Vlákno názorů k článku
Turris Mox vybral v kampani cílovou částku, bude se vyrábět od Jan Novák - Kolik si jich koupilo cz.nic aby dosáhlo na...

Vyberete míň, než potřebujete, a budete se rozhodovat, zda odepíšete to, co jste zatím investovali (případně že to nějak předěláte a zkusíte to jinak), nebo zda do toho vrazíte mnohem větší částku s vidinou toho, že ji odepíšete celou (protože když nebyla úspěšná kampaň, není důvod si myslet, že se to nějak zázračně zlomí). To mi připadá jako snadná volba. Ta druhá varianta nikdy nemůže znamenat nižší ztrátu nebo dokonce zisk, protože by nedávalo smysl investovat do přípravy kampaně víc, než kolik chcete vybrat.

Nevidíme do finančních toků žádných kampaní na Indiegogo – nebo je snad veřejné účetnictví Pebble nebo Canonicalu? Různé teorie vznikají zcela nezávisle na tom, zda do účetnictví CZ.NICu vidíme nebo nevidíme – to je princip konspiračních teorií, že jsou nezávislé na faktech. Druhý princip je, že jakákoli informace vždy tu konspirační teorii potvrzuje.

To by se někdo uklikal. A bylo by to vidět v seznamu podporovatelů (nemuselo by tam být přímo „Distributor XY“, ale série sta anonymních nákupů v řadě by byla nápadná).

Takže když ta firma zjistí, že o to zájem nebude, nalijí do toho vlastní peníze, aby měli ztrátu ještě vyšší? Nebo jaká přesně výhoda spočívá v tom, že když o projekt není zájem, nalije do toho firma vlastní peníze, a to ještě oklikou přes Indiegogo a platební brány, které si z toho strhnou svá procenta?

e: Nestíháte sledovat kontext, řeč už byla o tom, že to tak dělají jiné firmy.

Jinak k té vaší konspirační teorii vám přihodím ještě jeden argument – na Indiegogo se u každé kampaně můžete podívat na seznam přispěvatelů. Záleží na přispěvateli, zda se rozhodne zveřejnit tam jméno i částku, jenom jméno nebo jenom částku. Nikde tam žádné příspěvky odpovídající té vaší teorii nenajdete, což znamená, že je to perfektně zamaskované a že na tom spolupracuje i Indiegogo, což je důkaz, že je vaše konspirační teorie pravdivá, protože jinak by přece nikdo neměl důvod falšovat stránku příspěvků.

Ad 1) Nic takového jsem nepsal.

Ad 2) Kritické myšlení také znamená nehledat něco za rohem, když to vidím přímo před sebou. Opravdu nevěřím všemu, co někdo řekne – např. nevěřím zdejším konspiracím. Protože vysvětlují strašně komplikovaně věci, které je možné vysvětlit jednoduše.

Ne, konspirace není všechno, co se mi nelíbí – to je z vaší strany argumentační klam.

Ze seznam přispěvatelů je vidět, že peníze přibývaly stejně, jako u jiných projektů. Je na něm také vidět, že tam není žádný anonymní příhoz 100 000. Kdybyste těch 100 000 chtěl posbírat po 100 dolarech od Frantů z USA, budete muset takhle zorganizovat 1000 Frantů z USA, a to ještě správně rozložených v čase, aby z toho nevznikla nepřirozená špička. Těch 1000 Frantů buď budou muset být naivní blbci, kteří to okamžitě zaplatí ze svého a budou doufat, že jim to opravdu někdy proplatíte, nebo to bude muset být 1000 čestných Frantů, kterým pošlete peníze předem a budete vědět, že to opravdu zaplatí a peníze si nenechají. Navíc byste je všechny musel evidovat, abyste jim pak ten router doopravdy neposlal. Na celou tuhle šarádu by padlo víc, než těch 150 000, které jste takhle chtěl získat.

Místo koukání za roh ze raději dívejte o krok před sebe. Sice možná vidíte za rohem neuvěřitelné věci, ale přehlédl jste, že s tou vaší teorií se v příštím kroku zřítíte ze srázu.

Zájem oproti jiným může být dost mizivý, podstatné ale je, zda je ten zájem dostatečný, aby se v projektu pokračovalo.

Našel jsem dvě kampaně, které obsahují takový název, jedna skončila se 7 %, druhá se 102 %. Předpokládám, že myslíte tu druhou. Nikde tam na první pohled nevidím žádný vyjádření, že by dotyčný podpořil sám sebe. Možná to vy z něčeho odvozujete, pak je ale poněkud hloupé psát obecně „podívejte se“. Kdybych viděl to samé, co vy, asi tady o tom nebudeme diskutovat. A do hlavy vám nevidím, takže asi nezbývá, než abyste napsal, co konkrétně se vám nezdá.

Nevadí vám, že ten váš scénář nedává smysl? Pokud jsou peníze zajištěné, není potřeba dělat crowdfundingovou kampaň. Pokud chce investor vidět minimální zájem, nastaví se fixní cíl na ten minimální zájem. Pokud chcete získat alespoň nějaké peníze, bez ohledu na to, kolik se dohromady vybere, zvolí se flexibilní cíl. Ten váš scénář s fixním cílem a dolitím peněz z vlastních zdrojů má pro investora jediný efekt – část peněz vyhodí oknem. Jediný, kdo z něčeho takového profituje, je platební brána a Indiegogo.

Prostě už to dnes často funguje stylem "když na kickstarteru vyberete půl milionu, tak já vám těch dalších pět půjčím".
Jistě že to tak funguje, nevím, co vás na tom překvapuje. Akorát to nemá nic společného s tím, o čem se tady diskutuje, protože ve vámi popisovaném případě by kampaň měla fixní cíl půl milionu a pokud by byl cíl naplněn, investor by dal těch pět milionů přímo vlastníkovi projektu (s pořádnou smlouvou, zárukami a s největší pravděpodobností s jinou odměnou, než která je nabízena drobným investorům v crowdfundingu). Představa, že když někdo potřebuje získat 5,5 milionu, založí kampaň na 6 milionů, a když se tam od drobných střadatelů nastřádá 0,5 milionu, přijde k tomu investor, pomocí kreditky zaplatí zbývajících 5,5 milionu, vybere si za to jeden balíček za 150, a autor kampaně nakonec dostane zase 5,5 milionu (protože ten vybraný půlmilion padl na poplatky), je zábavná z mnoha různých důvodů.

Jak už jsem psal na začátku, pokud vymýšlíte, jak by mohl nějaký podvodník kampaň zmanipulovat, popřemýšlejte také o tom, jestli by s prostředky, které předpokládáte, nemohl podniknout něco daleko efektivnějšího.