Nestanou, nikdy nebudou dělat stejnou funkci jako dnešní CPU.
Jinak kvantový akcelerátor (můžem říct "analogové CPU) bez dalších částí (stejně jako CPU samostatně v zásuvce je též k ničemu) je vlastně k ničemu... Takže dnešní CPU bude pořád nad kvantovým akcelerátorem, který zadá na výpočet, nic víc neumí a umět nebude...
Kvantový komplet počítač, může být dostupný až za 100 let. nebo za 50, nebo těch 20 let...
Já si ovšem pamatuju už ze základky, že fůzní elektrárna měla být roku 2025 hotová... Lidé ze 60 let minulého století pamatují dobu do 30 let... O moc se to neposunulu, to je stejně jako kvantový akcelerátor... paradoxně kvantový akcelerátor byl blíže k těm počítačům přes celou halu, než k dnešním CPU... Protože dříve to fungovalo analogově...
Vo fúznych elektrárňach by sa nedalo vyrábať palivo do jadrových zbraní, tak isto ani v toriovych. Preto sa výskum nepohol. (Teraz toriové skúšajú číňania) A máme nebezpečné uránové s drahým palivom z banánových republík ešte stále :)
Čo sa týka kvantových procesorov, je vo vede veľké bublanie a veľa múdrych mozgov sa tomu venuje. Je potrebný rádový skok vo výbočtovej kapacite, aký kožák nedokáže so svojimi smiešnymi pažravými akcelerátormi zabezpečiť.
Veľa vecí bolo nepredstaviteľných, jadrová bomba mala byť nezostrojitelná a taktiež nápad počítača, ktorý sa vojde do vesmírnej lode, bol sprvu prijímaný so skepsou.
Ako netvrdím, že si mám zájsť hneď teraz na katedru experimentálnej fyziky po tekutý dusík a hélium. Ale v tomto som optimista.
To nemyslite vazne, ze ne? Paliva do jadernych zbrani maji vsichni zucastneni nadbytek, i to tritium (nutne k doplnovani hlavic) si vyrobi celkem v klidu.
Proste vyzkum se moc nepohl (thorium) kvuli riziku spatne navratnosti kvuli zelene demenci, co se tyce fuze, tak je tak dost zavaznych problemu se stabilitou fuze (ono kdyz toho date dost na jednu hromadu, tak to hori stabilne, ale kdo z nas ma navic vodiku na trpaslizi hvezdu...) ktere zbyvaji na vyreseni.
tak isto ani v toriovych
To není pravda. Thoriový palivový cyklus jde i přes uran 235 (a proto se používá jako palivo) a neptunium, takže celkem bez problémů se produkuje plutonium. S Thoriem je obecně ten problém, že není samo o sobě štěpitelné, takže se z něj nejdříve neutronovým záchytem musí stát něco jako uran 233 nebo 235 a potom už je z toho uranový cyklus stejně jako ve všech ostatních elektrárnách.
Thorium není nic moc extra prvek co se týče jaderné energie. Zkoumal se v 50 letech, protože se vůbec nevědělo, kolik je na světě uranu, tak se hledaly jednak další možnosti využití uranu (rychlé množivé reaktory) a také jiné prvky. Potom ze zjistilo, že uranu je hodně (a thoria je vlastně cca stejně), uran je levnější, jednodušší, už se to umí, takže se moc neprovozují ani jiné typy reaktorů (množivý je jeden v rusku), protože je to prostě jedno. O Thoriový cyklus se pokouší hlavně Indie, protože ho mají prostě hodně. A když ho do reaktoru můžou házet lopatou rovnou z dolů ;-), tak se jim to vyplatí.
Jinak uranové palivo není fakt vůbec drahé. Až začne být drahé, tak se třeba začne (znovu, ve velkém) dělat MOX a Britové si třeba někdy taky přijdou na své. Pokud to té doby nezavřou Windscale.
O thoriu se v posledních letech na yt šíří dost velké nesmysly jako že je to kompletně zelené a nevyčerpatelné palivo, ale ne, není. Jeho nadsazené množství pochází už někdy z těch 50 let a pokud někdo tvrdí "no hlavně to není ten špinavý uran" tak tohle se změní v první sekundu po zapnutí reaktoru.
Thorium se blbě zpracovává a v cyklu výsledného produktu i jeho životnosti jako palivu má obrovský mínus odpad...
Indie od tohoto pokusu upouští, protože neví co s odpadem...
Windscale byl vyřazen už dávno a nikdy nebude pokračovat. Bylo to jen tak tak, že to tenkrát ututlaly.. O tom jak to tenkrát bylo a jaké nebezpečí bylo můžem jen polemizovat. O tom jaká byla likvidace taky, protože je to utajené... Ale moc daleko od Černobylu to nebylo..
Což znamená, že britové maj smůlu...
12. 1. 2025, 16:19 editováno autorem komentáře
Nebudem všetko vyvracať, to by som písal do rána. Ale tória je na zemi oveľa viac, než uránu. Práve preto, že tórium je tak trochu kripel, čo sa týka štiepenia a nemôže dôjsť k roztaveniu jadra. Plutónium jaksi v procese nevzniká v dostatočných množstvách.
Nemalo to proste vojenské využitie, to bol problém. Obohatený urán a plutónium boli potrebné na bomby.