Odpověď na názor

Určitě nikdo nebrání udělat nativní balíčky pro konkrétní distribuci. Koneckonců třeba v openSUSE
je jak v Leapu, tak Tumbleweedu a v relativně nových verzích. V Debianu a Ubuntu je to v Universe repozitáři, ale tam je klasický problém s tím, že je to verze zhruba z doby vydání distribuce.

Jinak zrovna pro tenhle typ software, jsou podle mě Flatpaky úplně optimální.
Je tam relativně spousta závislostí, které zásadně ovlivní funkčnost (třeba pokud systémový ffmpeg, resp. jeho knihovny nemají z licenčních důvodů povolené všechny kodeky), případně tam můžou být potíže pokud nesedí verze (je těžké povýšit verzi NLE, pokud vyžaduje novější knihovny s nekompatibiliním API, proto zůstává na verzi srovnané s dobou vydání distribuce).
Takže za mě to mnohokrát nestojí za úsilí a mnohem větší smysl dává naučit se dobře fungovat s flatpaky (od běžné instalace, přes pinování, maskování, kontrolu a úpravu oprávnění atp.).
Je to pro vydavatele aplikací mnohem blíž tomu, jak to funguje pro ostatní majoritní platformy (macOS, Windows) a bude se to podle mě minimálně pro desktop věci čím dál častější, i s tím, pokud se třeba do budoucna rozšíří immutable distribuce.
I pro běžné uživatele je to pak typicky mnohem pohodlnější, je tam přímo nejnovější verze od autora, což bývá problém hlavně u LTS distribucí. Dobře se to spravuje (ve smyslu vyzkouším, nevyhovuje, mažu) bez toho aby hrozilo riziko toho, že si např. domrví instalaci systému repozitáři třetích stran, které pak třeba vymění některé systémové knihovny.
Pár giga zabraného místa navíc (kvůli nějakým runtimum) jsou pak většinou dneska irelevantní.