Technická: Ověřil někdo, že útočníci ty kódy opravdu ukradli? Zatím jsem viděl jen jejich tvrzení, ale žádné potvrzení. I průběh "aukce" by tomu nasvědčoval - vypadá to, jako kdyby ji na oko spustili, aby vyvinuli tlak na CDPR, ale když nevyměkli, tak ji scratchovali, protože zdrojáky ve skutečnosti nemají.
imho to je jako krádež adekvátně nazvané. jde o neoprávněné osvojení cizí věci nebo hodnoty a k tomu podle všeho došlo. jde o trestný čin za který bude pachatel v případě odhlalení trestně stíhán... nebylo by to pouze za krádež, ale mimo jiné to bude i za tu krádež..
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1de%C5%BE
A myslíte, že kdybychom se bavili třeba o "odcizení zdrojových kódů", že by to bylo lepší?
Asi je to jen slovíčkaření. Sice bych také asi rozlišoval mezi trestnými činy, kdy někdo někomu vezme třeba nějakou hmotnou věc (auto) a původnímu majiteli ta věc chybí a takovými, kdy si někdo něco jenom "zkopíruje". A už vůbec se mi nelíbí kalkulace škody ve stylu "a těch tisíc lidí, co si ten film stáhlo, by na to jinak zcela určitě šlo do kina a ještě by si koupili collector's edition na Blue Ray", ale zavrženíhodné jednání to je každopádně a asi panuje i celkem shoda na tom, že trestné by to také být mělo - byť třeba ty tresty jsou asi ještě k nějaké větší diskuzi...
Ale zpět k tématu. Jaký termín byste tedy v tomto konkrétním případě navrhoval jako nejlepší, nebo aspoň vhodnější?
Lidé tvoří hodnoty. Hmotné a nehmotné.
Zdrojové kódy jsou nehmotná hodnota.
Nehmotné hodnoty mívají často svoji cenu danou okolnostmi - např. tím, že skrývají know how, které ji po vyzrazení ztratí.
Tento nesmysl, že nehmotnou věc nelze ukrást, čtu často.
Inu, až Vám někdo převede peníze z účtu pryč, tak taky nic neukradl. Původní částka na výpisech zůstane - a naopak Vám zloděj "přidal" na účet další číslo (s minusovým znaménkem). Možná byste mu mohl za to, že na účet něco přidal, ještě poděkovat.
Bitcoiny také krádeží nezmizí. Stále svoji transakci máte, tu Vám taky už nikdo nevezme.
Iste ani ked vam niekto ukradne bicykel tak ten nezmizne iba sa presunie do inej garaze ibaze vy ako majitel bicykla nemate kluc od tej garaze a to je dost podstatny rozdiel.
Ano, a tady jste měl na začátku zdrojové kódy, které měly svoji hodnotu svojí exkluzivitou, nápady, technickým řešením. Tím, že jste se ke zdrojovým kódům dostal, tato výhoda Vám byla odebrána (zmizela, rozplynula se). Takže sice máte zdrojové kódy, ale poškozený jste.
Tomu se zjednodušeně říká krádež.
Asi doslo k omylu, to co ste napisali pred tym som pochopil tak ze ked sa kradne dusevne vlastnictvo je to akoze OK.
Jasně, to bude ono. V hovoru se to zjednodušuje. Krádež je hovorově cokoliv, kdy se někdo zmocní něčeho, co mu nenáleží a poškodí jiného. Dokonce z toho nemusí mít ani prospěch.
Proti tomu, v právní kvalifikaci se už pak rozlišuje, co je odcizení, oloupení, krádež vloupáním, nevydání věci, poškození (jiných, třeba duševních) práv, ... Není jistě účelem, aby se v diskusi o IT hledala dokonalá právní kvalifikace.
Zjednodusene, hodne zjednodusene. Ale to je asi hlavni smysl - prekroutit vyznam do zjednoduseni ktere sice nevystihuje puvodni vyznam slova ale lidi zmate. A nekteri si casem zvyknou a zacnou si myslet ze je to to same. Vlastne je to kradez slova kradez :-)
Proste si vymyslete jine slovo a celou teorii kolem toho co by jak melo byt a proc. Pak se o tom teprve muzeme zacit bavit. Fyzicke a nehmotne veci maji tolik rozdilu ze pouzivat stejne slovo a stejne vztahy a pravidla je naprosto neseriozni a nikam to nevede (maximalne k paradoxum a vylozenym nesmyslum).
fanoush: Slovo krádež se v obecné mluvě používá ve významu „neoprávněně něco získat“. Tj. i neoprávněné nakládání s autorským dílem spadá pod význam slova „krádež“. Jestli je ukradená věc hmotná či nehmotná nezpůsobuje žádný podstatný rozdíl. Vždycky totiž jde o užitek z té věci, a ten je vždycky nehmotný.
Takže když vás vyfotím, tak vám ukradnu duši. To, že od vás někdo něco okopíruje není prostě krádež, může vám vzniknout škoda, ale pořád vám to nechybí. A jako vážně, když vám někdo ukradne bitcoiny tak vám skutečně chybí, takže je to krádež, to že vidíte kam odešly nic nemění na tom, že vám chybí. Můžete s těmi ukradenými bitcoiny resp. penězi něco udělat? Nemůžete, protože už je nevlastníte. Můžete něco udělat s kódem, který někdo zkopíroval? No jistě, že můžete, protože vám ten kód nikdo neukradnul ale jenom zkopíroval (to nic neříká, že vám vznikne škoda). Nechápu co je na tomhle těžké pochopit. Chápu proč to tvrdí někdo od filmu a organizace jako OSA atp. protože chtějí lidi dojmout, ale ve skutečnosti jim nikdo nic neukradnul, ale jenom zkopíroval. Pokud budou mít ty kódy v jediné instanci a ten disk jim někdo fyzicky ukradne, tak jim ukradl i ty kódy.
Co je tohle za nesmysl, kdyz nekdo ukradne zdrojove kody, ty nadale zustavaji na svem miste, pokud je nesmaze. Muzu s nima nadale nakladat. Kdyz mi nekdo ukradne penize z uctu, tak si neudela kopii, nybrz je přesune - to pokud nechapete, tak s nimi jiz nemohu nakladat.
Pokud si tedy nekdo udela kopii penez z meho uctu je mi totalne u zadele, me zajima jen jestli s nimi mohu nakladat.
Krádež ale není "někdo mi něco vzal", krádež je (v našem, evropském i anglosaském právu) definována jako neoprávněné osvojení věci - tedy jde primárně o to, že někdo nabyl věci bez oprávnění. Což v případě krádeže duševního vlastnictví platí. V anglosaském právu se ještě objevuje podmínka, že čin musí být spáchán s úmyslem poškození oběti, což i v tomto případě platí (ztráta výlučné kontroly).
Neviem ako to máte v Česku, ale tu na Horných Uhrách je krádež definovaná ako (§ 212 TZ):
Kto si prisvojí cudziu vec tým, že sa jej zmocní
Pričom zmocniť je definované ako:
Zmocnením sa cudzej veci sa rozumie situácia, ak páchateľ vec odníme z faktickej moci osoby, ktorá nad ňou túto moc má a tým vytvorí vo vonkajšom svete taký stav, ktorým skutočnému vlastníkovi fakticky znemožňuje dispozíciu s jeho vecou, pričom zároveň umožňuje výkon takejto dispozície pre seba.
Právě že ano, o tom celém toto vlákno je, tedy zda-li je slovo krádež na místě. O tom, že se tak slovo běžně používá tu nikdo nepochybuje a nikdo to nerozporuje. Dokonce, naproti tomu, je zpochybněno právě to jak se běžně používá, z čehož tedy jasně plyne, že se tak používá.
16. 2. 2021, 16:57 editováno autorem komentáře
...zda-li je slovo krádež na místě. O tom, že se tak slovo běžně používá...
Což je trochu infantilní směr diskuse. Prohlížeč internetu taky dávno nic neprohlíží, ale ovládá aplikace. Monitor nic nemonitoruje, ale zobrazuje cokoliv si zamanete. Na telefonu vytáčíme maximálně telepartnery, protože otočný ciferník zmizel. Reproduktor nereprodukuje zaznamenané zvuky, ale přehrává syntetizované. Síťová či zvuková karta zdaleka nemusí být kartami, a ačkoliv se jedná o periferie, bývají integrované do základní desky.
Zdejší diskuse se ale netočí jen o jazyku a významu slova "krádež", ale i o tom, že někteří tvrdí, že podstatou krádeže je to, že někomu něco ubude. Přitom naprosto zapomínají, že i "mít exkluzivitu" nebo "mít konkurenční výhodu" je jmění, o které vlastníka oberete (okradete) tím, že získáte kopii zdrojového kódu.
Na stejném principu funguje i ochrana audiovizuálních děl. Ano, opravdu i původnímu držiteli okopírované dílo zůstane. Ale zmizí mu část výhody na trhu, další konzument, který by si možná koupil lístek do kina, nebo si předplatil nějakou streamovací službu.
Proto lze, v obecné mluvě, zcela příhodně nazývat neoprávněné stažení zdrojového kódu nebo AV díla krádeží.
To je zase demageogie, pane Šilhavý. Jeden ujetý příklad za všechy, které jste uvedl:
Prohlížeč internetu taky dávno nic neprohlíží, ale ovládá aplikace
Ano, a říká se mu tak a když někdo namítne to co Vy, že nic neprohlíží, tak prostě uznáte, že se to tak říká, ale ve skutečnosti to tak není. Jako s tou "krádeží". Říká se to tak, ale není to tak. Děkuji za hezký příklad toho, jak se pletete s tou krádeží.
Přitom naprosto zapomínají, že i "mít exkluzivitu" nebo "mít konkurenční výhodu" je jmění, o které vlastníka oberete (okradete) tím, že získáte kopii zdrojového kódu.
Nevím, co platí ve Vašem imaginárním světě, ale krádež je, cituji příspěvěk níže:
§ 205 tr. zákoník
Krádež
(1) Kdo si přisvojí cizí věc s tím, že se jí zmocní , a ...
Zmocnění se cizí věci znamená, že jí pachatel odejme z dispozice vlastníka s úmyslem, aby s ní sám mohl volně a neomezeně nakládat ( jinak by mohlo jít například o trestný čin Neoprávněné užívání cizí věci ).
https://www.bkb.cz/pomoc-obetem/trestne-ciny/loupez-kradez/
Takže je to přesně opačně, než jste vybásnil, byť velmi čtivě. To, že se to tak v běžné mluvě nazývá nic nemnění na tom, že pokud přijde na debatu o skutežné podstatě, krádež to není. Možná tak když si někdo koupí nějaké díla na nosičích a ty nosiče jsou mu sebrány, tak pak ano, protože s tím nemůže dále nakládat.
Vám to samozřejmě přijde jako detail, ale je velký rozdíl, jestli někdo okopíruje Váš program (nelegálně) a Vy můžete např. dál na něm pracovat a nebo Vám ho sebere a můžete začít znova. To je úplně něco jiného. A pokud zlikvidoval i zálohy, tak je to poškození věci. Klidně tomu můžeme dál říkat obecně "krádež", ale pokud dojde na podstatu, tak ta je ve skutečnosti jiná:
Ze střely taky neuděláte kulku jenom proto, že tomu tak lidi prostě říkají. Nebo nakonec můžete změnit celou literaturu, tak si ale budu takové snaze a hádce klepat na čelo.
Poleno: Podstata slova „krádež“ v obecné češtině je ta, že někdo užívá něco, co mu nepatří. Nevedeme tu odbornou debatu o trestním právu, takže je zbytečné trvat na tom, že zrovna jediné slovo krádež se má používat v přesném významu trestního práva. Význam slova „krádež“ tedy nehledejte v trestním zákoníku, ale v obecném slovníku: krádež.
Pokud vám někdo okopíruje program a zveřejní ho, tak na něm sice technicky můžete dál pracovat, ale je dost možné, že to nebude mít žádný smysl. Jde právě o tu podstatu, která vám uniká – že člověk vyvine úsilí, aby něco získal a měl z toho užitek, ale pak přijde někdo, kdo tu věc ukradne a získá tedy ten užitek s podstatně menší námahou. Jak velká je ta vaše ztráta neovlivňuje (v obecné češtině), jestli to je nebo není krádež. Jestli vám ukradnou novou Teslu s nejlepší výbavou nebo orezlého Favorita, pořád je to krádež, i když rozdíl hodnot, o které přijdete, je řádový.
@Filip Jirsák
Neni to kradez. To neznamena, ze je to spravne, ale tohle slovo je proste nevhodne.
[Ondra Satai Nekola]
Právě že ano, o tom celém toto vlákno je, tedy zda-li je slovo krádež na místě. O tom, že se tak slovo běžně používá tu nikdo nepochybuje a nikdo to nerozporuje. Dokonce, naproti tomu, je zpochybněno právě to jak se běžně používá, z čehož tedy jasně plyne, že se tak používá.
[Poleno]
Pokud vám někdo okopíruje program a zveřejní ho, tak na něm sice technicky můžete dál pracovat, ale je dost možné, že to nebude mít žádný smysl.</>
To je čiská spekulace a dojmy, ještě k tomu špatně. NAopak vidíme na reálných případech, tak elektronická díla kvůli tomu, že je nědo zkopíroval, lidově ukradl, nekončí. Nakonec je jejich prodej krom fyzického zkopírovaného díla dále také věcí morálky, práva, druhu podnikání, infrastruktury i doprovodných služeb. A dokonce se děje, že jedna fima nekončí i když někdo jiný používá stejný SW (jako např. OwnCloud/NextCloud), takže Vaše pointa, že někdo používáním i stejného SW musí firmu poslat do kytek je úplně mimo mísu.
16. 2. 2021, 21:10 editováno autorem komentáře
@Filip Jirsák
Napsal jste:
Pokud vám někdo okopíruje program a zveřejní ho, tak na něm sice technicky můžete dál pracovat, ale je dost možné, že to nebude mít žádný smysl.
Pokud někdo vybere SW nějaké firmy a nebude na něm mít smysl dál pracovat, tak firma ztratila know-how (~zveřejněno) a nemají svůj produkt. To mi připadá celkem jako likvidace firmy, a.k.a jde do kytek. Tedy kdyby to bylo jak vykreslujete ...
Takže ano, napsal jste to. A nebo si neuvědomujete co ve skutečnosti píšete.
Ne, "užívat něco, co mi nepatří" není v obecné češtině "krádež". To byste se půjčením lyží v půjčovně stal zlodějem. Dokonce i kdybyste to omezil jako "užívání něčeho, co mi nepatří bez placení", tak to taky nemusí být krádež. Cesty vám většinou taky nepatří, taky je používáte a neplatíte za ně (dokonce, i když nejsou státní). Vzduch taky dýcháte, nepatří vám a většinou za něj naplatíte. To, že někdo něco získá (má užitek) z něčeho, na co nevyložil úsilí, je taky příliš obecné. A ve spoustě případů to ani není trestné.
@Poleno
Podstata je v tom, že pro účely zákona se skutky precizují. Půjčku může precizovat na zápůjčku, výpůjčku, výprosu a jistě i další. V hovoru je nepoužijete, dokonce i ve smlouvách bank se užívá zjednodušené označení: půjčka (obvykle jde o výpůjčku). S krádeží je to stejné.
A mimochodem, termín "kulka" je jeden typ střely - kulová (sférická) jednotná střela; termín je (nebo donedávna byl) uveden i v některých normách. Tady taky "střílíte" vedle.
Ve všech případech se jedná o homonyma či synonyma.
Asi by bylo dobré, kdybyste se humanitně trochu dovzdělal a neperlil argumenty, se kterými nikdo nepolemizuje.
@Miroslav Šilhavý
Asi by bylo dobré, kdybyste se humanitně trochu dovzdělal a neperlil argumenty, se kterými nikdo nepolemizuje.
To si nechte a místo toho se podívejte, o čem toto vlákýnko je ...
Nenapsal jsem, že kulka není typ střely, ale že se běžně říká kulka místo střely. Kulka je střela pro specifické zbraně, předovky. V základu, pro Vaši přestavu, cokoliv do čeho dáváte náboje, tak to střílí střely, ne kulky. Můžete u televize a u piva počítat, kolikrát uslyšíte kulka tam, kde máte slyšet střela. To je v pořádku, prostě to zlidovělo jako krádež.
Pro účely zákona se skutky definují. A definice krádeže je, že někdo Vám musí něco sebrat tak, abyste to nemohl dál užívat. A to se v tomto elektronickém případě neděje, i kdyby se tomu říkalo lidově "fialový vánoční stromeček. Říkat tomu krádež je v pořádku, dokud nepřijde na debatu o skutkové podstatě. Pak používáte termíny z práva. Ty údajně precizované, jak píšete. Asi jako když nad nadměrnou fakturou prohlásím "ti zloději mě okradli" tak je to v pořádku jako lidová hláška do té doby než někdo poznamená, že to ve skutečnosti není krádež dokud neprokážou úmysl a já mu budu muset dát za pravdu.
Je to zajímavá debata zkoušet někomu vystělit, že když všichni něčemu říkají krádež, tak to ještě nemusí skutečně být krádež. Jako těm kulkám - hollywood je jich plný, ale používají zbraně, které vystřelují střely. A o tom toto vlákno přesně je:
LOL, Vendo, "krádež" SW není skutečná krádež, kdy něco někde zmizí. To jen copyright lobby ukradla to slovo a zneužila kvůli tlačení své propagandy. U SW se jedná vždy o _zkopírování_, takže originál zůstává na místě a majiteli nechybí.
@Poleno
Opravdu řešíte blbiny a jen nuance jazyka a jeho žargonů. Když už jsme u té krádeže, nejtěsnější popis toho, co popisujete je "odcizení"; ten termín nelze zaměnit s jinými (obecně českými) významy. Přestože "odcizení" trestní zákoník jakožto termín neužívá, tak je považován za nejpřesnější popsání jedné skutkové podstaty a používá se v úředních záležitostech víc, než "krádež". (Ku příkladu: Jménem republiky! ... Pepa Zdepa odcizil dne toho a toho tu a onu věc, čímž se dopustil trestného činu krádeže, ...." -- viz např. https://justice.cz/documents/22969/2192535/2020_Si_038_a.pdf/6793d2b2-53a8-4014-821a-24c25dd95aff).
Vaše striktní pojetí jazyka není totiž přesné, pokulhává na obě nohy. Setkávám se s tím u technicky zaměřených lidí, ti by chtěli, aby byl jazyk (včetně právního žargonu) logický a přesný. Jenže tak to prostě není, spoléhá se na interpretační schopnosti adresáta. Snahou o přehnanou formálnost jazyka se nestane srozumitelnějším, ale naopak. Ve zmiňovaném právu taky proto soudy vynášejí rozsudek podle §§ zákona, ale odůvodňují volným jazykem. Podřazení skutků pod příslušné paragrafy je to, co definuje podstatu rozsudku, zatímco odůvodnění to srozumitelně vysvětluje; proti rozsudku se odvolat můžete, proti odůvodnění nikoliv (což je mimo jiné z toho důvodu, aby se někdo neodvolával na to, že např. tr.č. krádeže soud označuje "odcizením").
@Miroslav Šilhavý
Takže se mi jinými slovy a pokřivenými příklady snažíte vysvětlit, že pokud se něčemu říká "krádež" tak je to prostě "krádež" a když někdo namíte, že podstata onoho skutku podle zákoníku není krádež, tak se plete a je to krádež, protože se to tak prostě běžně říká.
Aha, dobře, jak myslíte no.
<hr />
Vaše striktní pojetí jazyka není totiž přesné, pokulhává na obě nohy.
Chápu, že toto píšete abyste vycpal toho slaměného panáka, ale už asi 3x jsem Vám napsal, že nemám problém s lidovým pojetím slov jako krádež, ale když přijde na konkrétní skutek a konkrétní podstatu skutku, obecná označení už nestačí.
Např. asi těžko od soudu v rozsudku uslyšíte, že Pepa něco ukradl jenom proto, že se to tak říká a pojetí jazyka není striktní, i když to krádež nebyla.
Vaše snaha mi vsugerovat, že nějaká obecná lidová mluva má u konkrétního skutku a jeho konkrétního hodnocení přednost před právním hodnocením, je směšná.
17. 2. 2021, 10:36 editováno autorem komentáře
asi 3x jsem Vám napsal, že nemám problém s lidovým pojetím slov jako krádež, ale když přijde na konkrétní skutek a konkrétní podstatu skutku, obecná označení už nestačí
A já jsem Vám třikrát odpověděl, že o to se docela nepřu, ale taky jsem Vám uvedl příklad, že i pro účely práva - pro jednání soudu a odůvodnění rozsudku, je bližší obecný jazyk. Kategorizace pod paragrafy je formální (a nutný postu). Dále ještě můžu uvést, že ani názvosloví paragrafového znění zákona není striktní - např. se zcela běžně užívá ve stejném smyslu příkazní smlouva / mandátní smlouva (příkazník/mandatář, příkazce/mandant), půjčka / výpůjčka apod.
Vaše snaha mi vsugerovat, že nějaká obecná lidová mluva má u konkrétního skutku a jeho konkrétního hodnocení přednost před právním hodnocením, je směšná.
Právní hodnocení se podřazuje pod konkrétní §§. Jejich nadpisy a pojmologie se mění a zaměňuje.
to co se tam stalo není krádež, ale jiný zločin i přes všechna ta Vaše zcizení
Kouzelné, opravdu radost s Vámi hovořit. Jen vězte, že odcizení == krádež. Zcizení == přenos vlastnického práva věci. Pokud prodáte auto, pak je Vám zcizeno (vy jste zcizitel a kupující je nabyvatel). Věc může být zcizena např. i darem, nebo výměnou.
Zcizení != odcizení, jsou to na hony vzdálené pojmy. Raději se nepokoušejte pracovat s odbornou mluvou, na to slouží právě ten obecný jazyk.
@Miroslav Šilkavý
A já jsem Vám třikrát odpověděl, že o to se docela nepřu, ale taky jsem Vám uvedl příklad, že i pro účely práva - pro jednání soudu a odůvodnění rozsudku, je bližší obecný jazyk
Ne, není. Nakonec i ve vašem příkladu je v odůvodnění uvedeno jméno skutku, v tomto případě "krádež", a to musí odpovídat podstatě za co byl dotyčný odsouzen. Pak můžete používat reference jako zcizil, protože to ukazuje na krádež. Kdyby skutek ale byl překvalifikován jako např. jako nehoda, tak tam nebude ani "zcizil", protože původní skutek nebyla "krádež". A tady je řeč o tom, jestli to co se stalo byla skutečně krádež (tedy aby se to tak mohlo i přeneseně nazývat):
LOL, Vendo, "krádež" SW není skutečná krádež, kdy něco někde zmizí. To jen copyright lobby ukradla to slovo a zneužila kvůli tlačení své propagandy. U SW se jedná vždy o _zkopírování_, takže originál zůstává na místě a majiteli nechybí.
[Petr Stehlík]
@Poleno
Opět jen můžu upozornit, že číst o tom, jak se má správně právně kvalifikovat v diskusi o IT tématu, je docela zábavné, pokud si ten druhý neumí udělat ani pořádek ve slovech odcizil a zcizil :-).
Nechme toho, oba se jen opakujeme.
Za sebe můžu snad jen smířlivě napsat, že jsem měl podobně vyhraněné názory, když mi bylo zhruba sedmnáct.
@Filip Jirsák
A Vy zkuste pochopit, že se bavíme o tom, jestli to co se stalo byla skutečně krádež
LOL, Vendo, "krádež" SW není skutečná krádež, kdy něco někde zmizí. To jen copyright lobby ukradla to slovo a zneužila kvůli tlačení své propagandy. U SW se jedná vždy o _zkopírování_, takže originál zůstává na místě a majiteli nechybí.
a pokud chcete definovat, jestli to byla skutečně krádež, musíte sáhnout po nějaké definici. A co v naší republice nakonec rozhoduje o tom, jestli něco byla opravdu/skutečně krádež? Já bych řekl, že soud na základě právní normy. A pokud budou chyceni, kam poputují a jaká definice jim padne na hlavu? Právní. A proto má velký význam vědět, co na to říká právo a minimálně to brát jako nějakou základní rovinu pro posuzování toho, jak by se o tom mělo referovat v běžné řeči.
Jiné debatě se nebráním, ale nemá moc smyslu se bavit o tom, jestli je to skutečně krádež v nějaké obecnější rovině jako např. bežná hovorová mluva, protože definice se bude lišit vnímání od člověka k člověku a tím se budou lišit i limity definic takového skutku počítané na desítky, ne-li stovky a nakonec, nakonec (ve velmi extrémním případě) by to stejně zase rozhodoval soud - normovaná instituce na vynášení rozhodnutí podle sepsaných norem. Tak proč se do takové normy zrovna nepodívat?
17. 2. 2021, 13:57 editováno autorem komentáře
A Vy zkuste pochopit, že se bavíme o tom, jestli to co se stalo byla skutečně krádež
To tady všichni chápou – až na vás.
a pokud chcete definovat, jestli to byla skutečně krádež, musíte sáhnout po nějaké definici. A co v naší republice nakonec rozhoduje o tom, jestli něco byla opravdu/skutečně krádež? Já bych řekl, že soud na základě právní normy.
Přesně jak jsem čekal. Na začátku si definujete, že se bavíme o trestním právu*), a pak z toho logickým vyvozováním odvodíte, že se bavíme o trestním právu. Bylo by překvapivé, kdybyste došel k něčemu jinému. Jenže ten váš výchoz předpoklad je špatně.
My se nebavíme o trestním právu. Bavíme se o obecné češtině – článek není o trestním právu, ale je to obecná informace z IT, a my jsme ve čtenářské diskusi pod článkem. Takže když potřebujete nějakou definici, podívejte se do slovníku obecné češtiny. Odkaz už jsem v diskusi dával.
*) Napsal jste: „A co v naší republice nakonec rozhoduje o tom, jestli něco byla opravdu/skutečně krádež?“ Myslel jste tím ale „opravdu/skutečně krádež dle trestního zákoníku“. Když bude psát o krádeži autor knižní detektivky, nebude o tom, zda je to opravdu/skutečně krádež, rozhodovat soud, ale redaktor, případně si na pomoc vezme lingvisty. Pokud bude o krádeži psát novinář, bude o tom zda je slovo použité správně, rozhodovat editor. Když budou mít dvě firmy spor o „krádeži intelektuálního vlastnictví“ v obchodním vztahu, může o tom rozhodovat obecný soud – ale nebude rozhodovat o trestném činu, ale o obchodním sporu a výkladu smlouvy.
Mno, to není pravda. Jestli se nemýlím, tak data tahali zpět z backupu, tj. původní data byla zničena (pravděpodobně zašifrována ransomwarem). Tedy originál majiteli na místě nezůstal. Museli si jej znova postavit z "náhradních dílů".
Navíc tady se nejedná o hloupý film, kterého je tak jako tak po světě x digitálních kopií (ať už legálních či nelegálních). Tady jde o know-how firmy. Můžeme polemizovat o použitelnosti samotného kódu, protože na něm a jeho částech se nedá nic postavit a prodávat - to by bylo ihned žalovatelné. Nejsem programátor, neumím si představit, jestli se dá inspirovat a okoukat nějaké finty použité CDPR, a pak je využít pro sebe.
A samotné slovo krádež může měnit svůj význam v čase. Ve středověku to znamenalo, že Vám někdo ukradl něco hmotného - a sekaly se za to ruce. V době digitální může mít "odcizitelnou" hodnotu i soustava jedniček a nul. A s ransomwarem to splňuje i tu podmínku zmizení původních dat.
Krádež (také odcizení) je obecně neoprávněné přisvojení si cizí věci či hodnoty (zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1de%C5%BE ). V tomto případě jde o čin spáchaný vloupáním (byť digitálním).
Takže ano - i když majiteli "nic nechybí", je na místě to nazývat krádeží, i když se to spoustě lidí nemusí líbit. Můžeme se bavit o aspektech licencí nebo autorských práv, zda jsou správně nastaveny či nikoliv, ale tenhle případ není o tom, že by někdo upirátil software, nebo audiovizuální dílo pro vlastní potřebu. Tady se šlo po konkrétní věci, kterou si pachatelé neoprávněně přisvojili a pak se pokusili prodat na černém trhu. Nevidím jediný důvod, proč to nenazývat cílenou krádeží.
A co třeba :
Trestní zákoník
§ 207Neoprávněné užívání cizí věci
(1) Kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu je přechodně užívat, nebo
kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli malou tím, že neoprávněně takové věci, které mu byly svěřeny, přechodně užívá,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).
A jste si tím jistý?
§ 205 tr. zákoník
Krádež
(1) Kdo si přisvojí cizí věc s tím, že se jí zmocní, a ...
Zmocnění se cizí věci znamená, že jí pachatel odejme z dispozice vlastníka s úmyslem, aby s ní sám mohl volně a neomezeně nakládat ( jinak by mohlo jít například o trestný čin Neoprávněné užívání cizí věci ).
https://www.bkb.cz/pomoc-obetem/trestne-ciny/loupez-kradez/
Takže bych řekl, že by ji měl fyzicky sebrat majiteli a sám ji užívat. Argumentuje se tam i elektřinou, ale to je IMHO jiný případ než elektronické dílo, protože ta elektřina je taky vlastně fyzická věc odejmutá majiteli - doputovala jinam - na rozdíl od elektronického díla, které je zkopírováno a původní nikam neputuje.
16. 2. 2021, 13:49 editováno autorem komentáře
Když už odmítají vyjednávat s kyber teroristy, mohli by jim uštědřit ještě jeden nepříjemný úder. Počkat až se kódy vydraží a pak je zveřejnit. Bylo by to riskantní a možná drahé (ikdyž ty kódy se stejně jednou rozlezou po celém internetu), ale vytvořilo by to spor mezi hackery a jejich zákazníka, který by přišel o miliony dolarů.
Moc koukate na tv. Prodavajici urcite prodava zdrojak tak jak je, tedy kupující nese veskera rizika, jestli je kompletni, jestlinjde vubec sestavit a nebo jestli do tydne bez hodnoty, je riziko kupujícího, s tim se pocita.
Naopak se domnivam ze kdyby zdrojaky zverejnili sami vyvojari, tak by akorat vyšlo najevo, ze sami kopiruji odjinud a pripadne nemaji vse licencne dostatecne pokryto. -> coz je podle me ten jediny duvod proc se kazdy brani zverejnit zdrojaky her po xx letech, aby mohly byt treba portovany na operacni systemy a nebyt tak jen na windej si.
Kradez je samozejme kradez, to nezpochybnuju.
Jen bych podotknul, ze u hry je stejne zdrojak relativne nepodstatna vec. Stejne jako u filmu by nic moc zasadniho neznamenal unik nezpracovanyho videa kdyz uz by to bylo nejaky cas v kine. Hodnotu hry nebo filmu dela myslenka :-) Kdyz to ted cely vezmu a budu na aukru za stovku prodavat zkompilovane binarky tak stejne nevydelam. Takze kdo by se soudil o ten zdrojak samotny.
@Zdeno Sekerák
Tímto vývojem si podle mě budeme muset projít. I v hmotném světě chvíli trvalo, než soudy a patentní úřady našly vyvážení mezi ochranou práv - nových myšlenek, a mezi odmítáním ochrany banálních "objevů". V praxi, v budoucnu, bude muset hlavně žalobce vyprecizovat, co převratně inovativního požaduje chránit. Tomu by mohla pomoci instituce á la patentní úřad, u které by se takový objev dal klajmovat už v době vzniku, ne až zpětně při zneužití výtvoru. IT obor je z hlediska právních rámců sto let za opicemi a řeší analogické (ne)problémy, jako průmysl v devatenáctém století.