně od roku 2001 profi. firewall, a který distribuují (samostatně, samozřejmě, že komerčně).

    Tak co se Ti vlastně líbí? Nebo prostě hledáš za každou cenu koště? No dobře, to umíme taky. Ten Tučňák.....ten má tak tupý pohled.

    Nelíbí se mi FUD, nelíbí se mi hlásání polopravd nebo snad i lží. Je mi jasné, že od komerční firmy jeden nemůže čekat nic jiného - Microsoft v tom není sám, zatlouká, přeorává skutečnost, mystifikuje většina firem - je to normální v téhle době, kdy dokud nerozhodne soud, tak má ten či onen stále pravdu. To se mi nelíbí. A může za to vyeskalovaná konkurence. Nesoupeří se, hraje se o život, a tam jsou rány pod pás dovolené. Věřím, že se to dost vývojářům v Microsoftu musí ležet v žaludku. Zrovna jako mě, když jsem dělal v komerční firmě, slyšel žvásty lidí, kteří neměli anunk o čem mluví a modlil se ať mlčí. Sice jsme dostali zakázku, ale museli jsme dělat práci, za kterou se člověk pomalu styděl. A místo jednoduchých a funkčních programů jsme sestavovali větrné hrady. V Microsoftu vznikají kvalitní aplikace, v některých týmech, bohužel také nekvalitní, a to Microsoft nedokáže přiznat. To, co se mi líbí na open source, potažmo linuxu. Otevřenost, upřímnost, variabilita, přímost, čestnost. Patří to k určité kultuře, že správný hacker dokáže uznat chybu a spíš spálit mosty než v té chybě pokračovat. Takže asi tak.

  • 31. 12. 2007 0:27

    LO (neregistrovaný)
    Pokud jsem si všimnul, tak po stažení RHEL, ale i jinývh dister Linuxu, si musím koupit podporu/členství v klubu/něco podobného. Když si jí nekoupím, nedostanu například aktualizace. Kdo si tu připláci za bezpečnost?

    Co Apple dokazuje? MacOS je děravý jako řešeto. Podívejte se, kolik je refereováno zranitelností u tohoto systému, který je na inetu navíc naprosto minoritní.

    Ve světě open source vznikají otevřeně, upřímně, variabilně, přímo a čestně aplikace, které nikdo nechce ani zadarmo (příkladem budiž Gimp). Nevím, jestli autoři uznávají chyby, ale má zkušenost je, že jsou svým dílem tak opilí, že žádné chyby nevidí (nakonec to přechází i na jejich zdejší příznivce, kteří open source typicky jen používají).
  • 31. 12. 2007 0:46

    Pavel Stěhule

    Pokud jsem si všimnul, tak po stažení RHEL, ale i jinývh dister Linuxu, si musím koupit podporu/členství v klubu/něco podobného. Když si jí nekoupím, nedostanu například aktualizace. Kdo si tu připláci za bezpečnost?

    Pokud si stáhnete RHEL, tak mate k dispozici plny sw, nikoliv crypleware. Fedoru, která by tak odpovídala Vistě máte zdarma, včetně všech aktualizací. A pro RHEL existuje free klon, což jistě víte.

  • 31. 12. 2007 0:03

    LO (neregistrovaný)

    Vyčištění kompromitovaného systému není věc pro uživatele, dokonce ani pro pokročilého uživatele, zvláště pokud nemá ani základní nářadí (bootovací CD/DVD, externím médium s antivirem, SP2 a root kit revealerem). Zkoušet překonfigurovat routovací tabulku je celkem triviální - stačí napsat route /?, a přečíst si nápovědu. Potřebujete pravda něco vědět o IP.

    Firewall který neblokuje odchozí provoz není bug. Jde o feature produktu. Stejně tak není bugem Wordu, že to není bitmapový editor (i když by se vám to třeba hodilo).

    Vždy mě překvapuje, že lidé, kteří byli ochotni se memorovat stovky příkazů a jejich syntaxi, umístění a obsah hromady konfiguráků, naučili se TeX a skriptují v bashi, nejsou schopni naprostých trivialit. Pokud jste trochu schopný uživatel unixu, tak routovací tabulku ne zkoušíte překonfigurovat, ale prostě to uděláte, protože v porovnání se zprovozněním WiFi, scanneru, nebo kompilací čehokoliv na Linuxu je to čajíček.

  • 29. 12. 2007 15:15

    Pavel Stěhule

    Sorry, ale tyhle instinkty jsou mi cizí. Na to máte moje slovo, jako chlapa s gulemi ;)

    Ne nemyslím si, že jste chlap s gulemi, aspoň nemám jediný důvod si to myslet. Myslím si, že jste prostě blb

  • 30. 12. 2007 20:57

    LO (neregistrovaný)
    Běda, jak někdo protiřečí Komunitě, a nezvývá Velkého Tuxe. Takoví patří ušlapat, že?
  • 29. 12. 2007 17:34

    Rejpal (neregistrovaný)
    "Na zakázku psaný SW typicky není možné uvolnit pod GPL. Jak by se asi tvářila taxislužba, kdybyste 3-12 měsíců implementoval informační systém, oni zaplatili stovky tisíc (spíše miliony) Kč, a pak aplikaci dostal kdokoliv zdarma? Asi by takovou smlouvu nepodepsali."
    Ale zrovna ten je možné uvolnit pod GPL docela dobře, protože jeho uživatelem je i pak výhradně taxislužba a bude jen na ní, jestli ho bude šířit dál - nejspíš nebude. :-) U zakázkového SW je lepší pro taxislužbu ty zdrojáky dostat taky.
  • 29. 12. 2007 19:35

    LO (neregistrovaný)
    V případě GPL může zdrojáky šířit i autor - v podstatě kdokoliv se jich dotkne (a otázkou zůstávají třeba externisté). Pochopitelně pro zákazníka může být lepší mít zdroják, ale k tomu opravdu není třeba GPL.
  • 30. 12. 2007 15:46

    Radim Kolář
    Core programatori PGSQL jsou odtrzeni od reality. Krome tragicke podpory PL/Java a JDBC a neexistujici podpory 2PC via XA, coz je vse pro realne nasazeni v podnikove sfere nutnost ma i problem s neexistenci hintu.

    Rekneme ze pisi aplikaci s 20*10^9 radku v nejvetsi tabulce (internetovy vyhledavac), pokud se optimalizator dotazu trefi do spravneho access planu tak je vykon PGSQL opravdu srovnatelny s Oracle, DB2. Pokud se tam ale netrefi ( a podle mych experimentu vetsinou ne), tak dotaz muze bezet i dny, misto minut a je nemam prakticky zadnou moznost jak toto chovani zmenit.

    Takze uspech celeho projektu zavisi na tom zda se optimalizer 'nahodne' trefi do spravneho reseni.

    Prilis velke riziko, zadny rozumny project manager by do toho nesel.
  • 30. 12. 2007 16:02

    Pavel Stěhule
    Java stejne tak drivery nejsou soucasti projeku. Uz o tom byla rec snad stokrat, ne? Asi jsem trochu drsnejsi, ale to po diskuzi s LO. Kecat umi kazdej. A pokud si neumite poradit bez hintu, tak nepouzivejte PostgreSQL. Pokud Vas ty hinty tak prudi forknete si Pg, odhaduju, ze je to tak prace na mesic, mozna na tyden. Hinty jsou skutecne strasak, a v pg se tomuto tematu venovalo dost casu. Zaver byl takovy, ze hinty ne a to dokud se pghackers nepresvedci o chybe planeru. Zatim se tak nestalo.
  • 30. 12. 2007 16:43

    Pavel Stěhule
    s/chybě planneru/neopravitelné chybě planneru/. Hinty jsou prostě kontroverzní téma, a v PostgreSQL víceméně jsou jen v jiné podobě (např. penalizaci sekvenčního čtení). Zatím je primárním cílem sestavit heuristiky planeru tak, aby poskytovaly co nejlepší výsledky. A k tomu je potřeba znát chování planneru, o kterém se s hinty nedozvíte. Zrovna planner je jedna z těch nejdynamičtějších oblastí v PostgreSQL. Pokud máte nějaký problém existuje konference pgsql-performance, kde se tyto věci řeší. ad Java a) nejsou lidi - skutečně Java není nijak oblíbený jazyk core developers takže tam nikdo Javu patrně ani neovládá, b) nikdo se nevěnuje driverům, to je otázka uživatelů, kteří ten či onen driver používají. Je paradoxem, že komunita kolem Javy není sto sestavit driver, který by Vám vyhovoval a to přestože má veškeré informace a k dispozici lowlevel driver libpq. Core developers je +/-30, komunita Javy se počítá na milióny vývojářů, proč by dělali nějakou práci za ně, navíc práci, které nerozumí.

    Bohužel si nedovedu vysvětlit Váš příspěvek o nepoužitelnosti PostgreSQL v souvislosti s Vaším článkem http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=1515
  • 31. 12. 2007 17:18

    Radim Kolář
    >Java stejne tak drivery nejsou soucasti projeku.
    Tohleto je dost lacina vymluva. Realita je takova, ze sebelepsi databaze bez funkcnich driveru je k nicemu. U MySQL to pochopili uz davno. Pokud core team tvrdi ze drivery nejsou soucasti projeku a na jejich kvalite mu nezalezi tak je od reality odtrzen dost.

    >A pokud si neumite poradit bez hintu, tak nepouzivejte PostgreSQL.
    Presne to ted taky delam. Pokud se pracuje s vetsim objemem dat nez par giga a potrebujete garantovat worst case time, tak neexistence hintu zacne dost vadit.

    >Pokud Vas ty hinty tak prudi forknete si Pg,
    Forknutou db si zadny zakaznik neveme, protoze si k ni nebude moct koupit support. To bych pak musel supportovat sam, coz se mi vubec nechce.

    >Zaver byl takovy, ze hinty ne a to dokud se pghackers nepresvedci o chybe planeru. Zatim se tak nestalo.
    Ale stalo. Mnohokrat lidi reportovali ze novy planer je v nekterych pripadech pomalejsi, pochopitelne to bylo taky to jedine, co s tim realne mohli delat.

    Ono to ani jinak udelat nejde, vzdy nektere pripady vylepsite a nektere zhorsite. Idealni stav je zlepsit vice pripadu nez zhorsit a ty, co se v nove verzi zhorsi se upravi pomoci hintu. Planer ma k dispozici jen priblizne informace, selektivitu jednotlivych podminek jen odhaduje pomoci hard coded constants.

    Hinty nejsou zadna prasarna, napriklad IBM directory server je oproti DB2 pouziva a dokonce maji i ve sve dokumentaci podrobne vysvetlneno proc. Aby to slo bez hintu, museli by si nastavit velmi podrobnou statistiku aby planer odhadoval selektivitu vice realisticky. To je sice dobre u warehouse aplikaci kde dotaz pak bezi minuty, ale ne u LDAP serveru, kde se ocekava ze budete odpovidat velmi rychle. Tam proste planer nema cas aby se hrabal pred kazdym SQL dotazem ve velmi podrobnych statistikach a tak se vyplati mu dat hint a pak ho vypnout.

    Kdyz srovnate planer DB2 vs Oracle, tak DB2 planer zohlednuje mnohem vic veci (krome toho ze se umi castecne sam ucit z chybne naoptimalizovanych dotazu) nez planer Oraclu, takze by mel byt teoreticky lepsi nez Oracle a o nekolik trid lepsi nez PGSQL. Kdyz se podivame na feature list poslednich verzi DB2 tak ale vidime, ze ze podpora hintovani vzrusta (napriklad nekde okolo db2 v9 pribyl specialni typ hintu, ktery vyuziva SAP) misto aby byla na ustupu. Krome toho i kdyz je planer DB2 tak vymakany tak se pochopitelne najdou pripady kdy db2 9.1 urci access plan spravne ale db2 9.5 se sekne a dotaz pak jede hodiny misto par desitek sekund.

    Co si s timhle pripadem v realu pocnete kdyz nebudete mit hinty? Oracle optimalizer je hloupejsi a tak tam nekdy zabere syntax sugar (prepsat join na where, prehodit poradi tabulek v selectu) ale DB2 na tyhlety triky neskoci. U DB2 muzete jen zmenit jak moc ma planer optimalizovat (level1-9) a cekat ze vam pak vybere lepsi access plan. Vy ale potrebujete planeru rict, aby nedelal nested scan table ale hash join protoze bez toho bude aplikace nepouzitelna.

    Bez hintu to proste nejde a pokud si pgsql core team mysli ze existuje nejaky dokonaly planer algoritmus ktery na zaklade neuplnych statistickych dat bude nejakou magii davat vzdy dokonale vysledky tak jsou zcela mimo realitu.

    Jinak mne prekvapuje jak se tady snazi lidi porad kopat do LO a taky do komercniho softwaru a komercnich aktivit jako by snad na tom byt za svou praci placen bylo neco spatneho. Socialismus nefungoval, zkousel vubec nekdo ve svete alespon na chvili komunismus? Programatori na jedne strane sice ocekavaji hezke platy, ale na druhe strane by radi vsechno opensource. Utopie. Ocekavate ze vam snad v servisu opravi zadarmo auto?

    U OpenSource si support koupi nebo prispeje na vyvoj jen minimum lidi. Mam s tim uz nejake zkusenosti. Tohle fakt naklady na vyvoj nezaplati. To muze fungovat snad jen tehdy, kdyz nemusite platit naklady na vyvoj.
  • 1. 1. 2008 7:51

    LO (neregistrovaný)
    Planner u Oracle se tuším mezi verzemi 9 a 10 podstatně změnil. Přehození pořadí tabulek či konverze joinu na subquery je nyní bez efektu. Faktem bohužel je, že Oracle planner se často "netrefí", a výsledek je pak katastrofický (naposledy jel ten samý dotaz na MS SQL cca 15 sekund, na Oracle 9 podobně, na Oracle 10 skončil po 15 minutách na timeout; tabulky měly pár desítek milionů záznamů). MS SQL Server má podle mého názoru výrazně lepší planner, hinty v podstatě nejsou třeba. DB2 jsem opravdu dlouho neviděl, takže bez komentáře.
  • 1. 1. 2008 12:45

    Radim Kolář
    No me se taky zda ze Oracle 10 ma v prumeru horsi planner nez 9. Tezko rict zda je to subjektivni ci ne, protoze je mi jasne ze si clovek vsimne spise zhorseni nez zlepseni.

    Stejne mi to prijde u db2 9.1 vs 9.5 i kdyz priznavam ze SAP workload je v 9.5 znatelne rychlejsi. db2 9.5 neni spatna verze, vylepsena podpora XML, vylepeseny self-tuning, misto process modelu se pouziva thread model a workload manager z z/OS jsou super featury, ale ma jeste par bugu. Chce to s nasazenim pockat na fixpak. Krom toho nektere featury a podpora Solaris x86 co se planovaly na 9.5 final se presunuly do 9.5fp1

  • 25. 12. 2007 19:57

    alpha (neregistrovaný)
    1) Pletete si "open source" a "free software". Pouzivejte Wikipedii a mozek.
    2) Proc by meli davat zdrojaky zdarma, kdyz se za produkt plati? Tohle snad nevynucuje ani GNU GPL!
    3) IBM neuvolni Lotus, protoze je (pokud vim) vazano smlouvami s treti stranou. Podobne to asi bude i s jinymi jejich produkty.
  • 26. 12. 2007 3:21

    LO (neregistrovaný)
    GPL znamená zdarma. Jak aplikaci prodáteprvnímu zákazníkovi, ten má právo i na zdrojáky, a na jejich šíření.
    IBM neuvolní Lotus a DB2, a Oracle neuvolní svůj RDBMS, protože by přišli o podstatnou část svých příjmů, a ještě dali konkurenci zdarma to, v čem mají nádskok. Byla by to finanční sebevražda. Uvolnit lze tak leda Javu, která Sunu stejně nikdy žádné větší tržby nepřinesla.
    Společnost IBM koupila výrobce Lotus Notes. Práva třetích stran jsou ten nejmenší problém.
  • 25. 12. 2007 20:27

    anonymní
    Existují open source aktivity typu sestavování distribucí vývojově 40 starých unixů (to dělá Red Hat), OpenOffice (do kterého Sun nacpal miliardy Kč), Apache (původně univerzitní projekt) apod., ale to na faktech nic nemění. = Tuhle vetu clovece nechapu at ji ctu normalne nebo pozpatku.
    RedHati model vyvoje funguje a kupodivu neni jedinou firmou, jez se zivi tvorbou distribuci. Nicmene, ony se tyhle firmy obvykle zameri na nejake ty comity do balicku, ktere ve sve distre pouziji a za rok, je maji k dispozici ostatni a oni zas ty jejich.
    Sun na OpenOffice mozna i vydelal, pac ji zpocatku nedaval zadarmo pro jine platformy nez solaris (tenkrat se to jeste jmenovalo staroffice), postupne ustupoval az skoncil na stavajicim modelu, ktery mu umoznuje solaris ozivit plnohodnotnym kancl balikem - ja sice netusim k cemu jsou tyhle softy dobre, ale marketing poptavku po nich natolik rozdmychal, ze se jich asi jentak nezbavime.
    Apache podporuji ti, kdoz na nem stavi sve komercni produkty, takze opensource naopak funguje uzasne, z universitniho projektu toho v aktualnim apachi veru nezustalo mimo pouzivanych protokolu a nazvu mnoho.

    Co se tyce onoho vydelku na licencich, bude to znit asi divne, ale podpora pro windows ze strany MS znamena, ze se clovek dozvi, ze si to ma najit sam, ze jim to funguje, pripadne ze to neni mozne. To je podle meho nazoru podvod, MS zadnou podporu normanim zakaznikum s par licencemi nenabizi, pokud si ji trvde nezaplati. Ms ale vydelava na produktech, jez skutecne velmi peclive podporuje, produktech, kde licence na jeden procesor stoji treba statisice na procesor a rok a cela sranda bezi treba na 2048 itaniich - z jednoho takoveho zakaznika ma zisk naprosto brutalni a bud ujisten, ze zakaznik s takovym zelezem by si produkt asi neupiratil ani kdyby mu v tom zakony nebranili, protoze on jej chce s podporou. Na podpore velkym se da vydelat tolik, ze te licencni poplatky od malych vubec nemusi trapit.
  • 26. 12. 2007 3:28

    LO (neregistrovaný)
    Sun na OpenOffice hrozivě prodělal. Nacpal do něj miliardy Kč, a nedostal zpátky v podstatě nic.

    Podpora ze strany MS funguje. Ovšem pokud máte OEM verzi, nemáte podporu od MS. A budete se divit, ale na rozdíl od mnoha distributorů Linuxu má Microsoft přístup do Knowledge Base zdarma (ne vázaný na placené "členství v klubu").

    Strategie MS byla vždy mít levný produkt, který může používat veliká spousta zákazníků (viz též Ford T, McDonald's). Samozřejmě má i velké zákazníky, ale primárním businessem je spousta malých zákazníků.

    Pokud je na světě cca 400M strojů s Windows, těžko mi budete tvrdit, že pár velkých zákazníků zaplatí podporou srovnatelné částky.
  • 26. 12. 2007 8:54

    Pavel Stěhule
    > Podpora ze strany MS funguje. Ovšem pokud máte OEM verzi, nemáte podporu od MS.
    > A budete se divit, ale na rozdíl od mnoha distributorů Linuxu má Microsoft
    > přístup do Knowledge Base zdarma (ne vázaný na placené "členství v klubu").

    Na rozdíl od closed source máte s open source podporu přímo od vývojářů, zdarma, a 7 dní v týdnu:

    One of the most impressive things about PG has been these mailing
    lists. Informix support is OK, but the front-line support drones just
    don't have the same access to developers who really know what's going
    on that you can get directly on this list. Heck, PG developers have
    answered my questions here on the weekend! I don't know if you can
    even put a price on such direct access to high-level gurus.

    http://archives.free.net.ph/message/20071128.231100.8d220185.en.html
  • 26. 12. 2007 19:59

    LO (neregistrovaný)
    Podpora bez garancí není podpora (odpověď nemusíte dostat, nebo můžete být odkázán na RTFM). Navíc pokud aplikaci píše 5 lidí, a 10 jí používá, není problém se ptát přímo vývojáře. Pokud aplikaci píše 500 vývojářů, a používá jí 200 mln lidí, tak se asi těžko s každým problémem můžete kontaktovat vývojáře. Vývojář by pak nedělal nic jiného, než odpovídal debilní dotazy. Proto je podpora vícestupňová.

    Když jsme ale u "podpory" zdarma, MS má fóra, kde odpovídají zaměstnanci a MVP. Není to podpora, ale občas se to hodí.