To je složitější, jedná se o § 230 zákona č. 40/2009, Trestní zákoník.
(2) Kdo získá přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací a
a) neoprávněně užije data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací,
(...)
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
Musí však být splněny obě podmínky kumulativně, tedy, musíte získat přístup (klíče) a neoprávněně data užít.
Pokud si děláte kopii pro vlastní potřebu, kterou umožňuje autorský zákon, pak není splněná druhá podmínka trestnosti - data užíváte podle práva, a takové chování trestné NENÍ.
Podle českého autorského zákona, pokud je přítomno DRM, smí být výstup z DRM nebo jakéhokoliv alternativního dešifrování, použit jen k tomu, k čemu To konkrétní DRM zmocňuje. Takže pokud je kotouč určený k domácímu přehrávání, podle AZ se smí obsah dešifrovat (jakýmkoli způsobem) jen za účelem domácího přehrávání, a ne třeba kopírování. Licence bývá vytištěná na krabičce a ve zkratce i na kotouči.
Podle mě je to jedno z míst, kde je vakuum, protože oba §§ hovoří trochu nejasně, a z hlediska trestnosti bude nutné uplatnit in dubio mitius. Podle mého názoru není trestné, pokud je splněno zároveň: 1) vlastním originál, 2) obejdu ochranu, 3) ale vytvořím jen pro svoji potřebu kopii. Naopak trestnost vznikne, pokud k originálu nemám práva (půjčené z půjčovny, nebo následně originál prodám), nebo pokud kopii díla začnu dál šířit a/nebo z toho mít hospodářský prospěch.
Ty odstavce jsou trochu krkolomné, ale jiný logický výklad nepřipouštějí.
Podřazeným právem užití je ale § 30 odst 1 a 2:
§ 30
Volná užití
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
[...]
a poté § 43 odst. 4:
(4) [...] Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo, pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových rozmnoženin.
Oprávnění uživatelé dle §43/4 jsou ty knihovny, citace, poslanci a invalidi, jmenovaní v tom [...]. Pro ty, kdo sem nespadají, platí §43/1. V §43/3 je řečeno, že DRM je něco, co technicky vymezuje, jak se se zdrojem díla smí naložit. Obcházení podle §43/1 pak je jiné než dovolené nakládání.
Autor "může zpřístupnit" i nad rámec DRM, ale musí to nějak dát najevo, třeba že vydá prohlášení, kterým doplní text na obalu nosiče.