Vlákno názorů k článku
Švédská policie přechází na open source od Jencek - Originální článek http://computersweden.idg.se/2.2683/1.81493 zmiňuje "Även klientprogram som Openoffice är...

Proboha proč by měla být řada na mě? Tady někdo naivisticky tvrdil, že od OpenOffice na desktopu je jen krůček k přechodu na Linux. Mám to snad dokládat já? :)

Naše skúsenosti sú také, že od OpenOffice.org je naozaj len krôčik ku Linuxu na desktope. Jediné, čo tomu môže zabrániť, je nejaká zle napísaná propietárna aplikácia, ktorú firma nutne potrebuje. Väčšinou priblblé účtovníctvo a podobne. Toto je naozaj smola, pretože účtovníctvo v dnešnej dobe je projekt hodný semestrálnej práce programátora, a keby takéto možnosti boli pred 10 rokmi, tak by sme tu možno mali pekné databázové webové aplikácie, a nie kadejaké lepence Foxky s Visual Basicom.

Jo, a ještě SW pro řízení projektů, lidských zdrojů, slušné vývojové prostředí, jednoduché účto, podvojné účto, celý svět DTP aplikací, imaging, OCR/ICR, a další desítky tisíc věcí. Většinou jsou to ty nudné blbosti, které firmy živí :)

O webových aplikacích jsem tu už psal (v této diskuzi), najděte si to prosím.

Ano jistě, to všechno policie potřebuje :) Ale no tak...

To ještě nic není. Někteří slabší jedinci zmagořili tak, že spamují ministerstva emaily typu "jak to, že používáte Windows a MS Office, když je od EU doporučeno používat Linux a OpenOffice" (a k tomu případně linkují dokument, který na první stránce píše, že nevyjadřuje názor EU). Ještě více zvláštních jedinců postupuje očistec ovládání počítače z command line, memorování příkazů, editace konfiguráků ve vi, kompilace driverů, kernelu a mnohdy i aplikací, jen aby měli pocit, že se jim žije lépe. It takes all kinds of people to make a world.

Jo, tak teď jste nám to nandal. Mazec...
Po komandlajně sahám ne z nutnosti, ale proto že na některé operace je podstatně výhodnější než grafický interface. A tramtadadá - přišel na to i M$. Nebo se snad s PowerShellem patlají zbytečně?
Editace konfiguráků není dávno ve většině případů nutná, ale osobně mi dává větší přehled o konfiguraci než checkboxy roztahané po deseti záložkách v jednom okně a několika podoknech která se otevřou jako "advanced configuration". Pokud je konfigurák vhodně okomentovaný (jako že většinou je), je radost ho upravovat.
Přestože používám Arch Linux, který k tomu vyloženě vybízí, kompiluju si kernel a aplikace spíš jen protože můžu a vím jak na to. K čemu mi je v jádře podpora SCSI, SATA a vícejádrových procesorů když je můj počítač nemá? Tak je z jádra vykopnu. Umí tohle váš systém? :D

Ještě nikdy jsem na svém systému nepřidával uživatele z command line, a to ani s pomocí PowerShellu.

Editace konfiguráků je "interface chudých". Oproti GUI se lehko implementuje, ovšem administrace je na nic. Nakonec proč dnes zakládáte účty v KMailu v GUI? Proč měníte preference FireFoxu a OpenOffice v GUI? Protože je to komfortní, pohodlné, rychlé, a GUI ohlídá správné nastavení (těžko například nastavíte konfliktní volby, když to GUI nedovolí). U nastavení DB engine a přidání uživatele je koncept naprosto shodný, jenom jsou unixy poněkud postarší, takže GUI buď chybí, nebo je tak mizerné, že je commnad line opravdu lepší alternativa.

Osobně používám jeden celkem zajímavý systém. Je dobře napsaný, a velmi modulární. Představte si, že drivery nejsou součástí jádra, a díky modularitě mohu měnit konfiguraci bez kompilace. Pochopitelně systémy, které jsou vývojově 50 let staré, takové věci neumí.

Presne tak! A Zeme je placata!

Osobne si myslim ze takove bludy, ktere jste prave predvedl muze vyplodit pouze a) prudic b) ms zavislak a k tomu zdarma za c) clovek co o linuxu nevi nic.

Tady jde spis o nepochopeni moznosti volby. V OO si muzete nastavit co chcete v GUI, ale nasledne je to ulozeno do $HOME/cosi. Nic Vam nebrani si vzit vi a poeditovat dle libosti. Dokonce to muzete udelat i nadalku pres ssh, usnadnuje to zalohy (nemusim asi rozvadet windows, ze?)...

Takze je hezke mit GUI, ale je spatne byt na nem zavisly :).

J.

Jaké konkrétní bludy? Nebo je to jen takový váš výkřik do tmy?

Kupodivu když si nastavíte volby v MS Office, také se uloží do HKCU\cosi, můžete je regeditem či jiným nástrojem editovat dle libosti, lze to udělat na dálku (regeditem, Remote Desktopem či jinými způsoby), lze to udělat pro všechny uživatele ve skupině pomocí Domain Policy, lze nastavení zálohovat atd.

Mít GUI není jen hezké, ale také je to praktická nutnost pro efektivní práci. Ale jak říkám, raději command line, než mizerné GUI.

"Kupodivu když si nastavíte volby v MS Office, také se uloží do HKCU\cosi, můžete je regeditem či jiným nástrojem editovat dle libosti" :DDDD vy jste vážně komik, srovnávat editaci registrů s okomentovaným konfigurákem.

Editaci okomentovaného konfigráku srovnávám s GUI, nikoliv s editací registry. Ale rád se poučím, kde najdu ty komentované konfiguráky OpenOffice, KMailu a Firefoxu. Já minimálně u OpenOffice nic komentovaného nenašel. Hledal jsem špatně, nebo kážete vodu, a pijete nekomentované XML konfigukáky?

Tak bavíme se o OS, nebo o aplikacích? Měl byste si to srovnat. No a pokude jde o aplikace, ani tam bych neriskoval přenesení konfigurace stylem exportu a importu registru, narozdíl od obyčejného zkopírování pár textových souborů.

Samozřejmě přenesení konfigurace exportem a importem Registry je úplně stejné, jako když nakopírujete konfiguráky. Nebo myslíte, že ve Windows jsou trpaslíci, kteří vám importované hodnoty rozhází, a způsobí, že při importu Registry shoří disk?

Hele ty blude, tak mi rekni, jak prekopiruju konfiguraci widli na jinej stroj ? Nijak, protoze to nejde. Na tuxovi vemu adresar /etc a je hotovo. Registr, to je ten supermoderni uzasny konfiguracni soubor, do ktereho staci nekde neco napsat blbe a slozi se cely OS ? No krasa. Kdyz napisu neco blbe do /etc, tak se maximalne slozi prislusna aplikace a jeste mi slusne do logu napise, ze ten atribut xyz vazne neumoznuje nastavit +oo. Navic i v situaci, kdy by se nejakym nedopatrenim povedlo sejmout nejakym nastavenim "system" (umyslne v uvozovkach, protoze nemusi vubec jit o OS jako takovy, ale z nejakeho duvodu se jej nepodari napr nastartovat), tak si muzu ten disk pripojit a konfiguraci vesele zmenit. Zato kdyz mi nenastartujou widle, muzu tak maximalne reinstalnout (ty jejich vsemozny zachrany rezimy jsem mockrat testoval a nikdy to nikam nevedlo).

Dyk ty widle ani v tom tzv nouzovym rezimu neumej nastartovat tak, aby pouzily defaulni ovladace(mineno ty, ktery tam sou po instalaci), takze kdyz clovek upgradne driver IDE a widle kvuli tomu nenajedou, tak uz nenajedou nikdy ani v nouzaku. Tomu rikam uzasna vymozenost.

Jop, a pokud chci nejaky nastaveni mit stejny na milionu masin, tak si pridam script do crona, co mi to bude syncovat dle libosti. Hlavne mi to zadnej user nerozdrbe, protoze muze pracovat i jako neadmin.

To, že Windows Registry se dá exportovat a importovat, to by mohli vědět i unixově zaměření čtenáři root.cz. Obsah Registr je uložen v Hives, které se dají připojit na jiném stroji.

Nevhodný zápis do Registry nebo /etc může systém samozřejmě kompletně složit. Ovšem Windows mají vždy zálohu Registry, se kterou naposledny úspěšně nabootovaly, a kdykoliv jí můžete použít (use last known good configuration). Máte vždy poslední funkční zálohu /etc?

Samozřejmě disk z jiných Windows si můžete také připojit. A můžete si připojit Registry z toho disku, a provádět v nich změny. Jenom musíte vědět, jak se to dělá (na kurzu administrace Windows to snad učí).

V nouzovém režimu se používá osekaná sada driverů. Pokud jste špatně změnil driver disku, použijte při bootu Last Known Good Configuration (XP to dokonce po neúspěšném bootu samy nabídnou). Když to nepomůže, vložíte instalační CD/DVD, a necháte obnovit startup environment.

Když budete chtít mít nějaké nastavení stejné na všech strojích, tak na unixech nejprve na těch strojích budete muset vložit ty položky do cronu, zařídit nějaké místo ze kterého se nastavení bude tahat, zařídit autentizaci, vyřešit výběr uživateů či stanic pro které se má nastavení aplikovat, a pak teprve můžete začít řešit, co a jak se vlastně bude nastavovat. Ve Windows použijete Domain Policy, a je hotovo.

Shrnuto: váš příspěvek byl plný nesmyslů. Už to víte?

Haha, tak tohle mě vážně rozesmálo :DD Last known good configuration... kolikrát už jsem viděl, kdy tohle spolehlivě poslalo systém do kytek. Pomohl jedině reinstall. Měl jsem tu čest ze zúčastnit přechodu serverů z NT4 na 2003 SBS (cca 60 stanic) a viděl jsem, jak certifikovaní odorníci konfigurovali x týdnů a pořád něco nechodilo. Vždyť ani samotný MS už nemá přehled, co se v těch jeho systémech odehrává.

"Samozřejmě disk z jiných Windows si můžete také připojit. A můžete si připojit Registry z toho disku, a provádět v nich změny." a jak to asi provedu, když mi Windows vůbec nenabootujou?

Last known good configuration nepošle stroj do kytek. Zřejmě tuto startuup options použíjete, když je systém poškozený. A pokud to nezabralo, tak byl asi poškozený jiným způsobem. Samozřejmě po reinstalaci hned sahá jen ten, kdo neumí. Například lze provést restore startup environment (z instalačního média), v nejhorším případě in-place upgrade.

Vy máte na stanicích SBS? Samozřejmě přechod z NT4 na SBS 2003 je bez větších problémů. Jenom musíte vědět, co děláte. Průšvih je, že systémy administruje řada lidí, kteří holt nevědí.

Jak asi připojíte Registry z disku jiného systému? No tak, že připojíte disk, nastartujete hostitelský systém, spustíte Regedit, a Registry si připojíte. Pochopitelně nebootujete ten systém, jehož Registry připojujete (o tom snad kolega J mluvil).

Hura nezaspal jsem dobu, vetsina software uz je inteligentni a na vsechno staci par kliku.

Vsechno co potrebuji udelat na pocitaci je nejrychlejsi naklikat a uz to frci. A kdyz ne, tak si zavolam (zaplatim) podporu a chytri chlapici od dodavatele mi vsechno prinesou a dodaji pod nos. To je krasa! Jsem rad, ze drevni doba pocitacova je uz davno pryc a jde vsechno udelat jednoduse a krasne s pomoci novych nastroju. Vsechny se poucily z minulosti a jsou predelane od zakladu, takze si nenesou zadny cejch minulosti!

Jenom mi furt vrta hlavou, proc jsem placeny tak mizerne oproti tem vousatejm chlapikum, co furt neco mumlaj o Unixech a Linuxech. A proc ja na svym serveru, kdyz chci neco udelat tak u neho musim sedet, nebo byt vzdalene prihlaseny a klikat, ze chci spustit dalsi krok ve zpracovani dat. Proc kdyz je vsechno tak jednoduche a zrejme, proc kdyz chci neco specifickeho, tak to "nejde" naklikat ani udelat pres tu hroznou prikazovou radku?

A proc sakra tem Unix/Linux dodavatelum stale rostou trzby a ty jejich bedny si firmy furt kupuji ?

Vousatí chlapíci, co mluvili o unixech, dnes o Linuxu nemluví, protože už neudrží ani moč.

Když já chci na serveru něco udělat, tak mám Remote Desktop. Připojím se v grafické session, a udělám v ní, co potřebuji. A je to tak efektivní, že se můžu bez problému připojit a administrovat server v grafice přes GPRS. Sci-fi? Ne. Stačí naklikat, že chci Remote Desktop (ve Windows 2003 je to zapnuté by default). No a když chcete něco specifického, zpravidla to jde. Ale když to nechcete fakt hodně, vyberte si raději něco, co lze snadno naklikat :).

Dodavatelům unixů tržby naopak trvale *klesají*. Dost zákazníků přešla na Windows, a další část dnes přechází na Linux (mimochodem včetně té švédské policie, o které je zprávička). Zbývají jen zákazníci, kterým nestačí výkon Intel HW, a těch je čím dál méně.

Ooo, LO sa prekonáva. Ide mu o prémie.

Window$ NT kernel je presná napodobenina VAX/VMS systémov zo 70.rokov minulého storočia. Kdesi v tých časoch treba hľadať aj korene UNIX-ových systémov.

Rozdiel je v tom, že chlapci od Digitalu, čo na zakázku pre M$ vytvorili kernel NT, boli od svojej práce vypoklonkovaní skôr, než ju stihli dokončiť. M$ musel s novinkou rýchlo na trh, ako teraz s Hlistou, a nemal čas na nejaké dolaďovanie. Zaplatil, poďakoval, a polotovar veselo predával.

Tak radšej by som pomlčal o histórii. UNIXy za tie roky tvrdo makali a vyvíjali sa, kým NT bol vlastne krok späť o 20 rokov (nová nedoladená napodobenina starej veci).

Windows NT mají historickou podobnost s VMS, protože mají společného autora. VMS byla napsané v ASM, NT v C++. NT používají už na úrovni kernelu Unicode, a mají subsystémy typu NT executive, GDI, USER atd. NT NEJSOU VMS, nelžete nám tu.

Chlapci od Digitalu byli konkrétně Dave Cutler (autor VMS), a jeho tým. Dave Cutler pracuje v Microsoftu dodnes. Pracoval na portování Windows NT na Alpha AXP, na Windows 2000, portu Windows na 64-bit, Windows XP, Windows 2003 i Windows Vista. Tak nám tu prosím nelžete.

Unixy se vyvíjely tak zuřivě, že threading objevily až recentně, Linux ho objevil dokonce až "včera". "Zuřivý vývoj" se u unixů projevuje i tak, že dodnes používají předpotopní systém terminálů, vycházející z obsluhy dálnopisů (backspace nejde, delete nejde, šipka zvrací nesmyslné znaky, kurva, který debil), díky tomu dodnes přežívá hjkl. Samozřejmě API prodělalo razantní vývoj. Například (g)libc podporuje Unicode tak skvěle, že Unicode stringy umožňuje použít jen na pár věcí, které bohužel nezahrnují třeba názvy souborů. UTF-8 je hezká ojebávka, ale bohužel nefunkční (zkuste si pomocí strchr vyhledat znak ve stringu, když v UTF-8 znak má třeba tři chary). Opomenout nelze absenci POSIX API pro běžné věci typu získání seznamu procesů (spusťte si POSIX utilitu :)), přidání uživatele, manipulace se síťovými spojeními atd. "Skvělá" technologie je i X11. X11 je pomalé (zkuste X11 spojení přes GPRS, a pak zkuste totéž s Remote Desktopem), psát pro X11 je hnus, a features X11 jsou o 20 let pozadu za GDI. Ale v podstatě můžete být rád, že unixy nejsou nějaký zastaralý šrot :)

http://mtgbb.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=15&Itemid=43

Tak si to upresnime. Citujem:

Konečne... Windows NT vyzeral byť krok správnym smerom. Prinajmenšom línia NT (vrátane Windows 2000 a Windows XP) je tá lepšia. "NT" má znamenať "New Technology", pravdepodobne preto, že Windows NT je jednym z mala produktov v histórii Microsoftu, ktorý niekde nekúpili. Namiesto toho si najali Davida Cutlera, ktorý zohral dôležitu rolu vo vývoji VAX VMS pre Digital. (VMS bol úspešným a inovatívnym operačným systémom svojích čias a Digital na ňom pracoval od 70. rokov). Cutler so sebou priniesol približne 20 bývalých zamestnancov Digitalu a spolu so svojim tímom započal vývoj NT. Projekt samozrejme zahŕňal stovky ďalších programátorov, ale Cutler a jeho tím inžinierov z VMS mali za úlohu ponúknuť know-how, ktoré sa zapracovalo do jadra Windows NT.

Ako výsledok tohto snaženia skončila časť designových princípov kernelu VMS vo Windows NT. (Počet a rozdelenie úrovní priority v plánovači, použitie stránkovateľnej virtuálnej pamäte a rozvrstveného modelu ovládačov su iba príkladmi mnohých ďalších, podobných). Prvá verzia VMS bola uvoľnená v roku 1977. Bez trivializovania zásluh Cutlera a jeho tímu (vykonali obrovské množstvo práce na projekte) je až poivuhodné, čo Microsoft myslí tým "New Technology". Na ilustráciu: v málo známom mimosúdnom vyrovnaní Microsoft zaplatil Digital Equipmentu 150 milionov dolárov ako kompenzáciu za to, že použili časť kódu starého Digital OS v Windows NT.
Ehm... Nová Technológia... ?

Marketing prevažuje nad pokrokom

Aj keď korene Windows NT siahaju do 70. rokov, táto línia je veľkým vylepšením oproti na DOSe založeným produktom Microsoftu. Nanešťastie to automaticky neznamená, že sa jedná o dobre skonštruovaný operačný systém.

Cutlerov tím sa musel potýkať s ďalšími obmedzeniami kladenými Microsoftom a výsledkom bola výmena technológii. Cutler priniesol mnoho princípov z VMS, čo bolo dobré. Na tom sa stavalo, takže sa dá povedať, že týmto smerom obsahoval aspon nejakú "Novú Technológiu" a Cutlerova práca zrejme reprezentovala (uhm... to som povedal?) aspoň nejakú inováciu v tom, že priniesli princípy robustného designu na platformu IBM PC. To bolo všetko, výsledkom mal byť dobrý, efektívny a robustný operačný systém. Ale Gates potreboval viac motor na ťahanie marketingových stratégii Microsoftu, ako robustný operačný systém. Samozrejme veľká časť programovania bola spravená inžiniermi Microsoftu, takže finálna kvalita zdrojvého kódu NT nebola rovnaká liga, ako VMS.

VMS bol industriálny operačný systém s prirodzeným clusteringom, ale NT mal byť jednoužívateľským desktopovým operačným systémom. Správa dát a účtov bola na začiatočníckej úrovni, domovské adresáre užívateľov sídlili na lokálnom disku, v podadresári, ktorý niesol kopu kódu operačného systému. Užívateľské a programové nastavenia boli celosystémove naproti lepšiemu modelu separátných nastavení pre jednotlivé účty. Oddeliť kód operačného systému, užívateľské nastavenia, aplikačný kód a konfiguračné dáta nebolo vóbec možné; nastavenia grafického prostredia a aplikácii boli uložene spolu s dôležitými systémovými nastaveniami v nezapezpečených centrálnych registroch, ktoré bolí celosystémove. Preto bolo možné realizovať sieťovo založené účty iba metódou naokolo bližšie. Jednou z najvačších konštrukčných chýb v histórii Windowsu (design subsystému DLL) bol navždy vrytý do systému a sietové rozhranie bolo spočiatku založené na beznádejne nedostačujúcom protokole NetBEUI. Aj ked NT pokračoval v zaužívanom modeli peer-to-peer, vnikol separátny "NT Server". (NT Server obsahoval v podstate ten istý kód, ako NT Workstation so zmenami, ktorých podiel k celkovému rozsahu zdrojových kódov bol minimálny) Spočiatku boli náznaky portability na neintelovský hardware, zapracovanie Hardware Abstraction Layera, a verzie Windows NT na platforme Digital a iných, avšak ako začal trh preferovať PC, tieto náznaky sa vytratili. Samozrejme Digital spravil to isté.

Takže nakoniec marketing Microsoftu zvíťazil nad Cutlerovými inžiniermi. Výsledok nebol nijako povzbudzujúci. NT sa stal operačným systémom založeným na starých princípoch VMS, ktore sa prispôsobili ku kompatibilite so všetkým, čo kedy Microsoft spravil zle. Bol plný starodávnych API, bol šikovne upravený tak, aby umožňoval beh aplikácii napísaných pre OS/2 1.0 (čo nerobil práve najlepšie), neúprimne podporovali POSIX, avšak nikdy neposkytli nič viac, než čiastočnu kompatibilitu s POSIX, obsahoval grafické prostredie Windows 3, ktoré malo svoje korene tak v Appli, ako v OS/2. Ďalej obsahoval kompletný kernel Windows 3 a hromadu súvisiaceho kodu (čo samozrejme obsahuje aj Windows XP) vo forme pôvodných 16-bitových programov, rovnako ako kompletnu sadu desaťročia zastaralého kódu DOSu. V krátkosti to bol skutočný produkt, ako sa na Microsoft patrilo. Všetky naledujúce verzie boli odvodené z tohto kúsku novej technológie. Až po Windows XP trpeli z tohto dedičstva.

Aj pokračovanie je zaujímavé:

Je ironiou osudu, ze Microsoft sa bije do hrude za svoju "úlohu inovátora" IT trhu. Kruta prava je, že Microsoft bol zriedkakedy inovátorom. Zakúpili plagiát CP/M a pomenovali ho MS-DOS, zbúchali dokopy Windows z všemožných kúskov, ktoré nakúpili, pokradli, alebo si prosto požičali. Grafické prostredie Windows bolo založené na know-how IBM a užívateľskom prostredi Apple Macintosh, ktoré bolo zasa odvodené od technológie, ktoru vyvinul Xerox mnoho rokov predtým. NT bolo založené na dobrých, ale zastaralých princípoch VAX VMS. V krátkosti by sa dalo povedať, že operačné systémy Microsoftu implementuju funkcie, ktoré boli dosupné už približne štvrť storočia.

Neskoršie verzie Windows neobsahuju žiadne významne vylepšenia predošlých verzii. Windows 98, ME, 2000 a XP sú v podstate niečo ako kumulatívne patche; nič viac, ako drobne updaty obsahujúce zväčša záplaty (pozn. prekladateľa: každá nova verzia sa pýši tým, že na rozdiel od tej predošlej je bezpečná - aj o novej Viste sa tvrdí, že bude bezpečna na rozdiel od XP), nove chyby a niekoľko malých extra doplnkov, ktoré sa doteraz dobre predávali samostatne. (napríklad Windows XP obsahuje software pre digitálne kamery a skenery, alebo "vzdialenú plochu", ktorá bola predtym samostatným produktom známym ako Citrix). Zvyšok nie je nič viac, ako kozmetika. Celá produktová línia je zdevastovaná brutálnymi nedostatkami v návrhu, ohavnými kódmi obchádzajúcimi tieto nedostatky a tonami chýb. Existovali len zanedbateľné dôvody na prechod z Windows 95 na Windows 98 (okrem predpokladaného ukončenia podpory), ale žiadne na prechod na ME. Windows 2000 a XP obsahuju vo veľkej miere len opravy chýb. Ani 2000, ani XP neponúka žiadnu návratovosť investície pre užívateľov NT a neexistuje skoro žiadny dopyt po extra funkcionalite, ktoru ponúkaju. Aj napríek tomu Bill Gates nazval Windows XP "veľmi veľkou vecou" (pozn. prekladateľa: s tym sa stotožnujem, 1,5GB holého systému je dosť veľká vec) a Steve Ballmer povedal: "Windows XP je väčší krok dopredu, ako čokoľvek od doby Windows 3.0".

XP je dalším v rade Windows NT/2000, ale je ponúkaný ako náhrada Windows 9x/ME. Hlavným trhákom je vymleté prostredie (hračka zameraná najmä na užívateľov medzi 1 až 4 rokmi a technofóbov, ktorí sú vystrašení aj z desktopu Macintosha) s kernelom Windows 2000 pod kapotou. (sú nejaké úpravy v jadre, ale nič prevratné) a samozrejme je k nemu pribalená slušná kôpka aplikácií, najmä software tretích strán, ktorý bol nakúpený a odetý do nového šatu. Vydanie Windows XP spolu s ohlásením zrušenia podpory pre Windows 9x/ME, ako časť stratégie Microsoftu mal vyvolať u koncového zákazníka porovnávanie 9x/ME s XP a nadobudnutie dojmu, že ide o úplne nový produkt, čo bolo samozrejme zavádzajuce. Je to iba predražený kumulatívny upgrade Windows 2000 a nič viac.

Navyše, XP znamena "eXPerience". Microsoft si myslí, že potrebujeme nový zážitok s našimi operačnými systémami a aplikáciami a sedíme pri počítači, aby sme boli zabávaní funkciami operačného systému. Vačšina vylepšení Windows XP sa udiala na úrovni vzhľadu. Ak sa pozriete na binárky, nájdete interné labely ako "ProductName: Microsoft Windows (TM) operating system, ProductVersion" 3.10". Nachádza sa tam aj kód DOSu 5.0 s copyrightom 1981-1991. Aky skvelý nový produkt. Samozrejme, že je dobré, že existuje režim kompatibility so starými aplikáciami ale nachádzať tam kusy Windows 3.0, DOSu 5 (plne 16-bitový kód) vrátane edlin.exe, všetko pod kapotou Windows XP dáva aspoň aký - taký obraz o tom, čo je to za produkt a čo sa s ním za tie roky vývoja vlastne stalo.

To ale nezastavilo Microsoft od vynaloženia pol miliardy dolárov na marketingové promo akcie pre Windows XP. Všetky tie omaľovánky v XP ho v skutočnosti nespravili onič stabilnejším, ako Windows 2000, ale to nebráni Microsoftu v predaji XP ako operačného systému, ktorý "zostane bežať" namiesto padania a ochráni užívateľov od vírusov. Znova?

Hmm, toto je tiež zaujímavá časť pozadia vzniku NT.

http://www.rdesktop.org/archive/2002/msg00696.html

Nechci tu polemizovat s každým bodem zvlášť, to by bylo zbytečně dlouhé. Takže jen některé zajímavosti:

- Psát nový OS není práce pro člověka bez zkušeností. Vezměte si, kolik OS v historii vzniklo, a kolik se jich skutečně významně rozšířilo. Chce to prostě někoho se zkušenostmi. Proto byl Dave Cutler, spolu s týmem kolegů, dobrou volbou.
- Samozřejmě vývojový tým s sebou nese předchozí zkušenosti, a některé věci dělá podobně.
- Autor přehlíží, že Microsoft měl vlastní verzi unixu (XENIX), který ze strategického hlediska opustil, a rozhodl se pro projekt NT.
- NT a VMS měly odlišné zaměření. NT nebyl desktopový systém - už v první verzi byl vydán Windows NT 3.1 a Windows NT Advanced Server.
- Správa účtů byla v roce 1993 v plenkách na unixech. Unixy dodnes nemají API pro přidání lokálního uživatele (řeší se to skriptem, což se z kódu programu skvěle používá), pro připojování se na unixech používal nezabezpečený telnet (NT 3.1 používaly NTLM, tedy žádné heslo v plain textu). Domovské adresáře byly ve Windows\Profiles, což nebylo 2x šťastné, ale zároveň to nebyl větší problém.
- Nevím, které verze Windows přinesla Windows Domains, ale vím, že tenhle systém byl na svou dobu velmi propracovaný.
- "Náznaky portability" byly ty, že operační systém byl podporován na Intelu, MIPS, Alpha AXP a (v NT 3.51) PowerPC. To je velmi slušný technický výsledek (bohužel nikoliv obchodní, protože trh kašlal na předražený ne-Intel HW). HAL byl součástí návrhu NT (protože se původně jednalo o "portabilní OS/2"), a je tam dodnes.
- Protokol NetBIOS Frames byl zvolen proto, že internet nebyl cílem, a protokol NetBIOS Frames byl vhodnější pro lokální sítě. Umožnil spojit stanice bez potřeby DNS serveru (domain browser se umístil dynamicky na nejvhodnější stroj), a overhead protokolu byl daleko nižší, než u TCP. Současné verze Windows už NetBIOS neumí.
- DOS je plagiátem CP/M úplně stejně, jako je Linux plagiátem komerčních unixů.
- Operační systémy obecně implementují věci, které jsou známé již desítky let. Třeba správa paměti, model procesů, abstrakce zvaná soubor. Stejně tak jsou všechny dnešní systémy zpravidla pouze inkrementálními updaty systémů minulých, což má dobré důvody.
- Remote Desktop je poměrně komplexní technologie, kterou unixy dodnes nedohnaly (X11 je pravěk, rozebíral jsem to tu). Samozřejmě jste si mohl v minutosti koupit Citrix (pro servery) za velké peníze (násobek ceny licence Windows). Dnes ale máte Remote Desktop na každém serveru a na každé stanici, v ceně.
- V linkovaném textu mě rozesmála pasáž o .NETu, který autor považuje za webový framework :), a tvrdí, že X11 protokol dělá totéž :))).

Když to shrnu, ten text je ukázkový FUD.

Znal jsem pár administrátorů, kteří spravovali "celkem zajímavý systém" a s ničím jiným se pořádně nedostali do styku. Uživatel je zavolal, že má problém s počítačem, administrátor přišel, sedl si k počítači a ... spustil příkazovou řádku.

"drivery nejsou součástí jádra". Jo, kernel moduly. To znám. Dokonce kvůli nim nemusím restartovat počítač, jak to velice často ten dobře napsaný modulární systém požaduje. Ale když vím že u svého počítače měnit hardware prostě nebudu (notebook), nemám důvod nezakompilovat si ty ovladače napevno, ne? Sice to běžný Franta nepotřebuje a dělat nebude, ale hračička darm klidně.

No, to je podobné. Jenom u nás není nutné kernelové moduly překládat pro konkrétní stroj, a k instalaci driverů není třeba zdroják operačního systému. Samozřejmě ani v mém systému není třeba restartovat kvůli zavedení driveru (s výjimkami - třeba u výměny driveru disku, na kterém je swap, by to řekněme bylo vhodné).

Osobně nevidm důvod drivery kompilovat, natož je činit součástí binárky kernelu. Podobně jako většina uživatelů počítačů o žádném driveru vlastně nechci ani vědět. Ať grafika zobrazuje, skener skenuje, a nějaké drivery ať mě obtěžují nejméně, jak je to možné. Chápu ale, že různí lidé mají různé cíle.

Nemluvíte pravdu. Není třeba překládat pro konkrétní stroj, ale pro konkrétní kernel. Což za vás udělají správci balíčků distribuce. Kompilace driverů je nutná jen u několika výjimek. A v nějakém firemním nasazení to není problém - uživatelé o žádném driveru nemusí vědět a pro admina je to hračka. Navíc si většina mainstream distribucí najde moduly sama. Nepodporovaný hardware je samozřejmě jiná věc a trochu problém, ale to není chyba systému. Ovšem poslední dobou přestávám mít problémy i u dost exotického hardwaru.
Nevím jak je to u Vist, možná se v tomhle přiblížily Linuxu, ale ještě u XP se mi bez restartu nepodařilo rozchodit ani zvukovou kartu.

Pokud si kernel přeložíte sám, překládáte si pro něj i drivery. Samozřejmě u kernelu z distra můžete použít drivery, které připravili autoři distra. Ostatní drivery (autoři distra dost dobře nemohou kompilovat všechny existující drivery, tedy pokud je dost podporovaného HW) musíte překládat opět sám.

Samozřejmě driver můžete v XP zavést bez restartu. Zkuste si to. Problémem je, když neinstalujete driver, ale spustíte setup.exe, který nainstaluje driver a změní sto dalších věcí. Další problém je v tom, že když nainstalujete novou zvukovku, tak o ní běžící aplikace nevědí (ne každá zpracuje notifikaci). Tam je holt jediným řešením restart prostředí.