Vlákno názorů ke zprávičce Tesla Motors uvolňuje své patenty pro elektrické automobily od RDa - Vzhledem k tomu kolik penez dostala Tesla na...
-
To se nevylučuje. Elektromobily jezdí, nečekaně, na elektřinu. Elektřina je potřeba vyrobit. Zjednodušeně vždy z nějakého paliva (snad vyjma slunce, vody a větru). Na 100% pokrytí elekromobily by na světě muselo být ještě jednou tolik elektráren. Takže břidlicový plyn a jiné čmakulády jsou tu pořád na prvním místě.
-
Kamisamacz (neregistrovaný)
Když spojíš todle : http://www.gekgasifier.com/ s dobrou kogenerační jednotkou, vyrobíš 1kW okolo 2 korun. Material jako palivo je dřevo štěpka odpad z vetších pil.
Ktery je velmi dobře obnovitelný, smrk např. ... Podle mě podstatně lepší než nasilná těžba břidlicového plynu. -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Problém štěpky je škálovatelnost. Jde o odpad z dřevoprůmyslu, a toho je v podstatě fixní množství. Mimo jiné to znamená, že když se zvýší poptávka, množství odpadu z dřevovýroby nezvýšíte, a cena štěpky jde silně nahoru. Štěpka je proto řešením jen pro pár lidí, nikoliv pro celou společnost.
Pro ilustraci:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi/hartmanicim-vyrazne-zdrazila-stepka-do-kotelny-ceny-tepla-rostou-ctk -
Typek (neregistrovaný)
Alebo sa to urobi ako u nas.
A potom budeme vsetci stastni, ako to strana a korporacie prikazu. -
xxx (neregistrovaný)
Asi vas zklamu, ale pokud by vsechny auta zacaly jezdit na elektrinu, tak nebudeme potrebovat zadnou dalsi elektrarnu. No dobre, alespon co se osobnich automobilu tyce. Benzin je taky potreba vyrobit z ropy a tu je treba taky dopravit. Mnozstvi elektriny potrebne pro vyrobeni benzinu potrebneho na ujeti x kilometru je zhrube stejne jak mnozstvi elektriny, ktere spotrebuje elektromobil na stejnou vzdalnost. Tesla S jezdi v prepoctu za 2,5l na 100km pri hmotnosti pres 2 tuny, zrychli na 100km za 4,3s.
-
Zase na druhou stranu takove jaderne a tepelne elektrarny jedou porad na vykon blizky spickove spotrebe (ve spicce se pak pusti vodni a precerpavaci), protoze se nedaji dostatecne rychle regulovat ci odstavova, jak by se hodilo. Turbiny se tedy toci, ale pro elektrinu neni dostatecny odber, krome kandelabru ve mestech, akumulacek a dalsich kramu. Kdyby tedy lidi nabijeli elektromobily pres noc, za levny tarif mimo spicku, zvysilo by to ucinnost celeho systemu.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jaderné elektrárny umí load following, nejlepší jsou v tom ty francouzské.
http://en.wikipedia.org/wiki/Load_following_power_plant#Nuclear_power_plants -
Jezkovy brejle, precetl jste si, co tam pisi?
"Nuclear (and coal) power plants may take many hours, if not days, to achieve a steady state power output[citation needed]. In general it is not economical for large thermal installations such as nuclear power plants to practice load following"
Jaderny reaktor se reguluje pomalu a opatrne. Je to regulacni soustava, ve ktere, kdyz ji neuregulujete, vam exponencialne nabehne reakce a vybehne to cele strechou.
A ona i parni turbina neni vec, kterou si jen tak zapnete nebo vypnete, priskrtite nebo nafedrujete podle libosti. Takovou turbinu rozbehnout trva hodiny. Kdyz je studena, nejdriv se protaci pomalu motorem. Kdyz v ni nic nedrhne, protoze se vam napriklad provesila hridel, tak se za staleho otaceni do ni pousti para, aby se ohrala. A teprve az je nalezite tepla, se zacne tocit vstupni parou a pomalu najizdet na pracovni vykon. Tedy ani reaktor, ani parni kotel, ani parni turbiny nejsou veci, ktere si honem zapnete nebo poregulujete, protoze zaslo slunce a v nejakem sidlisti s komunistickou izolaci si vsichni pustili primotopy a jeste zacal zapas ve fotbale.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
To jste mohl číst víc než první odstavec:
Boiling water reactors (BWR) and Advanced Boiling Water Reactors can use a combination of control rods and the speed of recirculation water flow to quickly reduce their power level down to under 60% of rated power, making them useful for overnight load-following.
...
In France... nuclear power plants use load following. French PWRs use "grey" control rods, in order to replace chemical shim, without introducing a large perturbation of the power distribution. These plants have the capability to make power changes between 30% and 100% of rated power, with a slope of 5% of rated power per minute. Their licensing permits them to respond very quickly to the grid requirements.Ad kdyz ji neuregulujete, vam exponencialne nabehne reakce a vybehne to cele strechou - pokud se nedržíte omezení operačních parametrů, samozřejmě to může dopadnout jako v Černobylu.
-
Ja si vic jak prvni odstavec precetl. Nicmene rozhodujici je prace prvni odstavec. Jaderne elektrarny (a tepelne tez) jedou stale na vykon blizky maximu odberu, spicky se dorovnavaji z vodnich a precerpavacich elektraren. Pochybuji, ze i francouzske jaderne elektrarny s regulaci vykonu jsou schopny odpovedet radove ve vterinach a tak moznost regulace bude spise asi vyuzivana na snizeni vykonu pres vikend nebo v lete, ale ne proto, ze si pulka Anglie zapla elektrickou konvici. Nevim, jak rychle regulace ty francouzske reaktory jsou, ale predstavoval bych si neco v minimalne desitkach minut. Ostatne i ve vasem odkazu o TV Pickup se pise:
Short term supply is often obtained from pumped storage reservoirs, which can be quickly brought online, backed up by the slower fossil fuel and nuclear power stations.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad pochybuji, ze i francouzske jaderne elektrarny s regulaci vykonu jsou schopny odpovedet radove ve vterinach - původně byla řeč o nutnosti provozovat reaktory blízko 100% jejich výkonu. Jak vidíte, francouzské reaktory lze provozovat na 30% výkonu, a tím pádem v noci a o víkendech nemusejí vznikat velké přebytky. Pokud jde o reakci na krátkodobé výkyvy spotřeby, tak podle Wiki umí Francouzi změnu výkonu o 5% za minutu. Při 59 reaktorech po 1GWe to dává možnost změny výkonu skoro o 3GW za minutu, což koresponduje s velikostí největších TV picupů (v UK, kde jsou na to specialisté), a přijde mi to na jaderné elektrárny zatraceně dobrý výsledek. Samozřejmě když potřebujete rychlejší zvýšení výkonu, nastupují hydroelektrárny.
Ke spoustě věcí ve Francii lze mít výhrady, ale energetiku mají zvládnutou velmi dobře. Celých 75% elektřiny u nich pochází z čistého jádra, a jen 10% ze špinavých fosilních paliv. V takovém Německu, které rozjelo šílenou politiku alternativních zdrojů energie, měli v roce 2010 naopak z fosilních paliv 60% energie. Dost mě zklamalo, že Angela Merkel, která vystudovala fyzikální chemii (a tedy by měla vědět o čem mluví), prosazuje to zelené šílenství. Zřejmě se zalekla možnosti, že by se v Bavorsku vyskytla 20-metrová vlna tsunami :). Přitom Německo nemá moc realistických alternativ k jaderné energii. Rozhodně mezi ně nelze počítat větrníky a solární panely, které generují elektřinu kdy se zachce počasí, a ne když ji odběratelé potřebují. Zatím mají Němci elektřinu o 50% dražší nad průměr EU, a jejich závazek omezování emisí CO2 (víc by mě osobně víc trápily oxidy síry, dusíku a hlavně pevných částic) do roku 2020 je úplně mimo realitu.
-
strepty (neregistrovaný)
Sam som zastanca jadrovej energie. Ale zabezpecenie je drahe, ak predpokladame ze v EU sa najde bridlicovy plyn tak tu nastane nieco take ako v USA a Kanade. Tam zatvaraju jadrove elektrarne lebo cena ich modernizacie na dalsich 20 rokov by bola rentabilna len pre cenu elektriny 9centov neviem ci kWh alebo MWh ale taka plynova elektraren to dokaze vyrobit dnes za 4centy. Podla mna Nemecko caka ci sa najde v EU plyn a ak nie tak ma v zalohe velke loziska uhlia, alternativa k tomu by bola investicia do modernizacie jadrovych elektrarni ktora by im predrazila elektrinu na 20 rokov.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Shale gas je super věc, když ho opravdu máte. V EU zdaleka není jisté, jestli se k němu dostaneme. Geologické podmínky jsou jiné než v USA, liší se i právní rámec regulace těžby, na rozdíl od USA tu nemáme obrovské neobydlené oblasti, a máme daleko silnější "zelené" hnutí. Pak jsou tu neznámé jako induced seismicity - počet malých seismických událostí se na některých místech v USA po hydraulickém štěpení zvýšil šestinásobně, a dále narůstá. K tomu přičtěte, že ti pánové mluvící o globálním oteplování by teoreticky mohli mít pravdu (i když jim to zatím moc nevěřím). Jinými slovy fracking je velmi zajímavá technologie, která by mohla vyřešit problémy, ale visí nad ní spousta otazníků. Zatím bereme plyn z Ruska, což se ukazuje jako zásadní chyba.
http://en.wikipedia.org/wiki/Hydraulic_fracturing#SeismicityJsou tu i jiné technologie, které mají potenciál do budoucna. Například Michel Laberge má projekt na bázi magnetized target fusion, který by snad mohl přivést termojadernou fúzi do praxe. Podle mě není moc dobrý řečník, ale zato je kvalifikovaný. Takových projektů je víc. Bohužel otázky technické realizovatelnosti a ekonomické návratnosti jsou zatím nezodpovězené.
https://www.ted.com/talks/michel_laberge_how_synchronized_hammer_strikes_could_generate_nuclear_fusion (zvláště od 08:30)
http://vancouver.ieee.ca/content/dr-michel-laberge-general-fusion -
Dobre, tak k puvodnimu argumentu nutnosti provozu reaktoru blizko maxima: Tak jo, Francouzi to umi jakztakz pomalu regulovat, typickeho reaktoru se to ale netyka. Tedy asi i Temelina.
Ad Merkelova: Ta baba nema zadne moralni principy, ke stesti ji staci, ze ma funkci. Za NDR mela funkci v tamejsim Svazu mladeze, ted dela v Nemecku vudkyni a se zaviranim jadernych elektraren nejspis akorat zvetrila dalsi trend, ktery by ji pomohl udrzet se v kresle. BTW, nedivil bych se, kdyby Nemecko bojovalo s jadernou energii tim, ze si koupi elektrinu z Temelina.
-
Karel (neregistrovaný)
Francouzi umí jaderné elektrárny uregulovat velmi slušně. Ale je to jen jedno z jejich bezpečnostních opatření (nutné ve chvíli, kdy většinu energie dodávají právě jaderné elektrárny). Ve skutečnosti neregulují. Ona má totiž jaderná elektrárna náklady tak nějak fixní, takže vyrábět (a prodávat) méně než 100 procent instalovaného výkonu se prodražuje. Proto i francouzské elektrárny jedou blízko maxima. Lael si neuvědomuje rozdíl mezi tím mít tachometr ocejchovaný do 280 km/h a tím tak rychle opravdu běžně jezdit.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ano, jaderné elektrárny mají více-méně fixní náklady. Nicméně ve Francii se load following běžně používá. Jejich jaderné elektrárny mají capacity factor jen okolo 77%, tedy jeden z nejnižších na světě, právě díky load followingu.
http://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_power_in_france#Technical_overview -
Karel (neregistrovaný)
Tak to pozor na to číslo. Počítá se z instalovaného výkonu, nikoliv z reálně dosažitelného výkonu.
Aneb Temelín, kde se snaží o maximální využití, se pohybuje někde kolem 85 procent. A ti se naopak chlubí tím, že dosahují velmi dobrých výsledků. Navíc ten rozdíl může být "load following" ale i nekázeň nebo chyby. Být pracovníkem jaderné elektrárny, tak také budu vše vydávat za "load following" bez ohledu na to, že za tím je jen nedodržený termín opravy, prostoj při odstávce nebo neplánovaně dlouhý test.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Nuclear power in France has a total capacity factor of around 77%, which is low due to load following. However availability is around 84%, indicating excellent overall performance of the plants.
Pro ilustraci větrná farma nainstalovaná na vhodném místě má availability okolo 25%, a solární elektrárna okolo 15%. Navíc bohužel neovlivníte čas, kdy bude energie k dispozici.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Pokud se správně koukám, tak reaktory VVER-1000 použité v Temelínu mají v EU certifikaci pro load following. Francouzi jsou na tom pravda lépe.
http://www.neimagazine.com/features/featureload-following-capabilities-of-npps/Ad Merkel - přitom ještě v roce 2008 tvrdila něco úplně jiného:
http://www.world-nuclear-news.org/NP_Merkel_Nuclear_phase_out_is_wrong_1006081.html
Průzkumy nálad voličů ale holt chtěly něco jiného :/ -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad vsichni pustili primotopy a jeste zacal zapas ve fotbale - pro pobavení doporučuji tyhle dva linky.
https://www.youtube.com/watch?v=UTM2Ck6XWHg
http://en.wikipedia.org/wiki/TV_pickup#Records -
strepty (neregistrovaný)
Neviem ci vam to mozem len tak povedat :-) a este pod nadpisom Konspirace ale vseobecne sa u nas daju regulovat bloky o 2%. Rychlost zmeny nepoznam.
A okrem toho uholne elektrarne u nas nabiehaju 6 hodin ak nemaju vlhke uhlie. Ked vypadne niekde elektraren tak tych 6 hodin kym nenastartuje uholna elektraren pobezia diezlove motory znacky MAN v lodnych kontajneroch ktore sa zapnu do 2 minut. A tie dve minuty nas bude solidarene tahat celoeuropska siet. Za dizlove motory moze niekedy nabehnut jedna vodna elektraren lebo je lacnejsia a stihne nabehnut do 2 minut, ale to musi byt dost vody aby vydrzala bezat 6 hodin. -
strepty (neregistrovaný)
Vysvetlovali mi to tak ze na kazdej elektrarni v Europe je krabicka ktora meria frekvenciu siete a ked sa vyraba menej elektriny ako sa spotrebuva tak klesne trosku frekvencia pod 50Hz a kazda ta skatulka okamzite zvysi vykon tej svojej elektrarne nejako do percenta mozno este menej. To su kvapky, ale v sucte cela Europa prezije nahle vypnutie jadrovej elektrarne.
