Odpověď na názor

Já Unity naštěstí nezažil, myslím že první Ubuntu s Unity (nebo první předtím?) mi po instalaci padlo na hubu takovým způsobem, že jsem na několik let přešel na Debian. Ne že by předchozí dvě-tři verze Ubuntu fungovaly nějak výrazně líp, ale fakt že to hned po instalaci zdechlo už byla poslední kapka. Přišlo mi že Ubuntu je silně experimentální distro, kde se prostě s rozbitím musí počítat a spíš se to zhoršuje.

Tyjo nebo to možná byla první verze kde byl Mir? Už nevzpomenu. Rozhodně ho nahradil Debian a Fluxbox, protože jsem tehdy dostal Pentium s 64MB 66MHz RAM a docela se do něj zažral. Fluxbox byl nejplynulejší se zároveň nejjednodušší konfigurací a tak u mě vyhrál. Překvapilo mě jak suprově na tom Debian běžel :) A co teprve potom na hlavním PC, jak blesk!

Po letech jsem přešel na Arch a i3wm. Brácha měl u sebe několik let Arch a MATE, ale před rokem jsme při větší obměně periferií rozhodli že uděláme novou instalaci. A protože jsem slyšel že KDE je teď v kurzu, tak dostal KDE. Nevím jak to říct, zíral jsem na to ještě dlouho. Všechno funguje, všechno je tam kam to patří, Windows 11 se může jít zahrabat! Kdyby se mě někdo zeptal tak KDE můžu teď v 2025 opravdu plně doporučit! :)

Akorát teda Dolphin mimo KDE prakticky nefunguje, ta integrace je tam opravdu hodně těsná :(