Názory k článku
V PassMarku je 64jádrový Zen5 stejně rychlý jako 96jádrový Zen4 (ale nic to neznamená)

Kompozitni metriky davaji nulovou informaci - vse zalezi na rozlozeni vah u toho vazeneho prumeru ktery je na konci vypoctu.

A zrovna Passmark je z tohoto pohledu nejhorsi - nekdo (treba z vyberoveho rizeni) to miluje, protoze dokaze specifikovat konkretni modely - ale prakticky to je k nicemu.

1000 bodu vs 1000 bodu muzou znamenat zcela odlisne procesory.

To uz je lepsi cokoliv jineho kde je alespon rozliseni na ST a MT vykon, nebo INT vs FP vykon, a pod.

Ja používam benchmarkovanie pomocou Stockfish Engine, nie je to presné a určite nepokrýva každý use case, ale pre orientačné porovnanie bežných CPU to nie je špatné. Reálne aj tak bežný user a dokonca dnes aj power user smrteľník využije väčšinu času dnešné CPU len na polovicu i menej (pokiaľ hovoríme o strednej triede, e.g. I5/I7 a Ryzen 5/Ryzen 7). Threadripper si kúpi tak 0.2% ľudí.

Tieto "benchmarky" sú aj tak umelý ukazovateľ výkonu, a nikdy nebudú odpovedať výkonu, ktorý dostaneš v prípade svojho use-case.

9. 7. 2025, 20:02 editováno autorem komentáře

Nektery benchmarky alespon vychazeji z nejaky realny usecase - tzn treba databaze, nebo nejaky reneder nebo ... takze vis co to vlastne rika.

Ale jak rikas, tyhle CPU nedavaji vpodstate smysl. Protoze at se podivam kamkoli, jak na desktop/pracovni stanice tak na servery, tak CPU je to posledni co te na tom zajima.

Trebas v my bubline dostavaji na serverech CPUcka trosku nalozino o vikendech, kdy prepocitavaji vsemozny statistiky a probihaji na tom vsemony udrzbarsky tasky, reindexace atd. Presto zatez horkotezko preleze 30%.

A kdyz nahodis papirove 2x vykonejci CPU, budes mit vubec problem zmerit rozdil.

Zaroven stale plati, ze 4 jadra na 2GHz jsou o 30% horsi nez jedno na 4GHz. A to i pro ulohy, ktery paralelizovat lze. Bonusem jsou pak licencni politiky, kde se plati per jadro, takze v zajmu vsech je mit tech jader co nejmin.

> 4 jadra na 2GHz jsou o 30% horsi nez jedno na 4GHz. A to i pro ulohy, ktery paralelizovat lze.

Zdroj? Jako může to tak být pro nějaké úlohy, ale bude to dosť záležet, rozhodně to nebude vždy 30 %. A pro úlohy, které výborně škálují, to klidně může vyjít i na stejno.

Jinak výhoda více jader je v energetické náročnosti – od nějakého bodu je to z hlediska poměru výkon/spotřeba výhodnější než navyšování frekvence.

A pro úlohy, které výborně škálují, to klidně může vyjít i na stejno.

U takových úloh bych spíš očekával, že to na čtyřech 2GHz jádrech bude výrazně lepší než na jednom 4GHz (při jinak podobných podmínkách).

Zdroj jsou vlastni zkusenosti, mam tu trebas dva stroje, jeden ma 48 jader druhej 24, ale podstatne vejs taktovanych. 5 ruznych databazi a vsechny jednou vyrazne rychlejs na tom s polovinou jader. Cim to asi bude ...

A prave databaze jsou paralelizovatelne velmi dobre.

Spotreba elektriny je to posledni, co nekoho zajima. Tak maximalne zdejsi frikuliny. Jen tak pro zajimavost ... 3 racky, cca 6kW jeden, rekneme 20kW celkem ... firemni areal papka 400kW.

Passmark je mrtvej ukazatel výkonu.
Asi zatim (aspoň pro mě) je nejlepší ukazatel CineBench na ukázání výkonu CPU jako celku. Nebo případně jeho ladění či připravenost do akce...

Nejlepší je spíš ujasnit si, jaký typ úloh je pro mne z hlediska nároků na výkon procesoru nejdůležitější, a porovnávat výkon buď přímo v nich nebo aspoň v benchmarcích, které jsou k nim nejblíž. Já jsem třeba zjistil, že v úlohách, které jsou pro mne podstatné, X3D nejen že není přínosem, ale verze procesorů bez něj jsou dokonce o něco výkonnější.

Plati to i u soucasne 9000x3d rady s 12+ jadry? U predchozich byl problem s tim mivaly nizsi frekvence, to uz dnes nastesti (temer) neplati.

Když jsem to před časem hledal, výsledky přímo pro 9900X jsem nenašel (nejsem si jistý, jestli vůbec už byla 9900X3D na trhu), ale platilo to jak pro předchozí generaci, tak pro ménějádrové 9xxx. A když se pak ukázalo, že 9900X3D bude cenově na úrovni 9950X, tedy o dost dražší než 9900X, byla volba naprosto jasná. (To už bych spíš uvažoval o té 9950X.)

Samozřejmě tím nechci říct, že je X3D k ničemu, to vůbec ne. Jsou i testy, kde ta cache navíc pomáhá dost výrazně. Jen to nejsou ty typy úloh, které jsou zajímavé pro mne, tam obvykle vychází tak, že rozdíl ve frekvenci hraje o něco větší roli než ta cache. Ale třeba v herních testech je to většinou naopak.

Kdysi IIRC měly X3D nižší teplotní limit, což by znamenalo, že při stejné frekvenci budou dříve throttlit. Jo, pro krátkodobý burst to může být stejné, ale při delší zátěži se rozdíl projeví.

Plus druhá věc je, že samotná cache taky bude topit a bude mít nějaký vliv na tepelnou vodivost. Nevím, jak velký vliv to bude mít, ale je to další věc, co se může projevit v delší zátěži.

Da se nejak priblizit co je to za ulohu ktere postaci mala cache?

To, co pro mne bylo nejdůležitější, je build větších projektů (hlavně jádro). Ale podobně vycházelo např. i kódování videa.

Obecně pravděpodobně půjde o úlohy, kde se buď typicky zpracovávají data z bloku, který se vejde i do L2 cache (případně menší L3 cache ne-X3D varianty) nebo se naopak pracuje s tak velkými daty, že na to ani (větší) L3 cache nestačí.

Před časem jsem se na to díval, a přišlo mi, že pro programování bych s X3D dostal méně muziky za více peněz. IIUC při kompilaci se velká cache až tak moc nevyužije. X3D přinášelo nějaké omezení (tuším maximální teplota), které bylo zásadnější než velká cache.

Tak samozřejmě je jasné, že podle potřeb je pro každého jinej ukazatel. Ale co se týče výkonostní přesnosti/ukáz­ky/stability Cinebench docela vede.