Vlákno názorů k článku
Slovenský test open source uvázl na mrtvém bodě od ui - řekl bych, že se tu flamuje a každý...

řekl bych, že se tu flamuje a každý se baví o jiných věcech. Osobně bych situaci rozdělil do třech bodů

• obsazení IT ve státní správě je výsměch v porovnáním s protějškem v korporátní sféře. O zákázkách tak nejspíše rozhodují úředníci čistě podle jejich osobních preferencí, bez nějakých hlubších technických znalostí nedejbože dlouhodobého plánu.
• Jsem rád, že existují propracovaná groupware řešení, které tady zmiňuje LO. Věřím, že existují instituce, pro které je finančně nejvýhodnější. Ale LO, open source není jen o BSD, Linuxu a GNU. Opensource primárně znamená, že mám k programu, který používám, zdrojáky. V případě úřadu to znamená, že když po dvou letech od nákupu firma zkrachuje, nebo mi bude nutit novou verzi za další peníze, tak si můžu najít jiného dodavatele a nechat si udělat úpravy podle vlastních potřeb. Pravděpodobnost, že by nadnárodní komporace zkrachovala je prakticky nula (zatím), ale naopak nucení upgradu po několik letech je zdá se v této branži obvyklé (business musí vydělávat).
• státní orgány by měli mít na zřeteli širší zájem, než jen svůj vlastní. Na rozdíl od business by měli preferovat i dražší řešení, pokud jejich použití se odrazí pozitivně na okolí (lokální zakázky), nebo přinese v dlouhodobém měřítku udržitelnější rozvoj (firma může za tři roky skončit, radnice tu nejspíše pár dalších desítek let bude).

1. Kupodivu na Win+MSO pracují soukromé firmy úplně stejně, jako státní správa. O neefektivitě státní správy někdy jindy, bylo by to dlouhé.
2. Nemám vůbec problém s tím, když dostanu k aplikaci zdrojáky. Ale zároveň je nevyžaduji, protože mi k ničemu nejsou. Když se složí velká firma, nezbude po ní díra do země. Produkty zůstanou, a zákazníkům rád někdo nabídne migrační cestu. Pokud jde o malé firmy, vyplatí se mít ve smlouvě vydání zdrojáků v případě insolvence firmy. Jenže v praxi ani to není k ničemu, protože studovat, udržovat a podporovat cizí aplikaci je velmi drahé. To se opět vyplatí spíš migrace.
Pro ilustraci si zkuste představit, že máte certifikovaný RHEL, na něm Oracle, SAP, hromadu desktopů, OOo a pár desítek aplikací. Odpadne vám řekněme Oracle, nebo se fragmentuje či zastaví vývoj OOo. K čemuvám budou zdrojáky? Jakákoliv změna by byla dražší, než celou věc přemigrovat do jiného prostředí.
3. Jak jsem psal někde výše, jedna koruna zaplacená za licenci MS produktů generuje cca 20 Kč na lokálních službách a produktech.

Zřejmě jste nepochopil, jak funguje open source. OOo už odpadlo dvakrát a dnes patří Apache Foundation. Pokud padne Apache Foundation, dost pravděpodobně se najde někdo jiný (třeba The Document Foundation a jejich Libre Office). Žádná migrace není potřeba. Který komerční produkt se může něčím takovým pochlubit?

OOo není zrovna moc ke chlubení. Jde o projekt, který si na sebe nikdy nevydělal, a náklady zaplatili zákazníci Sunu v ceně HW. Za mě bych řekl, že dobře jim tak. Vývoj OOo se prakticky zastavil, a vlak ujíždí čím dál víc. Podle mě žádná výhra.

A myslíte že když skončí komerční firma, tak po ní zůstane díra v zemi? Koukněte se třeba na Javu. Sun skončil, převzal ho Oracle. Nebo si vezměte WordPerfect. Satellite Systems International dávno neexistuje, WordPerfect Corporation také ne, Borland WP prodal, Novell se ho zbavil když byl na pokraji krachu, a dnes ho vlastní Corel. Pokud jste chtěl migrovat pryč, například Microsoft Word nabízel velmi kvalitní importní i exportní filtr.