No paměťový efekt sice na veřejnosti strašákem byl, ale v odborných článcích to bylo vysvětleno: pozorovalo se to u družic tedy v režimu, kterého nelze v běžných podmínkách dosáhnout.
to neni uplne presne. Rust krystalu pri nabijeni nevybuiteho clanku byl a stale problem u NiCD pripadne NiMH clanku. Lion naopak vice vadi hluboke vybijeni
Otázkou je, co je hluboké vybíjení - jaký pokles napětí naprázno
oproti jmenovitému napětí je vhodný, aby se při něm už začalo nabíjet ?
Ano přesně tak, napětí na prázdno, ale definovanou dobu po odpojení zátěže.
Další zajímavý parametr je vnitřní sériový odpor, nová baterka utáhne v pohodě foťák, po pát cyklech svítilnu pak mnoho let myš.
teda jen když se nesníží vznitřní paralelní odpor :-)
Mám pár baterek a vlastní vybíječku, která NiMh a NiCd vybijí tak, den po odpojení zátěže mají 1.1V na prázdno a úspěšně je cykluji už od roku 2007.
Asi je na čase zahájit nějaké pokusování i s Li*-baterkami.
Dohrabat se ke skutečným závěrům které mají nějakou cenu ale trvá léta.
Moje postřehy - kdysi paměťový efekt ano, ale nemělo to vliv na běžné používání, u modelařiny těch pár procent dělalo docela znatelný rozdíl na soutěžích. Dnes zanedbatelný a neměřitelný.
Dnešní Li-Pol ...zbytečné cyklování a hluboké vybíjení - klesá životnost logicky....
Paměťový efekt jsem tedy odložil do propadliště dějin.
Tento poznatek berte jako můj vlastní závěr a samozřejmě s ním můžete nesouhlasit :-)
mam li-pol uz hooodne dlouho a muzu potvrdit existenci pametoveho efektu s jednou vyhradou. on totiz neni az tak uplne "pametovy" a trpi zapominanim, takze po nepravidelnych cyklech pouzivani nabijeni a vybijeni jde ten pametovy efekt vymazat. trva to vic nez "par" cyklu, ale dulezite je nevzdat se a nepravidelnost. li-pol jde vzkrisit.
Tak, a navíc paměťovým efekt je vratný jev, po několika málo standardních cyklech se dosáhne téměř plné kapacity. Ke snížení kapacity Nixx článků dochází ze zcela jiných důvodů, přebíjení, stárnutí...
Zajímavý je pohled do historie reklamštiny kolem akumulátorů.
Napřed byly NiCd bez paměťového efektu (až na ty družice)
Na trh přichází nabíječky NiCd, které zamezí paměťovému efektu.
Na trh přichází lithiové akumulátory, které...
Na tom se ještě přiživují výrobci NiCd a NiMh akumulátorů s papírově výrazně sníženým paměťovým efektem a zejména pak výrobci nejrůznějších více či méně podivných nabíječek "bojujících" proti paměťovému efektu.
On je tam i jeden takový háček. NiMh měly původně skutečně zanedbatelný paměťový efekt. Pak se ale zapracovalo na tom, aby uměly rychlejší nabíjení, aby se samy od sebe nevybíjely tak rychle, no a tohle bohužel značně zhoršilo paměťový efekt. Tak se pak začalo i pracovat na něm. Správné marketingové označení by tedy bylo "NiMh se sníženým samovybíjením bez zhoršení paměťového efektu". A marketing škrtne "snížené samovybíjení" (proč upozorňovat laiky na to, že se ta baterka sama vybíjí) a místo "bez zhoršení" se uvede "zlepšení". Podobně nabíječky - nabíjení se dá zrychlit, ale paměťový efekt se zhorší. Takže i tam se na tom zapracuje a vznikne "rychlonabíječka bez zhoršení paměťového efektu" a marketing z toho opět udělá "rychlonabíječka se zlepšením paměťového efektu".
Takže marketing tam sice mlží a překrucuje, ale v zásadě má pravdu. Původní verze NiMh, kde se baterka s 800mAh nabíjela 36 hodin a sama od sebe se vybila po 2 týdnech, skutečně významným paměťovým efektem netrpěla. Jak to bylo u NiCd nevím.
Ona s NiMH je "legrace" ještě větší... NiMH ve velikosti AA začaly s kapacitou někde u 1100mAh, postupně se lepšily parametry i rostla kapacita až jsme se dostali k článku Sanyo Twicell 1700-1850mAh, který v podstatě neměl chybu.
Jenže pak vypukla marketingová snaha zvedat kapacitu, kdy se najednou objevily články s kapacitou 2000, pak 2100, 2300, 2500 až nakonec i přes 2700mAh. Reklamní dojem super, akorát že se postupně začalo ukazovat, že životnost šla víte kam, samovybíjení narostlo, prostě průser. A bylo to dost principiální, takže s tím prostě už nic nešlo dělat.
A jaképak se našlo řešení? No geniální - udělal se Sanyo Eneloop s kapacitou jen cca 2000mAh a marketingově se to podalo jako "články s minimálním samovybíjení". Eneloop funguje slušně a na pohled to byla dobrá cesta ze slepé uličky. Trapné na tom ale je to, že při bližším průzkumu je Eneloop vlastně identický s tím výše zmíněným Twicell, jen díky vývoji malinko narostla kapacita. Ať žije marketing - vyřešili jsme problém návratem o cca 5 let zpátky k něčemu, co už dávno fungovalo, jen to jaksi nebylo dost cool. Ach jo :-(
Když to řeknu trochu jinak, tak:
Po letech zkoumání a experimentů se podařilo najít scénář použití Lithium-iontových akumulátorů takový, že je při něm měřitelný paměťový efekt.
Takže při běžném použití tam žádný viditelný problém není. Výborně.
Paměťový efekt je jako Yeti. Všichni o něm mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl. Jenom se někteří domnívají, že ho viděli, zatímco viděli normálně odešlý akumulátor :)
Další otázkou je, co s akumulátory udělají výrobci. Setkal jsem se s tímto:
>Dell - jako první zavedl autodestrukci baterie po určitém počtu nabití
>HP - omezení kapacity elektronikou. Nechal jsem si dát do akumulátoru nové články, ale baterie měla stále stejnou kapacitu. Na vybíjecí křivce bylo krásně vidět, jak jak to elektronika utne i když by baterie vydržela běžet ještě dalších 20 minut.
To je velmi zajímavé téma. Jsou k tomu někde zdroje? Nemůžeš se mi s podrobnostmi ozvat na mail? Díky
No, ono je to s tou sabotáží trochu jinak. Do noťasů se hodně cpou Smart battery, kde je speciální obvod a komunikuje po SMB. Měří si napětí, proudy a počítá energii. Hromada z nich má rovnou procesor, který si ukládá posledně dosaženou kapacitu pro plný nabití a počítá tak nějak s tím, že časem kapacita neroste, resp. se nepokouší dostat nad limit...
Samozřejmě, že při počítání energie je tu a tam nějaká chyba integrace, zaokrouhlování a časem může baterka nabýt přesvědčení, že má menší kapacitu, i když by články zvládly víc.
Pokud v EEPROM zůstane informace, že baterka zvládla se staýma článkama maximálně 1,5Ah a jenom se fyzicky vymění články za 2Ah, baterka si stejně myslí, že při 1,5Ah je plná, ohlásí konec nabíjení a odpojí se od nabíječky...
Další věc je, že pokud vyjmu články nabitý na 80% a dám tam nabitý na 60% s přibližně stejným napětím, obvod nemá jak zjistit, že je tam místo ještě na dalších 20%, protože nad interní limit tam nic nepustí. A naopak, když si myslí, že je na 20%, tak neví, že je ve skutečnosti na 40% a k části energie se nedá dostat, protože se zařízení vypne...
Takže důležitý je, že při repasi je potřeba baterce sdělit informace kapacitě a stavu baterek! Jinak nepůjde využívat plnou kapacitu nebo hrozí přebíjení...
a to sdeleni baterce ze ma lepsi clanky se udela jak?
Myslim, ze by to nezajimalo jen me...
Takze se jedna o spatny design cele baterie. Dale jen kurvitko. Ne ze by se od dob NiMH baterek v notasech neco zmenilo. Kurvitko je ted vice sofistikovane. Tady by z podstaty veci k zadne preprogramovaci "repasi" nikdy nemelo dojit.
Přítelkyně má dva Acery, koupeny krátce po sobě. Jednomu zničehonic klesla výdrž z několika hodin na asi patnáct minut, po pár dnech se to samé stalo i u druhého kusu. Náhoda to určitě nebude ;)
Zdroje a podrobnosti - je zvláštní že skoro nikdo neměří vnitřní odpor článků (z čehož by měla jít vypočítat určitě i kapacita), moc by mě zajímalo co by se naměřilo u nových a několik let starých baterií :)
Vnitrni odpor a kapacita jsou dve odlisne veci. Zmerenim vnitrniho odporu v prubehu nabijeni/vybijeni spise odhalite problem s clankem(vyrobni vady, spatny elektrolyt). Dobry vyrobce by mel uvadet typicke hodnoty a pripustne odchylky k dodanym clankum v datashitu.
Pokud vlastníte auto značky W-Škoda, tak mám ověřeno, že jednoho dne přijdete k vozidlu (Felicia, Fabie, Octavia), otočíte klíčkem a nic!!!???
V řídícím kompu mají něco co má asi HP. Řídící komp má vyhodnoceno, že akumulátor nemá "správnou" kapacitu (zpravidla již starší aku) a odmítne pohnout startérem.
Nevolejte odtahovku. Odpojte aku asi na 10 minut, řídící komp se "přenastaví" a v pohodě nastartujete.
Samozřejmě doporučuji aku vyhodit a dát nové.
Nebo se to da prestelovat pres OBD. Kazdy uzivatel "neveteranskeho" vozu by mel vozit cudlik na diagnostak+notas se softem s sebou. Neni dne ani noci kdy by clovek neobjevil dalsi kurvitka v ridicich systemech automobilu.
Podobne udajne "inteligentni" (dle meho nazoru debilni) nabijecka tuzkovych akumulatoru Sony CycleEnergy.
Pokud neni akumulator zcela novy a nema betonovy vnitrni odpor ze by se s nim dalo svaret, hlasi ze je baterka vadna a ma se vyhodit, a odmita ji nabijet.
Musel jsem si za timto ucelem poridit od souseda vyrazenou starou "neinteligentni" nabijecku akumulatoru, ta na rozdil od tehle funguje.
Nabijecka co nenabiji je nahovno - k tak hvezdnemu logickemu vyponu se ale asi dyplomovane studovani vyvojari od Sony zrejme nedopracovali.
Jak pises zrejme ji vymyslel nejaky studovany teoretik outsourcovany z Indie. A po prvnim nabiti: Jab dan,sar! Jeho posledni prakticka zkusenost byla v bateriich holicicho strojku. Na takoveho pustit dav RC modelaru...
BTW: Ty modelarske nabijecky jsou celkem bestie na acu recovery. Neni problem je presvedcit k nabijeni do exploze baterie a jeste sledovat charakteristiky na PC.
1.Neco podobneho jsem zazil u stareho Thinkpada. Jakoby "autodestrukce" baterie po klesnuti napeti pod urcitou mez. Pritom stacilo clanky opatrne dobit v modelarske nabijecce.
2. Ze by spatna kalibrace nebo spatny design? Oni se totiz ty nabijeci svabi daji programovat. Nemohlo so jedna o preruseni z duvodu prekroceni teploty?
Co takhle cist trochu original clanek? Tento clanek se tyka Lithium-zelezo-fosfatovych(LFP) LiFePO4 (netusim jaky je spravny cesky nazev) akumulatoru a nikoliv LiCoO2 kterych mame kolem sebe vsude hromady. Obe dve jsou lionky ale pochybuju ze nekdo ma v mobilu nebo notasu LiFEPO.
LFP akumulatory jsou ale uz celkem ozsirene v ruznych elektrickych vozidlech a modelari uz jim prichazeji na chut.