Není. A takových prací, které nejsou jako jakákoli jiná, je docela dost. Být profesionálním vojákem je podle mne podobné třeba tomu být lékařem. Lékařem je člověk také 24 hodin denně a když má někdo akutní zdravotní problém, lékař má povinnost takovému člověku pomoci kdykoli. Nemůže říct „sorry, padla, přijďte si zítra ráno do ordinace, tedy pokud vydržíte krvácet tak dlouho“.
Ozbrojene slozky jsou velmi mimoradna prace, kde _VE SLUZBE_ podlehate uplne jinym zakonum. Jste povinen vykonavat rozkazy a pokud se proti nim provinite, tak jdete pred vojensky soud. Navic (podobne jako policista ve sluzbe) pro vojaky ve sluzbe neplati zakladni premisa demokratickeho statu "co neni zakazano, je dovoleno". Pro ozbrojene slozky plati "ve sluzbe nesmim delat nic jineho, nez mi uklada zakon ktery mou organizaci definuje"
za hranou čeho? Švýcarské ústavy? Znáš jí?
Co máte pořád všichni s omezováním svobody, více co ta proklamovaná svoboda vlastně je a jak jí omezují? I u nás je běžné, že do řady provozů nemůžeš mít mobilní telefon a žádné omezování svobody to není, stejně jako do řady míst nemůžeš nosit zbraně.
Je naopak naprosto logické, že vojákům ve službě omezují komunikační prostředky, to dělá i naše armáda, mimochodem, to je také omezením svobody?