Názory k článku
Standardizuje LSB 4 Linux?

Už bylo na čase. Aspoň si už uřvanci budou stěžovat na výrobce SW právem. Ne jako teďka. Teď si za to můžou linuxáci sami.

Pokud chce byt linux uspesny, musi byt distribuce alespon do jiste miry stejne. ty hlavni distribuce zabiraji celkem 2 % trhu na desktopu, na to se kazdy vyjebe, aby platil lidi jen proto ze se spolecne neumi domluvit na stejnem systemu.

Každý ne, ID Softwaru to nedělá problém.

Lepší než se vymlouvat že to "nejde".

Jeste muze distribuovat i knihovny a script, i kdyz nove knihovny maji stejne fce jako stare, takze by nemel byt problem.

Jak jinak byste to chtel resit? LSB specifikuje podminky na nekolik zakladnich knihoven, ale rozhodne ne na vsechny, ktere muze takova hra od ID potrebovat.

Podivejte se nektere komercni Windows hry a zjistite, ze je k nim take pribaleno spoustu zavislosti (napr. ogg, SDL, zlib).

PS.: Podle LGPL je ID povinen dodat take dynamicky linkovatelnou verzi, coz delaji (a pres LD_PATH nahraji pribalene verze .so-cek)

Ano, ten percentualny podiel servrov beziacich na linuxe je fakt pekný, to máte pravdu.

Keby ste aspon negeneralizoval. Firmy nemusia tvorit svoj software zrovna iba pre desktopy. Zatial su koli moznemu nasadeniu zaujimavejsie skor ine segmenty (je ich viac) ako ten desktopovy.
Nemate ani tucha, kde vsade ten linux mate, no ste natolko jesitny, ze si to ani nechcete priznat.
Vsetko ma svoje chyby, ale tie vo win-like OS uz mi lezu pekne na nervy. Skoda, ze namiesto Windows CE nemam v Magiu linux, alebo nejaky iny unix, ci unix-like OS. Takto musim pravidelne raz za par dni restartovat Magio, lebo mi inac blbne. Napr. ukazuje dlzku hodinoveho nahrateho programu ako jednu minutu, neda sa pretacat, pri pusteni nahravky sa samovolne restartuje, alebo vela inych mna iritujucich drobnosti, ktore po restarte na chvilku zmiznu.
Este stastie, ze tym niesu riadene automobily. Nechcelo by sa mi pri kazdom piatom odbocovani vypinat motor a znovu startovat auto, lebo mi prestaly ist blinkre, ci v noci svetla.

No a u desktopov je to zatial tak ako to je.
Ale ved ani windows nezacinal na desktopoch hned s podielom v desiatkach percent.
Je pravda, ze linuxu to trva trosku dlhsie, no svoju zivotaschopnost uz preukazal.
MS zatial len preukazal, ze jeho marketing dokaze predat cokolvek. To je jeho jedine velke plus.

Ano, když musíte restartovat Magio, mohou za to Windows CE. Kdyby tam byl Linux, aplikace by chyby neobsahovala, protože aplikace pro Linux nikdy neobsahují chyby :). Kupodivu jsem podobné problémy měl třeba s firmwarem mobilů Nokia a Sony Ericsson. Například celkový počet hovorů zřejmě přetekl, stejně jako některé další čítače; zřejmě v důsledku něčeho podobného fungovaly seznamy hovorů velmi nespolehlivě, a celý firmware se stal dost nespolehlivým. Restart nepomáhal, bylo třeba obnovit tovární nastavení.

Jen pro ilustraci: shodou okolností jsem včera zkoušel nějaký editor MP3 tagů EasyTAG, na který byla na rootu starší recenze. Musím říci, že to byl další kousek open source, který mi ukázal, že takhle ne. Zprasený interface, neskutečně pitomé ovládání, chyby v návrhu aplikace (popsal jsem to v diskuzi k článku). Bohužel takhle vypadá velké procento aplikací pro Linux. Pak člověk na unixech opravdu raději používá command line.

Firmy samozřejmě mohou vytvářet SW pro různé ne-desktopové aplikace. Článek byl ale o desktopu/serveru, pokud jsem správně pochopil.

Linux za tu dlouhou řadu let ukázal jediné. Že jej lidé na desktop nechtějí ani zdarma. Kdykoliv tento zjevný fakt napíšu, příznivci Linuxu s tím z nějakého důvodu mají problém.

"Osobně nevím jestli je na místě říkat něco jako "Pro Linux je velmi důležité, aby vývojáři mohli jednoduše dostat svoje programy do jakékoli distribuce ať už to je Red Hat, Ubuntu nebo Novell". Cesta balíčku do distribuce by měla vést pouze přes vývojáře dané distribuce. Pokud chce nějaká firma poskytovat svůj software pro Linux, měla by se podřídit nepsaným pravidlům nebo vytvářet pro hlavní distribuce svůj repozitář."

Autor - pravděpodobně studentík bez špetky praxe a zkušeností, případně zastydlý puberťák by si měl dát mokrý hadr na hlavu. Přesně tito "nadšenci", kteří vědí vše nejlépe, Linux na desktopu brzdí. Právě kvůli nim dochází kolem Linuxu k neuvěřitelnému plýtvání kapacitami a časem. Smutné.

Tak tak.

Ja by som videl lsb ako odporúčanie a to veľmi všeobecné.

Napríklad také komerčné distribúcie by sa mali viac približovať a tie druhé by proste nemusely.

Čiže presne ako teraz.

Stále sa my na linuxu páči dosť vecí nechcel by som naozaj okliešťovať ostatných (všetko je súbor, niečo sa dá dokompilovať čo nie je v priamo v distribúcii, textové konfiguráky, dodržiavanie niektorých !dobre! navrhnutých posix/lsb štandardov atď. atď.).

Z pohledu linuxových distribucí obecně je LSB skutečně doporučení. Z pohledu dodavatelů podnikového Linuxu je takový standard ale docela nutnost. Přinejmenším SAP a Oracle jsou rády, že mají aspoň tohle, když už nic jiného.

Pokud chce nějaká firma poskytovat svůj software pro Linux, měla by se podřídit nepsaným pravidlům nebo vytvářet pro hlavní distribuce svůj repozitář.

Tohle napsat, to fakt chtelo odvahu. Skoda, ze sance dostat balicek do libovolne distribuce je nulova. Skoda ze udrzovat repozitare pro jednotlive distribuce a jejich aktualni verze je dost nerealne. Jak to pak konci? Jednoduse, udela se jednoduchy instalator pro Ubuntu, ktery natvrdo prepise potrebne knihovny svymi verzemi.

Presne tak.

Všetko závisí na ľuďoch ak by proste chceli tak sa to dá riešiť.

Ale kto tie balicky pre jednotlive distribucie robi? Robia to hadam autori aplikacii? Ani nahodou (zvycajne dodavaju zopar balickov pre par distribucii ale urcite nie pre vsetky v ktorych sa dana aplikacia nachadza).

A ako mozu ludia ktori robia distribuciu pripravit a zabalit binarny program? To maju zobrat napr. od IBM binarky DB2 a prepisovat v nich zavislosti na knizniciach, cesty, ...? To snad nikto nemoze mysliet vazne. A aby autor programu (komercneho/closed source) robil nieco pre vsetky distribucie, na to treba zabudnut. Ak sa odhodla robit verziu pre Linux, tak urobi balicky pre jednu alebo par distribucii na ktorych dany program aj otestuje (tak isto ako tvorcovia OSS aplikacii) a ostatne distribucie maju jednoducho smolu (v tomto pripade ani dostupnost pre ine distribucie casto nepomoze, lebo nie je pristup ku zrojovym kodom aby sa mohli niektore odlisnosti/anomalie nastavit/upravit). A teraz mi povedzte ci je v zaujme distribucie alebo autora programu aby robil balicky aj pre tu-ktoru distribuciu. Vsetko stoji cas a cas su peniaze (ano, tvorcovia komercnych aplikacii zvycajne tvoria programy za ucelom zisku).

Som zvedavy kolko OSS aplikacii by bezalo normalne na vsetkych distribuciach, keby jedna distribucia mala libky v /lib, druha v /libs, tretia v /libraries, dalsia niekde uplne inde; spustacie skripty by boli raz v /etc, raz v /etc/rc.d, inokedy v /etc/startup, inde zas v /config ...; aplikacie by sa raz instalovali do /bin inokedy do /usr/bin, /applications, /apps atd.

Jednoducho standard ako LSB je potrebny a cim viac veci bude LSB standardizovat, tak tym lepsie pre tvorcov aplikacii (a je jedno ci OSS alebo komercnych/closed source).

Cituji: Osobně nevím jestli je na místě říkat něco jako "Pro Linux je velmi důležité, aby vývojáři mohli jednoduše dostat svoje programy do jakékoli distribuce ať už to je Red Hat, Ubuntu nebo Novell". Cesta balíčku do distribuce by měla vést pouze přes vývojáře dané distribuce. Pokud chce nějaká firma poskytovat svůj software pro Linux, měla by se podřídit nepsaným pravidlům nebo vytvářet pro hlavní distribuce svůj repozitář.

Mam dva komentare.

Jeden pro autora: Oba distribucni modely maji smysl. Nejde o to, ktery zvitezi, ale o to, ktery je lepsi v danem pripade. Napriklad pro open source program, ktery pouziva nejnovejsi verze knihoven, muze byt vyhodnejsi pouziti openSUSE Build Service, http://en.opensuse.org/Build_Service, ktery automaticky generuje instalacni baliky pro ruzne distribuce (SUSE, Debian, Redhat, Mandriva, Ubuntu). Na druhou stranu pro zavedeny komercni software muze byt vyhodnejsi pouziti jedne binarky vyuzivajici LSB.

Jeden pro nektere diskutujici: Prestante uz konecne pod kazdym clankem psat, ze Linux potrebuje "sjednotit". Tenhle typ prispevku se hodi tak leda na zive.cz, kde flejmuje skolni mladez. Zde jen zbytecne mrhate casem, protoze to technicky udelat nejde. Okolo Linuxu se netoci tolik penez, aby bylo mozne pouzit vyvojovy model Windows (nekolik let nesmirne drahy vyvoj, pak prodej). Linux se vyviji kontinualne a prubezne se v nem testuji ruzne technologie. Proto v nem variabilita bude existovat i nadale. Otazkou je, jak tento model zefektivnit. To je ale tema na odbornou diskuzi. Povrchni prispevky typu "distribuce se musi sjednotit, jinak proti Windows nemaji sanci" nic nevyresi.

Mě spíš děsí to "cesta balíčku do distribuce by měla vést pouze přes vývojáře dané distribuce". To by totiž pro uživatele v praxi znamenalo, že co mu nepřipraví autor distra, to by neměl. Jenže těch aplikací jsou na světě veliké spousty. Aplikace pro potápěče, letce, hotely, restaurace, základní školy, tetovací salóny, chovné stanice, zoology, a veliké hromady dalších. Opravdu to má vypadat tak, že autoři distribucí budou připravovat ty stovky tisíc aplikací pro použití se svým distrem? To asi ne. Pro vývojáře aplikace je zásadní, aby mohl napsat jednu aplikaci na jednom distru, a výsledek běžel minimálně na všech běžných distrech Linuxu. Pro uživatele je zase důležité, aby měl přístup k dlouhé řadě aplikací, a aby jejich instalace byla jednoduchá. Všechny diskuze, které ignorují ty dvě předchozí věty, jsou o ničem.

Ve světě Windows je to jednoduché, protože jde o peníze. Kdyby MS uvedl desítky větví Windows, a říkal, že pro každou z nich musí aplikaci zabalit on sám, přišel by o ohromnou spoustu aplikací, uživatelů a *peněz*. A protože vydělávat peníze je cílem firem, tak podobný nesmysl neudělá. Svět open source ovšem peníze příliš nezajímají, takže mohou vznikat různé příšernosti, na které doplácí vývojáři i uživatelé. Pro vývojáře Linuxu to totiž není postaveno tak, že když to udělají špatně, tak přijdou o peníze, tedy o prémie, plat, místo (a akcionáři nejspíš o firmu). Jen proto jsou dnes stovky distribucí Linuxu, nekompatibilní balíčkovací systémy, proto je peklo psát aplikace pro Linux (viz třeba zdejší článek o Adobe Flash pro Linux), i instalovat je.