Názory k článku
V Londýně chtějí topit teplem ze serverů
-
my sme chceli teplom zo serverovne kurit v ramci budovy, ale kedze by si to vyzadovalo prerabku aktualneho systemu kurenia tak bol ten napad zruseny ako prilis drahy.
pre nove budovy kde sa s takou eventualitou chladenia / kurenia pocita od zaciatku sa to ale asi oplati. teda dufam ze na to vykurovanie odpadovym teplom nedostali nejaku ekoteroristicku dotaciu. -
Sten (neregistrovaný)Dotace mohou být opodstatněné, protože třeba u toho vytápění je klidně možné, že jedna taková menší dotace střednědobě ušetří daleko víc na menší nutnosti investovat do plynových rezerv nebo léčení respiračních chorob a oprav poškození historických budov způsobených popílkem či smogem.
-
JaRo (neregistrovaný)K čemu je mi průměrný topný výkon za rok? V létě netopím. A když přijdou v zimě 2 týdny krutějších mrazů tak co? Chápu, že například v naších klimatických podmínkách ty 3kW stačí pro většinu roku. Ale co těch pár dnů v zimě? Mám si přitápět v bytě něčím jiným? Mohu jen elektrikou. Když většina spustí elektrická topidla, co na to elektrický rozvod? I ten je dimenzovaný s předpoklady "stejně nemají v jeden okamžik všichni velkou spotřebu".
Jasně dá se postavit nízkoenergetický dům, kterému ty 3kW v pohodě stačí i v mrazu. Ale to se netýka běžných bytů na sídlišti. I nové byty jsou stavěny velmi energeticky neúsporně. Sice se zatepluje, ale zapomíná se na klimatizaci s rekuperací. Takže pokud máte doma pár kytek + lidi + nové stavby navíc vysychání, tak větráním vypustíte pánů bohu do oken spoustu energie. Prostě báječná kombinace co nejtěsnější moderní plastová okna a časté větrání oknem dokořán (protože není klimatizace). -
To rozhodně omyl není. Moderní otopné soustavy jsou koncipované na nižší teploty - běžně 60/40 nebo i 40/30 (tj. 40 °C vstup média do systému, 30 °C návrat k ohřevu). U plynových kotlů se to řeší buď přímo regulací výkonu hořáků nebo různými směšovači za kotlem, takže kotel jede klidně v režimu 90/70 a za směšovačem je 40/30.
Lze ale využít i jiné principy než klasický teplovodní rozvod. Táta (mimochodem servisák kotlů, od kterého mám výše uvedené rozumy) to řeší na chalupě horkovzdušným vytápěním přes krbová kamna a jednoduchý systém ventilace - i když vypadne elektřina, přirozená cirkulace dokáže snadno vytopit kompletní horní patro.
Pro budovy, kde je nějaký systém centrální klimatizace by se dal využít systém rekuperace. O tomhle třeba uvažuju u svého baráku (až a jestli ho budu stavět) - pochopitelně tam nějaká menší serverovna bude, takže bych to chtěl pak využít právě v rekuperační jednotce pro ostatní místnosti. -
anonymníNo jo ale servrovna nejvic topi v lete. Jak chcete to teplo uschovat do zimy? Vytapet skleniky a pestovat v nich biomasu? :-) Tot potiz vetsiny zelenych zdroju. Nedavaji energii tehdy, kdy je potreba. Ale napdad je to dobry. Jako doplnkova soucast nejakeho vetsiho centralniho vytapeni. V lete ohrivat vodu a v zimne jako doplnek nejakeho velkeho napr. plynoveho cnetralniho vytapeni. Narozdil od vetru a pod. nestabilnich zdroju se da vykon tohoto zdroje lze predikovat a delat podle toho plany. Pokud by se naklady na jeho vystavbu a provoz zaplatily bez dotaci, tak 3x hura.
-
rozdiel medzi zatazenym a nezatazenym *serverom* je na mojich masinach cca 30%, takze nejaky velky ubytok tepla by som tam nevidel.
je to serverovna glovalneho poskytovatela. to ze je na severnej pologuli leto este neznamena ze ludia z australie nemozu pouzivat inet. takisto den / noc je v takomto servise irelevantna. -
JaRo (neregistrovaný)10MWh rezerva pokud by se celý rok topilo stejně. Ale pokud se v létě netopí a v zimě ano a zima by trvala půl roku, znamenato že dům spotřeboval 15MWh jen za půl roku. A 3kW dají jen 13MWh za půl roku. A už jsme s energii v záporu. Nemluvě o pár týdnech větších mrazů.
Nemám doma zásobník, kterým bych si z kotelny v létě nasosal energii a v zimě ji zase použil, jak předpokládá Váš průměr.
