Názory k článku
Trh vývojářských nástrojů je mrtvý
-
Přemek (neregistrovaný)IT trh je zatím velký a firmy jako Borland, které vyvíjely programátorské nástroje budou prostě vyvíjet něco jiného. Od dob, kdy tyto firmy měli největší zisky z prodeje těchto nástrojů se IT trh výrazně zvětšil díky tomu, že se počítače stali spotřebním zbožím, takže není na co si stěžovat. A jestli někomu ujel vlak, tak neměl zaspat. To je holt trh.
Prostě se realita změnila. Programátoři teď mohou mít svoje nástroje zadarmo (zaplať Pán Bůh za to!) a vydělávat se bude jen na vývoji aplikací pro ostatní uživatele. A bude hůř! Za chvíli už ani to nebude pravda.
Vše neodvratně spěje ke stavu, kdy vydělávat se bude na výrobě a prodeji HW, na vývoji zakázkových systémů a na službách. Vývoj softwaru budou podporovat (a financovat) výrobci HW a poskytovatelé služeb, protože budou mít zájem na tom, aby software byl a aby byl kvalitní.
Howk, domluvil jsem. -
anonymníPřed 3-5ti lety ještě trh javovských nástrojů mrtvý nebyl. Ale pro prakticky použitelné (tedy enterprise) verze nasadili jejich výrobci tak vysoké ceny, že trh prakticky sami zlikvidovali. Přece jen za nástroj zaplatím 3K USD a více jen tehdy, pokud mám zajištěnu návratnost investice.
Když kupuješ buldozer, jasně víš, co s ním můžeš dělat. Hrnout hlínu. Na základě toho, kolik hlíny za hodinu vyhrne, a kolik se platí za vyhrnutí kubíku, můžeš spočítat návratnost.
Se složitým vývojovým prostředím si musím chvíli "hrát", abych se vůbec dověděl, co přesně umí. Pak musím napsat nějaký zkušební projektík, abych prostředí skutečně zvládl. Až potom se můžu ucházet o zakázky a kalkulovat, kdy se prachy vrátí. -
def (neregistrovaný)Tak jsem si precetl clanek (pekna reklama na UNA) a rekl si, kdyz ten clovek tak propaguje ten svuj nastroj, proc ho nevyzkouset. Stahl jsem si ho(jsem v praci, tak verzi pro Windows), prekousl udesnou grafickou podobu jejich stranek a zkusil nainstalovat. Bohuzel instalace se ani na potreti nevydarila, vzdycky se to zaseklo, ze to vytvari odinstalacni databazi, ci co. Zkusil jsem to spustit nedoinstalovane a krome splash screen se nic nedelo. Nevim jak si to ten autor predstavuje, ale muj nazor je, ze pokud budou komercfni autori plodit programu, ktere nelze nainstalovat a rozbehnout, tak se jejich situace asi nezlepsi.
Jinak Idea, jak tu palo, je dobry nastroj, ale nic pro me - vyhody proti Eclipse zanedbatelne a nikdy jsem si poradne nezvykl na jejich ovladani. jedine, co krome Eclipse pouzivam je JDeveloper, ale to jen BPEL ...
Muj osobni nazor - open source zabil komercni IDE, protoze je lepsi, levnejsi, spolehlivejsi, ma lepsi funkce, ktere slouzi uzivateli, ne managerum firm. Krome toho, i na open source lze postavit komercni IDE - viz. myeclipseide, WSAD apod. -
def (neregistrovaný)Clovece, tohle zavani schizofrenii - hledat za kazdym prispevkem flamebait...
Jinak Tobe treba vyhovuje Idea, protoze ma rozumny editor kodu, mne vyhovuje Eclipse ze stejneho duvodu - holt je to subjektivni. Rozhodne mi nevyhovuje UNA, kde jsem si editor ani nemohl vyzkouset :-) -
Lojza (neregistrovaný)A proto MS prodává Visual Studio. Proto Apple vytváří XCode (které je součástí licence na Mac OS X, takže nikoliv zdarma). Proto největším hitem v oblasti source code editorů je TextMate (popř. E-text), které jsou za peníze atd.
Já myslím, že celý princip je - máme komerční produkt, který je horší než opensource a proto se neprodává. Toť vše. -
freshmouse (neregistrovaný)> Proto největším hitem v oblasti source code editorů je TextMate
Eh? O TextMate tu sice byl jakýsi reklamní článek (http://www.root.cz/clanky/textmate-editace-hrou/) od J. Šťastného, ale že by byl hitem, o tom bych vážně pochyboval. Zajímalo by mě, čím by se prosazoval, když mimo legračních výchozích fontů není ničím výjimečný. A to nemluvím o tom, že je jen pro Mac OS X, což je mezi vývojáři velmi užívaný systém. :-) -
Rejpal (neregistrovaný)TextMate nemá žádné "legrační výchozí fonty", používá to, co se na jabkách, pokud je mi známo, používá posledních patnáct let. Předpokládám, že pod "nelegračními fonty" si představuješ Arial, Times New Roman a Courier New, ideálně s CoolType? ;-) A nevím, jak s tím TextMatem, ale na poslední vývojářské konferenci, které jsem se zúčastnil, měla Mac OS X na noteboocích asi tak půlka lidí, pokud ne víc.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Zvláštní je, že když například MS dohnal ke krachu Netscape, protože nabízel svůj MSIE zdarma, tak to bylo hrozně špatné. Když ale firmy typu IBM, Sun a RedHatu financují open source, což poté stojí existenci výrobce některých druhů SW, je to skvělá věc. Jo, to jednosměrné myšlení je svinstvo. Aneb univerzální dobro je to, co se dotyčnému líbí, a vše ostatní je úděsné zlo. Lidi, jak můžete mít tak omezený rozhled?
-
priserka (neregistrovaný)Podle entusiasmu a nedostatecneho vnimani alternativ usuzuji, ze jsi ponekud mladsi. Takze Ti dovoluji mi take tykat. Leda ze bys byl starsi - ale v tom pripade je mi Te lito, ze ani v tak pokrocilem veku neumis rozlisovat pojmy a dojmy.
A jinak ... neni od veci pripomenout kdo zde diskutuje, a kdo brani svuj chlebicek. Uvede to ostatni ctenare (co Te jeste neznaji) do kontextu. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Nabídku tykání oceňuji, ale s díky odmítám. Pro vaši informaci, nejsem z té generace, ve které si holčičky píšou deníky formou blogů.
Samozřejmě si tu nebráním svůj chléb. Neživím se prodejem SW, natož vývojových nástrojů. A když jsem (zcela nesprávně) spojován s českou pobočkou MS, musím podotknout, že Visual Studio je velmi rozšířené. Tržby z něj nebyly nikdy pro MS rozhodující. MS naopak vynakládá spoustu prostředků na podporu vývojářů (levná školení, hands-on labs zdarma, certifikační programy, online kurzy, kvalitní dokumentace, přístup k dokumentaci i vývojovým nástrojům zdarma). Nakonec to byla jedna z prvních firem, která místo dušení vývojářů stylem "zaplaťte hromadu peněz za dokumentaci, hromadu peněz za certifikaci, další hromadu za školení, a ještě nás proste" začala vývojáře aktivně podporovat. A dodnes můžete zkusit srovnat ceny školení a certifikace Windows vs Solaris (administrace i vývoj), MS SQL Server vs Oracle atd. Ty rozdíly jsou dodnes veliké.
Teď se zkusme vrátit k tématu. Nepovažujete za zvláštní, že když například MS dohnal ke krachu Netscape, protože nabízel svůj MSIE zdarma, tak to bylo hrozně špatné, ale když ale firmy typu IBM, Sun a RedHatu financují open source, což poté stojí existenci výrobce některých druhů SW, tak je to skvělá věc? Chápejte: v principu je buď správné podrtit konkurenci produktem zdarma (tedy nechat zkrachovat Borland, Netscape, a další kdo se nestihli přizpůsobit), nebo je to naopak hrozně špatné. Obávám se, že "validní" třetí cesta neexistuje. -
anonymní
A za podporu FLOSSu Sunem, Red Hatem a IBM zaplatily svou existencí které konkrétni firmy? Abychom nezůstali jen u toho FUDu?
Mimochodem, ať si MS, Oracle a Sun soutěží v míře arogance vůči zákazníkům jak chtějí, já myslím, že to je jejich věc. Každý člověk má právo od nich nic nekupovat. A první organizace, která se v tomhle směru začala k vývojářům chovat slušně, byla Free Software Foundation. Dodnes můžete porovnat ceny (a licenční podmínky!) vývojových nástrojů a dokumentace od FSF s cenami AT&T, Sunu a dalších. :-)
-
Miloš (neregistrovaný)Těžko lze mluvit o tom, že byl MSIE zdarma, když byl nedílnou součástí předraženého operačního systému. (To bych stejně tak mohl tvrdit, že k zakoupenému MSIE byl zdarma přidán operační systém, nebo že polovina ceny byla za systém a polovina za MSIE, nebo cokoli jiného). Podstatná je ta nemožnost volby, kdy MSIE nebylo možno zrušit ani změnit asociaci na jiný prohlížeč. A pokud vím, kritizováno bylo právě toto.
Operační systém je obecnou službou, která musí sloužit všem aplikacím bez rozdílu jako silnice autům a ne preferovat aplikace od tvůrce systému. To je základní pravidlo. Stejně tak Borland byl kdysi žalován za to, že jeho kompilátor Pascalu obsahoval utajené funkce, které sám používal ve svých aplikacích ale utajil před konkurenty, ačkoliv ti za kompilátor zaplatili.
Jinými slovy - Microsoft měl právo nabízet MSIE i zdarma. Ale neměl právo na to, aby ho Windows preferoval. A jestli tohle nechápete, pak já zase nechápu, jak můžete mít tak omezený rozhled. -
Lael Ophir (neregistrovaný)MS je autorem Windows, je to jeho platforma. Když se MS rozhodne, že Windows budou spouštět jen podepsané aplikace, od autorů bude chtít 30% ceny programu, a podmínkou napsání aplikace pro platformu Windows bude placené členství v "klubu vývojářů", je to jeho právo (a Apple přesně tímhle způsobem svá práva využívá u iPhone). Když vy si napíšete vlastní účto, nebo vlastní OS, také si můžete určit podmínky, jak chcete. Nebo byste chtěl práva autorů SW popírat? Autoři SW se dnes chovají, jako by platforma byla jejich, a MS je neprávem omezoval. Ale tak business nefunguje. Vývojáři nemají vůči MS jiná práva, než ta, která si smluvně vyjednají. A pochopitelně tahají za kratší kus provazu, protože MS je silnější. To opět není špatně. Když máte třeba svůj obchod, také o zařazení zboží do prodeje rozhodujete vy, a ne dodavatel; máte nad ním převahu, vyplývající z podstaty vašeho vztahu.
HTML soubory samozřejmě bylo vždy možné asociovat s jiným programem. Navíc mám za to, že problém byl primárně v tom, že MS integrací browseru do Windows přivodil společnosti Netscape ztrátu. Podle výkladu některých ochránců trhu se tím dopustil zvěrstva - dělal si s vlastní platformou, co chtěl. -
Ta kauza byla ponekud nestastna - Netscape mel byznys postaveny na lacinem browseru a predrazenem http serveru. V dobe nejvetsi slavy Netscape Microsoft stavel Microsoft network a internet ho vubec nezajimal - ponevadz mu vubec nerozumel. Souhlasim, ze si Microsoft muze do sveho sw integrovat co chce, to je jeho pravo - na druhou stranu, konecne low level integrace browseru se neukazala jako nejstastnejsi napad - pravdepodbne se jednalo o jednu z nejvetsich bezpecnostnich der v historii Microsoftu. Na ustupu N. ze slavy ma Microsoft jen minimalni podil - podstatne vetsi podil mel nastup Apache a PHPka a soubezne IISka a ASPcek. Technologicky byl server Netscape podstatne dal, ale byl neskutecne drahy.
Jestli bych Microsoftu neco vycital, tak jen to, ze zaneradil prvni dekadu internetu proprietarnima technologiema, ktere se nastesti neujali - pro neprenositelnost a pro chabou bezpecnost (i kdyz to vypadalo jako docela dobry napad - kdyz jsem prvne videl ActiveX, tak mi to neprislo jako tak spatny napad, jenomze mely nulove zabezpeceni). -
Lael Ophir (neregistrovaný)R8d od vás slyším, že výrobce má právo si do SW integrovat, co chce. A mrzí mě, že by do toho někteří lidé chtěli výrobcům mluvit (zpravidla neúspěšní konkurenti).
Integrace browseru snad sama o sobě zvláštní problémy nepřinesla. Netscape byl děravý i bez integrace, a FireFox je také děravý i bez integrace. ActiveX komponenty byly odjakživa zabezpečené digitálním podpisem. Nakonec dnes jsou rozšíření Firefoxu, plus cokoliv co stahujete z interneru, zabezpečené úplně stejně. Pravda, kdo mohl počítat, že idiot uživatel odklikne jakoukoliv hlášku, když mu na stránce někdo napíše "musíte si nainstalovat Browser Porn Search Extension", případně že spustí executable přiložený k emailu, i přes varování stylu "pozor, může to být malware" :/
Když jsme u toho, Netscape také rozšiřoval HTML hlava nehlava. Například frames byly takovým divokým rozšířením. A když už se začala prosazovat standardizace, došlo k příšernostem typu změně box modelu přes noc, apod. Neházel bych vinu jen na MS. -
trochu zapomínáte - integrace browseru, resp. ie. přinesla dost odstrašující generace červů, podobně jako první generace Outlooku - prostě Microsoft se bezpečnosti teprve učil. A, že si každý záškodník podepsal ActiveX vlastním podpisem uplně nejlepší ochranou nebylo - samozřejmě hloupý uživatel nemusel na nic klikat, nebo ještě lépe se vůbec nepřipojovat k internetu. Pokud si pamatuji dobře, tak první možná nulté generace ie (slavnější je Outlook) se na nic neptaly.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Přinesla červy ta integrace browseru, nebo to nemělo s vlastní integrací nic společného?
ActiveX můžete podepsat vlastním certifikátem, ale nebude trusted. Validní jsou jen certifikáty vvydané VeriSign a pár dalšími autoritami.
Na co se ptala první generace Outlooku, to fakt netuším. Faktem je, že se časem ukázalo, že je potřeba uživatele chránit sama před sebou, a dokonce mu některé věci pro jistotu úplně zakázat. Dost smutné. -
Miloš (neregistrovaný)Mýlíte se. MS by si opravdu mohl se svým produktem dělat co chce, pokud by ho ovšem neoznačoval za operační systém. V opačném případě jde o podvod vůči zákazníkům. Kdybych vyráběl počítač, schopný zpracovat pouze mé programy (což bych mohl), nesměl bych ho nabízet pod názvem počítač, protože z definice počítače plyne, že jde o programovatelný stroj. A zákazník by pochopitelně onu programovatelnost vyžadoval. Stejně tak výrobce oblečení by klidně mohl vyrábět pračku, která pere pouze jím vyráběné oděvy. Proč ne. Jen by jí nesměl prodávat pouze s označením pračka.
Rozhodně nechci popírat práva autorů SW. Ale pokud má SW nějaké omezení (např. účto pouze jednoduché), musí to zákazník vědět. Ozvláště důležité je to u služeb a operační systém JE služba. Autor se může rozhodnout, že mi jej neprodá. Je to jeho právo. Ale pokud mi jej prodá s omezením, na která mě výslovně neupozorní - pak se jedná buď o chybu, nebo o podvod! Počítač je ze své definice programovatelná mašina a operační systém je služba, která to umožňuje. Pokud chce autor vyrábět něco jiného, nechť to nazve jiným jménem. JInak je to jako čokoláda bez kakaového másla - což je také podvod na spotřebitele - dnes už zakázaný.
Je pravda, že pokud mám svůj obchod, rozhoduji o zařazení zboží do prodeje já. (I když OS bych nepřirovnával k obchodu ale spíš k nabízené prodejní ploše). Nicméně dodavatelé zboží se mohou obrátit jinam a můj obchod taky zcela ignorovat. A to je to, co nakonec Microsoft zabije. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Proč by v takovém případě nešlo o OS? Navíc dnešní operační systémy zahrnují daleko více, než jen správu zdrojů a abstrakci nad HW. Například podporují multimédia, poskytují podporu pro hry, je v nich řada přibalených aplikací...
I v případě mnou popsaných omezení by se jednalo o OS. Aplikace byste mohl nadále psat, byť by to mělo podmínky (členství v klubu, zakoupení vývojářské licence, co já vím).
Ano, dodavatelé zboží se mohou obrátit jinam. Když jsme u toho, jak MS "zabíjí trh". Kolik tu bylo původně operačních systémů pro PC? MS-DOS, a CP/M 86. A kolik je jich dnes? Windows, OS/2 (resp. pohrobek eComStation), Solaris, OpenVMS, rodina BSD unixů, Linux od Novellu, RedHatu, Mandrivy, Canonical a stovky dalších, Inferno, Haiku atd. Jestli bude Microsoft takhle "monopolizovat trh", budou za chvíli tisíce OS pro platformu x86, což podle vás bude úplně zabitý trh :) -
Seti (neregistrovaný)"Ano, dodavatelé zboží se mohou obrátit jinam. Když jsme u toho, jak MS "zabíjí trh". Kolik tu bylo původně operačních systémů pro PC? MS-DOS, a CP/M 86. A kolik je jich dnes? Windows, OS/2 (resp. pohrobek eComStation), Solaris, OpenVMS, rodina BSD unixů, Linux od Novellu, RedHatu, Mandrivy, Canonical a stovky dalších, Inferno, Haiku atd. Jestli bude Microsoft takhle "monopolizovat trh", budou za chvíli tisíce OS pro platformu x86, což podle vás bude úplně zabitý trh :)"
Ale dodavatelé se nemohou obrátit jinam. Vždyť přece linux je děsivě nekvalitní OSS, který nikdo nechce. To jsou vaše slova. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Dodavatelé SW se samozřejmě mohou obracet, kam chtějí. Mohou psát pro MacOS, pro Linux, Solaris, nebo cokoliv jiného, co si vyberou. Samozřejmě psát pro Windows je z mnoha důvodů daleko nejlepší volba. Volná licenční politika, kvalitní platforma, vývojářské nástroje, dokumentace, školení, a hlavně hromada uživatelů.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Zneužití dominantního postavení na trhu je poměrně dobře popsáno. Ekonomové se přou, jestli má smysl do trhu tímto způsobem zasahovat, a liberálové v tom mají celkem jasno.
Za zneužití dominantního postavení se považuje například prudké zvýšení ceny, náhlé zastavení prodeje výrobku, nebo vázání dodávky zboží na nesouvisející plnění (s tím vším by si ovšem trh po čase poradil sám). Právo výrobců SW na platformu, pro kterou píšou, prostě neexistuje. -
Nejde o ekonomy, ale o právníky. Jsme totiž v Evropě, která má legislativu pro odstraňování deformací trhu. Jestli se Vám to nelíbí, odstěhujte se do USA.
Hned první, co google najde pro výraz "zneužití postavení na trhu" je http://www.euractiv.cz/podnikani-v-eu0/clanek/zneuit-dominantnho-postaven-na-trhu-me-bt-v-nkterch-ppadech- který to pěkně ilustruje mj tímhe:
Podle něj je za škodlivé považováno takové chování firem, kdy se firmy snaží svým jednáním omezit hospodářskou soutěž. Škodlivým chováním může být kladení překážek pro vstup jiných firem do odvětví - zejména cenovou politikou (kupříkladu rozsáhlými slevami, kterým nejsou ostatní firmy schopny konkurovat) - nebo stanovováním příliš vysokých cen pro zákazníky.
Takže tak. Holt nejsme v USA. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Jede o ekonomy, ani o právníky, a o politiky. Evropa nemá žádnou "legislativu pro odstraňování deformací trhu". Nejvýše legislativu pro ochranu hospodářské soutěže, a to ještě legislativu velmi špatnou. Když jsme u špatné legislativy, její ukázkou je Lisabonská smlouva, aka Evropská Ústava. Zkuste si přečíst byť jen kousek z těch pár set stránek. Jsem rád, že takový zmetek v Irsku smetli. Právníkům vstávali vlasy hrůzou na hlavě; nakonec ekonomům a myslícím lidem také.
Ano, rétorická cvičení levicových politiků na téma "víme jaké ceny jsou pro spotřebitele nejlepší" jsou odstrašující. Vás neděsí představa, že místo nabídky a poptávky budou ceny určovat úředníci v Bruselu, stejně jako to v ČSSR dělal Státní cenový úřad? Naštěstí se většinu podobných nesmyslů zpravidla nepodaří přetavit v legislativu. Právě dnes navíc byly EU výrazně přistřiženy křídla. Snad přestane strkat čumák, kam nemá, a začneme v Evropě společně dělat na těch věcech, které má smysl dělat společně. Jestli chtějí mít Francouzi a Němci socialismus, ať ho mají - ale ať ho nenutí nám. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Hm, tak to nečtěte. EU sice stanovuje ceny hlasového roamingu, a chystá se i na ceny SMS na roamingu, ale to že by určovala ceny jistě nehrozí. Zvláště po zkušenostech třeba s trhem cukru. Víte, jak se v Evropě vyrábí cukr? Jestli nevíte, tak nečtěte, ať vaše útlocitná duše nepřijde k újmě.
V Evropě se cukr vyrábí z cukrové řepy. Problém je, že tahle plodina moc cukru nemá, a výsledný cukr je proto mnohonásobně dražší, než dovezený. Ekonomicky nemá smysl cukrovku v Evropě pěstovat. Ale protože se výroba cukru považovala v Evropě za strategickou záležitost, bylo na dovoz cukru uvaleno clo, a zemědělci byli dotováni. V důsledku dotací byl evropský cukr "jen" 3x dražší, než světový. V důsledku zaručených výrobních cen a dalších pokroucení trhu se pěstování cukru v Evropě začalo vyplácet. A protože produkce cukru byla příliš vysoká (a stát ho vykupoval za štědře stanovené minimální ceny), byl cukru nadbytek. Proto se z EU exportoval; samozřejmě bylo nutné ho prodávat za světovou cenu, tedy dotovat export. Aby evropský rozpočet nepřišel k velké újmě, byly také zavedeny kvóty na výrobu cukru. Ty EU stanovila pro každý stát, a stát je potom přiděloval jednotlivým výrobcům cukru. Samozřejmě nesmíte vyrábět cukr bez přidělené kvóty :). Působí to celé jako špatný vtip, ale bohužel to tak prostě je.
Situace u vína je podobně tragická. Francouzské, italské a německé víno je považováno za kvalitní, a je drahé. Zemědělcům se vůbec nelíbí, že by mohl víno pěstovat kdokoliv. Proto je již delší dobu součástí evropské zemědělské politiky zákaz výsadby nových vinic. U nás bylo nějaké přechodné období po vstupu do EU, kdy bylo možné vysazovat, a pak také stop stav. Pro udržení (či zvýšení) ceny vína potom EU navrhuje vyklučit některé vinice, a tím snížit konkurenci na trhu (před neevropskými víny zemědělce snad už delší dobu "chrání" cla). A protože nelze vinice vyklučit jen tak, dostanou (zřejmě do programu klučení se přihlašující) majitelé kompenzaci. Pochopitelně to zaplatíme na vysoké ceně vína, a z daní zaplatíme kompenzace za klučení vinic. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Ještě k původnímu tématu. MS je firma, která typicky přichází na trh s nízkými cenami, což je pro zákanzíky pozitivní. Ale když mluvíte o cenové politice, není právě podpora open source nekalosoutěžní? Několik komerčních firem si odečte kus daní, a místo toho dotují nadaci, která píše SW, který je poté k dispozici zdarma. Výsledkem je, že nové firmy nemohou vstupovat na trh, protože na trhu jsou produkty zdarma - tedy za nepřiměřeně nízkou cenu. Dojede na to Novell, Mandriva, Sun a spol.?
-
Rejpal (neregistrovaný)Ale no tak. USA mají úplně stejnou legislativu na odstraňování deformací trhu, v některých směrech ještě drakoničtější. Nějaké pokuty Evropské komise vůči Microsoftu jsou v porovnání s americkými antimonopolními případy tak nicotné, že vůbec nevidím smysl se Microsoftem zabývat - to, co mu je diktováno, není nic mimořádného, dokonce bych řekl, že soudy na něj na konci 90. let byly mírné. Očekával jsem osobně řešení ve stylu Standard Oil (rozhodnutí soudu).
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Ještě lepší případ je AT&T:
http://www.youtube.com/watch?v=xQtnD19WNCE&NR=1
To bylo takové odstranění deformací trhu, že se dodnes všichni smějí. Totéž s Windows bez MSIE (které nikdo nekupoval), a s Windows XP bez WMP (které nikdo nekupoval). Jo, regulátoři vědí, co zákazník chce, a jak ho ochránit :) -
Lael Ophir (neregistrovaný)MSIE byl (a je) komponentou Windows. Podobně jako MS dodal pro Windows 3.x Video for Windows a Winsock, dodal MS Search pro NT4, MSIE pro Windows 95, nové verze WMP a DirectX pro jakékoliv Windows, dnes Hyper-V pro Windows 2008 Server, nebo DreamScene a jazykové balíčky pro Windows Vista apod.
V případě Sunu jde o investici v miliardách korun, která má snížit tržní podíl konkurenta tím, že mu sebere trh produktem zdarma. Při tom zároveň zabil možnost vydělat na prodeji jakéhokoliv office produktu, mimo MS Office. Těžko totiž můžete čekat nějaké zajímavé tržby z prodeje Corel WordPerfectu, když OOo je zdarma. Situace je zjevně horší, než v případě MS a MSIE.
Když jsme u toho, v devadesátých letech se mocně bojovalo o "trh browserů". Nakonec se ale ukázalo, že to bylo zcela zbytečné. Společnosti investovaly ohromné prostředky, aby si rozdělily trh, který reálně neexistoval. Dnes je naprosto jedno, který browser používáte. MS by vlastně klidně mohl balit Firefox k Windows, jen by ušetřil za vývoj MSIE. -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)Microsoft mel prakticky monopol v oblasti operacnich systemu a ten monopol zneuzil (podle prislusnych antimonopolnich zakonu) k zajisteni sveho postaveni v jine oblasti. Udelali tohle nektere z firem IBM, Sun a RedHatu vzhledem k financovani open source? Pokud ne, tak kde je to jednosmerne mysleni.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Microsoft neměl, nemá, a zřejmě nikdy nebude mít monopol v oblasti operačních systémů. To jestli porušil antimonopolní zákony nebo ne je velmi diskutabilní. Ony jsou totiž napsány velmi vágně. Rozhodnutí o vině je potom rozhodnutí politické (v případě EU dokonce finančně motivované pokutou, která šla do unijního rozpočtu). Nakonec celou komedii ilustrují třeba tahanice o název Windows XP bez WMP. EK neřekne, jaký by měl název být, ale neoficiálně naznačí, že Windows XP Reduced Media Edition bude považováno za nedodržení stanovaných podmínek. Jaké jméno tedy EK chce? To neřekne, ale zato udělí pokutu dle své libovůle, když se jí jméno nebude líbit. A když si EK vyžádá uvolnění dokumentace, tak nakonec pozve pár konkurentů, aby řekli "nám se ta dokumentace nelíbí", a dá další pokutu. Jak má tedy ta dokumentace vypadat? EK neřekne, ale dokud se jí nebude líbil, může pokutovat dle libovůle. V podstatě by stačilo, kdyby EK vždy prohlásila, že MS nedodal správnou dokumentaci (protože konkurenci logicky vždy řeknou, že se jim nelíbí), a MS pokutami postupně dohnala ke krachu. Takhle absurdní je ta vaše antimonopolní legislativa - "zdaníme úspěšné".
IBM a Sun předvádějí nalívání peněz do produktů šířených zdarma, čímž se snaží poškodit konkurenční výrobce. Jestli vám to přijde košer, tak jste zřejmě spadnul z Měsíce. -
Seti (neregistrovaný)Aaa LO je zpět a s ním i jeho pokřivená logika :D Je poněkud rozdíl, pokud někdo dodává SVŮJ prohlížeč se SVÝM operačním systémem a tím, když někdo vytváří svůj na OS nezávislý projekt jako OSS.
Je zajímavé, že na jednu stranu přece OSS absolutně nemůže proprietární software ohrozit - vždyť přece ten Linux nikdo nechce a OSS tvoří banda uhrovatejch studentíků po garážích - ale na druhou stranu, když OSS převálcuje drahé komerční projekty, protože má uživatelům co nabídnout, i když je zdrama, je to špatně a stojí za tím IBM, Sun nebo RedHat, což jsou společnosti, kterým nejde o zisk a lijou do OSS peníze horem dolem bez ohledu na následky. Jo jo, omezený pohled jak se to zrovna hodí je vážně super věc :D -
Lael Ophir (neregistrovaný)Jaký je rozdíl mezi tím, když na jedné jeden výrobce dá svým zákazníkům zdarma produkt, a tím zničí jiného výrobce, a na straně druhé se více výrobců spojí ve financování produktu, který je zdarma, a zničí další výrobce?
OSS je obecně poměrně nekvalitní, to si dovoluji považovat za fakt (Linux vs Solaris nebo Windows, OpenOffice coby (neúspěšný komerční produkt) vs MS Office, Gimp vs Photoshop, gcc vs icc atd). Ta nekvalita je dokonce tak děsivá, že lidé raději platí hromadu peněz, nebo dokonce kradou SW, jen aby používali něco jiného. Samozřejmě slabší komerční firmy nemusí tlak vydržet, a to se stalo na trhu vývojových nástrojů.
IBM a Sun lijí peníze do open source, protože tím snižují tržby konkurenci. Například financování OpenOffice snižuje tržby MS z MS Office. Financování Linuxu je mi trochu záhadou, protože právě Linux tyhle firmy připravuje o poslední zbytek jejich zákazníků (kterých od příchodu NT postupem času většina odešla). IBM a Sun zřejmě sází na úzký trh strojů, pro které není Intel HW dostatečně výkonný, plus poškozování konkurence zdarma-produkty typu Linux a OOo. Jde ovšem o sázku na trh, který se postupně zužuje, a časem zřejmě zcela zanikne. Co bude dělat Sun, až profi unixy bude možné nahradit pro 90% aplikací Linuxem? Bude prodávat jen 10% současných prodejů HW, a skákat radostí, že podpořil Linux a MySQL? Má Sun nějaký plán B? Zatím to vypadá, že plánem B je krach společnosti (ke kterému zjevně směřuje už řadu let). -
Seti (neregistrovaný)"Jaký je rozdíl mezi tím, když na jedné jeden výrobce dá svým zákazníkům zdarma produkt, a tím zničí jiného výrobce, a na straně druhé se více výrobců spojí ve financování produktu, který je zdarma, a zničí další výrobce?"
Je to podstatný rozíl, pokud ten výrobce má monopol na trhu desktopových OS. Pořád dokola to tu všichni opakujou a vy to neumíte, nebo nechcete pochopit.
Neřekl bych, že takový Borland je slabší komerční firma. Jenom by mě zajímalo, proč tady neustále tak vehementě prosazujete svoje názory, když OSS je děsivě nekvalitní a nemůže proprietárním řešením konkurovat. Mimochodem k tomu bych dodal haha :D -
Lael Ophir (neregistrovaný)Není tu nikdo, kdo by měl monopol na trhu desktopových OS. Vy to neumíte, nebo nechcete pochopit.
Bývalý Borland (nebo jak se dnes jmenuje) je dost slabá firma. Ohledně kvality open source a jeho schopnosti nahrazovat komerční SW jsem se vyjadřoval v druhém odstavci příspěvku, na který jste reagoval. Měl byste se spíše pozastavovat nad tím, že třeba Linux používá jen 1% uživatelů desktopu, i když je k dispozici zdarma. Co je lepším důkazem toho, že zákazníkům nevyhovuje? -
Lael Ophir (neregistrovaný)V takovém případě tvrdíte pořád stejný zjevný nesmysl. Viz http://www.root.cz/zpravicky/trh-vyvojarskych-nastroju-je-mrtvy/209938/
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Takže ještě jednou, po milion prvé. Monopol, z řeckého monos=jediný, polein=prodejce. Definice je taková, že existuje jediný výrobce či prodejce daného statku, A ZÁROVEŇ neexistuje substitut, A ZÁROVEŇ existují nepřekonatelné překážky vstupu na trh. To není o wiki, ale o základech ekonomického vzdělání (které byste dostal už na střední škole, nebo při velmi lehkém samostudiu). Když se budeme bavit o fraktuře lebky, také se bude lékař smát, když jí budete popisovat jako dislokaci kotníku. Pokud o něčem mluvíte, zkuste to se znalostí věci, nebo alespoň terminologie.
-
Seti (neregistrovaný)Je to zbytečné, máte svoji nabiflovanou odpověď a já tady nemíním provádět přednášky z ekonomie.
Když už jsme u toho lékařství, váš příklad jsme nepochopil, ale tady je můj: když se budeme bavit o nádoru, nevíme, jestli maligním, nebo benigním, jesli půjde o sarkom, karcinom, osteom, meduloblastom či nějaký jiný. Každý se liší a přesto jsou to všechno nádory. -
Seti (neregistrovaný)To je právě to, o čem mluvím. Kecáte sice hezky, ale o něčem, o čem nic nevíte. Příklad seminárky o monopolech: http://www.seminarky.cz/Monopol-2258
-
Lael Ophir (neregistrovaný)A teď si běžte vykloktat. Linkovaná seminárka o monopolech má 2 a jednu třetinu strany, a ty (soudě podle dvou ukázaných stránek) zdaleka nejsou věnované jen definici monopolu. Nejen kecáte, ale podkládáte to materiálem, který svědčí o tom, že kecáte.
Na téma monopol můžete jistě napsat stovky stránek. Ale nějak natáhnete téma definice monopolu. Zkuste si někdy přečíst učebnici ekonomie (v podstatě stačí středoškolská, pokud nechcete zabíhat do detailů), vyjma jiných věcí se podívejte na definici monopolu.
