Tohle se dá řešit (velkým) kompromisem, nebo úpravami pro region. Podobné je to u aut - to samé auto koupíte v Itálii s viskóznějším olejem, zatímco na severu s řidším. Pokud cestujete křížem krážem od severu k jihu, není to ideální, ale stále to ten motor pobere. Možná bude hůř startovat na severu, možná bude na jihu méně mazat, ale stále to bude v normě.
Provozní teplota bude v obou zemích přibližně stejná. Viskóznější olej se dává tam, kde se auto používá na delší cesty, řidší tam, kde se jezdí kratší cesty a auto častěji startuje za studena. To platí pro všechny země, protože ať je venku -20 °C nebo +30 °C , tak motor bude po většinu času na svých ~90 °C a i při startu ve studeném prostředí teplota motoru poletí raketově nahoru. Bavíme se tu o stroji, kde 60 % výkonu jde pryč jako teplo a to i u aut s malým výkonem je ohromná hodnota.
Pro chladna podnebi se to resi jeste nezavislym topenim ktere najede jeste pred nastartovanim motoru - pouzivaji i horalove v CR nebo SK.
Tiraci mivaji dokonce vedle dnes jiz bezneho nezavisleho topeni nekdyvi nezavislou napajeci jednotku - obdoba APU u letadel.
Jinak existuji jeste tridy klimatizace co se tyce opacneho extremu. U lednicek to u nas funguje bez problemu - v africe najdete jinak konstruované chladici agregaty stejneho typu.
U klimatizaci trida dodavana do naseho regionu vsak bohuzel pro CR znamena ze vetsina velkych vestavenych klimatizaci leto neutahne protoze mame velke rozdily leto/zima a ty klimy v lete jedou na hranici maxima bez provozni rezervy. Tim padem je casta poruchovost.
7. 1. 2021, 14:25 editováno autorem komentáře
Stačí se trochu zamyslet:
Při daném příkonu je ve studeném okolním prostředí nárůst teploty procesoru pomalejší než při teplém okolí. Z derivace teploty se dají dopočítat zbývající neznámé.
Neboli když se procesor začne zahřívat moc rychle, je špatně chlazený a vnější části notebooku se rychleji rozpálí.
Jinak teplotní modely notebooku se dělají a dělaly už mnoho let. Článek z 1998 ještě popisuje víc experimentů než modelování, ale už to tam je naznačeno:
https://www.fujitsu.com/global/documents/about/resources/publications/fstj/archives/vol34-1/paper11.pdf
Nevidím důvod, proč by nemohlo být tepelných čidel více. Myslím, že to omezení teploty se týká hlavně zařízení, které máte držet v ruce nebo mít na klíně. Tam jsou určité oblasti, které mají mít specifikovanou teplotu. Určitě tam taky bude, že se to zaručuje při okolní teplotě t někde mezi 20 °C - 25 °C, protože jinak pasivní zařízení např. na palubní desce auta v létě nemá šanci.
Obecně lidé, co tyhle věci implementují se tím problémem zabývali často dost intenzivně a jistě aspekty výkonu a teploty opatrně hodnotili.
Na druhou stranu, pokud třeba v nemocničním prostředí je nějaký předpis na maximální teplotu, tak ji prostě musíte dodržet - jinak tam Linux na tom konkrétním zařízení nebude mít šanci. Myslím, že radši přijdeme na tom konkrétním zařízení o trošku výkonu a budeme se těšit z možnosti provozovat někde Linux a nebo si to vědomě vypneme nějakým parametrem, resp. ten framework se nejspíš u většiny zařízení vůbec nepoužije a bude se jednat o možnost pro speciální zařízení.