Názory k článku
V Michiganu se bude možná programovací jazyk počítat jako cizí jazyk
-
V Americe tomu trochu rozumím, jelikož s Amíky stejně každý mluví anglicky. Spíš bych se bál toho, že se bude výuka angličtiny vulgarizovat. Z podobných důvodů, náznaky tam byly.
Na druhou stranu by mě zajímalo, jak hluboká ta znalost programování má být, protože naučit se syntaxi mainstreamových jazyků je dost triviální.
-
Peter FodrekZlatý podporovatel
>Amíky stejně každý mluví anglicky.
a preto je 22% TV vysielania aj v španielčine---
-
“Ale předpokládám že i ti hispánci umí anglicky.”
Tím bych si zase nebyl tak jistej…
About a half of all United States Spanish speakers also assessed themselves as speaking English "very well" in the 2000 US Census. That increased to 57% in the 2013–2017 American Community Survey.
https://en.wikipedia.org/wiki/Spanish_language_in_the_United_States
-
Hele, určitě tam budou enklávy, kde se vyskytují lidé, kteří anglicky moc nemluví. Týká se to komunit z Blízkého východu, případně i Dálného východu, koneckonců je to myslím i v české, slovenské nebo polské kumunitě. Nejde jenom o "hispánce". Na druhou stranu, pokud se Američan pohybuje v anglofonním kolektivu nebo na mezinárodním hi-tech trhu práce, asi se s personálem exotických restaurací nebo uklízeči najímanými hrubou práci moc setkávat nebude.
Já neříkám, že je dobře, že se tam cizí jazyky nebudou vyučovat, ale že tomu do jisté míry rozumím.
-
Každá doba potřebuje jiná měřítka a ta se musí vyvíjet.
Dříve byla znalost psaní na stroji potřeba nejen kvůli rychlosti, ale i kvůli nemožnosti opravovat překlepy. Dnes můžete úspěšně a výkonně tvořit, aniž byste uměl všemi deseti a bez chyb.
S jazyky je to podobné. Znalost cizího jazyka pomáhá dorozumět se s ostatními a vzdělaná populace pomáhá své zemi.
Co se změnilo je to, že pro svoji zemi a pro dorozumění s ostatními už tolik nepotřebujete cizí jazyk (spousta možností strojových překladů), nota bene, když je Vaším hlavním jazykem angličtina. Umět programovací jazyk je také schopnost, která naopak nabyla na významu.
Nemám názor na to, jestli znalost cizího jazyka je stejně / více / méně důležitá, než znalost programovacího jazyka nebo jak mezi nimi hledat rovnítko. Pohled na to se asi bude v dalších letech vyvíjet. Nicméně chápu kroky, které zohlední, že vzdělaný může člověk být i bez znalosti cizího jazyka, když bude umět něco jiného důležitého. Určitě bych to a priori neodsuzoval jako devalvaci vzdělání.
-
Drive na psaní na stroji byla zapisovatelka. Člověk poslal pásku, zapisovatelka přepsala a poslala psaní zpátky.
Nevím jak to bylo za sociku tady se špatnou dostupnosti kazet/diktafonu, ale u pribuznych v Holandsku ve firmě to tak tenkrát tak fungovalo.
Nedělám si iluze že by to tady za sociku bylo úplně jinak. Buďto velkej cívkac nebo zapisovatelka na místě. Nebylo asi bezne aby lidé uměli vsemi 10ti.
23. 5. 2021, 13:36 editováno autorem komentáře
-
Smazaný profil
Nevím, jestli tahle zpráva vůbec stojí za řeč. Je celkem běžná věc, že např. studenti mezinárodního obchodu nebo diplomacie musí umět dobře dva cizí jazyky, zatímco studentovi informatiky na té samé škole stačí k absolvování jeden nebo z toho druhého jazyka jen pár semestrů na začátečnické úrovni. Stejně tak jsou gymnázia, která jsou zaměřená na jazyky a jiná, kde má prioritu fyzika, chemie, matematika nebo právě ta informatika - a tam studentům stačí taky znát méně jazyků nebo na nižší úrovni.
U Američanů jde navíc o to, že anglicky se učí prakticky celý svět, takže oni tolik cizí jazyky nepotřebují. Je to asi trochu nefér, ale tak to prostě je. Možná by se měli spíš soustředit na to, aby ten svůj jazyk ovládali perfektně a nemluvili jako nějaký drogový dealer odněkud z gheta. Stejně tak psaný projev - stačí se podívat po diskusích na webu a je zřejmé, že spousta Američanů je už částečně negramotná.
Pak do toho vstupují i ty strojové překlady. Zatímco např. u nás v 90. letech byla znalost cizího jazyka naprostá nutnost resp. předpoklad jak navázat perspektivní vztahy a rozjet kariéru, tak dneska už se to dost mění a časem to bude možná úplně zbytné. Lidi se budou učit jazyky, aby mohli číst a psát krásnou literaturu, ale pro praktické dorozumění to nebude potřeba.
-
nil nil (neregistrovaný)
@bmn
Mno nevím, se španělstinou nebo čínštinou by se jistě neztratili. Spíš už mají školství příiš rozvolněné, u nás (myšleno spíše malé státy) je naučit se druhý jazyk poměrně zásadní. Američané by se možná mohli místo druhého jazyka víc poznávat jiné kontinenty a toho, jak věci fungují tam. To by bylo jistě daleko přínosnější.
-
Američané by se možná mohli místo druhého jazyka víc poznávat jiné kontinenty a toho, jak věci fungují tam. To by bylo jistě daleko přínosnější.
To by bylo přínosné pro každého. Někteří lidé o poznávání jiných kontinentů nestojí nebo na něj nemají prostředky a nejhorší je když ani nesmějí vycestovat ze své země.
-
L.Stříbrný podporovatel
> Stejně tak psaný projev - stačí se podívat po diskusích na webu a je zřejmé, že spousta Američanů je už částečně negramotná.
O Češích se dá říct úplně totéž :-)
-
Pokud si to vyhodnotili jako přínosné, ať to vyzkouší.
U nás máme povinně dva cizí jazyky už na druhém stupni ZŠ a přikláněl bych se k tomu, aby ten druhý jazyk byl volitelný.
IMHO: Výuce jazyků u nás by pomohlo, kdyby žáci ten jazyk skutečně v reálném životě používali. (Nejen ta skupina, která upotřebí pár frází v počítačových hrách).
