Vlákno názorů k článku
Sedm důvodů proč mít a nemít rád Unity od stilett - Já jsem se snažil týden Unity používat a...

Já jsem se snažil týden Unity používat a získal jsem následující dojem:

Někdo viděl GUI chytrých telefonů a řekl jsi, jak to je jednoduše použitelné, jak se je pěkně vidět jen to, co je potřeba, důležité ovládací prvky jsou velké a viditelné. Tak proč jsou desktopová prostředí taková složitá? Proč by šnela udělat stejně jako ta mobilní. A tak se i stalo.

Jenže se zapomnělo na několik rozdílů mezi mobilem a desktopem:

1. Laptopy a stolní počítače mají mnohem větší displej.
2. PC se používají k trochu jiným činnostem.
3. PC jsou vybavena polohovací zařízením s mnohem větší přesností než prst na dotykovém displeji.

V důsledku se pak všechno někde schovává nebo do něčeho integruje, takže musím někam najet nebo něco zmáčknout, abych to vyvolal; nemohu rovnou kliknout na cílový ovládací prvek.

Přestože se schováváním a sjednocováním šetří místo, tak se vyplácá na to, že všechny věci (zvláště ikony) jsou neskutečně obří. Myší nebo touchpadem opravdu nemám problém trefit mnohem menší objekty.

Ale k opuštění Unity mne nakonec přivedla třetí věc. Prostředí strašně hází klacky pod nohy, pokud chci používat více aplikací zároveň, některé dokonce ve více instancích (jaká to drzost). Oblíbených zástupcem vícenásobně spuštěné aplikace je terminál nebo textový editor. Já chci mít možnost jedním kliknutím trefit ten správný terminál.

Zkrátka Unity mě při práci brzdilo. Tím netvrdím, že když používám počítač pro zábavu, není použitelné, ale já chci více. Bohužel to samé platí i pro Gnome Shell.

přesně - je to jak říkal Albert Einstein "věci by měly být tak jednoduché, jak je možné: ale ne jednodušší"

"přepínání do aplikace" a "spuštění aplikace" jsou prostě koncepčně dvě různé věci (právě proto, že mohu chtít více instancí jedné aplikace) a sjednocení těchto dvou funkcí do jedné -jak je tomu v nových prostředích- je až přílišné zjednodušení, které hází klacky pod nohy pokročilejším uživatelům