Vlákno názorů k článku
V PassMarku je 64jádrový Zen5 stejně rychlý jako 96jádrový Zen4 (ale nic to neznamená)
od RDa - Kompozitni metriky davaji nulovou informaci - vse zalezi...
-
Kompozitni metriky davaji nulovou informaci - vse zalezi na rozlozeni vah u toho vazeneho prumeru ktery je na konci vypoctu.
A zrovna Passmark je z tohoto pohledu nejhorsi - nekdo (treba z vyberoveho rizeni) to miluje, protoze dokaze specifikovat konkretni modely - ale prakticky to je k nicemu.
1000 bodu vs 1000 bodu muzou znamenat zcela odlisne procesory.
To uz je lepsi cokoliv jineho kde je alespon rozliseni na ST a MT vykon, nebo INT vs FP vykon, a pod.
-
Ja používam benchmarkovanie pomocou Stockfish Engine, nie je to presné a určite nepokrýva každý use case, ale pre orientačné porovnanie bežných CPU to nie je špatné. Reálne aj tak bežný user a dokonca dnes aj power user smrteľník využije väčšinu času dnešné CPU len na polovicu i menej (pokiaľ hovoríme o strednej triede, e.g. I5/I7 a Ryzen 5/Ryzen 7). Threadripper si kúpi tak 0.2% ľudí.
Tieto "benchmarky" sú aj tak umelý ukazovateľ výkonu, a nikdy nebudú odpovedať výkonu, ktorý dostaneš v prípade svojho use-case.
9. 7. 2025, 20:02 editováno autorem komentáře
-
Nektery benchmarky alespon vychazeji z nejaky realny usecase - tzn treba databaze, nebo nejaky reneder nebo ... takze vis co to vlastne rika.
Ale jak rikas, tyhle CPU nedavaji vpodstate smysl. Protoze at se podivam kamkoli, jak na desktop/pracovni stanice tak na servery, tak CPU je to posledni co te na tom zajima.
Trebas v my bubline dostavaji na serverech CPUcka trosku nalozino o vikendech, kdy prepocitavaji vsemozny statistiky a probihaji na tom vsemony udrzbarsky tasky, reindexace atd. Presto zatez horkotezko preleze 30%.
A kdyz nahodis papirove 2x vykonejci CPU, budes mit vubec problem zmerit rozdil.
Zaroven stale plati, ze 4 jadra na 2GHz jsou o 30% horsi nez jedno na 4GHz. A to i pro ulohy, ktery paralelizovat lze. Bonusem jsou pak licencni politiky, kde se plati per jadro, takze v zajmu vsech je mit tech jader co nejmin.
-
> 4 jadra na 2GHz jsou o 30% horsi nez jedno na 4GHz. A to i pro ulohy, ktery paralelizovat lze.
Zdroj? Jako může to tak být pro nějaké úlohy, ale bude to dosť záležet, rozhodně to nebude vždy 30 %. A pro úlohy, které výborně škálují, to klidně může vyjít i na stejno.
Jinak výhoda více jader je v energetické náročnosti – od nějakého bodu je to z hlediska poměru výkon/spotřeba výhodnější než navyšování frekvence.
-
Zdroj jsou vlastni zkusenosti, mam tu trebas dva stroje, jeden ma 48 jader druhej 24, ale podstatne vejs taktovanych. 5 ruznych databazi a vsechny jednou vyrazne rychlejs na tom s polovinou jader. Cim to asi bude ...
A prave databaze jsou paralelizovatelne velmi dobre.
Spotreba elektriny je to posledni, co nekoho zajima. Tak maximalne zdejsi frikuliny. Jen tak pro zajimavost ... 3 racky, cca 6kW jeden, rekneme 20kW celkem ... firemni areal papka 400kW.
-
Tak u toho behu tech tvych databazi bude asi dost zalezet na "aplikacnim workloadu", ne? Protoze pokud tam pustis rekneme 20 uloh, ktere obslouzi tech 24 cores, tak je to v pohode a logicky rychlejsi, kdyz to 24-core CPU ma vyssi takt.
Ale pokud to zahltis (24-core CPU treba 50 paralelnima dotazama vs. 48-cores CPU taky 50 paralelnima dotazama), tak ten vysledek musi byt rozhodne jiny...A u vetsiny DB serveru (moje bublina), do kterych posilaji queries aplikacni servery se proste potkas se spickama, kde je vice soucasnych pozadavku z app -> DB nez ma ten DB server jader... pak si troufam rict, ze vic jader = vyssi realny vykon, i kdyz jsou jadra pomalejsi...
Ale vzdycky je to kompromis vice faktoru, protoze napr. PVU licence per core nestoji petikorunu...
-
Pochopitelně, protože databáze dost počítá a k tomu potřebuje paměť.
Víc jader a víc úloh znamená, že se o paměť (která je stále stejná a je tam furt stejných 8 kanálů) pere víc CPU (obvykle se to všechno nevleze do cache).
Tím stoupá latence a snižuje se efektivita práce na CPU (čeká na data).
Proto je lepší u úloh tohoto typu méně, ale rychlejších jader, protože se tolik neperou o paměť.
