Ono sice stojí za to se tím zabývat, ale musela by existovat nějaká lepší alternativa. Zatím to moc nevypadá.
http://www.arnnet.com.au/article/442330/german_city_says_openoffice_shortcomings_forcing_it_back_microsoft/
Jo, takových případů je celá řada, třeba londýnská burza také s velkou slávou přecházela na ten úžasný Widlou$, a po třech letech s brekem utíkali k Linuxu.
Freiburgským radním se zjevně nepodařilo ušetřit deset milionů eur jako v Mnichově, možná jsou to prostě jen neschopní dědci pro které je Internet modré éčko, ale možná je přesvědčil slíbený cashback...
Jo v Mnichově, tam to byla pohoda :). Za 11 let trvání projektu se jim slavně podařilo nahradit Windows na dvou třetinách stanic, a museli si k tomu udělat vlastní distro. Prý ale na MS licencích ušetřili tisíc euro na stanici. To asi kupovali zatraceně drahé licence, podobně jako v městečku Largo v US :D
Londýnská burza přecházela na jiný trading system, platforma je v takovém případě technický detail. Windows tam byly kritizovaé kvůli výpadkům, se kterými ale neměly nic společného, a které se opakovaly i na Linuxu.
Ale jestli chcete, můžeme najít jiný příklad. German Foreign Office slavně přešel na Linux. Tedy na dual boot Windows a Linuxu. Podle všeho jim to na Linuxu fungovalo, byly tam jen "drobné problémy". Například interoperabilita, drivery k tiskárnám a scannerům, a hlavně veliký odpor uživatelů. Uvědomte si, že zprávy na rootu jsou výběrové. Když někde přejde sto desktopů na Linux, určitě se to tu objeví. Když někdo přejde opačným směrem, je ticho po pěšině.
http://www.h-online.com/open/news/item/No-more-desktop-Linux-systems-in-the-German-Foreign-Office-1191122.html
OK, probereme si Limux v detailu. Projekt běží od roku 2001, od roku 2003 pak "opravdu" běží. Měl skončit migrací 100% stanic mezi lety 2007-2008. V té době zjistili, že to není tak jednoduché. Podle managera projektu byli proponenti Linuxu poněkud naivní.
http://www.h-online.com/open/news/item/LiMux-project-management-We-were-naive-958824.html
Ale protože politické zadání koalice zelených a socialistů (BTW nejhorší věc hned po kombinaci zemětřesení a hladomoru) bylo jasně dané, cíle projektu se upravily. Nicméně ani letos, po 11(!) letech, není přemigrované všechno. Přemigrovali jen cca dvě třetiny stanic, a na spoustě z nich běží Windows ve virtuálním stroji. Údajně se ušetřila spousta peněz za licence. Celkem podle některých zdrojů ušetřili 11M, podle jiných 15M nebo 4M. Srovnání navíc uvažuje shodné náklady na lidi, migraci dokumentů, školení atd. pro zachování Windows i přechod na Linux, a udržování Windows i Office vždy na poslední verzi, takže jsou výsledky poněkud pochybné.
http://www.techweekeurope.co.uk/news/limux-project-saves-munich-4-millio-70650
http://www.h-online.com/open/news/item/Linux-brings-over-EUR10-million-savings-for-Munich-1755802.html
http://www.ris-muenchen.de/RII2/RII/ris_vorlagen_dokumente.jsp?risid=2773053
A kdože v Mnichově tlačil? Podle tohoto linku Sun uveřejnil poděkování formou celostránkového inzerátu.
http://waste.informatik.hu-berlin.de/grassmuck/texts/limux.html#_ftn51
Slova o úspěchu jsou slyšet jen od iniciátorů projektu, což se od nich dá čekat. Podle mě nejde o úspěch, ale o ukázku toho, že migraci na Linux by si každý měl velmi dobře rozmyslet. Chcete nad tím strávil deset let a pořád nemít přemigrováno? Chcete si udržovat vlastní distro? Chcete si pěstovat vlastní tým odborníků na Linux?
Pánové v Mnichově měli na začátku údajně tisícovku lidí na 15k strojů, 21 serveroven, neměli centrální správu uživatelských účtů, žádnou centrální správu HW a SW, zato přes 300 aplikací s mnoha duplicitami ve funkcionalitě atd. Tohle jistě volá po zavedení pořádku, nicméně přechod na Linux zjevně nebyla dobrá varianta.
http://www.h-online.com/open/news/item/LiMux-project-management-We-were-naive-958824.html
Samozřejmě striktně vzato takové projekty nic nedokazují. Nicméně ukazují že migrace není triviální, a upozorňují na jisté problémy. Například velký odpor uživatelů (upřímně se jim nedivím), problémy s drivery, s konkrétními kancelářskými aplikacemi, s interoperabilitou, se stávajícími klientskými aplikacemi atd. Dalším problémem je nutnost postavit tým odborníků na Linux, a značná závislost na tomto týmu.
> Samozřejmě striktně vzato takové projekty nic nedokazují.
Tak proč jím argumentuješ? (demagogicky)
> Nicméně ukazují že migrace není triviální
A kdo si myslí, že je triviální?
> problémy s drivery, s konkrétními kancelářskými aplikacemi, s interoperabilitou, se stávajícími klientskými aplikacemi atd.
To jsou klasické přechodové problémy. Vyskytly by se při přechodu z jakékoliv platformy na jakoukoliv.
> Dalším problémem je nutnost postavit tým odborníků na Linux, a značná závislost na tomto týmu.
Dtto. Když budu migrovat z Maců na Windows, budu muset postavit tým odborníků na Windows, to dá rozum a o Windows to neříká vůbec nic.
Argumentuji tím, protože striktní důkaz těžko získat.
Já si rozhodně nemyslím, že migrace desktopu na jinou platformu je triviální. Naopak u spousty zdejších diskutérů to budí dojem, že by to prostě všechno přeinstalovali z DVD s distribucí X, a všechny problémy by tím byly vyřešeny.
Různé migrace mezi platformami mají různou náročnost. Například serverovou aplikaci jedoucí na HP-UX+Oracle můžete ve spoustě případů poměrně bezbolestně zmigrovat na Windows+MS SQL, případně Windows+Oracle (to je častější - DB admini už znají cílovou DB). U migrace desktopů z Windows je to dost problém, protože alternativy k Windows mívají v řadě typických nasazení řadu problémů a nedostatků; o tom jsem nakonec už psal.
Postavit tým odborníků na Windows je poměrně jednoduchý úkol. Lidí je na trhu dost, administrace Windows není žádná rocket science (learning curve je velmi strmá), školení jsou za pár babek na každém rohu, v případě potřeby najdete bez problému dodavatele služeb, a máte k dispozici obrovskou nabídku SW od různých dodavatelů. U Linuxu a MacOS je to daleko komplikovanější záležitost.
Tady nejde o nejakou starost o lidi, kteri to maji pouzivat. Ti se budou branit, i kdybyste jim nasadil W7 namisto oranzovych terminalu se salovym pocitacem ze sedmdesatych let.
Krome toho, stat by se mel starat i v sirsim slova smyslu. Treba o to, kam odejdou jeho penize a jestli by nebylo lepsi trochu zlepsit situaci nezamestnanosti tim, ze ty penize dostane domaci firma. Zejmena, kdyz se ukaze, ze jeji reseni neni drazsi. To by ale musel byt zajem silnejsi, nez jen predstirany.
Naopak tady jde o starost o lidi, kteří ty počítače na konci používají. Proč jim vnucovat podřadné aplikace vedoucí k mizerné produktivitě práce jen proto, aby si banda fanoušků mohla prosazovat oblíbený způsob vývoje SW (který je zrovna u OOo zaplacený zákazníky Sunu v ceně tehdejšího HW)?
K argumentu "peníze zůstanou doma" jsem se vyjadřoval tady:
http://www.root.cz/zpravicky/slovensky-test-open-source-uvazl-na-mrtvem-bode/440039/
Když vám přijde dokument ve formátu MS Office a vy se v OOo díváte na něco co připomíná rozsypaný čaj, produktivitě to nepřidá. Podobně produktivitě nepřidá absence slušného workgroup klienta, nedostatky ve funkcionalitě Calcu a Impressu, ani používání webových aplikací namísto desktopových aplikací.
MS Office podporuje stdnardní ODF. Trochu problém je v tom, že OOo píše do dokumentů spoustu věcí, které standardní ODF nijak nepopisuje. Dokumentací je leda zdroják aktuální verze OOo :(
Vy jste nikdy nepoužíval workgroup klienta? Super věc. Emaily s kategorizací, search folders, fulltext search, sdílené kalendáře na plánování času (schůzky, rezervace zasedaček a vybavení), správa úkolů, kontakty, chat, voice i video hovory, voicemail, tele- a videokonference, fax, podávání žádostí a jejich schvalování atd. A samozřejmě synchronizace mezi serverem, desktopem, notebookem/tabletem a telefonem. Ve většině firem jde o primární nástroj pro týmovou spolupráci.
Ajťáci si rádi myslí, že rozumí všemu co je spojené s počítači. Proberte se - nerozumíte tomu. Nerozumíte nejspíš účetnímu systému z účetního hlediska, HR systému z HR hlediska, ani MS Wordu a Excelu z hlediska pokročilých uživatelů. Výsledkem jsou pak kategorické výroky typu "na tom jim musí stačit X", nebo v lepším případě "já na to používám Y". Potřeby uživatelů jsou ale typicky někde úplně jinde, protože dělají jinou práci.
Podobne ako MS nepodporuje ani vlastny standard.
Skuste www.google.com napriklad tam to co pisete vsetko je a staci na to browser. A da sa zohnat aj opensource.
Schvalovanie ziadosti ma niekto implementovane v Outlooku? Kde prosim vas?
MS vlastní standard naopak podporuje. MS Office píše OO XML Transitional, který je součástí specifikace ISO OO XML. Na rozdíl od dokumentů OOo nejsou dokumenty MSO plné věcí, o kterých ve specifikaci není ani slovo.
LOL. Google nenabízí wroupware, a webový klient rozhodně nestačí. Kdybyste nějaký kvalitní groupware důkladně používal, věděl byste to sám.
Schvalování žádostí v Outlooku má řada firem. Některé mají i poměrně komplexní workflow. Jiné mají v Outlooku CRM, ticketing system, nebo své vlastní aplikace.
Hele jakou máš diagnózu? Tvoje manipulace s fakty je tak na úrovní lokálního politika malé vísky a pletení si pojmů jako je OS / jádro OS (GNU/Linux) a free sw / open sw není bohužel ani zábavná. Znalost správy a lidí v ní také nulová, tedy hůře, vymyšlená.
Připomínáš mi jednoho sociopata ze zaměstnání.
MS vlastní standard podporuje ve verzi, kterou sami vymysleli (podle toho, jak se tam neustále dokola vymýšlí kolo, ji spíš vygenerovali z kódu MS Office), ne ve verzi, ve které byl standardizován pro používání.
Schvalování žádostí v Outlooku jsem teda nikdy neviděl, vždycky to bylo Lotus Notes. Stejně tak CRM a tickety byly buď v Lotusu nebo SAPu.
Vsetky "vyhody" MSO ktore tu popisujete sluzia zvedsa k jednej veci, a sice k tomu aby mnozstvo zbytocnych ludi vytvorilo dojem ze nieco v praci robia. A bohuzial nie len odcerpavaju peniaze na vyplaty ale pomocou gropware aj zdrzuju od realnej prace. Pracoval som ako ActiveDirectory administrator sucastne ako unix administrator v akciovke ktora vdaka investorom fungovala vlastne ako statna firma, nie ako tazko pracujuca kancelarska krysa ktora ma cas hadzat mnozstvo hluposti o vyhodach windowsu.
Ak ma niektora firma prepracovany workflow tak urcite nepouziva ms project ale solidny ERP system :)
>> tazko pracujuca kancelarska krysa ktora ma cas hadzat mnozstvo hluposti o vyhodach windowsu
Podla mna je za tym skor trollovaci cluster. Fakt si neviem predstavit, ze jeden pracujuci clovek vyprodukuje popri hocijakej cinnosti tolko prispevkov a visi tu od skoreho rana do neskorej noci niekolko dni
www.google.com to nemá. Neumí některé zásadní věci jako je kupříkladu uložení obsahu emailu nebo třídění odchozí pošty. Také nemůžete nikomu přeposlat pozvánku z kalendáře - když potřebuji svému podržtaškovi přeposlat pozvánku, aby mi na schůzku připravil materiály, tak ho buď musím pozvat (a pak to vidí i ostatní účastníci), nebo musím email vytisknout do .pdf a navíc jednu po druhé uložit veškeré přílohy. A taková perlička na konec - google neumí fulltextově vyhledávat v emailech. Jediné co najde jsou celá slova, částečná shoda ani náhodou. Takže když je v předmětu emailu napsáno "powerbook", tak hledání výrazu "power" prostě nenajde nic.
Takže já osobně vaše "všetko je a stačí browser" chápu tak, že podobný nástroj vůbec nepoužíváte, nebo jen tak "zlehka". Pokud někdo nikdy nezatloukal hřebík, pak opravdu může mít problém vidět rozdíl mezi kladivem a kusem cihly jinak než v cenovce a dostupnosti. Jenže pokud jste tesař, bude na vás názor "hřebíky se dají stejně dobře zatloukat kusem šutru" působit jak červený hadr na býka. A nebude vám po vůli ani "jedno kladivo stačí na všechno" nebo "sekera je lepší než kladivo", protože vy ty rozdíly budete vidět i znát. Zvláště když pak přijde nějaký kutil, který zatlouká hřebíky sekerou, a začne vás přesvědčovat, že to má jen samé výhody, a argument "je to nebezpečné a sekeru to ničí" nebude chtít slyšet. Raději vám koupí seker několik a přidá lékárničku v přesvědčení, že tím ten problém vyřešil.
> Emaily s kategorizací, search folders, fulltext search, sdílené kalendáře na plánování času (schůzky, rezervace zasedaček a vybavení), správa úkolů, kontakty, chat, voice i video hovory, voicemail, tele- a videokonference, fax, podávání žádostí a jejich schvalování atd. A samozřejmě synchronizace mezi serverem, desktopem, notebookem/tabletem a telefonem.
No, tohle vsechno urednici urcite delaji v jednom kuse. Neni pak divu, ze jsou tak zamestnani, ze ani nevedi, co je v jejich kompetenci a jak se to dela. Obcan pak lita zbytecne od uradu k uradu jen proto, aby nakonec skoncil na vychozim uradu, kde urednikovi musi vysvetlit, jak na to.
"Super věc. Emaily s kategorizací, search folders, fulltext search, sdílené kalendáře na plánování času (schůzky, rezervace zasedaček a vybavení), správa úkolů, kontakty, chat, voice i video hovory, voicemail, tele- a videokonference, fax, podávání žádostí a jejich schvalování atd. A samozřejmě synchronizace mezi serverem, desktopem, notebookem/tabletem a telefonem."
Toto všechno máme ve firmě o 6000 zaměstnancích, která jede kompletně na open source. Co tím chtěl básník říct? Nebo bylo jen potřeba zamachrovat s pár termíny?
Tím jsem chtěl Palovi vysvětlit, že workgroup nerovná se emailový klient.
Ano, to všechno lze technicky udělat na open source. Jenže za kolik peněz, a jak komfortně pro uživatele?
BTW ona existuje nějaká firma o 6000 lidech, která jede kompletně na open source? To snad není ani případ Red Hatu :), přičemž jeho lidé dělají na rozdíl od zákazníků IT. Mohu se zeptat na jméno firmy?
To "totálně uzamčené řešení" vypadá tak, že je slušně customizovatelné, má kvalitní vývojové nástroje a je pro něj obrovská spousta aplikací. K "pohromě" jako jsou Windows 8, které proti minulé verzi vyžadují naučit uživatele tak mega-složitý manévr jako najet myší do roku obrazovky, vás nikdo nenutí. BTW kdy konečně přijde dotykové ovládání na Linux?
> BTW kdy konečně přijde dotykové ovládání na Linux?
To nevim a je mi to srdecne jedno. Pro mne za mne, at neprijde treba nikdy. Ja ho pouzivat nebudu, i kdyby me za to nekdo platil.
O te pohrome si jeste povime, az to vypukne naplno. Ohlasy jsou zatim spise velmi spatne. Vlasy se jezi i skalnim fanatikum MS. Vy jste ta vyjimka, ktera potvrzuje pravidlo.
Zatím se prodalo 40M licencí Windows 8, což nezní špatně. Osobně ve Windows 8 hodnotím pozitivně Hyper-V, vylepšení Windows Exploreru a lepší podporu dotyku (samozřejmě pokud máte touch screen, ale to bude za chvíli standard). Nové Start Menu mě při používání myší moc nebere, ale také mi moc nevadí.
> (samozřejmě pokud máte touch screen, ale to bude za chvíli standard)
Na desktopech se touch screen pro beznou praci jen tak neuchyti z ergonomickych duvodu, to zjistili uz v 80. letech. Viz http://www.wired.com/gadgetlab/2010/10/gorilla-arm-multitouch/
Touch screen nebude standard. Zeptejte se ortopedů. Dokonce se už uvažuje i o zákazu práce s touch displayem, případně o zařazení takových zařízení do kategorie zdraví nebezpečných. To není žádná katastrofa, práce u monitoru tam pár let patřila taky, takže lidé z kanceláří museli na časté pravidelné prohlídky. K nám jsme jedno zařízení s touch displayem pořídili. Jedna paní už skončila na nemocenské, byla tu kontrola z úřadu (hygiena práce nebo jak se to jmenovalo) a právníci nám doporučili buď to zařízení vyhodit, nebo směrnicí omezit práci jednoho člověka na nějakou krátkou dobu.
Práce s touch displayem je zdraví nebezpečná. Máte "vykloubené" zápěstí a držíte celou ruku v nepřirozené poloze. Pokud ho budete používat často a po delší dobu, máte prakticky zaručené křečové žíly a poškozené vazy v zápěstí. Časté jsou i bolesti zad a bolesti hlavy (od zad, ne od očí). Zkrátka mrtvá technologie. Tedy pro kancelářské počítače.
Touch screen standard bude. Klasické ovládání na desktopu nenahradí, ale doplní ho. Například já na notebooku uvítám možnost posouvat obsah stránky, provést pinch zoom, v případě Win8 občas spustím dotekem program z nabídky Start. U klasického desktopu je to i tak trochu přes ruku; chce to trochu jiné uspořádání pracovního místa. Monitor musí být blíž, vhodně nakloněný atd.
Dalším trendem bude zřejmě ovládání pomocí gest. Koukněte se například na XBox s Kinectem. Podobně budeme za nedlouho ovládat Win8 a možná i nové telefony, jen to bude výrazně citlivější. Metro UI s tím nemá problém.
>Touch screen standard bude. Klasické ovládání na desktopu nenahradí, ale doplní ho. Například já na notebooku uvítám možnost posouvat obsah stránky, provést pinch zoom, v případě Win8 občas spustím dotekem program z nabídky Start.
Jo, to bude nadhera. Zboznuji upatlane displaye. A kdyz si predstavim, ze nekteri lide jsou takova prasata, ze si display popatlaji i hovnem, protoze si nikdy nemejou ruce...
>Dalším trendem bude zřejmě ovládání pomocí gest. Koukněte se například na XBox s Kinectem.
To bude take nadhera. Opicarnu z herniho prostredi pro deti a pubertaky preneseme do kazdodenniho pracovniho zivota. Uz vidim, jak babky na uradech a ovladaji aplikace mavanim rukama nebo treba pokladni v supermarketu.... To budou mit vsichni svaly!
To řeší kombinace mytí rukou a čisticích ubrousků. A samozřejmě ta gesta, u kterých se displaye dotýkat nemusíte. Prodavačky v supermarketu budou asi dál mačkat tlačítka, dokud tedy nějaké prodavačky budeme potřebovat.
http://www.psfk.com/2010/04/future-of-retail-new-rfid-tags-could-reduce-lines-at-grocery-stores.html
Pro vaší informaci věk průměrného hráče počítačových her je někde okolo 30 let. Za perspektivní trh se považují hry pro důchodce; už dnes hraje každý čtvrtý z nich.
http://arstechnica.com/gaming/2012/07/how-gamings-demographics-reverted-back-to-2005/
http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2072391/How-incredible-seven-10-households-play-video-games.html
Zahájení prodeje vlastní značky počítačů (výrobu provádí Pegatron, bývalá pobočka Asusteku) překvapilo více lidí. Podle oficiální verze MS nebyl spokojený s designem zařízení s Windows, a rozhodl se nastavit laťku. Pro HW partnery by to nemělo představovat větší konkurenci. Podle spekulací se ale MS chystá vyrábět daleko více HW. To by asi znamenalo překopání trhu PC, a MS by z toho nemusel vyjít tak úplně dobře. Jak to dopadne, to fakt netuším.
Předvídat budoucnost je vždycky ošemetné. Například podle Siemens Business Systems jsme v roce 2008 měli mít Linux na 20% desktopů. A nebo jinak: predikce jsou přesné, ale realita se občas vzpírá :)
http://archive09.linux.com/articles/30873
Nastavitelnost Windows je v porovnání s KDE mizerná.
Ty kvalitní vývojové nástroje (Visual C++) mi čas od času ukazuje kolega, když si to neporadí s nějakým trošku složitějším kódem. Ale jo, od letošní verze ty problémy nemívá a už je to skoro na úrovni GCC, což by se dalo označit jako velmi kvalitní, kdyby neexistoval Clang. To IDE ale na KDevelop pořád nemá.
V KDE je dotykové ovládání už téměř tři roky. Jen není výchozí na desktopu, kde nemáte dotykovou obrazovku, takovou botu nedělá ani open source ;-)
Použitelnost a stabilita KDE je zase mizerná ve srovnání s Windows. Ovšem zase je vysoká ve srovnání s Unity.
GCC platí za mimořádně zabugovaný překladač. Navíc vývojové nástroje nejsou jen o překladači. Jde také o IDE, dokumentaci, dostupnost komponent. Ve Windows není problém koupit si komponentu pro medicínský imaging, OCR, reporting, nebo prakticky cokoliv jiného.
MS měl dotykové ovládání už ve Windows XP, ale nějak to nebylo to pravé ono. S tím KDE to někdy budu muset zkusit. Asi radši ve virtuálu, ať nemusím řešit problémy typu uspím-nevstane, kompilovat drivery apod.
Možná pokud srovnáváte KDE 4.0 a Windows 7. Ve srovnání s Windows 8 ale jasně vedou i ty.
Tak to může být MS hrdý, že to dotáhl na takovou úroveň :-D
Spoustu takových komponent máme i v Linuxu, hodně z nich zadarmo — samozřejmě v unixovém duchu, jedna komponenta je jedna aplikace, takže pokud funguje ve Wine, tak může být i z Windows.
KDE4 vedou ve srovnání s Win8? Podle počtu pádů a bugů v KDE4 bych to netvrdil.
Komponenta není aplikace. Pokud potřebuji komponentu na rozeznávání čárových kódů z bitmapy, tak nechci aplikaci, ale knihovnu se samopopisným interfacem aka komponentu. Ano, asi najdete třeba OCR pro Linux dostupné zdarma, možná i se zdrojákem, ale smetí tohoto typu raději ani nezkoušejte použít.
Nj, počet pádů a bugů je v KDE holt menší :-P
Pro čárové kódy je zbar ;)
To je pouze blbý zvyk z Windows, všechno rvát do jedné superaplikace, která umí všechno, ale nic neumí pořádně. Pokud ale chcete, tak v Linuxu můžete i libovolnou aplikaci přilinkovat ke svojí a použít jako knihovnu, pokud vám nestačí roura nebo jiný IPC mechanizmus. Ale zrovna pro čtení čárových kódů nebo OCR je roura dostačující.
Mnoho uživatelů KDE4 by ostře nesouhlasilo. Minimálně pokud měli srovnání s Windows, a pokud by si mohli dovolit upřímnost k sobě i "komunitě". Nakonec nadávek na adresu KDE4 bylo i na rootu až dost.
Tou superaplikací jistě myslíte něco jako OOo, Gimp, Firefox, Blender apod. :)
S těmi komponentami si asi nerozumíme. Na prvím místě firemní klientské aplikace ani middleware se typicky nepíší v C/C++. Používá se VB.NET, C#, Java a podobně. Práce s komponentou vypadá tak že ji stáhnete, nainstalujete, ve svém projektu přidáte referenci, a pak komponentu natáhnete na form nebo vytvoříte instanaci z kódu. Hotovo. IDE ihned nabízí popis interfacu, automatické doplňování s nápovědou u metod, vlastností i parametrů... K tomu máte k typicky k dispozici dokumentaci, příklady včetně připravených projektů, často i tutorialy.
A na Linuxu? Stáhnete zdroják, zkusíte zkompilovat, z mnoha důvodů to nejde, tak to řešíte, kompilujete a řešíte. Nakonec z toho vyleze nějaká knihovna s interfacem v C, který je navíc často děsně zprasený (například LAME neumí encodovat více streamů najednou). A používání pipes? To snad ani nemyslíte vážně.
Ano, náklady samozřejmě také hrají roli. Jenže licence nejsou jediný náklad. Například ten člověk za klávesnicí vyjde ve státní správě přes půl milionu Kč ročně (29k hrubá mzda, 39k s odvody, tj. 468k Kč ročně, krát 1.1 protože úředníci mají pět týdnů dovolené, nemoci pro zjednodušení zanedbáme). A v zahraničí jsou lidé násobně dražší. Vy pro ty lidi potřebujete nástroje, se kterými dosáhnou co nejvyšší efektivity. Když ušetříte 8000 Kč za licenci MS Office, je to 1.6% mzdových nákladů na toho člověka; v Německu by to bylo cca jen 0.5%. Pokud mu tím ale snížíte produktivitu práce jen o 1.7% (v Německu o 0.6%), tak jste právě prodělal.
Ano, je to Red Hat. Jediný soft, který není AFAIK open source, je ERP. Co se týče peněz, tak jsem viděl konkrétní cenové nabídky řešení, které máme nyní, a Microsoft Exchange a Exchange vyšel výrazně dráž. Co se týče pohodlnosti, tak to má své mouchy, ale mám dostatek zkušeností s MS Exchange a Outlookem, abych mohl říct, že to nijak nevybočuje z normálu.
A k lidem: dobře polovina lidí ve firmě jsou netechničtí pracovníci (obchodníci, marketing, administrativa, právníci,...).
Je samozřejmě pěkné, že v Red Hatu dokážete jíst vlastní krmení pro psy. Na druhé strzně bych od zaměstnance Red Hatu ani nečekal cokoliv jiného než chválu na vlastní produkty. Faktem zůstává, že webové aplikace jsou ohledně produktivity celkem utrpení. Celkem pěkně to popsal Karel tady:
http://www.root.cz/zpravicky/slovensky-test-open-source-uvazl-na-mrtvem-bode/440183/
To ale navrhujete Čínskou politiku zaměstnanosti. Polovina obyvatel bude pracovat jako úředník a druhá polovina jako administrátor. Ne ne, v tomhle s vámi nesouhlasím. Mzdové náklady na úředníky jsou v obrovském nepoměru k nákladům na licence a správu systému. Takže primárním cílem je produktivita práce a minimalizace počtu úředníků. Nějaké technologické finesy nebo kdo dostane peníze za IT, to je až druhořadé. Vy tady plýtváte desítkami miliard jen abyste jednu miliardu ušetřil.
Ale houby, ja navrhuji, aby statni penize byly utraceny doma, kde to jen jde. Po Microsoftu nam nic neni a penez ma dost. Urcite si nemusime delat starosti s tim, ze by snad chudaci meli hlad.
A co se tyce minimalizace poctu uredniku, tak to je prakticky nemozne. Obvykle se na to zalozi komise, ta zalozi Urad na minimalizaci statni spravy. Najmou nekolik tisic uredniku a pak nekde propusti svacinarku.
A nenavrhuji vyplytvat miliardy abych usetril. Navrhuji nezivit americkou firmu a prachy si nechat doma tim, ze nakoupim domaci reseni, pokud mozno ne drazsi. Ona kazda kacka, ktera odejde za hranice, tak tam take zustane. Kazda kacka, ktera zustane doma, muze treba vytvaret zamestnanost. Naklady by bylo dobre jaksi uvazovat v sirsi souvislosti. Nejde jen o to, kolik staly licence Microsoftu, ale take o to, kolik lidi nema praci, protoze vsechno outsourcujeme do USA a Indie a kolik pak ti nezamestnani stoji na podpore v nezamestnanosti nebo take i na nakladech za terapii u psychologa.
V ČR se OS ani desktopové aplikace moc nepíšou. Ale OK, vezmeme horníky z Ostravy a slévače z Poldovky, a necháme je psát české OS a české kancelářské balíky pro české zákazníky :D. Na Slovensku udělají totéž, a za pár dekád možná napíšou vlastní OS i v Lucembursku a ve Vatikánu :)
Neni potreba nutit horniky psat OS. Staci dat sanci domaci firme, ktera dodava softwarova reseni. A dat ji minimalne stejnou sanci, jakou dostava MS. Tedy ne tak, ze se rozhodne, ze se to da MS a ustavi se nejaka komise, ktera se po nekolika mesicich i sejde a bez financi resi, jak nasadit alternativni reseni. Tohle soudruzi udelali pouze proto, aby mohli predstirat, ze alternativni reseni hledaji. Koza se nazrala a urednik zustal cely.
Zkuste v ramci te logiky ponekud vybocit ze schematu, ze OS=Widle a software=MS software. Chapu, ze vasi predstavivosti se to ponekud vymyka, protoze vas asi nekde donutili snist manual MS-DOSu.
A i kdyby se jednalo jen o nakup ci prodlouzeni MS licenci, predpokladam, ze slovenske urady o tom nebudou jednat s Microsoftem, ale radsi s nejakou firnou bratrance manzelky nejakeho potentata, takze prostrednik bude tak, jako tak.
O tom jsme přece už mluvili, když jste se dožadoval lokálních produktů. České/slovenské firmy neprodukují OS ani kancelářské aplikace. Ono by nemělo moc smysl psát vlastní OS, office a další SW v každé malé zemi.
V linkovaném článku o dodavateli není ani slovo. Podle tohoto článku se nakupovalo od MS:
http://www.zive.sk/stat-zaplati-za-licencie-od-firmy-microsoft-cez-52-milionov-eur/sc-4-a-298505/default.aspx
Má více jak desetiletá zkušenost s Win., Linux a Mac je taková, že tam kde máte ve firmě nepořádek, komunikace vázne, nejsou nastavená pravidla nebo se jimi nikdo neřídí, hrají se hry v pracovní době (i jen přes ICQ), tak potřebujete Windows a Ms Office.
Tam kde vládne systém, používají se standardní procesy, datové formáty, měří se efektivita, řídí se nákupy hardware, atd. tam nejlépe zapadne GNU/Linux i pro uživatele.
A Mac byl doteď především pro kreativce jako grafiky atd.
Z toho usuzuji, že v German FO to zrovna dobře nefunguje. Z článku bych také odvodil, že používají především tiskárny a scannery Canon, tedy firmy, která opensource nikdy nepodporovala a na jejich nestandardních zařízeních a protokolech se dá vylámat zuby zcela hravě. S ostatními výrobci jsem nikdy linuxové ovladače řešit nepotřeboval.
My v minule praci taky zkouseli prejit na Linux ale pote co se ukazalo ze jenom vytisknout nejaky dokument v urcite specificke situaci je temer neresitelny porod, ustoupilo se od toho, navrat k Windows a pak postupny prechod k Apple.
Linux pak pouzivali jen nekteri vyvojari kteri s nim byli obeznameni.
Chceš povedať že vám to netlačilo cez tlačový systém CUPS? (čo je kúpený a vyvíjaný OSS softvére !Applom!)
Hej ak máte vo firme win-onli tlačiarne tak sa ani nečudujem. Bohužial aj také veľké tlačiarne robia problém pretože niesu postscriptové. Také INO+ (neviem ako presne sa volá) tlačiareň/kopírku/skener som dotlačil len do čierno bielej. Je to pekné, že sa dala napojiť ako sieťová, dokonca bola postscriptová ale nebola plne podporovaná.
Takže ak len pre podobný problém ste neprešli na linux-y tak vás ľutujem. Mali ste sa sťažovať u výrobcu.
http://www.openprinting.org/printers tu pozri stav podpori tlačiarní v FOSS ovládačoch. Niektorý výrobcovia robia aj svoje (napríklad HP) ale nie vždy je to ono.
Ta podpora tiskáren na Linuxu je často polovičatá, stejně jako u skenerů a řady dalších zařízení. Když chcete vytisknout prezentaci na transparentní slide nebo CD, případně nastavit tisk první stránky z jiného zásobníku, založení výstupu do třetího výstupního zásobníku a nechat to automaticky svázat, najednou bývá s drivery problém. Podobně je problém s věrností barev u tisku i skenování, skenery často v některých rozlišeních vracejí zubaté obrázky, neumí zacházet s endorserem (razítko které se obtiskne na skenované dokumenty), podavačem dokumentů atd. Dalším problémem u tisku může být čas vytištění první stránky, nebo obecně rychlost tisku.
Napsat kvalitni soft stoji HODNE PRACE. Nikdo neinvestuje tam KDE NENI NAVRATNOST.
Treba ja kdyz spustim ubuntu na ntb tak mi kazda verze pri prihlaseni vyplivne hlasku o /dev/fd0 - no bodet kdyz ji tam nemam. To nedokazali za 10 let opravit? Vzdyt je to porad jako betaverze.
Tiskarny jsou porod, wifi je problem, AMD drivery pro grafiku jsou problem. Java plugin v 64bit ubuntu nejede.
Windows davaji mnohem vetsi hodnotu uzivateli. Firma potrebuje PRACOVAT a ne resit problemy s OS. Na hrani s OS NENI CAS.
MS Licence pro firmy jsou smesne levny, tak proc hledat neco jineho? Na desktop je to idealni. Linux se da na desktop pouzit jen ve specialnich pripadech.
A vy máte za to, že Microsoft získává zakázky nějak nečistě? Já si ničeho podobného nevšiml. Uplácení je přece doménou unixových firem:
http://www.bbc.co.uk/news/business-12793255
http://news.cnet.com/8301-13578_3-20016072-38.html
http://online.wsj.com/article/SB10001424052748703723504575425303867402456.html
Na Slovensku bolo bez akejkolvek verejnej sutaze ci odbornej diskusie odklepnute odlifrovanie XY megaeur za moznost ziskat SW na uz existujuce, fungujuce pocitace. Bolo to samozrejme vsetko ciste a bezproblemove, o com svedci i fakt, ze sa povinne "informovanie" verejnosti (v neosvetlenej pivnici, za dverami s napisom "Pozor, leopard!") odohralo v piatok vecer, s trojdnovym terminom na namietkovanie. Toto si u nas netrufa ani mafia.
Ked na to vtedy DSL.sk upozornilo (jak sa toho dopatrali je fakt vo hviezdach,) vypokol mensi odborny rambajz, nakoniec sa to ale uhralo do stratena s tym, ze sa vytvori projekt testovania OSS. Ako to dopadlo mozete vidiet.
1. Předpokládám že například při nákupu služebních vozů nebo nábytku také neprobíhá dlouhá odborná diskuse. Oni tam možná nestojí o aktivisty, kteří si hlasitým křikem prosadí něco, co pak bude zpomalovat práci a na co budou pracovníci nadávat, jak to v podobných případech bývá.
Když se v ČR nakupovaly licence MS, řada fanoušků Linuxu dokonce posílala na příslušné ministerstvo vtipné dopisy hýřící nesmysly a pravopisnými chybami. Dost se o tom mluvilo i tady na rootu.
2. Co s tím má společné Microsoft? Zákazník si vybral (a je jeho věc jak si vybral), tak pošle objednávku. Až tam u vás chytíte někoho z MS s krabicí od vína, jak v ní předává hromadu bankovek za zmanipulované výběrové řízení, nezapomeňte o tom napsat. To by totiž byl podobně nečistý postup, jaký používají tradiční unixové firmy (vizte co jsem linkoval).
> Zákazník si vybral (a je jeho věc jak si vybral), tak pošle objednávku.
Pravdepodobne Vam unikla taka drobnost. Nevyberal si zakaznik, vyberal si statny urad. Tej je podla zakonov statu _povinny_ vyberat si formou verejnej sutaze, po nasom vypisat konkurz a vybrat si najvyhodnejsiu ponuku. A ono tudle :)
Ale aby som nasim uradom nekrivdil, uz som par krat zazil i situaciu, ked zakon dodrzali. Jednoducho vyhlasili patranie po tom, kto im najlacnejsie doda produkty Microsoftu a skuste 3x hadat, kto ze im to vyhral.
Inak na tom, o co vsetko uradnicek nestoji tu pada mnohe. Uradnicek totiz obecne nestoji vobec o nic, takze kym aktualna generacia dusevnych kryplov nevymre, nepohne sa tato vec nikam. Dolezitejsie je postarat sa, aby si aspon nova generacia neplietla .doc subor so standardnym formatom dokumentu.
Ohledně výběrového řízení vám odpovídal kolega ondro.
Mimomálně soubor .docx je standardním formátem dokumentu. Všimněte si, že OpenOffice dodnes nepíše standardní ISO formát. Jde o směsku draftu ODF a vlastních rozšíření. Navíc je vývoj OOo fragmentovaný, takže je budoucnost tohoto produktu více než nejistá.
Dokument ODF vygenerovaný v OOo přečte libovolný software podporující ISO ODF, i když tam mohou některé funkce chybět (text bude všechen). Dokument OOXML vygenerovaný v MS Office 2010 přečte libovolný software podporující ISO OOXML (OOXML Transitional není ISO OOXML) se šancí tak 50 %, a pokud už se mu to podaří, tak tam bude chybět hodně funkcí. Opravdu špatná situace na straně ODF a opravdu skvělá kompatibilita se standardy na straně MS.
Ano, text dostanete z ODF nejspíš všechen. To je ale dost málo. Ony ty dokumenty obsahují také formátování, tabulky, vzorce, nastavení tisku, automaticky generovaný obsah, reference (na stránce X najdete..., v tabulce Y uvidíte...) atd. Spousta těchto věcí není v ISO ODF nijak popsaná, některé ani v draftech. Zkuste si vytvořit dokument, otevřít si specifikaci, a zkontrolovat si, co všechno v dokumentaci nenajdete. Budete možná velmi překvapený.
Zkuste si o OOXML něco zjistit. ISO/IEC 29500:2008 má Part 4 zvanou Transitional Migration Features. Je poměrně podrobná, nakonec má 1464 stran :). Dokumenty MS Office jsou plně čitelné v rámci ISO OOXML. Proč tedy šíříte bludy? Samozřejmě že OOo čte OOXML ještě hůř než klasický DOC/XML/PPT, ale to není problém specifikace.
Ta část začíná upozorněním, že jej nové produkty nemají implementovat a bude v budoucí verzi odstraněn. Opravdu to ve mě evokuje součást standardu a výbornou zpětnou kompatibilitu. Těch 1464 stran jen znamená, kolik toho je v dokumentech z MS Office 2010 jinak, než je skutečný ISO OOXML ;-)
Nemáte pravdu. Mám tu otevřenou Part 4, a rozhodně netvrdí, že by se Transitional Migration Features neměly implementovat, ani že bude v budoucí verzi tato část odstraněna. Píše se tam že nové dokumenty by neměly používat Transitional Migration Features (tedy neměly by, nicméně mohou). Dále není garantováno, že tyto features budou i v dalších verzích standardu, a je záměrem v budoucnu možnit skupině spravující standard tyto features vypustit. Zkuste to číst jak je to ve specifikaci psáno, ne tak jak se vám to zrovna líbí nebo hodí.
Zjednodušeno: Transitional Migration Features se implementovat mají. V nových dokumentech se doporučuje je nepoužívat, i když je to technicky možné. Transitional Migration Features jsou ve standardu, ale jednou tam možná nebudou.
A ano, tohle je součást standardu, a zajišťuje to zpětnou kompatibilitou i s dokumenty převedenými ze starších formátů, což konkurenční ODF neumí.
Samozřejmě že mohou, ten standard není dokonce povinné implementovat vůbec :-) Takže ISO OOXML jsou vlastně dva nekompatibilní standardy. No to je jistě lepší než ODF.
ODF to neumí, protože to nepotřebuje. Nakonec i to OOXML je poměrně nová věc a kompatibilitu s DOC stejně neřeší.
OOXML naopak kompatibilitu s DOC/XLS/PPT samozřejmě řeší. Dokumenty lze převést beze změny layoutu, tedy na stránce 100 bude přesně to co v originálním dokumentu. To se velmi hodí, protože dokumenty píšou často nezkušení uživatelé, a při změně layoutu (malá změna zalamování, okrajů stránky, mezer za odstavcem apod) se rozpadnou. A samozřejmě zůstanou zachované věci jako generované reference (na stránce X uvidíte...), poznámky, TOC atd.
Vyvoj OpenOffice riadi jedina organizacia, Apache Software Foundation.
> Ohledně výběrového řízení vám odpovídal kolega ondro.
Ani nie. Ondro spomina len to vysledne ohlasenie verejnosti, na tom, ze sa to dialo bez vyberu sa, myslim, zhodujeme.
> Mimomálně soubor .docx je standardním formátem dokumentu.
Na Slovensku nie. U nas je na text urcene RTF, (x)html, pdf, odt a txt (citam priamo zo zakona.) Uz snad 10 rokov. Uradnici i nadalej pouzivaju doc.
Ad 2: V INDOŠ dali IIRC zdarma licence, ale zpět si to nabrali na předraženém HW. Ale je pravda, že to nebyl oficiálně Microsoft, jen Autocont, který má jakousi (samozřejmě neoficiální) výhradní smlouvu s MS na dodávky do státní správy. Určitě zadarmo, MS jsou velcí dobráci :-)
to kozec:
dopatrali sa k tomu tak, ze som ich na to upozornil ja osobne (nechcem sa chvalit :). A ja som na to dosiel tak, ze existuje stranka, kde stat zverejnuje pripravovane zakony na pripomienkovanie a tam je mozne si to najst a pripomienkovat.
Oni to dali na zrychlene konanie, takze cas na pripomienkovanie bol skrateny na minimum a este k tomu to zverejnili ako si pisal v piatok. Nech sa na mna nikto nehneva ale to bola cista ucelovka.
Hlavne zasuhly na tom humbuku ma SIOT (soit.sk) a nie DSL.sk.
Som rad, ze sa SOIT podarilo podat hromadnu pripomienku, kde je stat povinny urbit rozporove konanie s tym, co namietal. Bohuzial zavery z rozporoveho konania niesu nijako zavezne.
Utichlo okolo toho a teraz sa to snazia zamiest pod koberec. Takto nebudu mat argumenty ani pre ani proti dalsiemu predlzovaniu zmluvy s MS a tak budu moct lahsie argumentovat, ze ina cesta nieje, len predlzit zmluvu. Nemaju na vyber, len predlzit.
Bez dalsieho tlaku verejnosti sa samozrejme nic nezmeni. Oni si vzdy najdu cesty ako to urobit aby to vyhovovalo im a nie aby sa to urobilo efektivne a najlepsie pre stat a spolocnost.
Kolko miliard sa utopilo v informatizacii statnej spravy a stale musime behat od dveri k dveram pre potvrdenia a vypisy od statu pre stat.
Máte zřejmě dost malou představivost, jak zkorumpovaná dokáže být státní správa. „Poplatek“ za orazítkování víz nebo zvednutí závory, „pokuta“ za bůhvíco, „nevratná záloha“ na povolení, které se vydává zdarma, „příplatek“ za vyřízení v zákonném termínu — a to nejen pro nějakou velkou firmu, ale pro každého.
Ale ved mame internet:
http://techrights.org/2011/09/06/corruptible-officials-feel-the-heat/
Taky maly suhrn. Uz sa nestrapnuj.
Odkazovali ste na HP, ktore podplacalo pri predaji stanic s Windows. Dobra voda na nas mlyn, ale suvislost s Unixom mi naozaj unika.
O nekalych praktikach Microsoftu je na webe popisane viac, nez dost. Vase ukazovanie inym smerom ma mozno pointu, ale nie zmysel. Je to sice smutne, ale na veci to nic nemeni a jedno svinstvo nerobi ostatne mensimi.
Ač jste jasný troll této diskuze, tak mě zajímá na základě jaké úvahy či měřítek považujete zmíněné firmy za Unixové a za výjmečně uplácející.
Co lze přiznat je, že využívali/-jí komerční Unix platformy, neboť jsou to výrobci vysoce výkonného hardware kde jde především o stabilitu a bezpečnost, což jak známo není silná stránka řešení od Ms.
Viz. např. žebříček 500 nejvýkonější serverů světa a jejich operační systémy.
Uplácejí především prodejci a to Ms v ČR snad ani nemá, proto to za ně dělají jejich certifikovaní partneři, kde Ms samotný zůstává čistý.
Ms uzavírá strategické smlouvy na licence s vládami a velkými institucemi, aby si zajistila trvalý odbyt. Nemá totiž komerční konkurenci, jež by se mohla účastnit korektních výběrových řízení, proto se ani žádná nekonají.
Někdo tomu říká uplácení, Microsoft "marketingová podpora". Jeden příklad za všechny z Nigérie:
http://techrights.org/2008/10/28/bribery-or-marketing-help/
No jiste. Tak kdyz chteji Open Office pouzivat na praci s uzavrenymi formaty od MS, tak se samozrejme objevi nejake "shortcomings". On ale neni duvod pouzivat cokoliv od MS vseobecne. Kdyz statni sprava rekne, ze bere jenom ODT, tak to fungovat bude. Argument, ze maji pet prezentaci v ppt co jim nejdou otevrit, je pekne hloupy - takhle tu kouli na noze potahne Evropa naporad. Ty z principu nenavidis open source, ale koukni se na to i z jineho hlediska. Kdyz se kupuji licence MS, tak z toho jde 90% jako pridana hodnota do USA. U nas se tim uzivi akorat par dealeru a uplatkaru, kteri zadnou pridanou hodnotu nevytvari. I kdyby ten alternativni software byl dvakrat drazsi, tak to pro nas porad bude vyhodnejsi, protoze ta pridana hodnota by se produkovala v idealnim pripade u nas.
to jehovista : suhlas. To, ze nieco maju MS formatoch nieje dovod preto aby sa nepreslo na nieco ine. Nato, co robia v statnej sprave nepotrebuju napr. MS Office.
Mna by zaujimalo, co take robia v MS Office, ze to iste nevladne napr. LO? Ja si neviem predstavit, ze nieco take existuje. Oni, ako vecsina pouzivaju z balika MS office minimum zakaldnych funkcii. A z pohladu zakona nemozu komunikovat a zverejnovat dokumenty v MS formatoch, tak naco im je?
Nech mi nikto nehovori, ze potrebuju Exel na rozne vypocty, statistiky, makra a nejake neskutocne veci, ktore dokaze len on. Na to maju mat informacny system, ktory im ti vsetko spravi a vypluje vysledky v pozadovanom formate.
Za tie prachy, ktore sa vrazili do zbytocnosti, by mohli mat custom riesenia pre vsetko, na co si len pomyslia.
Samozrejme som za to, ze vsetko by malo byt automaticky zverejnene pod otvorenou licenciou aby sa predislo vendor lock-inu a mohla byt konfrotovana kvalita daneho riesenia. Su to nase peniaze a tak by to malo byt zverejnene.
Samozřejmě práce s dokumenty MS Office je v OOo tragická, i když jsou formáty MS Office dávno dokumentované. Jenže to je jen část problému. Ve Freiburgu (kde přešli z OOo na MSO, jak jsem linkoval) si stěžovali, že zvlášť Calc a Impress jsou ve srovnání s MS produkty naprosto nedostačující. Další kapitolou je groupware. Uživatelé Linuxu si pod tím pojmem poněkud naivně představí emailového klienta, ale faktem je, že plnohodnotná alternativa k Outlooku ve světě open source neexistuje.
Když se koupí licence MS, zůstane v zemi prodeje daň z příjmu, DPH, a místní lidé provádějí implementaci, správu a podporu. Rád bych vám připoměl, že SuSE dnes patří americkému Novellu, OOo patří americkému Oraclu atd. Ono se v ČR nepíše moc OS, kancelářských aplikací, DB strojů ani groupware :)
Ved outlook uz nechce nikto pouzivat. Na to dnes mame groupwarove webove aplikacie. Ty co vies o uctovnictve? Aka dan z prijmu, to je co? Aky zisk, ten predsa konci v amerike, ... toto uz nie je ani sranda, vyzera ze logicky argumentujes ale je to smiesne. A toto su vacsinou peniaze IBA za lincencie. Ziadna implementacia.
Zkuste si někdy srovnat dobrou desktopovou aplikaci s webovou aplikací. U té webové po každé akci čekáte na odezvu serveru. Ovládání z klávesnice není možné, nebo je velmi obtížné. Prakticky každá akce je u webové aplikace pomalejší a méně pohodlná.
U účetnictví toho vím celkem dost, a co vy? Asi nic moc, když se ptáte co je daň z příjmu :)
http://en.wikipedia.org/wiki/Income_tax
Zisk sice končí (mimo jiné) v USA, ale daň z příjmu končí v zemi prodeje.
ZISK ano ale ved tie licencie si za cenu 100 najprv kupi lokalna firma a ta to potom preda statu za 101 takze zisk je 1. Co tie licencie vzniknu v lokalnej firme? Kde zijete?
Keby kupoval z inej krajiny tak ako by to bolo s tou DPH? Uplne rovnako. Ved tu nemozte trepat uplne hluposti.
Český MS měl minulý rok provozní zisk 287M Kč při tržbách 1.4G Kč (vizte výroční zprávu). Parentrský program zahrnuje přes tři tisíce českých firem, které na platformě MS generují obrat okolo 30G Kč. Jinými slovy na jednu korunu zaplacenou MS za licencích připadá přes 20 Kč, které lokální firmy utrží za návazné služby a produkty. To mi připadá jako celkem dobrý profil společnosti. Vám ne?
http://channelworld.cz/clanky/microsoft-hlasi-277-stribrnych-a-zlatych-partneru-5378
Ten zisk je pořád spousta peněz, ze kterých MS platí daň. Pak je tu samozřejmě DPH. A daleko nejvýraznější je ten zisk, který na platformě MS generují lokální firmy. Prostě to není tak, že by peníze zaplacené za MS produkty odešly do zahraničí. Část jich zůstává, a generují spoustu businessu na našem trhu.
Boze ved ty ani nevies pocitat. Takze firmy im daju 1.4G korun, oni z toho vygeneruju 280M zisk z coho zaplatia 20% dane co je 56M. Takze z ekonomiky vytiahnu do ameriky 1.35G korun co je 96% a vy tvrdite ze je to super kseft pre cesku ekonomiku. Vazne ste idiot alebo iba neviete pocitat?
Tu výši úspor jsem už rozebíral.
http://www.root.cz/zpravicky/slovensky-test-open-source-uvazl-na-mrtvem-bode/440033/
Jasně. Daleko lepší bude, když úřednící budou trávit čas nad luštěním dokumentů rozsypaných pri konverzi, místo Excelu budou používat výrazně méně kvalitní Calc, a místo Powerpointu použijí pastelky a zpětný projektor :)
Problém je v tom, že řadu dokumentů dostáváte odjinud, případně je jinam posíláte. A na některých dokumentech musíte spolupracovat. Kus napíšete vy, kus někdo odjinud, pak někdo další provede změnu. Zkuste si tohle s různými produkty, třeba při sepisování nějaké smlouvy.
Některé ty přepážky v Mnichově dovedli přemigrovat už po šesti letech :). Proč jim jen ten zbytek trvá tak dlouho? Nejspíš tam dělají trochu jinou práci, než si představujete.
Mozno ani nie je velky rozdiel v nakladoch medzi open source a Microsoft riesenim. Podstatny rozdiel by mohol byt v kvalite. Pre standardne procesy v statnej sprave by vlastne ziaden doc ani xls nemal byt pouzivany. Jednoducho standardny proces = databazova aplikacia, povinne polia, automaticka evidencia. Doc a XLS = moznost svojvole alebo blbosti uradnika. No a z ekonomickeho hladiska sa treba pozriet kam potecu prasulky. Ak zaplatime 500 melonov EUR Microsoftu, su z nasej ekonomiky fuc. Ak sa z toho zafinancuje domaci vyvoj, statu sa postupne vrati skoro vsetko v DPH a odvodoch. A o tomto to cele je. Preto napriek obrovskemu rastu HDP voci sociku na nic nie je penazi. HDP totiz ide niekam inam...
Mám zkušenost s podporou "open software" v menší firmě (něco pod stovku PC na pěti lokalitách) a musím říct, že vcelku dobrou. Vedení tenkrát nemělo dost peněz na plnou legalizaci MS produktů, takže na půlce počítačů byly OpenOffice a Thunderbird (naštěstí nikde v dohledu nečíhal Exchange server). Spravovat takovýhle hybrid byla trochu dřina, ale po nějakých počátečních třenicích to chodilo perfektně: kdo nutně potřeboval MS, měl to k diposici, kde bylo v podstatě jedno na čem se píše, tam byly OOo.
Vedlejším efektem bylo, že se podařilo doladit různé dokumenty a formuláře tak, aby neměly "problémy s portabilitou", což ocenili hlavně naši obchodní partneři a úřady: v podstatě neexistoval problém typu: "co jste mi to poslali, to nejde otevřít".
A mimochodem: uživatelé remcali zhruba stejně na obou platformách. Kde chybí vůle, bují nespokojenost.
řekl bych, že se tu flamuje a každý se baví o jiných věcech. Osobně bych situaci rozdělil do třech bodů
1. Kupodivu na Win+MSO pracují soukromé firmy úplně stejně, jako státní správa. O neefektivitě státní správy někdy jindy, bylo by to dlouhé.
2. Nemám vůbec problém s tím, když dostanu k aplikaci zdrojáky. Ale zároveň je nevyžaduji, protože mi k ničemu nejsou. Když se složí velká firma, nezbude po ní díra do země. Produkty zůstanou, a zákazníkům rád někdo nabídne migrační cestu. Pokud jde o malé firmy, vyplatí se mít ve smlouvě vydání zdrojáků v případě insolvence firmy. Jenže v praxi ani to není k ničemu, protože studovat, udržovat a podporovat cizí aplikaci je velmi drahé. To se opět vyplatí spíš migrace.
Pro ilustraci si zkuste představit, že máte certifikovaný RHEL, na něm Oracle, SAP, hromadu desktopů, OOo a pár desítek aplikací. Odpadne vám řekněme Oracle, nebo se fragmentuje či zastaví vývoj OOo. K čemuvám budou zdrojáky? Jakákoliv změna by byla dražší, než celou věc přemigrovat do jiného prostředí.
3. Jak jsem psal někde výše, jedna koruna zaplacená za licenci MS produktů generuje cca 20 Kč na lokálních službách a produktech.
Zřejmě jste nepochopil, jak funguje open source. OOo už odpadlo dvakrát a dnes patří Apache Foundation. Pokud padne Apache Foundation, dost pravděpodobně se najde někdo jiný (třeba The Document Foundation a jejich Libre Office). Žádná migrace není potřeba. Který komerční produkt se může něčím takovým pochlubit?
OOo není zrovna moc ke chlubení. Jde o projekt, který si na sebe nikdy nevydělal, a náklady zaplatili zákazníci Sunu v ceně HW. Za mě bych řekl, že dobře jim tak. Vývoj OOo se prakticky zastavil, a vlak ujíždí čím dál víc. Podle mě žádná výhra.
A myslíte že když skončí komerční firma, tak po ní zůstane díra v zemi? Koukněte se třeba na Javu. Sun skončil, převzal ho Oracle. Nebo si vezměte WordPerfect. Satellite Systems International dávno neexistuje, WordPerfect Corporation také ne, Borland WP prodal, Novell se ho zbavil když byl na pokraji krachu, a dnes ho vlastní Corel. Pokud jste chtěl migrovat pryč, například Microsoft Word nabízel velmi kvalitní importní i exportní filtr.
Kolem počítačů se motám od roku 1988, Windows provozuji od roku 1991 a Linux od ~1997. Budu se bavit výhradně o produktivitě.
Ono toto slovo se vlastně k Windows moc nehodí. Podobně se nehodí ani k jiným multitáskovým desktopům, tedy ani k linuxovým ... Problém je v tom, že ta prostředí rozptylují.
Pokud ale mám něco uvést k "výkonnosti" uživatelů osobních počítačů a jeho sw vybavení, pak nejhůře hodnotím MS Office. Důvody jsou 2:
1) MS Office, především jeho vlajková loď MS W(M)ord, je nesmírně zavšiven. Obsahuje spoustu chyb, které se s časem neopravují, jen přibývají další (počítám i otřesnou ergonomii). Osobně se mu vyhýbám, jako čert kříži ... a moje lepší polovička se právě účastní jakéhosi školení, takže jsem si mnoho problémů zopakoval a nové objevil. Takže pro nezkušeného uživatele není tak jednoduché najít takovou pitomost, jako "odsazení 1. řádku" (prostě MS Word je program vytvořený pro americkou, nikoliv evropskou typografii), ne vždy je spolehlivá taková triviálnost, jako "mezera za odstavcem" (asi zrovna nesvítilo sluníčko), použiji na x-té stránce styl dokumentu a změní se formátování na 2. stránce, nemluvě už o takové drobnosti, že to, co předvádí není WYSIWYG ale WYSIWYW. Některé postupy mi připomínají škrabání levou rukou za pravým uchem, ale navíc skrz rozkrok. Takové věci jako Excel pro nedostatek místa vynechám. Ale, jak nás masíruje obchodní oddělení MS, ony to vlastně nejsou chyby, ale vlastnosti... Prostě nechápu, jak se takový krám mohl dožít takového rozšíření.
2) MS si svého času zorganizoval průzkum, na základě něhož změnil uživatelské rozhraní MSO... Toto rozhraní podpořilo ty nejhorší návyky uživatelů. Dokumenty, které padají od pazourů uživatelů MSO 2007 a výše, jsou strašlivým zvěrstvem, na jehož vytvoření je zapotřebí vynaložit mnoho času navíc. Typografie je otřesná, tedy čtení takového dokumentu je náročnější, než by bylo nutné - stojí to tedy čtenáře energii a čas navíc. A už vůbec nemluvím o tom, kolik času to stojí případnou třetí osobu, která to má případně editovat a jen trochu zachovat tvářnost dokumentu.
Prostě Laeli, MSO je otřesný balík a Vaše žvásty nejsou o jeho kvalitě, ale o snobství uživatelů.
Váš příspěvek považuji za projev neznalosti. Vždycky mě překvapí, že se někteří lidé dovedou memorovat jména a syntaxi stovek příkazů, umístění a obsah hromady konfiguráků, ale naučit se pár triviálních principů word processingu je nad jejich síly. Podle mě je za tím spíš lenost, a pocit, že když jsou to "GUI omalovánky", tak to člověk jaksi automaticky umí.
1. Odsazení prvního řádku provedete tažením myši na horizontálním ruleru. Samozřejmě existují složitější cesty, nějakou z nich jste nejspíš objevil.
http://www.guidesandtutorials.com/image-files/word-2007-rulers.gif
Mezera za odstavcem pracuje spolehlivě, možná máte problém v její kombinací s mezerou před následujícím odstavcem.
Ano, na x-té stránce dokumentu změníte styl odstavce, a změna se provede v celém dokumentu. Tak totiž Word má fungovat. Změníte definici stylu Heading 1, a změní se automaticky všechny nadpisy tohoto typu v celém dokumentu. Podobně odsazení prvního řádku se dělá pomocí stylů odstavce. Když to umíte používat, je to nesmírně praktické. Když to používat neumíte... tak je to samozřejmě těžké.
2. Office 2007 má podle mě velmi praktický interface. Zprasené dokumenty bez ohledu na verzi MS Office pravidelně padají z uživatelů, kteří mají nulové či mizerné znalosti word processingu. Často to bývají ajťáci, jak jsem psal výše.
Špatně čtete. To nebyl já, ale obyčejný uživatel MSO. Odsazení 1. řádku rulerem? Ano lze, ALE něco takového může navrhovat jen trouba. Mimochodem jsem psal o něčem jiném. Styly dokumentu - nemluvím o změně stylu, ale o přiřazení stylu, takový pitomec nejsem. Já, jako (bývalý) ajťák, jsem uživatele honil k používání stylů. dodnes si pamatuji, že jednou, jisté sekretářce jsem z určitých důvodů dal OO - a najednou od ní začaly odpadávat dokumenty podstatně lepší kvality. Na otázku, proč to tak nedělala dříve, odpověděla: "Na MSO to jinak nejde." Wórdprocesssing ... krásné a vznešené slovo, zvláště u MS Mordu.
Takže na stránce X přiřadíte styl, a na stránce Y (kde Y<X) díky tomu dojde ke změně layoutu? Zajímavé. Jak můžu problém reprodukovat?
Na MSO to zjevně jde. Můj odhad je ten, že sekterářka po změně kancelářského balíku musela začít při psaní zapojovat mozek. Jak jsem už psal, řada uživatelů s MSO neumí pracovat a neznají základy word processingu. Pokud jde o jejich pracovní nástroj, zřejmě zaměstnavatel zanedbal školení.
X ... Y - zcela správně, tím se mi kdysi (~1997-8) MSO naprosto zprotivil. Zažil jsem to později povícekrát, ale to jsem byl již jen v roli 'pozorovatele'. Od té doby jsem se jen znovu a znovu příležitostně přesvědčoval, že se nic nezměnilo. Obecně rád říkám uživatelům cosi o chybách mezi židlí a klávesnicí, ale případné stížnosti okolo Wordu nakonec často označuji za "wordoviny".
Školení? já je pořádal. Ta sekretářka patřila mezi mimořádně rozumné a počítačově gramotné ženské. A všichni věděli, že se používají styly a nic se nevymýšlí, není vlastně důvod. Pokud pamatuji, u MSO šlo, myslím, o vícenásovné vkládání objektů, které bylo naprostou pitomostí. Dále a podobně: kupříkladu jsem (v souvislosti se školením mojí ženy) zjistil (spíše po letech znovuobjevil), že MS Mord nezná připojení objektu ke stránce/odstavci/znaku. A tak nelze některé věci efektivně řešit. Pamatuji, že šablony dokumentů (dělali jsme je pro MSO, OO a Lotus Smart Suite - jinak dosud nedostižný ideál uživatelské přívětivosti), byly naprosto bezproblémové pro poslední 2 jmenované, zatímco pro MSO obecně uživatelé museli při tisku dávat pozor na rozsah dokumentu - jinak běžně tiskli zbytečný list. Vůbec už nemluvím o spoustě drobných pitomostí, které, aby fungovaly, je třeba zachovávat postupy, které se nejvíce ze všeho podobají kejklím z Knihy kouzel (obtahování objektů čarami - asi před týdnem - již nepamatuji, jestli to byla tabulka, objekt, nebo odstavec, ale docela určitě MSO). Pokud pamatuji (ale něco takového jsem už vůbec nepokoušel) - jak je to u MSO s dědičností stylů?
Word má feature zvanou automatický update stylu. Pokud to máte pro daný styl zapnuté, změna formátování odstavce na stránce X se pochopitelně projeví i na straně Y. Pokud se dokument chová divně, možná je poškozený, například uložením v OpenOffice. V takovém případě provedete jeho recovery pomocí File/Open, tam na tlačítku Open vyberete Open and Repair.
Ach jo. Word samozřejmě má kotvení objektů ke stránce/odstavci/okraji, je to normálně v menu Advanced Layout. A samozřejmě má i dědičnost stylů, najdete ji v definici stylu jako Style based on. Možná jste se měl školit místo abyste školil ostatní.
Ještě poznámka k opakovatelnosti: Ten dokument snad ještě někde mám, byl to jakýsi překlad s požadavkem "vyrobit sazbu ve wordu", nevím však kde. Potom jsem to zažil vícekrát, moje žena minulý týden také (když jsem do ní asi 2 měsíce hustil, že má používat styly ..., jó, ta školení), ale obecně opakovatelnost je poměrně nízká. Je to typický "generálský efekt". Obecně mám podezření, že Mord nějak motá parametry přiřazené odstavci a stylu - cosi na způsob počítání "chybných podpisů na MV". Objekty svázané se styly se někde naplňují odstavci? Něco na ten způsob. Hlavní je však to, že já to pamatuji před asi 15 lety a "funguje to i dnes".
Takovou chybu u OO/LO prostě neznám a to ho provozuji od dob SO 5.1 - a to bylo něco - chodilo to jak kdy, občas nekontrolovatelně padalo. Ještě OO 0.8 a i celá řada OO 1.0.x měla mouchy. Ale ty mouchy prostě mizely a mizí.
Word samozřejmě kombinuje paragraph style, character style a přímé formátování. Stiskem Shift+F1 můžete kouknout na formátování, a po zaškrtnutí Distinguish style source vidíte odkud to formátování pochází.
Pokud Word padá, nejspíš je dokument poškozený; vizte co jsem už psal. Podobně mi na poškozených dokumentech padal třeba Word Perfect, akorát tam nefungoval repair. To pak bylo potřeba provést copy od začátku dokumentu co nejblíž k místu které způsobovalo pád, vložit to do nového dokumentu, a pak opakovat od konce dokumentu. Když bylo chyb víc, i zkušený troubleshooter přišel o značnou část dokumentu. WP měl navíc nějaké resource leaks, a po otevření a zavření pár desítek (prokazatelně nepoškozených) dokumentů pravidelně spadnul. A například skvělý KWord mi spadnul už po méně než minutě, když jsem ho chtěl vyzkoušet. Nevidím se, že ho nikdo nepoužívá.
>Pokud Word padá, nejspíš je dokument poškozený;
Prominte, ale pokud Word pada, protoze je dokument poskozeny, tak se jedna o blbe napsany software. Nacteni poskozeneho dokumentu by melo nahodit hlasku a eventuelne nabidnout opravu. Pokud se od dob Wordu 97 na tomhle nic nezmenilo, nevim, co MS celou tu dobu delal, krome dsteni novych ficur na neboheho uzivatele.
Slovy Goetheho: Šedivé, drahý příteli, jsou všechny teorie, a věčně zelený je strom života. "Vhodným" poškozením binární struktury můžete způsobit nepředvídatelné chování nebo pád dlouhé řady aplikací. Já sice viděl pár Wordu naposledy před mnoha lety, ale považuji za pravděpodobné, že "vhodným" dokumentem lze shodit i současnou verzi.
Pane, Vy jste píp. Nevykládejte hovadiny o kombinování stylů a přímého formátování, že to Mord przní, jsem viděl vícekrát. Jde mi o to, že MSO někde ve svých hlubinách motá parametry přiřazené odstavci s parametry přiřazené stylu a dělá to už alespoň 15 let. Ono to s Vámi prostě nemá smysl.
Motá je přesně tak, jak jsem popsal. Může existovat nějaký problém, a ten můžete jednoduše prokázat tak, že ho reprodukjete (sem s tím). Pokud to prokázané není, tak si vzhledem k tomu co jste dříve psal dovolím vsadit na problém mezi klávesnicí a židlí. Prostě o něčem nevíte nebo jste to nepochopil, a z vašeho hlediska se pak SW chová divně.
Jeden podobný případ: podle několika zdejších diskutérů například Excel nelokalizuje některé názvy funkcí. Ve skutečnosti jsou názvy funkcí vždy v jazyce ve kterém je Excel (naštěstí existuje možnost anglické názvy funkcí - ty české jsou úděsné). Pokud vidíte v českém Excelu francouzský názve funkce, je to uživatelská funkce definovaná přes makro. Pokud o takové možnosti nevíte, může se vám zdát, že překlady jmen funkcí jsou zmatené. Jenže nejsou.
zivotnost tiskarny je zhruba 5 let. ve statni zprave zpravidla jeste min (nebo ji obmnenej driv protoze chcou proste novy model), takze teoreticky kdyby si udelali vyberove rizeni na dodavku tiskaren, a do podminek by napsali kompatibilita s linuxem, tak do peti let, by meli mit vsechny tiskarny plne funkcni v linuxu.
a navic, opravte mne jestli se mylim, ale myslim si ze kazda tiskarna ktera umi postkript a je sitova tak musi v linuxu fungovat, i kdyz vyrobce nedodava drivery, staci jen chytre upravit filtry pres ktery to tiskne a nastavit v nich veci jako oboustrany tisk nebo autentifikaci.
co se tyce softwarove vybavy.. popravde by mne zajimalo, co tak slozityho delaj, ze to linux nezvladne.
Jasne. Ke kazde tiskarne nedodava vyrobce dobre ovladace. Kdyz uz ale vyberes tiskarnu s podporou Linuxu, tak mas dost velkou sanci, ze tu tiskarnu budes moct pouzit jeste za deset let.
Mel jsem treba zajimavou zkusenost s USB televizni kartou - karta vysla necely rok pred vydanim Visty a na Vistu a dalsi uz vyrobce drivery nedodal a zprovoznit proste nesla. Majitele karty nemohli prejit na novy OS, nebo si poridit novou kartu. Na Linuxu je dodnes tato karta plug&play. A proc? Protoze driver(bt878) je open source. Z meho pohledu jsem tak diky open-source usetril cca 1000 korun, z tveho pohledu stat prodelal 200kc na DPH za novou kartu.
Před deseti lety jste v distrech nejspíš neměli ani CUPS, a jestli budou dnešní drivery použitelné za deset let, to neví nikdo. Nicméně tiskárnu používající PS nebo PCL tak-nějak rozchodíte vždycky. Možná to bude pomalé, možná nepůjde zvolit podavač a výstupní zásobník, nepůjde svazování, a u barevné tiskárny možná lidé na fotkách budou vypadat jako že jsou už po smrti, ale nějak to asi tisknout bude.
Ano, pokud jste si vybral zrovna bt878, měl jste štěstí. Bohužel řada jiného HW buď nemá drivery, nebo jsou nepoužitelné. Koupil jsem si WiFi PC Card Atheros certifikovanou pro Windows, a tam fungovala fakt dobře. Výrobce sice Linux nepodporoval, ale podle svých slov spolupracoval s autory MadWifi. Podle nějakého komunitního Hardware Compatibility Listu ta karta měla jít. Bohužel se ukázalo, že v mém distru nejde. Takže nová verze MadWifi, ale ta měla jako závislost novou verzi glibc, takže konečná (distro jsem upgradovat nemohl). Nakonec to skončilo statickou kompilací na jiném stroji. Pak to skoro fungovalo. Sice celý poč zatuhnul vždycky když MadWifi hledalo síť, ale jinak fajn. Jo, taky to neumělo Ad-Hoc mode ani WPA-PSK, v dokumentaci driveru to bylo popsané jako nefunkční "advanced features". K tomu občas poč bez zjevného důvodu zatuhl úplně. Prostě krása.
Podobných příkladů bych vytáhnul víc, takhle to totiž na Linuxu vypadá skoro se vším. Některé věci se dají vyřešit, jiné možná obejít. Ale kdo se s tím má patlat? Možná vám to patlání přijde jako fajn způsob trávení volného času. Mě ne.
Polovicka ma nejaky starsi Dell desktop s W XP. Ac starsi, rekl bych, ze je to celkem slusny stroj a Widle na tom moc nepadaji.
Byl pripojen nejdrive nejakym Broadcom WiFi v USB. Pozdeji jsem tam zkusil dat USB wifinu se Zydasem ZD1211, ktera mi na Linuxu chodila bez nejmensich problemu. Nicmene s obema wifinami byl stale stejny problem: vypadavajici spojeni. Bez zjevnych pricin se wifina odpojila, hledala sit a pak se zase pripojila. Opravdu otrava, kdyz treba neco downloadujete nebo zvanite na Skype. Skoncil jsem tim, ze jsem vystrachal PCI wifinu od D-Linku, ktera na Linuxu nechodi a tak se mi tu valela a teprve s tou to chodi. Možná vám to patlání přijde jako fajn způsob trávení volného času. Mě ne.
Na druhou stranu na Linuxu pouzivam Ralink RT2790, Zydas ZD1211, ASUST WL-167G a na jednom starickem notebooku mi jede zmineny Atheros v PCMCIA verzi. Jediny problem je, ze s ZD1211 od jiste verze jadra asi nechodi injektaz paketu a monitorovaci mode nemonitoruje - to jsou ale veci, ktere na Widlich bez specielnich driveru stejne neudelate. Jak by na tom byl ten Atheros, to nevim. Drive, se starsimi drivery to jakz takz chodilo, i kdyz kernel panic byla vzdy ve vzduchu. S dnesnimi drivery to sice nepada, ale nezkousel jsem, jestli od toho muzu chtit vic, nez jen pripojeni k AP.
A ad hoc network? Kdysi jsem to zkousel rozjet mezi dvema notebooky s W XP kvuli presypani dat. No, marna snaha. Skoncilo to prenosem pres USB flash.
Vypadávající spojení bylo u WiFi svého času poměrně nepříjemný problém. Kompatibilita mezi produkty různých výrobců rozhodně nebyla ideální. Dnes je naštěsí situace lepší, samozřejmě pokud používáte certifikovaný HW.
Rozdíl je v tomhle případě v tom, že u Windows stačí použít certifikovaný HW, a bude to fungovat (i když v praxi se někdy vyskytne výjimka). V případě Linuxu nevíte nic. Seznam certifikovaného HW buď neexistuje, nebo je velmi krátký a omezený na konkrétní verzi konkrétního distra. Různé komunitní HCL jsou na nic, protože informace "Frantova doma nenašel problém" neříká o skutečném fungování daného HW prakticky nic. Ten můj Atheros měl například na nějakém komunitním HCL dost dobré hodnocení; asi to doma fungovalo Frantovi i Lojzovi.
>Vypadávající spojení bylo u WiFi svého času poměrně nepříjemný problém. Kompatibilita mezi produkty různých výrobců rozhodně nebyla ideální....
>Rozdíl je v tomhle případě v tom, že u Windows stačí použít certifikovaný HW, a bude to fungovat....
No jasne, muze za to necertifikovany HW. Zajimave je, ze s Linuxem se ke stejnemu AP pripojuji bez problemu a spojeni vypadava jen tehdy, kdyz jsem daleko, jedu na baterku a ta zacina byt ponekud vybita. Zkousel jsem tri ruzne wifiny a bez problemu.
A co by jako mel ten certifikovany HW byt? Snad ne dokonce AP, u ktereho MS zkusil, ze to s Widlemi jde?
Certifikace HW říká že byl ten HW důkladně otestovaný a nebyly nalezeny chyby. Ty testy jsou daleko důkladnější, než jaké běžně provádějí výrobci. Zvlášť u levných výrobců se můžete setkat s drivery plnými chyb, chybami v designu HW atd. Samozřejmě pod Linuxem ten HW může shodou okolností fungovat lépe, i když takových případů asi moc nebude (Linux je nakonec proslulý problémy s drivery).
Ano, nejlépe by měl by být certifikovaný i ten AP. Od MS i od Wi-Fi Alliance. V praxi to nebývá až tolik potřeba, protože se výrobci už specifikací drží lépe než před pár lety.
Podle všeho vám pořád nedochází podstata problému. Na světě je hromada výrobců HW, a někteří z nich - často ti levní - se nedrží specifikací. Vyrábějí drivery i HW s chybami, a vy se pak po nákupu divíte. Certifikační programy mají za cíl HW nestranně a důkladně otestovat, a dát vám tím informaci o kvalitě, která se blíží záruce funkčnosti.
> Na světě je hromada výrobců HW, a někteří z nich - často ti levní - se nedrží specifikací. Vyrábějí drivery i HW s chybami, a vy se pak po nákupu divíte.
A zrovna jako na potvoru dva uplne ruzne vyrobky dvou ruznych vyrobcu (jedno chip Broadcom, druhe Zydas) obsahuji chyby, ktere zpusobuji v obou pripadech uplne stejny problem ve W XP, zatimco jina zarizeni (netbook s Linuxem a XP, jiny stroj s XP, herni konzole Sony) se pripojuji bez problemu. Osobne spis podeziram, ze na tom stroji maji XP jakysi podivny problem s USB. A vzhledem k tomu, ze je to Dell s W XP dodavany, predpokladam, z na XP byl i certifikovan.
Pak tam samozřejmě může být ještě problém s AP, který se na Linuxu shodou okolností neprojeví. A nebo může být problém v driverech od Dellu (neobvyklé, ale může se stát). Tam je to pak na jejich supportu. Pro vaši informaci WHQL WiFi test používá dva SW access pointy, dva klienty, trvá podle verze Windows a dalších okolností 8-25 hodin, a testuje dost důkladně.
http://msdn.microsoft.com/en-us/library/windows/hardware/jj125159.aspx
Na problém v USB stacku bych to neviděl, protože se vám to projevovalo jen s některým HW.
To je uplne jedno, ja s tim nic nenadelam a na presnou diagnostiku nemam prostredky, znalosti a ani naladu. Mohu si pouze vymyslet hypotezy. V Linuxu bych mozna neco vycetl z logu, na Widlich to je ale obvykle na nic.
Pointa je ale v tom, ze problemy muzete mit se vsim. Vam jednou nefungovala jedna wifina a od te doby pro vas Linux nezvlada WiFi. Ja zase mel vice a hlavne leckdy neresitelnych problemu s Widlemi a az do verze NT 4.0 tez krachy systemu vyzadujici reinstalaci. I kdyz nedavno jsem resil krachle XP. Zasekly se a po tvrdem vypnuti nenabehly, byl dokurveny disk. To se mi na Linuxu zatim nestalo.
Linux mi zatim krachuje mnohem vzacneji, nez jsem drive zazival s Widlemi, vcetne XP - dal jsem nesel a dnes, kdy se na nas vali W 8 asi tezko kdy pujdu - hodlam si zachovat dusevni zdravi co nejdele. Linux mi beha bez vetsich problemu a to i na netbooku, kde mam Ubuntu, ktere nepovazuji za nejduveryhodnejsi distro. Pokud se vyskytne nejaky problem, obvykle je na nej nejake reseni. Problemy ve Widlich se casto daji resit pouze cekanim na novou verzi, v lepsim pripade na treti SP.
K tomu si pripoctete notorickou pomalost Widli. Pro me jsou Widle sracka, kterou pouziji, jen kdyz neni vyhnuti a kdy si pripadam, jako bych se drbal za pravym uchem levou nohou. Opravdu dnes nechapu, jak jsem to kdysi mohl dokazat pouzivat. Zejmena drive, nez prisla rada NT.
Treba nedavno jsem instaloval multifunkcni stroj od HP a u scanovaciho dialogu jsem nadaval, ktery vul tu hovadinu vymyslel. Nejen, ze to vubec nezapada do prostredi XP, ale je to pouzitelne jen se znacnym dusevnim nasazenim. Proc ti debilove nedokazou napsat neco alespon tak dobreho, jako Xsane? Tiskarna snad za nejakych 500 € a tohle k tomu? To maji byt ty vase uzasne drivery a software, ktere renomovani vyrobci dodavaji pro Widle, zatimco pro Linux nic? Nad nadrz s krokodyly bych je za koule povesil! To radsi, at pro Linux nedelaji. To by byla hruza, clovek by u toho radil jak u Widli.
Bez prostředků a znalostí toho moc nevyřešíte na žádném systému :)
Jo, přepsaný kus disku, to byla před lety "feature" některých kombinací základních desek a disků. Tuším že desek s VIA chipsetem. Doporučení: nekupujte levné necertifikované šmejdy, nechte je někomu jinému.
Srovnání rychlosti poslední verze Windows a posledních mainstreamových dister Linuxu mi přijde v posledních letech spíš v neprospěch Linuxu.
Xsane je obšleh TWAIN dialogů z roku 123. Skenovací dialogy můžou vypadat různě, záleží na výrobci. HP nabízí full driver a basic driver; mě se víc osvědčily ty basic drivery bez zbytečného balastu. Aplikace je dialogy driveru vůbec nemusí používat. Od toho je tu interface WIA, kde si aplikace může sama nastavit parametry skenování. Samozřejmě pokud chcete skenovat větší objemy (profi scanner, až stovky stran za minutu), chce to ISIS nebo Kodak VRS a specializovanou aplikaci.
To nebyl prepsany kus disku, ale dokurveny FS. Opravil jsem to z Hiren's BootCD.
Pokud se rychlost poslednich verzi Widli nezvysila ve srovnani s XP, o cemz pochybuji, tak tedy zadna slava.
Je smutne, ze v roce 123 mely Widle takove pekne scanovaci dialogy, jako Xsane, zatimco dnes je to takova tragedie. Videl jsem jich par a vsechny vypadaly, jako by je vyvijel zajmovy krouzek sovetskych pionyru z pomocne skoly.
Rozjet scanovani bez dementniho HP dialogu se mi nepodarilo. Bohuzel, clovek nejspis musi pouzivat tu sracku, kde se ke vsem parametrum clovek dostane az po rozklikani dementnich stromovych struktur, ktera si nepamatuje nastaveni z predchoziho scanovani a dokonce si i sama zvoli jazyk ne podle toho, co jsem zvolil pri instalaci, dokonce ani ne podle toho, jaka je jazykova verze Widli, ale podle nastavene lokality. A volba jazyku v parametrech nejak neni videt.
FYI opravu FS můžete provést i z instalačního média Windows.
Konkrétní dialog od HP neznám, nicméně pokud mluvíte o HP Solutions Center, nikdo vás nenutí skenovat z něj. Zkuste skenovat přímo z aplikace. Například v Microsoft Office Document Scanning si prostě vyberete profil (černobíle/barevně/etc). a stisknete jedno tlačítko. Pokud nemáte v nastavení zapnuté zobrazení dialogu scanneru, nic dalšího už řešit nemusíte. Samozřejmě pokud autor nějaké aplikace dává jen možnost zobrazit dialog scanneru (třeba díky tomu že se nenaučit používat nic než pra-původní verzi TWAIN interface), může to být pro uživatele méně komfortní.
Pokud jde o výběr jazyka u HP, mělo by to být někde v nastavení. Pokud to tam není, můžete buď kontaktovat HP support, nebo z instalace ručně vymlátit české resources (quick and dirty, ale většinou zafunguje).
Prechod verejnej sféry na open source je pre bežného zamestnanca, ktorý na počítači pracuje (pracovať neznamená administrovať, milí ajťáci)nočnou morou.
Bez toho, aby som tu riešil nejaké vznešené informatické témy, MS Office je ďaleko ergonomickejší ako Libre Office, čo samozrejme ajťákov nezaujíma, pretože ich schopnosť využívať kancelársky balík končí pri písaní listov a jednoduchých výpočtoch. Ale najmä, a kľudne si to nazvite "vendor lock-in", nikto nemá vôľu transformovať tisíce starých dokumentov do nového formátu. V MSO bez problému otváram dokumenty z roku 1995, OO mi otvorenie zložitejšie formátovaného dokumenty nezaručí po takej dobe v jeho vlastných formátoch, nie to ešte otvorenie dokumentu napísaného vo Worde. Hovorím o vedeckých textoch plných grafov, tabuliek, vývojových diagramov, nie o dokumente nadpis 1, nadpis 2, text...
Plus neexistencia funkčných alternatív programov - ja napr. musím používať Quantum GIS (nie sú peniaze) - lenže výpočty, ktoré mne trvajú hodinu zbehnú kolegom na Arc GIS za pár minút a omnoho menej často padajú. Takisto sa im nestáva, že zistia, že nejaký nástroj je nedokončený a neobsahuje funkciu, ktorú by potrebovali.
Plus špecializované programy - máme napr. (drahé) programy na vyhodnocovanie skenov rastlín, počítanie letokruhov a p. chránené hardvérovým kľúčom - asi by som ich nechcel spúšťať pod pod Wine. Ajťák by to možno rozchodil, lenže by som ho musel zaplatiť zo svojho projektu a ak mám napr. 200 človekodní, nemám chuť dať 10 z nich ajťákovi, nech sa s tým skúsi pohrať.
Máme kopu (opäť drahých) terénnych prístrojov, ktoré sú ovládané z notebooku programom pre Windows. A príde u nich vhod aj dobrá výdrž na batérie, ktorá by u Linuxu tiež mohla byť problém, najmä v prípade pokusov s Wine.
Takže áno, vendor lock-in, a na jeho prekonanie stačí maličkosť, aby sa všetci uskromnili a zaplatili hromadu ajťákov, ktorí to za pár rokov zvládnu a my potom zistíme, že desktopom aj tak odzvonilo a treba nám prejsť na niečo nové...
Proč si každej myslí, že přechod na Linux se dělá tak, že v pátek naformátujou disky a v pondělí se uživatel přihlásí do Linuxu?
Vždyť by to šlo udělat krásně postupně, klasický případ moh bejt PID, ale oni místo toho aby začínali dělat ty svoje appky na Android, udělali radši všechno na ty noví Windows phony (alespoň co jsem teď viděl tak 3 kontroloři, co jsem za poslední dva měsíce potkal, měli Metro na mobilu...). Hrůza.
Jedním z důvodů může být podpora vývojářů. Pro Windows píše obrovská spousta lidí, a s těmi samými znalostmi mohou psát pro Windows Phone. Prakticky jen při zakládání projektu vyberou jako cíl Windows Phone, a trochu jinak napíšou GUI. Navíc mají k dispozici hromadu dokumentace, příkladů, tutorialů i školení. A pak je tu samozřejmě bezpečnost. Možná se PID nelíbí představa že si jejich zaměstnanec nainstaluje piškvorky z Google Play, a z pracovního nástroje budou utíkat data kdoví kam.
1. Jenže pro Windows programuje daleko víc lidí než pro jakékoliv mobily. Obecně je daleko jednodušší sehnat programátora který umí psát pro Windows (a tedy za pár chvil i pro Windows Phone), než programátora se zkušeností s Androidem. Ještě víc to platí v ČR a ve firemním prostředí. A nezanedbatelnou roli jistě hraje i kvalita vývojářských nástrojů.
2. A on jde zaheslovat?
3. A zabráníte jim v tom? V případě iPhonu a Windows Phone mohou uživatelé instalovat aplikace jen z oficiálního obchodu, a tam se malware nevyskytuje (resp. u iPhonu je výskyt sporadický). Google Play obsahuje malwaru spoustu, nemluvě o možnosti stahovat aplikace z jiných zdrojů.
1. No jo, ale taky jde o kvalitu programátorů ;) Představte si, že by jste takhle mluvil o chirurzích...
Co se týče vývoje, tak jeden můj známý co dělal appku pro všechny platformy to komentuje iPhone>=Android>>Win. A ano, patří k těm kvalitnějším soudě podle jeho platu a toho co dělá.
2. Ano.
3. Je hezké jak jste nenapsal "resp. u Windows Phone je výskyt sporadický", je dobře že si uvědomujete fakta :D
Viz. 2 + zákaz instalace z jiného zdroje ochráněný heslem.
Zkuste se držet tématu. Na objektivní informace vždy slyším. Tvrdil jsem, že výskyt malware pro Windows Phone není toho času ani sporadický. A opravdu o žádném malwaru pro WP nevím, natož o tom že by byla situace tak tristní jako u Androidu. Vy zjevně žádnou informaci k tématu nemáte, takže se namísto předmětu diskuse musíte zaobírat mou osobou.
Sorry, ale čtu jen blá blá blá blá platí mě za rádoby hodnověrnou adoraci Windows blá blá blá blá... Minimálně devadesát procent uváděných záležitostí není chybou Linuxu, ale pouze a jen toho, že konkrétní výrobci daných programů jednoduše vyvíjejí software pro Windows. Například řada specializovaných programů pro změnu běží jen na Linuxu. Používat Linux přeci neznamená, že používám pouze a jen svobodný software zdarma stažitelný někde z netu. Takže všechny ty řeči o nedokončenosti a další podobné nesmysly je zbytečné šířit.
Další hlod o ergonomičnosti MS Office je taktéž vtipný, a to zejména s ohledem na skutečnosti, které v diskusi uváděli jiní. Word a typografie jsou dva zásadně neslučitelné pojmy, nemluvě o dalším kopci problémů a nelogičností. Veselé historky s přeskakujícími odstavci ze stránky na stránku v závislosti na tom, zda člověk procházel dokumentem ze shora dolů, nebo obráceně (aniž by člověk jakkoli do dokumentu zasahoval), jsou jednou z věcí, na něž bych rád zapomněl.
A tak dál a tak podobně. Jaký notebook, proč by Linux neměl umět pracovat s hw klíčem, pokud by program byl vyvinut pro něj, proč by řešením měl být zrovna Wine a další tuna blá blá blá blá dojmů a pseudoargumentů.