A že těch služeb, které umožňují mít k jednomu účtu dvě hesla, je. Třeba u mne, když je všechny spočítám, mi to vychází přesně na – nulu.
Pokud jde o samotná hesla (tj. ne třeba evidenci předplatných), doporučuju používat správce hesel. A v souvislosti se zprávičkou – používat správce hesel, který umí nouzové přístupy řešit. Třeba Bitwarden má v Premium verzi funkcionalitu Emergency access, která umožňuje v nouzové situaci získat přístup osobám, které určíte. (Což mi připadá lepší, než to řešit v závěti – nemít někam přístup bude pravděpodobně horší v případě, kdy dotyčná osoba třeba leží v nemocnici v umělém spánku, ale je předpoklad, že se vrátí do běžného života, než v případě smrti té osoby.) Families verze pak umí i sdílet některá hesla (třeba mít jeden rodinný účet v e-shopu – když už to e-shopy z nepochopitelného důvodu nepodporují samy od sebe).
Licenci můžete prodat, zdědit nebo darovat. Ale pokud ta licence dává práva k užívání Františku Novákovi, nevím, k čemu bude Marii Skočdopolové. Pokud dává práva k užívání držiteli licence, je to něco jiného. Ještě to ale ovlivňuje to, jak byla licence získána – pokud šlo o rozšiřování, pak autor ztrácí právo rozhodovat o tom, kdo licenci bude používat.
Jirsak zase predvadi sve pravni bezvedomi ze? Kcemu by skocdopolove byla treba plynova, vodovodni nebo elektricka pripojka v dome po novakovi ze? Takze ji obratem po jeno smrti proste odrizneme. Aha ... ono to nejde vid? Protoze ta smlouva proste prechazi na noveho majitele, s tim ze se samozrejme prevede na jeho jmeno.
A ano, protoze lide chytrejsi nez ses ty vedi, ze s tim je vopruz, tak je typicky ta smlouva prevedena na deti desitky let pred smrti rodicu, napr. Coz ma ten bonus, ze nejakej nabizec uzasnych smluv demenci trpicim duchodcum ma smulu.
Nemluve o tom, ze licencencni smlouvy na steamu, epicu ...a kdekoli jinde rozhodne nejsou uzavirany s nejakou konkretni osobou.
Pripojka, dodavka pripadne pridruzene sluzby jsou dve nebo i tri rozdilne veci. Dokonce uz neni nutne okamzite po odpojeni delat zas revizi pri pripojeni novem. Ale az za nejakou dobu ( nastudujte momentalni podminky ) po odpojeni - coz je zmena proti minulosti kdy byla nutna revize a stare nemovitosti vetsinou nevyhovovaly.
Smlouva sama automaticky neprechazi. Je treba dat vedet. Je to vase povinnost se starat. V budoucnosti tomu mozna bude jinak ale momentalne fungujeme jak za krale klacka.
Kámo, kdo bude řešit, že účet s názvem kareljaneba používá františek vomáčka kterej ho v hospodě koupil od janeby, když neměl na zaplacecní? A potom františek vomáčka junior? a potom kateřina jebavá rozená vomáčková? Pokud ten první bude mít email a 2f taxi to postupně převedou na sebe a neštěkne po tom ani pes.
Ty licence za 10€ (i za 2€) nejsou právně v pořádku, pokud ten, kdo vám ji prodal, nemá ve své licenci povolení to udělat. Je to v principu to samé, jako si v obchodě vyfotit licenční klíč na krabičce a tvrdit, že se obchodě dají sehnat licence zadarmo. Nebo za 10€ za to, že se prodavač bude dívat na těch pár vteřin někam jinam.
Licencni klic neni to same co udeleni licence k uzivani. Licencni klic je pouze ochrana.
Dukazem licence k uzivani je napriklad (nikoli jen faktura), pisemny souhlas autora, udeleni prava k pouzivani aj. Ne licencni klic. Pokud byste takovy klic vyfotil a pouzival stale nemate licenci na pouzivani. Neopravnene byste uzival software.
Licence dale neni nadrazena v zakonu. Povsimnete si ze v dobre napsanych licencich je i na to pamatovano. Kdy dana cast v licenci je pak neplatna pokud je v kolizi se zakonem.
Nezerte tolik ta skoleni Microsoftu...
Jeste u win 7 mel MS eula, ktera byla v EU neplatna jako celek, coz je jeden z duvodu, proc se MS nikdy s nikym nesoudi. Teprve pak (w10+) to trochu upravili a pridali tam ty dovetky ze pokud je to v rozporu se zakonem, tak to neplati.
V predchozich verzich byl totiz problem (nejen pro MS ale vsechny uzivatele) ze v rozporu se zakony byly tak zasadni casti, ze ta licence byla neplatna jako celek.
Lze někoho (i několik osob) označit za Legacy Contact (osoba musí mít alespoň 13 let). Buď má dotyčná osoba Apple ID a v takovém případě se aktivační kód uloží do iCloud profilu, nebo lze aktivační kód získat v PDF a následně doručit, uchovat v trezoru resp. notáře atd. Každá osoba má pochopitelně svůj.
V případě úmrtí pak lze buď přímo z vlastního zařízení nebo přes stránku https://digital-legacy.apple.com požádat o přístup k účtu. Kromě aktivačního kódu je nutné mít i doklad o úmrtí. Pokus o přístup se posílá i na dané Apple ID zemřelé osoby.
... zhruba ve zkratce...
Více zde:
https://support.apple.com/en-us/102678
https://support.apple.com/en-us/102631
Ano i ne, protože správce pozůstalosti může vyžadovat přístup, je-li součástí dědického řízení, které zabere cca 6 měsíců, pokud do toho někdo nehodí vidle. Objeví-li se „něco dalšího“, následuje dodatečné řízení.
Komplikace nastávají v okamžiku, kdy předáváte živnost, nebo rovnou celou firmu a pak kombinujete notářskou úschovnu, bankovní schránku i digitální trezor. Firmu musíte v tomto období ochránit před paralýzou. Zabránit problémům úplně nejde, avšak ošetřit drtivou většinu scénářů ano (bezpečnostní schránka, dispoziční listy, role prokuristy, ověřená plná moc apod.) Pozůstalost svěřená notáři má tu výhodu, že je u sepisování všech náležitostí např.: nákup nemovitostí, investiční zlato, dluhopisy, nabývací listiny, závěť, … a s každou změnou se rovnou upraví i pozůstalost.
Promyslet, ošetřit a všechno to sepsat lze velice konkrétně. Člověk musí myslet na hodně, ale někdy to jinak, protože stabilizace a schopnost fungovat je prvotní. Po mé smrti tak firma zůstane stabilizovaná a po dědickém řízení dostanou všichni svůj díl. Zbytek už bude na nich.
No ja neviem, ale podla mňa je toto poriadny nezmysel. A vôbec, z akého dôvodu by som "zahesloval" niečo, k čomu chcem aby mal niekto iný prístup. Na dáta čo chcem zdielať s rodinnou mám NAS, ku ktorému majú prístup. A svoje privátne veci si zoberem do hrobu. A peniaze z bankového účtu? Tak na to je banka, a dedické konanie. A nie že banka zistí ako už bolo spomenuté že po mojej smrti niekto manipuloval s peniazmi a je problém....
V Respektu byl kdysi zápisník paní, které nečekaně zemřel manžel středního věku. Těch problémů, které řešila, bylo strašně moc. Vybavuji si třeba, že se dostala do dluhu vůči mobilnímu operátorovi, protože měl závazek minimální měsíční útraty. A nějaké další podobné platby.
Všechny měly společné to, že ji ty firmy ani nemohly říct, kolik a za co jim má platit, protože ty smlouvy byly na jeho jméno.
V dnešní době by to bylo ještě horší, protože počítám, že spousta instituticí by mi toto psala do datovky a manželka by po mé smrti dlouho nic netušila. V tomhle byly papírové dopisy lepší ;)
Ono každá firma se chová jinak. Už jsem bohužel přepis po úmrtí řešil. Vše jsem obcházel s úmrtním listem. Mobilní operátor byl bez problémů, ukončili smlouvu hned (mrtvý už zjevně volat nebude). ČEZ byl bez problémů, převedli smlouvu bez jakýchkoliv otázek. Plyn (budoucí Innogy) trvali na tom podepsat smlouvu s čestným prohlášením že jsem nový majitel nemovistosti. To v té době ještě nebyla pravda, tak po chvíli dohadování jsem podepsal smlouvu s prohlášením že jsem pravděpodobně budoucí majitel nemovitosti. Vodárna přepis bez problémů ale nebyli ochotní říct kolik se platilo dosud a kolik mám tedy nastavit zálohy. Zpětně mě štve že jsem tehdy nenechal nastavit 1 kč. Trvalé platby z účtů vesele odcházeli a nešlo s tím nic dělat. Dědické řízení trvalo téměř 2 roky, takže bylo nutné vyřešit převody plateb dříve po skončení dědického řízení.
No tak neviem, ale ak zákazník služby je mŕtvy, tak logicky službu nevyužíva, takže vymáhať peniaze za nevyužitú službu je nezmysel. Toto by malo byť skôr kontrolované zákonom tak, aby operátori a podobné subjekty si nemohli účtovať peniaze za situácie, kedy zákazník je mŕtvy. Vymáhať peniaze od mrtvoly už samo o sobe znie dosť nechutne.
Jenže to je jen jeden úhel pohledu. Když se na to podíváš z druhé strany, tak dodavatel mána základě smlouvy povinnost plnit, a ta zaniká až doručením úmrtního listu, což je z pohledu dodavatele právní titul zakládající zánik smlouvy. Do té doby smlouva normálně existuje dál a běží. A pokud z toho smluvní straně odběratele služby vzniknou nějaké závazky, je to jeho problém. A závazky se dědí, pokud se dědic nezřekne celého dědictví.
Můžem si o tom myslet co chceme, ale takový je právní stav, a ten je pro dodavatele závazný.
Uhm...
ČTÚ v této souvislosti považuje za podstatné informovat především o tom, že z právního hlediska samotný účastnický vztah zaniká okamžikem smrti daného účastníka, a to zpětně, po doložení výše uvedených dokumentů. Nemůže tedy docházet k tomu, že by práva a povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy automaticky přecházela na oprávněné dědice zemřelého, a ti tak byli nuceni hradit vyúčtování za služby, které mnohdy ani nechtějí využívat.
Drahnou dobu konstantní stav, dávno judikovaný regulátorem a potvrzený soudy..
To je ale pekny kyd.
Smlouva na ucastnika zanika jeho umrtim. Resite jen dluhy u operatora pred jeho umrtim ktere pochopitelne byt mohou. Samozrejme musite to dat operatorovi vedet. Tady je akorat problem ze treba netusite o vsech zavazcich sveho zesnuleho blizkeho.
V cem jsou papirove lepsi? Ze budou chodit nekam do tramtarie a nikdo si je nevyzvedne? U datovky ma protistrana informaci ihned ze druha strana neprijima. Viz. https://pruvodce.gov.cz/umrti/tipy/digitalni-pozustalost
Neznamena to vsak ze je zrusena. V pozustalosti lze vyresit ty zpravy v ni.
No, tak třeba za doménu a email server, který používá celá rodina, je potřeba platit, že jo. A pak to spravovat, nebo aspoň dát dost času na export dat. Nebo taková sbírka na Steamu. Do ní se pak už legálně dostat nepůjde, Valve úmrtní list nezajímá. Ale aspoň máš ten úmrtní list.
Do jakých problémů se může dostat člověk, který neumřel ale pár měsíců dělá zeleninu ve špitále, to je další věc. Není úmrtní list -> nikdo se s váma nebude bavit, úroky z kreditky naskakují, zálohy za energie se neplatí, problémy se hromadí...
Když člověk takhle vypadl z života dřív, tak rodina pořád mohla číst papírové dopisy, složenky, atd. Teď? Všechno je v emailu, kam se bez hesla a 2FA tokenu dostat nedá.
Pokud máš něco, co fakt nechceš, aby rodina viděla, tak na to měj samostatnou identitu - email, účty...
23. 11. 2024, 09:01 editováno autorem komentáře
"který používá celá rodina" ak používa celá rodina, a platia spoločne za danú službu, tak by prístup mal mať každý člen domácnosti, ktorý má príjem alebo vek na to. A závet k tomu skutočne netreba. Myslím že ak sa jedná o vec takéhoto characteru, tak aj bez záveti poskytne blízkej osobe prístup k účtu. Ale nie je dôvod dávať heslo k počítaču či k mobilu. A síce je trocha problém kvôli 2FA, stále je to riešiteľné tým že zálohu recovery kľúča necháš dostupnú aj blízkej osobe.
23. 11. 2024, 15:33 editováno autorem komentáře
" Dtto bankovní účty."
Krasna ukazka toho, ze si vzivote nikdy nic neresil. Specielne ten ucet je vzdy veden na jednu konkretni osobu. Jakkoli muze mit dalsi disponenty, tak to vubec neznamena, ze se v pripade umrti majitele k tomu uctu dostanou. Jak se snadno muzes presvedcit vsude kolem, protoze to resi ne desitky ale tisice lidi.
Velice casto se manzel(ka) pak dostava do situace, kdy jim duchod chodi na "spolecny" ucet, ale disponovat s nim nemuzou, a z uctu neprobehnou ani zadne automaticke platby.
Tak jsou hloupi ze maji spolecny ucet. To je nejvetsi nesmysl pod sluncem.Hlavne v momente kdy se jeden z manzelu dostane do problemu nebo dojde ke zneuziti pristupu k uctu.
A mate pravdu ze po smrti muze dojit k omezeni pristupu k uctu v dedickem rizeni az do vyporadani - opet hloupost sdileneho uctu.
Řeším to tak často, že o tom dost pochybuji ...
A nezdá se mi to ani z logiky věci, do cizího přeci nemůžou jen tak zasáhnout. Nemluvě o tom, že by někdo musel vybrat co pozastavit a co nechat běžet. Že se pozůstalý nedostane k penězům je velký problém. Ale ještě větší by byl, nebo mohl by být, kdyby se třeba přestal platit nájem a jiné důležité služby.
Ale banka nic nevybira, oni jenoduse zastavi vsechny odchozi pohyby. A je jim uplne jedno ze se nezaplati energie, najem, ...
Ve skutecnosti je to jeste lepsi, specielne u tech "nelepsich" bank v cr ... (kb, csob) i kdyz budes ty sam rusit svuj vlastni ucet, tak ti ho na 3 mesice bloknou, a nic z nej nezaplatis, takze je treba s tim pocitat, a vsechny prachy z nej prevest jeste pred tim, nez ho pudes zrusit.
Když to je těžké. Dávat účtu technicky nezdatného příbuzné administrátorská práva k doméně a k emailu "co kdyby" není dobrý nápad, výrazně to zvyšuje šanci, že tu doménu někdo ukradne. A zkoušeli jste se u Google, Microsoftu a podobných dostat k nějaké aktuální podpoře? Dost to dře a výsledky strašně záleží, který ind to zrovna dostane na stůl. Takže nejlepší řešení je zapečetěná obálka s přístupy někde v trezoru.
Jo a nový administrátor se pak stejně dostane ke všem emailům, co tam máte. Takže čemu přesně má zabránit to, že pozůstalí nebudou mít možnost zjistit heslo a token?
Plus, člověku málokdy dojde, co všechno přesně bude po jeho smrti ještě potřeba a bude se blbě shánět, dokazovat, atd. A zaručeně zapomenete na něco, co bude problém. Zato věci, které nechcete, aby vaše rodina věděla (třeba zálibu v chlupatých oblečcích?) si můžete snadno držet bokem už za života.
25. 11. 2024, 09:58 editováno autorem komentáře
Není přece nutné používat 2Fa na email. Zvláště pokud používáte Linux. To je nesmysl na komplikace a lze to zatím vypnout.
U životního pojištění je možné uvést obmyšlenou osobu, která naspořené peníze dostane bez jakéhokoli zdržování se s notáři. Škoda, že to nejde udělat i s běžným účtem. No ono by to možná šlo, ale banky jsou to příliš arogantní. Tedy je dobré alespoň přidat druhého disponenta, kde sice notář do toho stejně bude zasahovat, ale když nic jiného, může účet alespoň pasivně sledovat. Může pak nějaké platby upravit a kdyžtak si to vyříká s notářem.
Tak ono to u emailu (tlusteho klienta) obvykle funguje tak, ze mate unikatni token svazany se zarizenim. Aneb napoprve se prihlasite s pomoci MFA a dal to neresite.... a v pripade nejake "havarie" (ztrata zarizeni) se prislusny token zneplatni.
Nesmysl MFA rozhodne neni a je blbost "radit" neco takoveho vypinat.
Nedávno něco kolovalo na Githubu, dost se mi to líbilo.
https://github.com/potatoqualitee/eol-dr/blob/main/checklist.md
To není pravda. Ty firmy to mají vyřešené. Přesně v souladu se zákonem. Prostě licence se nedědí. Tečka. :-) Vždyť by se připravily o příjmy.
Stejným způsobem je to „vyřešené“ pro případ, že zanikne sama firma, která poskytuje danou službu navázanou na digitální licenci. Pokud povaha díla a služby neumožňuje zálohování, tak smůla. Sehnat to jinde je protizákonné. A je irelevantní, že poskytovatel licence již neexistuje. Podat podnět k trestnímu stíhání může kdokoli, třeba autor knížky/SW, sdružení autorů atd.
V prvním případě to lze obejít vytvořením právnické osoby, která si bude ty licence kupovat (pokud takové fungování daná licence umožňuje; někdy je to dost na hraně viz. klubové DVD půjčovny). Druhý případ je konečný.
Ergo ještě pořád mají např. fyzické knížky a originální DVD/BR/... nějaké výhody :-)
P.S.: Teď mě napadá, jestli je v českém právu možné, podmiňovat licenci existencí poskytovatele licence. Tím myslím, jestli by tato část licence byla v souladu se zákonem a tedy platná. Skoro bych řekl, že by to šlo... Přinejmenším tak, že ta licence by byla automaticky repetitivní s délkou třeba jeden měsíc. A pak smolík uživateli. :-)
24. 11. 2024, 07:27 editováno autorem komentáře
Licence se nedědí především proto, že licenční smlouva je uzavřena na tu osobu která zemřela, a tato smlouva úmrtím zaniká. Platí to i pro licence trvalé, pokud jsou uzavřeny na konkrétní fyzickou osobu místo na zařízení.
Ad zánik poskytovatele licence: licenční smlouva se uzavírá mezi smluvními stranami, a pokud jedna z nich zanikne, zaniká i smlouva.
U licencí na právnickou osobu musí existovat smluvní vztah o užívání licencí s konkrétními fyzickými osobami, tzn musí to být kmenoví zaměstnanci, dodavatelé na dohodu, nebo osoby obsluhované neziskovkou. Tzn musí existovat právní titul, na jehož základě těm osobám vznikne právo licence, držené právnickou osobou, užívat.
25. 11. 2024, 08:07 editováno autorem komentáře
Ad dědění: Myslím, že není problém smluvně upravit možnost, převodu práv na jinou osobu z jakéhokoli důvodu vč. úmrtí i kdyby se mělo jednat o bezúplatné vytvoření nové smlouvy s nástupnickou osobou. To, že to de jure není dědictví, je asi jedno, ne? Myslím, že v těch možnostech stanovení podmínek je zákon celkem benevolentní. Takže pro takového poskytovatele to může být další přidaná hodnota v konkurenčním prostředí. Pokud bude chtít. Je to čistě na něm...
Právním titulem u občanského sdružení je členství, čehož využívaly několik (vyšších jednotek roků) zmiňované klubové půjčovny.
Predpokladam, ze mr Jirsak a nekteri dalsi maji doma zadverma pripravenou 20kg palici, protoze jakmile jim nekdo umre, musi obratem vyrazit a rozmlatit nejen vsechna pc, nb, ale take televize, pracky, lednicky, ovsem take automobily, ale treba i klimatizace, kotle, proste uplne vse, z ceho vede jakykoli elektricky drat kamkoli, protoze v tom vsem je SW a tudiz licence, kterou samozrejme nemohou zdedit, a tudiz musi obratem zabranit nelegalnimu uzivani te veci.
A pochopitelne se to tyce i GPL to je take licence, kterou podle techto soudruhu nelze zdedit. Mel by linus obratem pridat do kernelu nejaky killswitch.
Cele autorske pravo totiz neni o nicem jinem, nez z neceho, co se neda vzit doruky a odnest, udelat neco, co se prave tak chova alespon z pohledu prava. A protoze pravo na licenci nahlizi jako na majetek, navic explicitne AZ rika, ze k prodane licenci ztraci drzitel autorskych prav prava majetkova, nebot ta prechazeni na kupujiciho, tak se snimi presne stejne i naklada = dedi se!
No zase tak zle to nie je :)
Ked to ma hmotny nosic (napriklad to auto) tak v principe kazdy uznava, ze vlastnictvo SW ide za tym hmotnym objektom ;).
To co je problematickejsie z pohladu praxe je, ked ten hmotny nosic neexistuje.
Napr. e-book, kde je tucnym napisane "toto moze citat len Jozko Mrkvicka bububu" :).
"No zase tak zle to nie je"
Auto neni zadny nositel licence, auto je presne totez jako PC nebo notebook nebo ... je to HW, a v je tam nainstalovany nejaky SW, ktery ma nejakou licenci.
Vskutku legracni by to ovsem zaclo byt v situaci, kdy by novy majitel rek, ze s licenci nesouhlasi, a chtel od automobilky, vratit penize (samozrejme za cele auto, v puvodni porizovaci hodnote + inflace, nebot bez toho SW se provozovat neda).
A kdyby ses o to trochu zajimal, tak bys treba narozdil od jirsaka vedel, ze presne o to se napriklad v US soudi zemedelci.s John Deere. Ten mimo jine tvrdi, ze licence jsou neprenosne a ze bez jejich souhlasu ten traktor nemuzes ani nikomu prodat, natoz si ho sam opravit.
bez prezdivky ...: Předpokládáte špatně. Zjevně se totiž moc neorientujete v tom, co jsou licence, co smlouvy apod.
Licenci samozřejmě zdědit můžete. Ale musíte se řídit tím, jaká oprávnění ta licence dává. Když je v licenci napsáno, že můžete software používat na jednom počítači, neopravňuje vás k používání na deseti počítačích. Když je v licenci napsáno, že držitel licence může používat software na maximálně třech svých počítačích, tak může dědic používat software na třech počítačích. Pokud ale bude v licenci napsáno, že ji může používat Filip Jirsák na těch počítačích, tak to dědic používat nemůže, protože není Filip Jirsák.
Váš problém je, že si licenci představujete jako nějaké univerzální oprávnění, které vás opravňuje k libovolnému nakládání s dílem. Takovou licenci sice můžete získat, ale není to typický příklad softwarové licence a nezískáte ji za pár stovek. Typická licence na software má omezení, která říkají, za jakých podmínek můžete software používat.
Je to podobné, jako když si půjčíte auto v půjčovně. Neznamená to, že s ním můžete dělat cokoli, třeba ho prodat. To, co s ním můžete dělat, je obvykle velmi omezené – často s ním nemůžete jet mimo stát, nesmíte předat řízení nikomu jinému apod. A pokud něco z toho chcete, je to třeba za příplatek. A stejně je to u licencí. Také licenci si často můžete pořídit v různých variantách, levnější na jméno a dražší přenosnou.