Vlákno názorů k článku
Univerzitní tým postavil superpočítač z Raspberry Pi a Lega od Michal Smrž - Zřejmě dobře vědí, proč neuvádí výpočetní výkon.

Vzhledem k tomu, že to běží na pythonu, je výkon zanedbatelý.

To je studijní projekt. Za ty peníze je to úžasná věc. Pamatuji, že u nás na VŠ jsme měli superpočítač za peníze v řádu milionů Kč a to měl jen 16 procesorů. Kromě projektů, kde skutečně něco řešil, se používal i pro výuku paralelních systémů. Řešil obchodního cestujícího, hledání nejkratší cesty v grafu atd. Na to to byl výkonem kanón na vrabce, ale zároveň to bylo na hranici relevantnosti (16 procesorů je dost málo pro analýzu "paralelního chování").

Mít možnost postavit si několik "superpočítačů" za hubičku je úžasný nápad.

„Za ty peníze je to úžasná věc.“

Jenom aby se pak nezjistilo, že to čtyřjádrová i5 za čtvrtinovou cenu strčí do kapsy :-).

Kdyz uz, tak "čtyřjádrová skrz HT", prosim.

Jistěže to výkon nemá žádný, ale pro výuku paralelního programování je to určitě relevantnější než pár výkonných jader. Navíc to opravdu odpovídá struktuře reálných superpočítačů - víceméně standardní počítače propojené sítí.

Na tom jednom výkonném procesoru si můžu emulovat 64 strojů jednoduše pomocí virtualizace.

Výkon je pro výuku irrelevantní. Paralelní algoritmy jsou něco jako letadla - pokud seženete člověka, který nikdy neviděl letadlo, tak vám neuvěří, že něco těžšího než vzduch může létat bez toho, aby to mávalo křídlama. Když mu ale letící letadlo ukážete, tak vám uvěří a začne se i zajímat o to, proč tomu tak je. Letadla ale známe všichni odmalička, takže přesvědčovat netřeba. S paralelními systémy je to ale jinak, tam to "tak se podívej" je potřeba provést. Dokud to člověk nevidí na vlastní oči, tak tomu neuvěří. Některé vlastnosti paralelních systémů totiž "porušují fyzikální zákony". Kupříklad řada algoritmů má tu vlastnost, že na 1 počítači běží hodinu. Na dvou to zabere 30 minut. Na čtyřech 15 minut. Na 5 to zabere 12 sekund. Počkat, 12 sekund na 5? Nemožné. Zkusíme na 3, a... tam to běží 14 sekund. Řada žáků neuvěří, dokud to neuvidí. Teprve když to vidí, tak uvěří a začnou pátrat po tom, proč se to tak chová. A podobných legračních vlastností mají paralelní systémy mraky. Některé se projeví už při pár procesorech, jiné až při desítkách. Vliv režie se také projevuje reálně až u velkého množství procesorů. Různé metody distribuce práce se chovají jinak právě podle počtu procesorů - některé jsou vhodné pro malé sítě, jiné pro velké, vlasnosti se pak mění podle toho, jak jsou procesory propojené (každý s každým, nebo jeden centrální, nebo nějaká míra hybridu jako 8 má každý s každým a ke každému jsou připojeny další 3). A na tohle "hraní" nepotřebujete výkonný HW. Potřebujete systém, který se bude topologií a technologií co nejvíce podobat skutečným superpočítačům. Ale výkonem se jim opravdu rovnat nemusí.

Řekl bych, že na tento účel je nejlepší několik PS3. Jak cenou, výkonem, tak velmi zajímavou architekturou procesoru.

Zajímavou asi určitě, ale nejsem si jist, zda cluster z PS3, který je postavený na speciálních koprocesorech s odlišným způsobem programování, je blíž reálným clustrům, které jsou postavené na víceméně běžné architektuře.