Názory k článku
Společnost WD představila 10 TB pevný disk plněný héliem
-
strepty (neregistrovaný)
Mam nejasny pocit ze vodik dokaze unikat aj cez tuhe latky ked su zlozene z velkych molekul. Jednoducho prejde okolo. Vidim to ako casovany koniec disku, za 4 roky vyprcha helium a disk sa prehreje a zasekne. Uz to bude fyzikalny fakt a nie nejaky statisticky parameter vypocitany podla priemerneho zivota suciastok.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelHoguzel je to ted asi jedina cesta k vetsim diskum bez radikalni zmeny pristupu :/
-
strepty (neregistrovaný)
Ked bude disk zahriaty helium bude mat vetsi tlak ako atmosfera a bude unikat. A tak bude menej helia na odvod tepla a disk sa vnutri zahreje viac, helium bude mat vecsiu teplotu preto zasa stupne tlak a unikne dalsie helium ... A aj preto plnili ziarovky kryptonom, dobre odvadzal teplo takze stacila mensia sklenna banka a neunikalo ako helium.
-
termodynamik (neregistrovaný)
Když stoupne teplota z 20°C na 70°C, znamená to zvýšení tlaku o 10%. Myslím, že inženýři WD tohle vědí a dokážou si s tím poradit. Pokud máš ale pocit, že někde udělali chybu, můžet jim zkusit poradit nahradit hélium kryptonem. Má to ovšem takovou drobnou vadu, že krypton má 20x vyšší hustotu ;-).
-
strepty (neregistrovaný)
No otazka bola co nahradi helium, tak som odpovedal ze helium nic nemusi nahradzat. Podla mna sa disk bude chovat ako jednosmerna membrana bude pustat von a nic nepusti dnu. Hustota kryptonu nebude problem, skor to ze ma vecie molekuly ktore maju mensiu pohyblivost a preto odvadzaju teplo pomalsie. Hustota vzduchu dotaraz pre hlavicky nebola problem a ani disky sa netocili pomalsie koli tomu.
-
atarist (neregistrovaný)
Elektronky mnohdy vydrzi i mnoho desetileti, nez se v nich zvysi tlak (=snizi kvalita) do takove miry, ze prestanou pracovat, takze je to realizovatelny - samozrejme ne dokonale utesneny, ale kdyz to vydrzi ~ 40 let v elektronce s mnohem vetsimi teplotnimi vykyvy, proc ne v modernich discich, kdyby se chtelo (jakoze to asi nikdo nechce a nepotrebuje :-)
-
Bla (neregistrovaný)
Ty disky jsou samozřejmě podtlakové.
Ono je to logické, při přetlakovém disku by se helium dralo pryč.
Když se kyslík dere dovnitř, je to lepší situace.
Při zahřátém disku jsou tlaky dost podobné, takže tlak z venčí není až tak velký, ale je dostatečně velký na to, aby udržel helium uvnitř.Ono ti to hélium projde totiž i tím sklem, takže paradoxně to, co se do těch elektronek dostává, jsou vzácné plyny, kterých je v atmosféře tak okolo 1%.
Technicky se dlouhodobě špatně zabraňuje únikům tlakového hélia.
Disk není skleněná baňka, těsnění disku stárne, atd.Ale mě se heliové disky stejně nelíbí.
Možná to je nedůvěra z poměrně nové technologie, možná to je k vůli tomu, že v těch discích jsou moc ploten, možná k vůli tomu, že bych dal přednost zmenšení hlaviček, což je dost problém, protože vědci od vynálezu kolmého zápisu nepřišli s ničím kloudným. Způsoby, jak dostat stopy blíž sebe jsou, to je to přemazávání sousedních stop, což mi přijde ještě jako o hodně horší řešení než helium.Nelíbí se mi přemazávání sousedních stop ani helium a už vůbec ne to nahřívání stopy laserovým paprskem.
Ale ono to nějak asi nejde, hlavičky se donekonečna zmenšovat nedají, zdá se, že bude nutný nějaký podstatný vynález, aby se dalo pokračovat dál.
Kdo ví, třeba nějaké samoorganizující se atomy.IBM už hýbe s jednotlivými atomy: http://www.youtube.com/watch?v=oSCX78-8-q0
Nechci být moc skromný, takže mi bude stačit disk, kde bude hlavička reorganizovat jednotlivé atomy na povrchu.
A takový disk by se už dnes dal vyrobit: http://www.youtube.com/watch?v=rNf-A3m6HVo
-
motorka (neregistrovaný)
Pokud vim, tak zalezi na krystalicke strukture materialu. Kubicka - plosne stredena mrizka udrzi helium vevnitr tisicileti, kubicka - prostorove stredena pak par stovek let (strilim od pasu, rikam to, jak jsem to pochopil z prednasky pred par lety), zakladni kubicka mrizka pak ma problem zadrzet male molekuly, protoze ma proste prilis velike mezery mezi sebou.
-
Sten (neregistrovaný)
Vodík je mnohem menší než hélium. Udržet hélium ve vymezeném prostoru není tak složité, jenže pevné disky potřebují ještě umět vyrovnávat tlak, což je pro tohle dost problém. WD však tvrdí, že to vyřešilo. Jak dlouho tedy ty disky vydrží? Nejméně pět let, dál zatím nikdo neví. Protože se ale méně hřejí, mají naději na dokonce delší životnost než ty plněné vzduchem. CERN jim pro tohle dost věří.
ČLÁNKY DO MAILU