Jako ano malá studie ale, proč proboha používají jen jeden a ke všemu historický (~8 let starý) kousek HW to nechápu.
Jinak nápad určitě je to zajímavé, ale bude se to lišit dle technologie displeje a dle toho jak černou barvou je tmavý mód implementovaný (tedy u jaké aplikace a v jaké verzi ten tmavý mód budou řešit). Tzn. chce to nějaký rozsáhlejší výzkum, aby z toho byly nějaké zajímavé výstupy.
21. 2. 2025, 13:34 editováno autorem komentáře
Tak pokud se to používalo, budou vysvícené i LEDky, o eventuálních CCFL trubicích nemluvě.
JInak volba hardwaru pro takovou studii je úplně nejzákladnějším způsobem zavlečení biasu, ovlivňujícího výsledky požadovaným směrem. Tedy dá se odhadnout, že vyšlo to, co bylo požadováno, jedinou otázkou je, kdo a proč chtěl, aby to vyšlo takhle.
Za poslednych 8 rokov displeje nemaju 300 nit, ale 1000 nit , nemaju farebny priestor sRGB/BT.709 ale DCI P3 alebo BT.2020, nemaju centimeter siroke okrajie, ale 3-4 mm. Nemaju 100 dpi, ale 200. Nemaju fixny refresh, ale variabilny a displej-self-refresh. Nemaju strop 60 Hz na refresh. A tak dalej.
Medzi displejom spred 8 rokov a dnesnym je vidno sakra rozdiel.
Otázka je, jestli je tohle všechno až tak zásadní. Snad možná ten kontrast. Barevný prostor je dost velké většině lidí dost jedno a kdyby se mě někdo zeptal, jak široké má okraje všech asi osm monitorů, které tam či onde používám, nebyl bych mu to schopen nejspíš ani zhruba ukázat. A obnovovací frekvenci jsem řešil naposled u mého posledního CRT monitoru a to už je hodně let.
Jako ano, z pohledu vývojáře ve fabrice na displeje a nějakého mála profesionálních uživatelů a několika nadšenců to rozdíl je. To věřím.
Chapu ze pokud mate mirmou barvoslepost nebo odlisite jen 8 odstinu kazde barvy tak je vam to jedno. Ne kazdy ale takovy. Ja i na beznych spotrebnich monitorech do 10-12kkc vidim rozdil. A tu potrebu mate protoze urcite obcas vyfotite nejakou fotku nebo se chcete podivat na video kde jsou jine veci nez beton nebo jednoduche jednolite animaky.
Hlavne co se tyce jasoveho rozlozeni je mezi monitory velky rozdil.
Obnovovaci frekvence je takovy scam hlavne na hrace. Od doby kdy se refresh znamena cely snimek najednou mne spis zajima jeho doba a postup vykresleni.
Ono to nie je ani tak scam; s vyssou frekvenciou sa znizuje latencia, takze game loop input->game model->output je rychlejsi. Pri 60 Hz je to min 16 ms, pri 144 Hz je to 6,94 ms.
Lenze freesync/gsync, variabilna frekvencia a display self refresh nie je len pre hracov. Tieto veci zabezpecia plynulejsie animacie s nizsou latenciou. To si bezny pouzivatel vsimne, aj ked nevie definovat, v com presne je rozdiel. Ale reaguje na to pozitivnejsie, subjektivne sa mu to viac paci. Spolu s nizsou latenciou pri vyssich obnovovacich frekvenciach to vie urobit dojem, ze napriklad stylusom pise ako na papier (lebo tam nema par ms prazdnu stopu po vstupe); preto dnes mobily a tablety maju 90-120 Hz displeje uz aj na low ende. Druha dvojica, variabilna frekvencia+display self refresh je zase uspora energie; gpu nepocita a neposiela cez interface data, ktore displej uz aj tak ma a vie zobrazovat z vlastneho interneho framebuffera.
Variable frequency smysl ma na power saving to vam nerozporuji protoze tam se da jit az opravdu hodne nizka
Reakcni doba cloveka je nejakych 200ms pokud je v perfektnim zdravi. Cca 20ms je prah videni rozdilu. Nez udelate nejakou akci uz se blizite k sekunde. Proc nekoho tedy zajima 6,94ms?
80-90Hz u prekresleni celeho obrazu je rozumny stred pri velke plose ktera se vam jeste vejde domu. Ostatni je scam aby to ukojilo gamery.
Jen hádám, ale řekl bych že si Apple zadal studii, která měla odůvodnit absenci tmavého režimu v MacOSu a vytvořit dojem, že výrazně levnější displeje na zastaralých technologiích jsou úplně cajk, takže můžou dál vesele prodávat předražený naleštěný prdy a členové sekty budou šťastní, že za to můžou platit nesmysly.
24. 2. 2025, 07:53 editováno autorem komentáře