Vlákno názorů k článku
TIOBE index za červenec 2025: na prvních místech žádné překvapení, ale Ada poskočila na deváté místo od Jan Hrach - Mě tam teda spíš zaujal ten skok ve...

Mě tam teda spíš zaujal ten skok ve VisualBasicu, na podrobnějším grafu je vidět, že to bylo na začátku pandemie. To se zaměstnanci přesunuli domů a začali psát makra?

A dovolím si trochu trollingu: Nejsou už tyhle debaty o programovacích jazycích zbytečné? Vždyť dneska se software vyvíjí, nebo v nejbližší době bude vyvíjet, tak, že napíšete specifikaci a upřesníte agentovi co má dělat. V jakém programovacím jazyce se to interně napíše vás nezajímá.

Ne vždycky se tvoří izolovaný kód od nuly, takže potřebuješ jazyk podle existujících podmínek. A žádný převratný pokrok se nerýsuje, takže je a v nejbližší době pořád bude potřeba agenta kontrolovat, a tam zase člověk bude mít nějaké schopnosti a preference.

Přesně. I u specializovaných modelů se rutinně děje, že nevidí úplně jasný kontext viditelný živým člověkem na první pohled. V jednom souboru . Natož, aby byly schopné pracovat s celým kontextem a širší mikroarchitekturou.

15. 7. 2025, 07:33 editováno autorem komentáře

Co bude v "nejbližší době" netuším protože jednak nevím, co je to ta "nejbližší doba" a druhak nemám křišťálovou kouli jako zjevně vy. Za to mám z principu toho, co dělám dost dobrou představu o vývoji softwaru a to hlavní, čeho jsem si všiml je, že tyhle řeči vypráví skoro vždy lidé, co ten software prakticky nevyvíjí.

Ale až se zase budu hodinu pokoušet přesvědčit Gemini 2.5 Pro aby mi správně vygeneroval jednoduché testy k jednoduché komponentě, bude to stát milion tokenů a nakonec si stejně napíši cca 70 % sám -- a to šlo jen o testy, ne o tu komponentu jako takovou -- určitě si na vás vzpomenu.

Ne, že by AI nebyly užitečné ke kdečemu od náhrady referenční dokumentace po psaní unit testů s jasným flow, ale takhle jednoduché to přinejmenším dnes fakt není.

Před 10 lety se popíralo, že by AI vůbec něco napsalo. A to zásadně tvrdily ty lidé co urputně prakticky vyvíjí...
Za dalších 10 let to co teď tvrdíte může být zcela jinak.
Ten pokrok v intervalu 1 roku se posouvá klidně o 20%, někdy to skočí dokonce více....
Jenom pro informovanost neni člověk co by dokázal pro kvantový akcelerátor napsat dostatečně bytelný kód, který by vydržel nejméně ve stabilní fázi aspoň týden...

Já jsem nenapsal ani slovo o tom co bude. Píši o tom, co je teď. Toho si všimněte. A jinak je potřeba velmi dobře chápat, že rychlost vývoje minulá nijak neimplikuje rychlost vývoje budoucí. Prostě o tom nelze soudit. Ono až ti bude, pionýre, třicet pětatřicet let...

Víte, ti lidé, které to živí prostě jen berou věci takové jaké jsou a nevypráví o něčem, o čem nemají představu.

Vzhledem k tomu, jak je ten index vypočítáván, nemá smysl tyhle drobné posuny řešit. Ten index má smysl leda tak jako roztřídění jazyků do kategorií „hodně oblíbený“, „středně oblíbený“, „málo oblíbený“.

Co se týče programování s podporou umělé inteligence, bude volba programovacího jazyka pořád stejně důležitá, jako byla dříve. Pořád bude důležité, jaká omezení má jazyk a k čemu je naopak vhodný; jaký je kolem něj ekosystém nástrojů; kolik je pro něj k dispozici kódu a knihoven; kolik programátorů ho umí; k jakým typům chyb je náchylný a které naopak řeší; jak je kód čitelný a udržovatelný.

A ten postup „napíšete specifikaci, upřesníte agentovi“ – to je vhodné pro psaní prototypů. Pokud se ten program má používat i někde jinde než v okruhu zasvěcených (jak ten program používat), znamená to pak ještě spoustu práce. Někdy se ten prototyp i zahodí a napíše se to znova, někdy je ten prototyp v jiném jazyce, než je cílová aplikace…

Tak to nám pak stačí jazyk C, AI totiž chyby nedělá a nepotřebujeme memory safe jazyky a podobné lidské berličky.

Pořád bude program napsaný v lepším jazyce pro AI výhodnější, než ten v C. Spíš bych čekal, že konečně zazáří něco jako Haskell.

To byla od prochac ironie. Doufám…

No ten zdroják AI vytvoří na základě natrénovaných dat a ta má pro mainstreamové jazyky - ne pro jazyky nové nebo méně oblíbené. Takže spíš to může dopadnout tak, že ty nejvíce používané jazyky (v oblasti "dostupného zdrojového kódu") se stanou ještě víc populární a vývoj v této oblasti se zpomalí (to už vidíme dneska).

Pokud nový jazyk bude patřit do známé rodiny jazyků, neměla by AI mít problém naučit se to na relativně malém vzorku příkladů. Stejně jako zvládá spoustu přirozených jazyků, i když je trénovaná primárně na angličtině. Stejně jako má pravděpodobně někde v modelu „stůl“ a „table“, které mají všechny vektory (skoro) stejné a liší se jen vektorem „jazyk“, bude tam mít různé způsoby, jak se píšou třeba podmínky, které se budou lišit akorát vektorem programovacího jazyka. Problém bude mít pravděpodobně s novými koncepcemi, resp. s koncepcemi, které jsou nové v mainstreamu, jako je třeba koncept půjčování referencí v Rustu. A to zas není takový problém, ono těch opravdu nových koncepcí v nových jazycích zas tolik není.

Zároveň je pravděpodobné, že k „povinnostem“, které měli autoři nových jazyků dnes – dát k dispozici kompilátor a language server, přibyde nová „povinnost“ dát k nim k dispozici přetrénovaný LLM (nebo do budoucna snad nějaký „LLM patch“, který by bylo možné aplikovat na různé modely).

uvidíme no. současné modely toto nezvládají, pokud nemají skutečně tuny trénovacích dat nebo aspoň rozumnej RAG.

Natrénovat syntax je něco, co je zvládnuté už dlouho a moc dat k tomu opravdu nepotřebujete. To s tím nijak zvlášť nesouvisí.

však jo, uvidíme. Zatím jsem to dobře natrénované neviděl a kromě Granite popravdě přesně nevím, jak to trénují na syntax (jestli je to speciální krok) a hlavně na sémantiku. Teď zrovna ty nové jazyky (například C3) zkouším, zkusím sepsat výsledek evaluace a benchmarků.

takže ideální strategie by tedy byla nagenerovat spoustu materiálů na GH i jinde a nechat boty, ať si to seberou a natrénují tím nové modely :)

No, přesně tohle ale jaksi nefunguje :-D