Vlákno názorů k článku
Tesla končí s prodejem automobilů za Bitcoiny, měna je prý neekologická od Izak - Jo zatimco elektro auta elektrinu z uhli urcite...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 5. 2021 13:53

    Izak

    Jo zatimco elektro auta elektrinu z uhli urcite neberou ... LOL elektro auta jsou 3x narocnejsi ne ekologii nez stary naftak euro2

  • 13. 5. 2021 18:40

    Lukas1500

    Elektro auto aspoň koná nějaký užitek: někoho někam dopraví. Užitek provozu bitcoinů je přeměna elektřiny na teplo, což se hodí jen když potřebujete nahradit přímotopy.

    Elektro auto se v extrémním případě může nabít ze slunce, jehož záření je zadarmo, případně z proudu vody, který je také zadarmo. Nafťák by se snad mohl nabít z řepky, která také vyroste zadarmo, ale udělat z ní palivo už něco stojí. Většinou se nabíjí z čerpací stanice, kam tu naftu někdo musí dovézt z rafinérie, kterou někdo musí provozovat a někdo do ní musí dopravovat ropu a tu někdo musí dostávat ze země....

  • 13. 5. 2021 18:58

    Bez Podezdívky

    Těžba bitcoinů je podle mě z ekologického hlediska blbost slušná (snad bych to ještě bral, kdyby to někdo nedělal kvůli vidině snadného zisku, ale proto že bych chtěl relativně nezávislou měnu). Ale co se týče elektroaut, tak tam to kulhá ve spoustě ohledů, ale hlavně to, proboha, není nic ekologického, jak se spousta ekologistů snaží horem dolem tvrdit.

    Třeba k tomu nabíjení ze slunce jen tak pro zamyšlení: Na 1 m2 u nás v ideální případě dopadá cca 1 kW energie ze slunce - ale to musí být den, léto, nesmí být pod mrakem a nic tomu nesmí stínit. Kdybych uvažoval nějaký hodně účinný FV panel, tak bude mít tak 25 % účinnost, v reálu sotva. Jakou plochu na tom autě dokážu rozumně pokrýt, aby to něco vydrželo (sůl, kamínky, uchycení ke karosérii, tepelné namáhání, popř. problémy související s korozí apod.) a mělo to trochu smysl i třeba kvůli aerodynamice a směru osvitu? A hlavní otázka - jak dlouho se to auto bude muset smažit na slunci, aby se dobilo na nějakou aspoň trochu použitelnou míru - řekněme tak na 50, nebo spíš 100km dojezd?

    Jo, ono to na první pohled vypadá lákavě, než to člověk zkusí propočítat. Podobně to je s větrníkama - tam nevím, jak jsou na tom s energetickou návratností a účinností, ale zase nejsou žádná hitparáda z hlediska ekologie a ovlivnění prostředí okolo (ovlivnění proudění vzduchu, likvidace ptáků, hluk/vibrace). Když se do toho pak započítá energie na výrobu, dopravu a montáže těch "ekologických" elektráren, výstavbu vedení, dál pak ztráty na vedení a transformaci, ztráty při nabíjení a vybíjení akumulátorů a při vlastní produkci mechanické energie, tak to zdaleka tak úžasně najednou nevypadá. A to tady máme další aspekty jako těžba potřebných surovin zejména na akumulátory (dneska sranda, ale co kdyby chtěl někdo nahradit třeba jen třetinou současného vozového parku), potřeba naprosto šílené infrastruktury, co do přenosové kapacity, tak i do pokrytí, nízká energetická hustota a s tím související dojezd... Elektromobily mají smysl tak na ježdění kolem komína/po městě nebo pokud to někoho vyloženě baví, ale jako náhrada normálních aut v současné době a blízké budoucnosti v žádném případě.

  • 13. 5. 2021 19:17

    Miroslav Šilhavý

    Tradiční auto má taky solidní ekologickou stopu. Rádo se zapomíná na to, kolik energie se vynaloží na dopravu a rafinaci ropy, distribuci na čerpací stanice. To všechno k tomu můžete započíst taky a elektroauto najednou nevyjde zas tak katastroficky, jak píšete.

    Problém tradičních paliv je v tom, že je jisté, že jsou neudržitelná a není na nich co vymyslet. Jednoho dne dojdou. Ruku na kouhoutku drží OPEC. Takže elekřina je proti tomu pro nás bezpečnější, i přes všechny nevýhody. Navíc, i kdyby se elektřina brala jinak, než z lithiových akumulátorů, je potřeba vyvinout spoustu technologií. Kdo nebude mít know how, až jednou ten den přijde, skončí.

    Dále jsou elektroauta šikovná na budoucí rovnoměrné zatěžování elektrizační soustavy. Výkon elektráren se nedá regulovat jen tak a např. v noci nevíme, co s přebytky. Způsobuje to podobné problémy, jako přetížení sítě (asi proto nahrazujeme v ulicích "chytře" sodíkové lampy ledkami). I tady je potenciál pro zajímavá řešení pro elektroauta.

    V neposlední řadě, už jen to, že v ulicích měst nebudeme muset dýchat kopt, je přínos.

    Bitcoin nepřináší nic. Nezávislá měna to není ani v nejmenším. Jeden blbeček udělá poměrně nepodstatný tweet a 10 % úspor je v háji. Kdo drží velkou část bitcoinů není vůbec jasné, ale nemusí to být někdo, kdo by se nám líbil.

  • 13. 5. 2021 22:23

    Gregor Fefor

    "Problém tradičních paliv je v tom, že je jisté, že jsou neudržitelná a není na nich co vymyslet. Jednoho dne dojdou."

    Ak by naozaj došli (čo nie je je zďaleka isté, ropa má dôjsť do pár desaťročí už aspoň 50 rokov), tak sa dajú vyrábať synteticky (ak máme dosť energie, trebárs z jadra), akurát dnes to prakticky nikto nerobí, lebo ťažba je násobne lacnejšia.
    A pomazané európske hlavy rozhodli, baterky sú budúcnosť, späť ani krok!

  • 13. 5. 2021 22:36

    Miroslav Šilhavý

    A pomazané európske hlavy rozhodli, baterky sú budúcnosť, späť ani krok!

    Musíte víc číst. Naopak se od začátku ví, že (přinejmenším současné) baterie nemohou být řešením, ale využívá se jich, aby se daly vyvíjet další technologie a překlenula se doba, než se najde efektivní způsob uchování energie.

    50 let zásob ropy je sakra málo, na to, že na vlně enormní spotřeby jedeme zhruba stejně dlouho a pořád ji zvyšujeme. Navíc ropu kupujeme převážně od ne příliš vypočitatelných členů opecu.

  • 14. 5. 2021 10:14

    Bez Podezdívky

    Jo? A nebude ono to taky tím, kolik se dnes těží ropy a kolik mámě větrníků a dalších super zelených zdrojů energie? A jak by to vypadalo, kdybychom ropu (pro produkci energie) nahradili takovými zdroji?

  • 13. 5. 2021 19:49

    Lukas1500

    Ten fotovoltaický panel nemusí být na střeše auta, může být na střeše a stěnách domku u kterého auto parkuje. Podstatné je, že v takovém případě tu elektřinu dokážu získat sám bez potřeby nějaké uhelné elektrárny a distribuční sítě. Pro obyvatele panelákového bytu to takhle jednoduše neplatí, ale pořád je to dostupnější než mít vlastní ropný vrt a malou rafinérii. Další výhoda je rekuperace energie při brzdění, to nafťák neumí a nikdy umět nebude.

    Ty energetické výpočty vnímám s rezervou, protože tam můžete započítat ledacos a stejně na něco zapomenete.

    Podle mě je ekologické neničit si zbytečně prostředí, které potřebuji k životu a cesty k tomu jsou různé. Bitcoiny považuji za plýtvání elektřinou, ale když to někoho baví, co nadělám?

  • 13. 5. 2021 20:58

    Miroslav Šilhavý

    Bitcoiny považuji za plýtvání elektřinou, ale když to někoho baví, co nadělám?

    V době, kdy musím investovat do domu, do auta, do úsporných světelných zdrojů obrovské peníze "zbytečně" (v uvozovkách), tak mě poměrně hodně štve, že druhý spálí nesrovnatelně víc. Já bych si mnohdy raději koupil něco méně úsporného, levnějšího, a platil si raději za vyšší spotřebu - ale de facto nesmím. Kdybych já nebyl nucen šetřit spotřebou, cena elektřiny by byla vyšší, ale oba bychom platili spravedlivě. Takto to nepřímo dotuji, on má bitcoin vytěžený levněji, protože zbytek "hlupáků" se řídí pravidly.

  • 14. 5. 2021 8:36

    Lukas1500

    Já bych si mnohdy raději koupil něco méně úsporného, levnějšího, a platil si raději za vyšší spotřebu

    Myslím, že vhodnější termín než "úsporný" je "efektivnější", čili že víc energie jde tam, kde koná službu a méně tam, kde službu nekoná nebo dokonce škodí. Tepelně izolovaný dům potřebuje méně energie k udržení příjemné vnitřní teploty, což znamená nejen úsporu ale i menší závislost na rozmarech dodavatelů energií.

  • 14. 5. 2021 8:48

    Miroslav Šilhavý

    Myslím, že vhodnější termín než "úsporný" je "efektivnější", čili že víc energie jde tam, kde koná službu a méně tam, kde službu nekoná nebo dokonce škodí.

    Ano. Pointa je ale v tom, že si neefektivní věc nemůžu koupit, protože se nesmějí prodávat, domy stavět. Musím si zaplatit za složitější a na údržbu dražší technologii. Těmi penězi pomáhám zajistit to, že zvládáme vyrábět a distribuovat energii a můžeme dýchat čistší vzduch. Tu energii pak nějaký pitomec spálí při těžbě.

    Takže není to tak, že by mi bylo jedno, že druhý pálí energii, když za ni zaplatí. Platí za energii, cena jejíž výroby a distribuce je dotovaná i mým odpovědným chováním (z části vynuceným předpisy). Jedno by mi to bylo jedině, kdyby se daly volně vyrábět a užívat výrobky ve všech oborech.

  • 14. 5. 2021 8:54

    K>

    @ Lukas1500
    "Podstatné je, že v takovém případě tu elektřinu dokážu získat sám bez potřeby nějaké uhelné elektrárny a distribuční sítě."
    Chyba. Distribucni a prenosova sit je potreba porad, a naopak jeste vykonnejsi nez bez fotovoltaiky. Proc? Protoze clovek chce jet druhy den autem, i kdyz treba slunce par dni nesvitilo. Takze distribuce a prenos musi zvladat 2 veci: 1, prenos energie od vzdalenych centralnich zdroju k autu, a 2, umet si poradit s centralnimi zdroji v pripade, kdy slunce sviti a auto se nabiji panely co jsou kousek vedle. Ve vysledku to vede k monhem komplikovanejsimu systemu rizeni distribuce a potreby jiste naddimenzovanosti.

    Priklad - nemecko. Kdyz nesviti, tak fouka na severu, a prenosova sit je hodne zatizena. Kdyz nesviti a nefouka, centralni zdroje jedou o 106. Kdyz zasviti a zafouka, musi zurive resit co s energii z centralnich zdroju nez je stihnou utlumit a energii posilaji za hranice.

    Tenhle nesmysl ze s hromadou malych zdroju nebude potreba vykonna distribucni a prenosova sit vidim porad, ale bohuzel jen od lidi co o energetice nic nevi. Skoda ze se tenhle nesmysl tak casto opakuje. Nechcete si to tom prosim aspon neco precist, nez ty bludy budete sirit dal?

  • 14. 5. 2021 9:09

    Miroslav Šilhavý

    @K>

    Opravdu, výroba elektřiny se nedá regulovat tak rychle, jak se mění počasí. Přenosová soustava bude muset být mnohem silnější, než je dnes - ale to je asi přirozený vývoj. Elektřina bude pravděpodobně úplně zásadní druh energie, takže jediné, co se dá dělat, je omezovat (zefektivňovat) spotřebu na hlavu.

    Velké technologické rezervy jsou patrně ještě v místní akumulaci elektřiny a taky v řízení cyklu spotřeby. Dívat se na televizi, a mít teplo v bytě chcete tady a teď. Dobíjet spotřebiče ale můžete rozloženě, a za potřebu okamžitého a rychlého nabití zaplatit prostě vyšší sazbu.

    Jistě namítnete, že lithiové akumulátory nejsou dostatečně efektivní a zásoby lithia jsou omezené. Ale i tady je prostor. Evoluce v uchovávání energie je zřejmá, to, co zvládají akumulátory dnes, jsme si před 20 lety neuměli představit. Právě díky tomu, že místní zdroje přírodní energie jsou nárazové, nemuselo by nám v budoucnu vadit ani to, že akumulace energie bude hodně neefektivní (pro představu, např. výrobou vodíku), protože přínosem bude to efektivní uchování a odlehčení přenosové soustavy.

  • 14. 5. 2021 9:22

    Lukas1500

    Distribucni a prenosova sit je potreba porad, a naopak jeste vykonnejsi nez bez fotovoltaiky.
    To byl extrémní příklad, na kterém jsem chtěl ukázat něco jiného: že elektromobil nemusí být nutně závislý na dalších službách, zatímco nafťák bude vždycky.

    Když bude mít elektromobil každý a každý s ním bude denně dojíždět do práce, samozřejmě tomu musí odpovídat i přenosová soustava. To ale není nereálné. Síť čerpacích stanic pro spalovací motory také nevznikla ze dne na den.

  • 14. 5. 2021 10:02

    kamui

    Nebude mít každý elektromobil. Lidé se budou muset smířit s tím, že když mají potřebu převážet svůj 80 kg zadek v 1000 - 1500 kg těžké železné škatuli (což je energeticky mimořádně neefektivní), tak za to zaplatí odpovídající cenu. Věk transportní energie téměř zdarma skončí.

  • 14. 5. 2021 10:32

    Bez Podezdívky

    @ Lukas1500
    "Podstatné je, že v takovém případě tu elektřinu dokážu získat sám bez potřeby nějaké uhelné elektrárny a distribuční sítě."
    Chyba. Distribucni a prenosova sit je potreba porad, a naopak jeste vykonnejsi nez bez fotovoltaiky. Proc? Protoze clovek chce jet druhy den autem, i kdyz treba slunce par dni nesvitilo. Takze distribuce a prenos musi zvladat 2 veci: 1, prenos energie od vzdalenych centralnich zdroju k autu, a 2, umet si poradit s centralnimi zdroji v pripade, kdy slunce sviti a auto se nabiji panely co jsou kousek vedle. Ve vysledku to vede k monhem komplikovanejsimu systemu rizeni distribuce a potreby jiste naddimenzovanosti.

    Ve stávající podobě rozhodně. Ale dalo by se to řešit lépe - pokud by každý takový zdroj měl zároveň i vyhrazenou akumulační kapacitu, tak by se ty výkyvy minimálně co se týká nadvýroby daly celkem eliminovat. Zároveň pokud by se dal přetok do sítě omezit ze strany distributora, bylo by to ještě vhodnější. Pochopitelně to ale technicky nebude úplná legrace a hlavně tady pořád narážíme na to, že nemáme vhodné úložiště, tj. relativně levný, bezpečný akumulátor, který vydrží vysoký počet cyklů, bude mít vysokou energetickou hustotu a pokud možno nebude vyžadovat další drancování zdrojů nerostných surovin a/nebo bude možné ho snadno recyklovat. A pro kontext - to říkám jako člověk s pozitivním vztahem k ekologii, nikoliv k ekologismu.

  • 14. 5. 2021 10:51

    K>

    Podivejte se treba na vyrobu vetrnych a fotovoltaiky minulou (nebo predminulou) zimu v nemecku - mesic nesvitilo slunko a malo foukalo. A to vicemene v cele evrope.
    Ty akumulacky by musely bud pokryt mesicni vykyvy, coz vyzaduje fakt obrovskou kapacitu (a tedy ne blizkou, ale vzdalenou budoucnost), anebo musite resit prenos z centralnich zdroju, coz zase vyzaduje vykonnou prenosovou sit.

  • 14. 5. 2021 10:25

    Bez Podezdívky

    Proti malým distribuovaným FVE nic nemám a souhlasím, že když se to udělá rozumně, může to pomoct s decentralizací výroby (trochu, v kontextu složitostí řízení dalších vysokovýkonných zdrojů a distribuční soustavy), ale hlavně aspoň se nějakou soběstačností. Ale pokud by všichni měli elektromobily, tak tohle asi moc lidí nespasí. Ono bohužel těch lidí v panelácích není zrovna málo, a nemusí jít jen o paneláky. Už jen při představě, že bydlím třeba v řadovce a zrovna se mi podaří zaparkovat před domem a tahám si z okna přes chodník kabel k autu, to asi moc smysl nedává. Tam pak buď musí být většina parkovacích míst osazena přípojkami pro dobíjení (což z žádného pohledu není snadná věc, kdo ví jestli vůbec realizovatelná), nebo musím mrhat svým časem při čekání, než se mi auto dobije někde na dobíjecí stanici.

    Ano, energetické výpočty má smysl brát tak nějak rámcově, ale pořád mi tam elektromobily nevychází jako nějaká spása - tak, jak se o nich dneska většinou mluví, a rozhodně bych se zdráhal je označovat jako ekologické. Je tam spousta těch zmiňovaných problematických aspektů a mně by třeba dávalo daleko větší smysl investovat prostředky do výzkumu syntetických paliv. V podstatě by tam šlo téměř "jen" o účinnost, motory pro ně máme široce rozšířené, distribuční síť taky, energetická hustota je oproti bateriím daleko vyšší a bezpečnost v určitých ohledech je lepší (srovávám s li-ion akumulátorem). A našly by se určitě i další.

    Těžbu bitcoinu nikomu neupírám a v životě by mě nenapadlo to třeba zakazovat, jsem zastáncem co nejmenšího množství nařízení, zákazů a příkazů omezujících jednotlivce. Ale zároveň s tím mi to z hlediska ekologie přijde jako nesmírná blbost a nemám potřebu se toho ve stávající podobě účastnit, toť vše.

  • 14. 5. 2021 11:22

    Lukas1500

    ...a mně by třeba dávalo daleko větší smysl investovat prostředky do výzkumu syntetických paliv

    Syntetická paliva mi také připadají jako možná cesta pro dlouhodobější skladování a dopravu energie. V autech však považuji přítomnost výkonného akumulátoru za důležitou, už kvůli zachycení části energie z brzdění nebo drobnému popojíždění.

  • 14. 5. 2021 12:52

    Miroslav Šilhavý

    Už jen při představě, že bydlím třeba v řadovce a zrovna se mi podaří zaparkovat před domem a tahám si z okna přes chodník kabel k autu, to asi moc smysl nedává.

    Pan Benz kupoval do svých aut benzín v lékárně, protože tam byl dostupný. Infrastruktura na nabíjen, i na pohodlné nabíjení (netahat se v dešti s kabelem) určitě taky přijde.

    elektromobily nevychází jako nějaká spása - tak, jak se o nich dneska většinou mluví, a rozhodně bych se zdráhal je označovat jako ekologické

    Hnací sílu nemáte moc možností, jak získat. Stlačený plyn (či pára), spalovací motor, nebo elektřina. Elektřina se jeví jako nejnadějnější, protože možnosti výroby, transportu, uchování energie mají od ostatních energií docela dobrý potenciál pro vývoj.

  • 14. 5. 2021 13:21

    Gregor Fefor

    "Pan Benz kupoval do svých aut benzín v lékárně, protože tam byl dostupný. Infrastruktura na nabíjen, i na pohodlné nabíjení (netahat se v dešti s kabelem) určitě taky přijde."

    Zásadný rozdiel je v tom, že tá infraštruktúra prišla prirodzene trhovo a kone nikto nezakazoval. Dnes nič okolo EV poriadne nefunguje bez dotácií...

    14. 5. 2021, 13:22 editováno autorem komentáře

  • 14. 5. 2021 13:34

    Miroslav Šilhavý

    Zásadný rozdiel je v tom, že tá infraštruktúra prišla prirodzene trhovo a kone nikto nezakazoval. Dnes nič okolo EV poriadne nefunguje bez dotácií...

    Což je docela logické. Ekologii jednotlivec neřeší. Jednotlivci vyjde vždy lépe, když on může spálit v kamnech staré škrpály a nalít do motoru nekvalitní benzín říznutý laciným tetraethylolovem a auto umýt zdarma u řeky. Ale zároveň by každý chtěl dýchat čistý vzduch (tj. aby jeho soused nepálil škrpály a nesmrděl s autem) a koupat se v čisté vodě.

    Na to pak máte jen dva nástroje: špinavé znevýhodnit (zdanit, zakázat, pokutovat), nebo podpořit to čistší. Podpora mi přijde smysluplnější.

  • 14. 5. 2021 13:47

    Bez Podezdívky

    Miroslav Šilhavý: I kdyby ty dotace, zákazy nebo příkazy měly náhodou smysl (což nemají) - přestaňme si aspoň hrát na to, že elektromobily jsou ekologické.

  • 14. 5. 2021 13:56

    Miroslav Šilhavý

    přestaňme si aspoň hrát na to, že elektromobily jsou ekologické

    Ale na to si nikdo nehraje, když si přečtete to, co se o elektromobilech píše, tak je to přesně tak, jak zde říkám: exhalace se dostanou z měst a do budoucna je to udržitelný koncept. Dotace se do toho lijí, aby existovala motivace překonat objektivní současné nedostatky.

    Nevím, na co si v tom kdo hraje..? Nebo to berete podle televizních reportérů, kteří v patnáctisekundovém slotu šetří každé slovo a zjednodušují pojmy?

  • 14. 5. 2021 16:15

    nil nil (neregistrovaný)

    exhalace se dostanou z měst

    Přesně takové nápady nás dovedly tam kde jsme. Takové vertiální škálování až na konec vesmíru. Chceme autíčka ve městíčákách a tak okolo měst všude nastavíme vrtule a panely.

    Dotace se do toho lijí, aby existovala motivace překonat objektivní současné nedostatky.

    Dotace se lijí proto, aby se protlačilo to co se chce, ne to co by mělo být ... v případě automobilů je to jednoduchý způsob jak si nechat zaplatit za vývoj vlastního produktu z veřejných peněz a pak jej se plným ziskem prodávat. To je moderní, u nás už jsme to zažili v kauze solárních panelů. Výsledek prakticky 0 ale platit budeme ještě 40 let. V roce 2019 v Davosu nějaká hlava tuším z Microsoftu mluvila o tom, jak by jim státy mohly zaplatit vývoj té nejlepší AI, pomocí které se vyřeší klima, až nám ji budou pronajímat. Kulišáci.

    A až jim pak taková inteligence řekne, že je neokologické vozit každou hovadinu tankery jenom proto že díky cenně práce otroctva "někde" ušetří ve výsledku na kusu 1.3%, tak se na ni stejně vykašlou. To víme už teď. Také války nejsou moc ekologické, ale tak je potřeba získávat území, že ...

  • 13. 5. 2021 21:13

    Jan Hrach
    Stříbrný podporovatel

    > Jakou plochu na tom autě dokážu rozumně pokrýt, aby to něco vydrželo

    WTF, ty přece nebudeš mít panel na tom autě, ale někde na střeše na baráku, a elektřina se povede do auta drátem tam kde zrovna zaparkuješ.

    U soláru je problém s tím, že v zimě mívá v našich podmínkách období, kdy i několik týdnů nedá vůbec nic. To lze řešit přečerpávačkou ale proti tomu furt někdo něco namítá. A nebo fosilními elektrárnami, které umí rychle najet - ale to je fosilní, plyn z Ruska, elektrárna pro provoz jen zlomek času má velké náklady vzhledem k vyrobené energii atd.

  • 14. 5. 2021 9:45

    Jiří Eischmann

    Neřekl bych, že nic. I v ty nejhorší měsíce dělá cca 20 % toho, co v létě. Ano, můžou být dny, kdy nevyrobí nic (napadne na panely čerstvý sníh), ale když je slunečný den, tak dokáže vyrobit stejně jako v létě (slunce svítí kratší dobu a s nižší intenzitou, ale panely mají díky nízké teplotě podstatně vyšší účinnost).

    Ta sezónní nerovnováha je u nás asi největší problém FVE, protože tu člověk nevyrovná sebevětší baterií.

  • 14. 5. 2021 14:07

    Jan Hrach
    Stříbrný podporovatel

    > Ano, můžou být dny, kdy nevyrobí nic (napadne na panely čerstvý sníh)

    To taky, ale to poslední dobou v Praze nebývá :). Ale velký problém jsou takové ty černé mraky, to pak panel dává procento svého jmenovitého výkonu. Na druhou stranu pokud budeš mít síť přes celou Evropu, tak se ti to snad nestane všude najednou.

    > ale když je slunečný den, tak dokáže vyrobit stejně jako v létě (slunce svítí kratší dobu a s nižší intenzitou, ale panely mají díky nízké teplotě podstatně vyšší účinnost)

    Já jsem použil tuhle stránku a tam jsem si nasimuloval, že 1 kWp panel vyrobí listopad-ledem 40 kWh/měsíc, a duben-září 110 kWh/měsíc. Takže ten rozdíl je skoro 3x. A to ještě v případě že panely dávám zbytečně svisle (55°), abych měl víc energie v zimě (slunce je nízko). Pro 40°, což víc optimalizuje na celkovou vyrobenou energii, je to ještě horší: 125 v létě vs. 37 v zimě.

  • 14. 5. 2021 10:40

    Bez Podezdívky

    Jak jako WTF? Podle mě ta úvaha v kontextu "dobití ze slunce" dává smysl (ač je to jen takové co by kdyby cvičení a v reálu to pochopitelně fungovat ani nemůže). Můžeš mi říct, jak si člověk bydlící v paneláku dobije auto z fotovoltaiky? Tam bych pak měl buď možnost to auto olepit (řekněme hned z výroby) FV články a pokud s ním jedu pár kilometrů jednou za týden, tak by se mi třeba v létě tak nějak dobilo, a nebo bych musel jezdit na dobíjecí stanici a čekat, než se to milostivě dobije.

    A ano, FVE mají zásadní problémy, stejně jako třeba ty větrníky a podle mě je jediné aspoň nějak smysluplné řešení v nalezení vhodného typu akumulátoru, jak jsem psal u některého předchozího příspěvku. Ale i tak se bavíme o vykrytí nějakých krátkých časových období, stejně jako s tou přečerpávačkou. Ta má jednu velkou nevýhodu - buď bys jich musel postavit spoustu, aby dokázaly výkyvy vykrývat lokálně, nebo bys musel hodně předimenzovat vedení. Ale to je fuk, to je asi ještě na jinou debatu.

  • 14. 5. 2021 11:50

    Lukas1500

    Můžeš mi říct, jak si člověk bydlící v paneláku dobije auto z fotovoltaiky?
    Jistě, na sídlišti je problém už jen zaparkovat, natož řešit dobíjení. Plánovači nepočítali, že bude mít každý 1-2 auta. Pokud každá rodina v paneláku má mít auto, nezbývá než stavět na volném prostranství podzemní parkoviště nebo parkovací domy. Tam už se dá u každého parkovacího místa udělat zásuvka. Ta by měla i datovou komunikaci, aby se dala řešit fakturace.

    V husté městské či sídlištní zástavbě musíme na energetickou soběstačnost pokrývanou fotovoltaikou zapomenout, stejně jako na potravinovou soběstačnost, ale snad nejsou v celé zemi jen města a sídliště?

  • 14. 5. 2021 12:20

    Bez Podezdívky

    V husté městské či sídlištní zástavbě musíme na energetickou soběstačnost pokrývanou fotovoltaikou zapomenout, stejně jako na potravinovou soběstačnost, ale snad nejsou v celé zemi jen města a sídliště?
    Ne, to pochopitelně nejsou. Pointou ovšem bylo, že nemalá část obyvatelstva v takových místech bydlí (asi bohužel).

    Ale ani u parkovacího domu komplet obloženého FV panely bych si nedovolil mluvit o soběstačnosti. A i kdyby takové domy vznikaly (což pro mě jenom ponese další, oproti současné situace nadbytečné, náklady navíc), pořád není vyřešená další spousta problémů elektromobilů. Prostě nevidím v tom nic jako zářnou budoucnost, bohužel opravdu ne.

  • 14. 5. 2021 14:13

    Jan Hrach
    Stříbrný podporovatel

    Nechápu, proč jste tak posedlý tím, že solární panely musí být maximálně desítky metrů od místa dobíjení (střecha parkovacího domu). Jaderné a uhelné elektrárny také nejsou v každé ulici a dráty vedou stovky kilometrů.

  • 14. 5. 2021 12:56

    Miroslav Šilhavý

    V husté zástavbě není jiná možnost, než nakupovat elektřinu. Ale nakupovat ji můžete o vlastního společenství vlastníků. Panelák si získá a nashromáždí elektřinu - což je výnos pro všechny majitele. Někteří ji spotřebují na svícení, otop, nebo dobití auta.

    Jistě, nebude to už individuální, ale to u hromadného bydlení je něco, s čím se musí počítat. Některá společenství se s tím popasují lépe, jiná hůře. Stejně jako některý panelák je zrekonstruovaný, a druhému zatéká do panelů.

  • 14. 5. 2021 14:09

    Jan Hrach
    Stříbrný podporovatel

    > Můžeš mi říct, jak si člověk bydlící v paneláku dobije auto z fotovoltaiky?

    Zaparkuje stejně jako dnes. Zapojí kabel do zásuvky na sloupku u obrubníku. Dobíjí. Elektřinu dodává solární panel 100km daleko.

  • 14. 5. 2021 14:22

    Miroslav Šilhavý

    Zapojí kabel do zásuvky na sloupku u obrubníku. Dobíjí. Elektřinu dodává solární panel 100km daleko.

    Dokud se budou dobíjet akumulátory, tak dává smysl co nejkratší vzdálenost a dobíjet přímo DC/DC.

  • 13. 5. 2021 20:12

    Izak

    jj slunecni panel je the best, jen na jeho vyrobu spotrebujes vic energie nez on pak sam vyrobi, diky tomu, ze klesa jeho efektivita.

    Navrch solarni panel spotrebuje celkem dost vody, ted uz to zkousi resit triskou, nebot se na nej chyta prach a pak moc nefunguje, videl jsme to v pousti, kde je radoby nejvhodnejsi diky slunecnym dnum, akorat ze je do par hodin od pisku ... na strese se taktez musi nejak cistit a omyvat.

    Jo Rusko jde ted treba cestou jadra a uhelne el. nahradi plynovymi.

    Pokud by jsme presli k zplynovacím karburatorum, tak jsme schopni velmi vyznamne usporit benzin a pokud by jsme do sani vsytrikovali kapicky vody , tak jsme na tom jeste lepe ... jen ten zplynovaci karburator, co pak uziva odpadni teplo z vyfuku na vyroby plynu z benzinu usporime az 70% spotreby ... ale neni o to zajem, zajem o to byl za 2sv valky, kdy se to muselo zacit pouzivat v tancich, aby vubec nekam dojeli.

  • 14. 5. 2021 8:47

    K>

    EROI fotovoltaickych panelu mensi nez 1: no jasne, v dobach tak 50 let zpatky. Dneska je vic nez 10. Odkazy si vygooglojes za 10 sekund. Ale jelikoz toho ocividne nejsi schopen, tak si precti tohle, vcetne vysvetleni proc vysledek mensi nez 1 je blbost:
    https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301421516307066

    Nejhorsi je, ze tenhle FUD se bude proste furt a furt tocit dokola, protoze lidi papouskuji co nekde videli na internetu od buhvikoho a hned tomu uveri a papouskuji to dal.

    " do par hodin od pisku" - jasne. a na marsu si ty vozitka omyvaji panely jak? Maji tam doprovod jednoho umyvace s kyblikem vody a hadrem. Ne, ani na pousti to nemusis myt kazdych par hodin cely rok. To by na arabskem poloostrove nedelal nikdo nic jineho, nez cistil silnice, okna, auta, budovy od pisku od rana do vecera.

    Uspora 70 % spotreby - hezka pohadka. A nejaky odkaz nebo to je jen tva fantazie? Vsechny automobilky v evrope tlaci na spotrebu co to jde, strkaji do aut trivalcove motory, ale ty tvrdis ze uz 75 let je znam zpusob jak usporit 70 %? To zni tak pravdepodobne... Hned ti verim!

  • 14. 5. 2021 14:20

    Jan Hrach
    Stříbrný podporovatel

    > Dneska je vic nez 10. Odkazy si vygooglojes za 10 sekund.

    Já jsem vygoogloval tohle a tam mi vyšlo, že 1kWp panel mi vyrobí za rok 1 MWh. Dále jsem našel poměrně levné panely na i4wifi.cz, a tam 1kWp prodávají za 10kKč. Při ceně výkupu elektřiny 1 Kč/kWh tak vychází finanční návratnost 10 let, a to ještě nepočítám stojany na panely, instalaci a výkonovou elektroniku co to bude spínat do sítě a ve větším měřítku pak přečerpávačky či jinou technologii co bude potřeba pokud chceme elektřinu i v nocí a v zimě (na druhou stranu možná budou panely levnější když jich koupím hodně najednou). Jak přijde, že se to finančně nevyplatí, a přitom energeticky to podle vás vychází víc než 10x líp?

  • 14. 5. 2021 15:49

    K>

    Protože cena v CZK se nerovná energii. Protože třeba takové detaily jako velkoobchodní prodej, marže, výkupní cena a výkyvy trhu mají vliv na cenu, ale nemají vliv na EROI. Protože cena a EROI jsou dvě jen vzdáleně související věci. Protože peníze a energie stále nejsou jednoznačně přepočitatelné. A tak dále.

  • 14. 5. 2021 11:15

    Bez Podezdívky

    j slunecni panel je the best, jen na jeho vyrobu spotrebujes vic energie nez on pak sam vyrobi, diky tomu, ze klesa jeho efektivita.
    Nemám jak to spočítat, ale přijde mi to jako blbost. Jestli v tom výpočtu někdo neuvažoval s nějakou nesmyslně krátkou životností, nebo tak. Kvalitní panel by měl třeba 30 let v klidu vydržet a pokud se nepletu, tak životnost se udává jako doba do poklesu jmenovitého výkonu na 80 % (zhruba). Takže panel může i pak vesele fungovat dál, jen s menším výkonem. A nezdá se mi, že by za 30+ let nevyrobil víc energie než se použilo na jeho výrobu, dopravu, montáž atd.

    Navrch solarni panel spotrebuje celkem dost vody, ted uz to zkousi resit triskou, nebot se na nej chyta prach a pak moc nefunguje, videl jsme to v pousti, kde je radoby nejvhodnejsi diky slunecnym dnum, akorat ze je do par hodin od pisku ... na strese se taktez musi nejak cistit a omyvat.
    U panelů v poušti bych se spíš bál, že když kolem nich bude poletovat písek nebo ještě lépe přijde písečná bouře, tak pěkně obrousí a zmatní krycí sklo a účinnost půjde do háje. Jinak panely v poušti mají ještě jednu nevýhodu, a to účinnost klesající s rostoucí teplotou. Spotřebovávat vodu na ostřikování panelů v poušti mi nepřijde jako kdo ví jak skvělý nápad, to už bych je radši ofukoval stlačeným vzduchem, dala by se k tomu rovnou využít energie vyrobená těmi panely (ale možná by tam zase byl problém s tou abrazí).

    Jo Rusko jde ted treba cestou jadra a uhelne el. nahradi plynovymi.
    Bohužel jádro vypadá v tuhle chvíli jako jediná cesta. Bohužel píšu proto, že pak musíme někde uchovávat odpad a to, co zbyde z odstavené elektrárny.

    Pokud by jsme presli k zplynovacím karburatorum, tak jsme schopni velmi vyznamne usporit benzin a pokud by jsme do sani vsytrikovali kapicky vody , tak jsme na tom jeste lepe ... jen ten zplynovaci karburator, co pak uziva odpadni teplo z vyfuku na vyroby plynu z benzinu usporime az 70% spotreby ... ale neni o to zajem, zajem o to byl za 2sv valky, kdy se to muselo zacit pouzivat v tancich, aby vubec nekam dojeli.
    Tohle vypadá jako zajímavé téma. O těch "zplynovacích karburátorech" jsem slyšel, ale minimálně podle toho, jak s tím lidi v domácích podmínkách experimentovali, to na úsporu bohužel nevypadalo. Možná to ale dělali špatně, protože v principu by se tak měla tvořit (téměř) ideálně spalitelná směs.

    Vstřikování vody mi přijde jako daleko zajímavější možnost a moc nechápu, že se tím dneska konvenčně někdo nezabývá. Ale nepodařilo dohledat, jestli to z dlouhodobého hlediska nemá negativní vliv na životnost motoru - pokud by k tomu byly nějaké zajímavé zdroje, tak bych byl rád za odkazy. Jinak bych to snad i vyzkoušel :-) (jo, ještě by to tedy chtělo mít na takové hraní čas)