Názory k článku
Souborový systém Reiser4 pro jádro 3.5.3
-
Podle Internetové jazykové příručky je asi možné obojí, vizte konec odstavce Zadruhé. Ačkoli, bráno do detailu, v naší větě není "Hans Reiser" původcem děje: jde o "odsouzení za vraždu * manželky", nikoli o "Hanse Reisera za vraždu * manželky". Takže já se přikláním k variantě "odsouzení za vraždu jeho manželky".
-
Tsukasa (neregistrovaný)
Češi a čeština to je jako Angličani a anglická kuchyně, Angličani tak dlouho vymýšleli, jak se u stolu chovat, až zapomněli, co na ten stůl dát. Tak se nehádejte o 'své' a 'jeho', je to jedno. Jenom když by někdo řekl 'jeho' tak se ho zeptám: "Víme koho odsoudili, ale kdo ji teda zabil?"
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Souhlas, jako večeře to není špatné :). K snídani bych dal přednost třeba marinovanému sledi se švédským žitným chlebem, pomerančovému džusu, a doplnil to kouskem medovníku a cappuccinem. Alternativně marinovaný losos, kapie, koktejlová rajčata, ciabatta, pomerančový džus a cappuccino. A doporučil bych i bílý jogurt s jahodami, borůvkami a datlemi, s českým chlebem, plus opět pomerančový džus a cappuccino.
Britská kuchyně je podle mě fádní. Zachraňují to kvalitní suroviny, a hlavně import receptur z celého světa (zvláště ve velkých městech). Co Britové naopak umí velmi dobře jsou cookies a breakfast cereals.
-
>neni nad vynikajuce vajicka s prerastenou slaninkou (velmi podobnou tej oravskej) a s hranolkami a k tomu Earl Grey - to ta nastartuje na cely den.
A cholesterol cloveku vystaci aspon na tyden. Jiste existuji dobre duvody pro to, ze Anglicani jsou snad nejtlustsim evropskym narodem. A to, ze Anglicanky udajne maji v Evrope nejvetsi prsa, je nepochybne dano rozsirenou obezitou.
Jinak Anglicani jsou neuveritelni. Presto, ze meli kolonie okolo celeho sveta a meli koreni z kazdeho koutu zemekoule, nedokazali se od okupovanych domorodcu naucit varit (ostatne dokonce ani myt se, hygiena je tam jevem pomerne nedavnym). Ale to je tak, kdyz se clovek diva na ostatni s pocitem nadrazenosti a to, co delaji, povazuje defaultne za podradne a Anglicana nehodne. Co cekat od lidi, kteri jeste v sedesatych letech meli v hospodach oddelene zachody pro Anglicany a pro Iry. I kdyz melo to vyhodu v tom, ze ty pro Iry byvaly mene spinave, cehoz cizinci zijici v Anglii nalezite vyuzivali.
-
Tsukasa (neregistrovaný)
O obézních kanaďanech jsem slyšel, ale o obézních indech a číňanech ne, v absolutních číslech v těch dvou zemích bude více anglicky mluvících lidí než v US, CA a UK dohromady.
To, že Italové a Francouzi jedí více a nemají tak viditelné problémy s obezitou je dán spíše rozmanitostí kuchyně.
-
>prave preto ze maju tak vydatne ranajky ktore ta nabiju energiou na cely den vybudovali najvecsie imperium vsetkych cias.
Jestli to nebylo spis tim, ze na valceni zalozili svoji ekonomii, protoze jinak nic moc neumeli. Nejsou prilis znami kvuli hudbe nebo jinym formam umeni, treba malirstvi. Hudba byla povetsinou z Italie a Nemecka, malirstvi z Holandska a Italie a Anglicani pasli ovce a vzmohli se jenom proto, ze na ne makal cely svet.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelCim vice jsem v oboru ignorant, tim vice autoritativne se k nemu vyjadrim, ze ano?
Prohlasit o narodu, kde probehla prumyslova revoluce nejdrive na svete, ze jen "pasli ovce" vyzaduje odvahu idiota. V umeni je to podobne - jen tak opomenout celou anglickou literaturu a architekturu... to je umeni samo o sobe.
-
A proc myslite, ze ta prumyslova revoluce zacala prave tam? Mimojine proto, ze si na to nakradli od jinych narodu vice, nez jine kolonialni narody. Ono pouze z vytezku z ovci vlny by se jim to spatne financovalo. Z naskoku, ktere tak Britanie ziskala, tezi tamni ekonomie vlastne dodnes a teprve ted jim zacina dochazet dech.
Ano, existuje anglicka literatura. Architektura je take veci vkusu a z jakehosi duvodu se po svete prave ta anglicka moc nerozsirila. A existuje celkem minimalni sbirka anglicke hudby a malirstvi, o ktere by ve svete nekdo stal.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Odstavec 1: Zacala tam z mnoha duvodu. Trebas protoze obyvatelstvo bylo relativne svobodne a mohlo se stehovat do mest. Kolonialni prijmy nemela zdaleka jen GB.
Odstavec 2: Bullshit.
-
Karel (neregistrovaný)
Jen mi není jasné, proč se stát, který se živil vykořisťováním kolonií, musel vůbec zabývat průmyslem? Navíc jako jeden z prvních. Když to porovnám s dnešním světem a zeměmi vyvážejícími ropu, tak ti k průmyslové revoluci nijak motivovaní nejsou...
Buď je živil průmysl, nebo kolonie. A pokud oboje, tak je to jeden z nejpodnikavějších národů na světě.
No, dost ironie - z kolonií šla bavlna a nerostné suroviny, ale výrobu strojů si nechávali u sebe na ostrově. Byla to technologická a válečná velmoc. Podobně jako v Německu mezi válkami i v Anglii byla průmyslová revoluce hnána zejména vojenskými zájmy. Ono na vybudování nejmocnějšího loďstva za rozumné peníze už potřebujete dost oceli a dobrou organizaci práce.
-
Proc zit jenom z kolonii, kdyz prumysl muze sypat dalsi penize? Tihle lide neuvazuji tak, ze by si rekli, ze maji dost a tak se nebudou dal snazit. Uvazuji tak, ze maji hodne a mohli by mit i vic. Proto se dnes globalizuje a privatizuje se vse, co jeste nebylo zprivatizovano. Tihle lide totiz maji tolik penez, ze uz je neni kam investovat a tak se privatizuje pomalu uz i armada a policie.
No a kdyz kolonie tu prumyslovou revoluci plati, tak se lepe dela. Krome toho se tim asi ponekud vyresil problem co udelat s bezzemky, protoze nejaka polovina populace v v agrarnich oblastech byla v zemedelstvi nadbytecna. Produktivita prace vzrostla tak, ze pro ty lidi nebylo uplatneni.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Je ovšem třeba také říci, že britská kolonizace v dotčených zemích zavedla civilizaci. Cesty, železnici, hromadnou dopravu, fungující státní správu... A například Indové dnes hovoří anglicky, zatím co před kolonizací hovořili stovkami jazyků.
Průmyslová revoluce samozřejmě vedla k velkému převisu poptávky na trhu práce. Dalo by se říci, že komunismus i fašismus byly vyjádřením síly těch, kteří přišli o práci. Nicméně trh práce nakonec zareagoval, a našel pro lidi jiné uplatnění. Nejprve průmysl, a později sektor služeb.
Otázkou je, jak se to bude vyjíjet dál. Automatizace výroby postupuje mílovými kroky, a lidí bude do budoucna potřeba čím dál méně. Zajímavě o tom mluví Andrew McAfee.
http://www.ted.com/talks/andrew_mcafee_are_droids_taking_our_jobs.html -
Ta "civilizace" byla ovsem draho zaplacena. Bohatstvi kralovske rodiny o tom svedci. A Indie civilizaci mela jiz v dobe, kdy Anglicani bydleli v jeskynich a barvili si zadky na modro borytovou modri. Spousta veci, ktere pouzivame, ma svuj puvod v Indii. Napriklad kytara, sachy a dokonce pry i nula. V tehdejsi dobe jiste ty stovky jazyku nebyly velkym problemem. Predpokladam, ze kdyby se Indie byla vyvijela bez Anglicanu, mela by dnes stanoven nejaky uredni jazyk, protoze doba moderni by to vyzadovala. BTW, Indove sice anglicky obvykle mluvi, ale obvykle pekne blbe. Staci si precist par etiket na samponech. A v Bangladesi by dnes treba nemeli zaplavy, ke kterym dochazi vlivem klimatickych zmen po te, co v Indii anglicani vydrancovali pralesy.
Na druhou stranu v byvalych koloniich jsou dodnes rozjete konflikty, ktere tam zaseli Anglicani, aby se okupovani mazali mezi sebou a nesjednotili se proti Anglicanum.
"What do you think of Western Civilization?"
"I think it would be a good idea!"
-- Mohandas Karamchand Gandhi -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ano, Indie kdysi měla pokročilou civilizaci. Kde jsou ty doby. Dnes má Indie víc "západních" mobilních telefonů než toalet. A není to proto, že by měli až tak moc mobilních telefonů :/
Indie má dnes 22 "scheduled languages" mnohdy velmi rozdílného původu, a hovoří se i stovkami dalších jazyků. Jako lingua franca se používá angličtina. Je to samozřejmě místní verze angličtiny, která má svá specifika, podobně jako angličtina americká nebo jihoafrická. Mám trochu pochybnosti, jestli by se ti lidé bez britské kolonizace vůbec domluvili :). BTW Jihoafrická republika má jedenáct oficiálních jazyků, a angličtina je opět lingua franca.
V bývalých koloniích bývaly konflikty na denním pořádku dlouho před příchodem Britů. Podobně válčil snad každý s každým ve středověké Evropě. A podobně spolu dodnes válčí africké a jihoamerické kmeny. Oblíbenou zábavou přírodních národů je vzít kyje, a jít rozbít hlavy těm mizerům z vedlejší vesnice. Je to naše přirozenost, bohužel. Civilizovaný svět válčí daleko méně. Důvodem je obchod, globalizace. Najednou je výhodnější spolupracovat, než se mlátit kyji po hlavách.
http://www.ted.com/talks/steven_pinker_on_the_myth_of_violence.html
http://zeleny.blog.ihned.cz/c1-48580990-boj-o-vaginy-nebo-prijdou-sikmooci-mravenci -
Civilizovany svet valci mene? Prosim vas a to jste slysel kde? USA nekde valci v jednom kuse a rada evropskych zemi je v tom zapletena s nimi. Jinak mezi sebou sice valcime mene casto, ale kdyz, tak to neni par desitek lidi s hlavou rozbitou kyjem, ale par desitek milionu mrtvych.
To, ze ma Indie prilis malo toalet a mluvi se tam prilis mnoha jazyky, je jejich problem a opravdu to neni duvodem k tomu, aby tam nekdo vtrhnul a evangelizoval je tam na tu spravnou civilizaci, kde vsichni mluvi anglicky a plati za to dobrodini veskerym svym prirodnim a nerostnym bohatstvim, pracovni silou a podstatnou casti sve produkce. Zejmena pak ne narod, ktery se jeste nedavno myl mene, nez Indove pred staletimi.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Steven Pinker to celkem dobře dokládal ve videu, které jsem vám linkoval. Pár desítek lidí s hlavou rozbitou kyjem je celkem nuda, ale když tak vypadá běžné sobotní odpoledne pro spoustu kmenů, je to najednou jiné kafe.
Neobjahuji tu kolonizaci. Říkám jen to, že přinesla řadě zemí civilizaci, což pro ně bylo dobré. Například mnoha africkým zemím by podle mě britská koloniální správa seděla i dneska, mohli by se hodně naučit. Je ostudné, když je v Africe víc států, které by (každý z nich) při rozumném hospodaření uživily celý kontinent, a zároveň tam hromada lidí umírá hlady.
-
>Neobjahuji tu kolonizaci. Říkám jen to, že přinesla řadě zemí civilizaci, což pro ně bylo dobré. Například mnoha africkým zemím by podle mě britská koloniální správa seděla i dneska, mohli by se hodně naučit.
Opravdu zboznoji vas pohled. Vzdyt zapadni kolonizatori vlastne tem zemim prinesli pokrok! Nenapadlo vas, ze treba ta Afrika mohla dnes byt necim jinym, kdyby ji bylo dovoleno prodelat vlastni vyvoj, do ktereho by se nikdo nemontoval? Byl by pravdepodobne pomalejsi, nez treba v Evrope a Asii, ale byl by. Tento krok vlastniho vyvoje se neuskutecnil a k cemu doslo je, ze po odchodu kolonialni spravy doslo k regresi az nekam skoro k predkolonialni ere. Takze ten importovany "pokrok" byl uplne na hovno a zacina se znovu, jenom s rozkradenym prirodnim bohatstvim. A do toho bordelu se nikdo nestydi dodavat zbrane vymenou za ty zbytky prirodniho bohatstvi a jeste se najdou chytraci, jako vy, kteri rikaji: "Podivejte se, vzdyt je to zver. Kolonialni sprava byla pro ne mnohem lepsi". No, nekdo jiny by takto mohl prohlasit, ze sovetska okupace byla mnohem lepsi pro nas, protoze zabranila tomu, aby byl stat kompletne rozkraden verbezi nejnizsiho druhu. A opominout pri tom skutecnost, ze socialismus importovany ze Sovetskeho svazu kratce po valce je hlavni pricinou toho, co se tu deje dnes.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Afrika by bez našeho vlivu byla tím, čím byla po mnoho tisíc let. Většina lidí by lovila nebo ultra-primitivními technologiemi obdělávala půdu, dětská úmrtnost by byla v desítkách procent, průměrný dožitý věk poloviční než v Evropě, násilí na denním pořádku. Nevidím nic, co by nasvědčovalo možné industriální revoluci v Africe zanechané vlastnímu osudu. Jedinou civilizační sílu tam představovali Arabové (a to jen na severu), ovšem jejich civilizace byla cca od třináctého století v hlubokém úpadku. To až ve dvacátém století jsme arabům my dali triliony dolarů za ropu, postavili jejich města, dodali jim auta, mobilní telefony a lednice. BTW arab přečte v průměru asi šest stránek textu ročně, a cca 50% arabů bylo v roce 2000 negramotných.
Větší problém je ale v tom, že když už dojde ke kontaktu dvou kultur, nutně dochází také k interakci. A typicky ta slabší kultura prohrává. Afričané dopadli podle mě velmi dobře. Kolonie jsme opustili, zanechali za sebou kus civilizace, infrastrukturu, demokratickou ústavu a relativně fungující státní správu. Srovnejte třeba se severoamerickými indiány, které jsme prakticky vyhubili. Dnešní stav Afriky je naopak daleko lepší, než byl před kolonizací. Země jako Gabon, Botswana, Mauritius, Tanzanie a Jihoafrická Republika jsou na tom už lépe, než my před 150 lety. Samozřejmě to jde pomalu, ale pokroky jsou vidět. Například gramotnost africké populace se mezi lety 1998-2008 zvedla cca o deset procent za dekádu (v subsaharské Africe zřejmě méně). Samozřejmě schopnost přečíst a napsat jednoduchou větu není cíl, ale spíš počátek cesty do civilizace.
Nemyslím si, že by africké přírodní bohatství nějak utrpělo.
Srovnávat socialismus importovaný z Ruska s kolonizací Afriky je nesmyslné. Rusové nebyli v ničem technicky lepší, než my. Výhodu měli snad jen ve větším počtu lidí, které dokázali během WW II nahnat ze stepí na frontu. Sázka na Rusko byla dost možná největším omylem naší historie.
-
>Afrika by bez našeho vlivu byla tím, čím byla po mnoho tisíc let.
To nemuzete vedet, protoze tomu nebylo umozneno, aby se to stalo a vestec nejste. Mozna mate pravdu, mozna, ze by vyvoj byl tak pomaly, ze by trval tisic let. Az by k nemu ale doslo prirozenou cestou, meli by aspon z ceho stavet, protoze by jeste meli veskere sve prirodni bohatstvi. Krome toho je to jejich vyvoj a tedy jejich problem, ne nas. Dale pak Afrika by nebyla bez naseho vlivu. Ten vliv totiz nemusi mit pouze formu kolonizace, ale treba obchodu a spoluprace. Afrika by bez kolonizace asi tezko pretrvala v izolaci.
>Nemyslím si, že by africké přírodní bohatství nějak utrpělo.
Jiste, napriklad pralesy, ze jo?
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jaký vývoj je "přirozený"? Římané kolonizovali prakticky celý tehdy známý svět, od Británie po Kuvajt, od Maroka po Arménii, včetně Egypta a Súdánu. Arabové expandovali z Arabského poloostrova přes severní Afriku až do Španělska, přes Írán až po Pákistán, a na severu až po dnešní Kyrgyzstán. Turci se dostali až k Budapešti. Z tohoto hlediska je evropská kolonizace v podstatě "přirozenou" záležitostí. Výjimečné je to, že jsme Afriku dobrovolně opustili, a před tím zaseli civilizaci, zavedli státní správu, napsali ústavu a založili OSN. To že jsme jen v roce 2009 dali 120 miliard dolarů na rozvojovou pomoc, a že zaměstnáváme přes 200000 lidí v humanitárních organizacích, které pomáhají primárně rozvojovým zemím. To že Afriku učíme číst a psát, učíme je efektivnímu zemědělství a funkční státní správě. To že s Afrikou obchodujeme a podporujeme tamní ekonomiku. Asi bychom se měli fakt stydět :D. Zvlášť za tu stavbu silnic, nemocnic a škol, za snižování dětské úmrtnosti, prodlužování dožitého věku obyvatelstva, za elektrické, vodovodní a mobilní sítě. Prostě tam pácháme samé hrozné věci :). Za sebe bych řekl, že pokud se to Afričanům nelíbí, tak se klidně můžou vzdát gramotnosti, pokročilého zemědělství, lékařské péče, silnic, elektřiny, policie a soudů, a jít zase s kyjem v ruce lovit a rozbíjet hlavy vedlejší vesnici. Pro mě by to znamenalo snad jen nižší daně, a možná méně vorů nacpaných utečenci, kteří se vydali hledat štěstí do té zlé Evropy.
Pokud jsem si stačil všimnout, v Africe problém s nedostatkem pralesů fakt nehrozí, natož aby hrozil za dob koloniální správy. Ono to tam roste jaksi samo.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Římané a barbaři? Vždyť to byli na svoji dobu poměrně osvícení lidé. Zvláště ve srovnání s dobou křesťanského temna, která v Evropě následovala po pádu Římské říše.
S tím sekáním rukou to máte těžké. Jak dojde na kontakt dvou kultur, tak bude buď jedna sekat ruce té druhé, nebo druhá té první. Za největší přínost Evropy považuji právě to, že jsme z tohoto způsobu konání dokázali vystoupit, a svět (snad permanentně) změnit k lepšímu. Důsledkem je jak vzestup životní úrovně rozvojového světa, tak pokles počtu válek a obecný ústup násilí, to vše při rostoucí populaci. K tomu odklonu od násilí jsem dokonce linkoval pěkné video.
-
Nevim, co vam na rimske kulture pripada osviceneho. Rimani byli magori, kteri si vytvorili spolecnost, ve ktere byl zivot naprosto nesnesitelny a sebevrazda byla to nejzabavnejsi, co mohl clovek udelat a rada mladych Rimanu se take radsi nechala zabit v bitve, aby to dale nemuseli snaset. A to byli patricijove. Obycejni plebs na tom byli jeste hure. Chlapci od 7 let museli chodit do parlamentu poslouchat zvasty pritomnych kecalu. Deti si nesmely hrat, protoze mely jine veci na praci - rimska "kultura" je snad jedina, ze ktere archeologove nenasli skoro zadne hracky, protoze deti byly vychovavany hure, nez v anglickem sirotcini. Zenska byla kusem nabytku, coz od rimanu nasledne prevzali krestani. Rimani umeli akorat behat po svete, vrazdit a krast. Jejich prinos vede a filosofii neni, ve srovnani napriklad s Reky, nijak slavny a napriklad v matematice temer nulovy, protoze si ti inteligenti vytvorili ciselny system, ktery se hodi leda na scitani ovci. Obdiv rimske kultury je asi tolik na miste, jako obdiv Napoleona - jev, se kterym se lze setkat casteji, nez by clovek cekal. Rim zacal jako osidleni spinavych barbaru a kdyz rim skoncil, byl nejvetsi pokrok v oblasti hygieny. Ve zbytku Rimani zustali barbary.
Co se tyce sekani rukou detem, tak kultura, ktera se ho dopousti, se tezko muze nazyvat kulturou. Kulturni clovek urcite meze nikdy neprekroci.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Navic podcenujete, jak moc cockney music ovlivnila klasiku:
http://www.youtube.com/watch?v=Gtuj4lgJ9vw -
Potiz je, ze nadvaha jiz dorazila i do stredni Evropy. Clovek tak na ulici stale casteji potkava patnactky, kterym pretekaji kvanta sadla pres opasek. Pohled, ktery by mozna potesil lidozrouty. A jeste si k tomu treba vezmou kratke tricko, aby to lepe vyniklo. Pokud bude trend pokracovat, tak Anglii dozeneme a predzeneme.
-
Roman (neregistrovaný)
Ty krávo, 23 názorů a žádný k tématu, tak to už je síla... :-)
Mě na příběhu ReiserFS nejvíce zaujalo, že i po založení firmy, kdy na projektu pracuje kupa lidí se vývoj nezbavil závislosti na zakladateli a nebyl schopen pokračovat bez něj, přitom v té době to byl hodně zajímavý filesystém.
