Hlavní navigace

Vlákno názorů ke zprávičce Veřejné peníze? Veřejný kód! od Kamil Zmeškal - Na úvod, aby bylo jasno - ano, pracuji...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 14. 9. 2017 11:48

    Kamil Zmeškal

    Na úvod, aby bylo jasno - ano, pracuji jako IT ve státní správě :-)

    Výzva je z mého pohledu jen ptákovina a populistické, hipísácké plácání. S takovým přístupem by se autor mohl objevit ve strakovce, že tam chce přespat, protože je to placeno i z jeho daní. Může mě to být vlastně jedno, můj SW to není, ale z mého pohledu by to nic extra rozumného nepřineslo, možná víc komplikací.

    Důležité ale je, aby státní a veřejná správa měla dobře ošetřené licence, aby se nestávala situace, že je zdroják majitelem dodavatele a ne zákazníka. To je pak samozřejmě průšvih a viník by za to měl nést odpovědnost.

    Zajímavé třeba je, že se do open source nehrnou ani firmy, i když by jim to umožnilo větší zisk. Asi vědí proč. Pravidelně do naších výběrových řízení uvádíme, že povolujeme i využití open source, za podmínek, že za něj dodavatel kompletně převezme odpovědnost a záruku (prostě za celek - celý systém, včetně open source částí). Za celou dobu se nám nestalo, že by někdo nabídl třeba open source databázi a získal tak výraznou cenovou výhodu. Pří následných diskuzích se neoficiálně dozvíte, že si to nedovolí a raději tam dají komerční SW, u kterého mají oni zasmluvněný support atd. Nedivím se jim.

  • 14. 9. 2017 12:00

    Palo (neregistrovaný) 86.110.227.---

    > Zajímavé třeba je, že se do open source nehrnou ani firmy
    Ale hrnou, najdete velke mnozstvo firiem ktore robia platenu podporu open source SW. O mnohych ani neviete od DB ako PostgreSQL cez rozne cloudove frameworky az po virtualizaciu serverov na Docker.

    > Za celou dobu se nám nestalo, že by někdo nabídl třeba open source databázi a získal tak výraznou cenovou výhodu
    Hmmm, tak mi to ponukame bezne (PostgreSQL) ako option ibaze statna sprava si vzdy vyberie drahsie riesenie Oracle - hadajte preco!!!

  • 14. 9. 2017 12:19

    Kamil Zmeškal

    To je nesmysl, alespoň v ČR. Dražší řešení si v ČR dle Zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. (ZZVZ) může zadavatel "vybrat" pouze tehdy, pokud celkové výsledné hodnocení vychází lépe. Hodnotící kritéria jsou předem známá a stanovena, zpráva o posouzení nabídek jde všem a může ji kdokoli napadnout. Rozhodně to není stylem "mě se líbí červená, tak zelení jděte do ...".

    Pokud vyhraje někdo s Oracle proti PostgreSQL, tak je to z důvodu, že se to celkově nevyplatí, i přes bájný a opěvovaný open source. Daná nabídka s Oracle vyšla dle předem zveřejněných hodnotících kritérií lépe.. A že se ta kritéria sakra hlídají a firmy neváhají prakticky cokoli napadnout a hnát k ÚOHS (a často se vydírají i vzájemně)..

    To, co píšete vy, může udělat soukromník (něco si "vybrat" podle toho, co se mu líbí), ne státní a veřejná správa. Já naopak do zadávací dokumentace nemohu ani napsat, že chci server s Intel, ale musím napsat, že chci server s výkonem minimálně XXXX podle SPEC http://spec.org/cpu2017/results/cpu2017.html a tak dále. Popisoval jsem tyto problémy například zde: http://blog.kamil-zmeskal.cz/2017/08/vyberove-rizeni-na-zprostredkovatele.html

  • 14. 9. 2017 13:13

    Palo (neregistrovaný) 86.110.227.---

    Isteze, pretoze sa to zaobali ako integracia existujuceho Oracle ktory tam uz je a ta stoji 0. A potom vypiseme dalsie obstranicko na doplnenie chybajucej infrastruktury ako disky a mozno aj nejaky procesorik a rozsirenie licencie lebo to uz 'nestiha'. Ja tie vase triky dobre poznam, tiez robime obstaranie - ibaze z opacnej strany.

  • 14. 9. 2017 13:23

    Kamil Zmeškal

    Evidentně neznáte. Kdyby to fungovalo tak, jak píšete, tak by nebylo možné, aby například Dopravní podnik Prahy musel zrušit zakázku na autobusy, protože do ní napsal, že má dílny vybavené na autobusy značky XY. ÚOHS to sejmul s tím, že je to diskriminace ostatních, protože by na rozdíl od firmy XT dodat i vybavení dílen.

    Přímo u nás jsme měli zase problém se zakázkou (a dostali jsme za to i pokutu), když jsme soutěžili datové centrum. V zakázce bylo, že součástí ceny musí být i přestěhování. Jenže nás klepli přes prsty, protože jsme tím zvýhodnili současného poskytovatele, který logicky stěhovat nemusel.

    Možná je na Slovensku v tomto bordel, ale u nás se to hodně hlídá.

  • 14. 9. 2017 13:32

    Palo (neregistrovaný) 86.110.227.---

    Klamete seba alebo sa pokusate klamat mna. :-D
    Chcete povedat ze kazdy system obstaravate vratane celej SW aj HW infrastrukty nanovo. Houby! Napisete do coho to musi zapasovat, vsetci maju podmienky rovnake. Bezne byva v obstarani ze vas SW musi bezat napriklad na ExaLogic. Potom sa zdovodnuje preco treba rozsirit ExaLogic - lebo ved vsetko doteraz bezi na tom a taaak dookola.

  • 14. 9. 2017 13:35

    . . (neregistrovaný) ---.aoj.io

    jasně, takže nepoužíváte RedHat (či Oracle Linux)? Samozřejmě se k vám (do státní správy) hlásí dodavatelé s open source, komerční support k open source existuje, stejně tak ve velké míře státní správa open source používá, ale vše je zabalené komerční licencí protože požadavky zakázek vylučují nemít support, že.

    Pokud jde o vyhrávání, to je na jinou diskuzi, pokud si v zadání podmíníte (přímo či nepřímo) technologie od IBM/Oracle, těžko uspěje někdo s něčím jiným (viz třeba analytická část EET). Nebo další super věc pro nové dodavatele je situace, kdy k vytvoření nabídky potřebují specifikace, které ale nevlastní státní správa, ale současný dodavatel (opět často IBM či OKsystem) a ty je k dispozici nedají, to se pak špatně nabídka tvoří.

    Poté člověk čte takovéhle argumenty. Chci jen zmínit, že nekopu přímo za open source ve státní správě, ale o trochu méně pokrytecký přístup, nemluvím přímo o tobě, ale celá legislativní soustava jde proti otevřenosti a jednoduchosti.

  • 14. 9. 2017 13:45

    Kamil Zmeškal

    Tam, kde je to vhodné, tak Redhat používáme. Ale ne všude plošně, jak by zastánci Open Source chtěli. Někde máme AIX a někde i Windows, podle vhodnosti.
    Když jsme chtěli například dát Linux na IBM Power architekturu, tak přestože ho IBM podporuje, tak je to spíš jen marketing, protože tam nefunguje spousta věcí, což ale navenek hned tak neřeknou, aby vypadali, že jsou "cool".

    Aby bylo jasno - já nejsem proti Open Source ve státní správě. Klidně ať na místech, kde je to OK, funguje (a jak píšu, sami ho také někde máme). Ale nejsem příznivce názoru, že povinný a plošně vyžadovaný Open Source spasí svět. Musí se používat s rozumem, stejně jako komerční SW.

  • 14. 9. 2017 13:55

    Kamil Zmeškal

    Ještě k vyhrávání - jak jsem psal, konkrétní technologie si (alespoň u nás) nedovolíme vyžadovat a občas mě to zcela upřímně fakt točí. Rozhodně nejsem nadšen z toho, když mi tam dodavatel dá něco zcela jiného, než provozujeme (což se stává) a pak máme další typ systému na udržování a administraci, musíme školit (nebo i přijmout další) lidi, integrovat ho do monitorování, hlídat patche atd. Celý provoz se tím komplikuje.

    EET nemohu komentovat, ale troufám si tvrdit, že pokud tam něco záměrně přihnuli atd, tak by se to stalo i s Open Source, opět by si něco našli. Je to prostě o lidech, ne o Open Source a Open Source tomu nezabrání.

    Problém nedostupných specifikací je problém licencí a špatné smlouvy, který by si měl někdo odskládat. Tohle se snažíme mít vždy dobře ošetřeno a nikdy jsme s tím neměli problém (a doufám, že se nám to bude dařit i v budoucnu). Například s každou dodávkou ISKN nám musí dodavatel dát i kompletní zdrojáky, specifikace rozhraní apod., včetně případných úprav v Open Source, pokud ho k něčemu využil.

  • 15. 9. 2017 8:01

    . . (neregistrovaný) ---.aoj.io

    Přečti si tu iniciativu, tady nejde o nahrazení Oracle DB open source alternativou, tady jde o kód, který je programovaný na zakázku, ten by podle iniciativy měl být otevřený a k dispozi pro veřejnou kontrolu a zpět lidem.

    Open Source není schopný nahradit veškerý komerční krabicový SW, na to nemá, ale takové systémy jako Adis si přímo řikají o to být open source, vždyť to ničemu nevadí.

    Víš, ale v běžném komerčním světě ten trh funguje trochu lépe, ano s různými technologiemi v produkci je více práce, ale ono to funguje, málokdy je součástí zakázky konkrétní technologický stack, častěji máme prostě volnou ruku co zvolíme, je tady placený support několik let, jsou tady určité záruky za funkčnost a provoz dané smlouvou, je tady určitá dokumentace a zdrojové kódy patří plně odběrateli. Pak člověk se občas uchází o zakázky u státní správy a nestačí se divit.

    Výmluvy na legislativu jsou jen výmluvy, legislativa se dá změnit, trvá to dlouho, ale změnit se dá.

    Nemluvím přímo o tobě, tvůj blog znám a vím jaký máš názor, ten ale neplatí pro celou státní správu, bohužel.

  • 15. 9. 2017 9:29

    Filip Jirsák

    ale takové systémy jako Adis si přímo řikají o to být open source, vždyť to ničemu nevadí
    Určitě to ničemu nepomůže – nedává smysl, aby si někdo provozoval ADIS jen tak pro sebe, a že by ho někdo po večerech vylepšoval? A že to ničemu nevadí? Legislativa je tak komplikovaná, že ten software nepokrývá 100 % možností, počítá se s tím, že okrajové případy se budou řešit ručně. Dovedu si představit, že by se toho dalo zneužít – a právě zveřejněním zdrojáků by se tohle zbytečně odkrývalo. Může se vám to nelíbit, ale otevření softwaru a jeho udržování jako opensource znamená náklady navíc – vzpomeňte si, jak vypadalo jakékoli otevření dříve uzavřeného kódu, třeba Gecko, OpenJDK, Borland InterBase (Firebird)… Pokud je to obecný software, ty náklady jsou vyvážené tím, že do softwaru mohou přispívat ostatní, čímž se zlepšuje i pro původního vlastníka. A ostatní přispívají zase proto, že ten software sami používají. To ale nefunguje v případě softwaru, který je psaný na zakázku a má jediného uživatele. Nebo máte příklad jediného takového opensource softwaru?

    Důležitá jsou otevřená data. Pokud jsou v ADISu nějaké údaje, které je možné zveřejnit, je potřeba směřovat k tomu, aby ty údaje byly veřejné. Pak nad nimi může svou aplikaci postavit kdokoli, nezávisle na ADISu, a tu aplikaci bude moci používat kdokoli. Kdybyste to samé po večerech dopsal do opensource ADISu, bude vám to k ničemu, protože to budou moci používat opět jen uživatelé ADISu, tedy pracovníci FÚ.

  • 14. 9. 2017 23:14

    Filip Jirsák

    Pokud jde o vyhrávání, to je na jinou diskuzi, pokud si v zadání podmíníte (přímo či nepřímo) technologie od IBM/Oracle, těžko uspěje někdo s něčím jiným (viz třeba analytická část EET). Nebo další super věc pro nové dodavatele je situace, kdy k vytvoření nabídky potřebují specifikace, které ale nevlastní státní správa, ale současný dodavatel (opět často IBM či OKsystem) a ty je k dispozici nedají, to se pak špatně nabídka tvoří.
    To jste ale dost vedle. Ono to není tak, že by dodavatel vlastnil nějaké specifikace, které nevydá. Ten problém je reálně někde jinde. Dokud byl pro nějakou agendu jeden dodavatel, byla jeho zodpovědnost, aby ten software fungoval správně a dělal to, co má – a když nedělal, musel to dodavatel sám řešit. Zadavatel neřešil, proč to nefunguje a kdo v té firmě za to může.

    Teď je moderní všechno rozsekat na co nejmenší zakázky (pak se NKÚ diví, že má ČR 7000 informačních systémů), zadavatel si všechno přesně naspecifikuje, včetně toho, jak spolu mají různé systémy komunikovat, a firmy už jim to pak jenom podle té specifikace nakódují, podle specifikace se to otestuje a pak to všechno bude správně fungovat, protože je to přece napsané přesně podle té přesné specifikace. A ten kód pak může klidně udržovat jiná firma a může se každý rok soutěžit nová, protože to know-how nebude v tom softwaru, ale v té specifikaci. Jako teorie to je báječné. Akorát se to míjí s realitou ČR. Protože aby tohle mohlo fungovat, musíte mít na straně zadavatele špičkové analytiky, kteří dokáží specifikaci napsat tak, že jakýkoli software napsaný podle ní bude fungovat správně a bude dělat to, co se od něj chce. Myslíte si, že česká veřejná správa takové lidi má, v dostatečném počtu, že je dokáže zaplatit? Ani náhodou.

    To, co se často v české veřejné správě nazývá vendor lock-in, není závislost na dodavateli v tom smyslu, že by dodavatel vlastnil zdrojové kódy a nikdo jiný se k nim nemohl dostat. Ta závislost spočívá v tom, že odborníci na danou agendu (analytici) nejsou u zadavatele v tom státním úřadě, ale jsou v té firmě. Zdrojáky nejsou podstatné, podstatné jsou ty znalosti lidí. Některá ministerstva se to snaží řešit a dostávají se k tomu, že ty znalosti už přestávají být i u toho dvorního dodavatele – což ale bohužel v dnešní realitě znamená, že pak nejsou vůbec nikde. A pak se budeme zase hrozně divit, že to dopadlo jako s registrem vozidel.

    Chápu, že závislost na jednom dodavateli nevypadá dobře; je to riskantní, protože se může změnit majitel a férové jednání může být rázem minulostí; špatně se prokazuje, že je to opravdu ekonomicky výhodné. Má to ale tu výhodu, že je to funkční. Pokud chceme funkční řešení i bez odpovědnosti „dvorního dodavatele“, musí se ta odpovědnost přesunout na tu státní instituci, která na to musí mít lidi a musí k tomu být politická vůle. Jinými slovy, potřebujeme kvalitní veřejnou správu. Jenže o tu tady není zájem, pořád se řeší akorát to, jak by se mělo na státní správě ušetřit, místo toho, abychom požadovali, že státní správa musí fungovat především kvalitně. Mimochodem, ta domnělá korupce je z velké části právě jen ona nekvalita, protože když si pak zdůvodňujeme, proč nějaká veřejná instituce odvádí tak špatnou práci, svádíme to na korupci. Jenže on to často není žádný zlý úmysl ale jenom hloupost – a je to dané právě tím, že kvalitu po veřejné správě prakticky nikdo nechce.

  • 14. 9. 2017 23:28

    M. Prýmek

    Jedna dost zásadní věc ti tam v té mozaice imho chybí: kdyby se neřešily agendy, které vůbec není potřeba řešit, nebo aspoň nebyly tragicky překombinované, bylo by to potřebné know how daleko menší.

    Dovedu si představit, že třeba IS pro sociální agendu musel být naprostý peklo. Nechtěl bych ho řešit.

    Takže kořen problému je ještě o něco hloub - v legislativě a celkově přístupu ke správě věcí veřejných (s malým "v" ;) ).

  • 14. 9. 2017 23:59

    Filip Jirsák

    Souhlasím s tím, že komplikovanost agendy je problém – spolu s neustálými změnami (a pokaždé jinými – např. pořád se střídá, zda se přídavek na dítě bere na jedno dítě, na dvě nebo na všechny, ale algoritmus je pokaždé jiný, pokaždé se vymyslí nějaká nová podmínka). Vždycky mne pobaví ty pirátské představy, jak bude software společný v rámci celé EU. Asi jim ještě nikdo neprozradil, že ten software je dělaný podle místní legislativy a software pro správu českých daní nebo výplatu českých sociálních dávek opravdu nikdo jiný neupotřebí.

    Ale podle mne obracíte příčinu a následek – příčina je právě to, že nepožadujeme kvalitní veřejnou správu. Tohle je neštěstí hlavně pravicových stran – do voleb jdou vždy s tím, že veřejnou správu je potřeba hlavně zmenšit, kvalitu neřeší, protože přece ušetříme tím zmenšením, a když to bude menší, bude toho méně nekvalitního. Pak se dostanou do vlády, zjistí, že to s tím zmenšováním tak horké nebude, ale na zkvalitňování už si nevzpomenou. Jak by mohly být zákony kvalitní, když nikdo kvalitní zákony nechce – jediné, co u zákonů sledujeme, je kdo to asi proloboval, zda se to co nejrychleji projedná, a jestli se podaří dovézt všechny poslance z nemocnic a odjinud, aby se to slavně odhlasovalo většinou 101 hlasu. Ale kvalita? Že by někdy někdo chválil, že se o zákonu dlouho diskutovalo, byla zapracována spousta připomínek a souhlasí s ním jak koalice, tak opozice, tak nejrůznější organizace a sdružení?

  • 15. 9. 2017 0:26

    M. Prýmek

    > Že by někdy někdo chválil, že se o zákonu dlouho diskutovalo, byla zapracována spousta připomínek a souhlasí s ním jak koalice, tak opozice, tak nejrůznější organizace a sdružení?

    Občanský zákoník - 5 let zpátky. A největší předností bylo, že do něho poslanci nevrtali ;)

  • 15. 9. 2017 14:29

    SB (neregistrovaný) 78.156.151.---

    To je taky důvodem, proč když chcete kvalitní (státní) systém, nesmí jej vytvářet politici, ale odborníci. Nebo alespoň jim vydatně naslouchat. Takhle to ale nefunguje. Důsledkem je vlaštovčí hnízdo.

  • 15. 9. 2017 14:27

    SB (neregistrovaný) 78.156.151.---

    Tak to každopádně - každý prvek porušující KISS vede k exponenciálnímu růstu složitosti systému, proto minimalismus je nutný nejen ve vývoji, ale i procesech (předpisech, zákonech). Je to ale jen jedním dílem softwareového celku.

  • 15. 9. 2017 14:25

    SB (neregistrovaný) 78.156.151.---

    Tentokrát s vámi nesouhlasím:

    „...aby tohle mohlo fungovat, musíte mít na straně zadavatele špičkové analytiky, kteří dokáží specifikaci napsat tak, že jakýkoli software napsaný podle ní bude fungovat správně a bude dělat to, co se od něj chce.“
    Ale vůbec ne. Analytiky si můžete (musíte) (stejně jako vývojáře) zaplatit. To podstatné je, že firma pro analýzu a firma pro vývoj a dodání nesmějí být stejné, neboli specifikace NESMÍ být závislá na implementaci!

    Ty zdrojáky (s dokumentací, ne jak od Microsoftu!) jsou velmi důležité - v případě, že je máte, můžete postupně nahradit dodavatele. Když je nemáte, jste v pasti a tím vydíratelní (dnes běžné). Představujete si, že danou agendu (která má být ale zdokumentovaná) je schopna řešit jediná firma v ČR?

    „...závislost na jednom dodavateli ... Má to ale tu výhodu, že je to funkční.“
    Tak to nemusí být vůbec pravdou, to je chybný závěr.

  • 15. 9. 2017 15:21

    Filip Jirsák

    Analytiky si můžete (musíte) (stejně jako vývojáře) zaplatit. To podstatné je, že firma pro analýzu a firma pro vývoj a dodání nesmějí být stejné, neboli specifikace NESMÍ být závislá na implementaci!
    Pro tu vývojovou firmu to pořád budou analytici na straně zadavatele. A hlavně pak stejně budete mít vendor lock-in na tu analytickou firmu. Protože na českém trhu prostě není přebytek analytiků se zaměřením na software pro správu daní v ČR – protože prostě existuje jediný odběratel takových služeb, a tím je Finanční správa ČR.

    Navíc když budete mít externího dodavatele analýzy a externího dodavatele kódu, musíte mít v té státní instituci zase někoho, kdo tomu bude velmi dobře rozumět a bude schopen rozhodovat spory (když bude software něco dělat špatně a analytici budou tvrdit, že analýza je správně, a vývojáři, že program funguje přesně podle zadání).

    Zkrátka se to neobejde bez odborníků v dané oblasti, a když ty odborníky budete mít ve firmě, vždycky na té firmě budete závislý.

    Ty zdrojáky (s dokumentací, ne jak od Microsoftu!) jsou velmi důležité - v případě, že je máte, můžete postupně nahradit dodavatele.
    To je právě ta naivní představa. Podstatná je ta doménová znalost, zdrojáky nejsou tak podstatné a dají se docela snadno nahradit – když víte jak. A ta dokumentace je hezká teorie – jak chcete měřit, jestli ta dokumentace k něčemu je? Jak chcete změřit, jak velký je technologický druh těch zdrojáků? Když to nedokážete změřit, nedokážete to dát jako parametry do smlouvy a je to na libovůli dodavatele.

    Dokumentace i odstraňování technologického dluhu stoji v současné době náklady, jejich přínos je v budoucnosti. Takže to bude řešit firma, která může předpokládat, že ten software bude spravovat ještě za deset let – protože ví, že za těch deset let se jim bohatě vrátí náklady, které do zlepšování teď investují. Pokud má firma vyhlídku, že za rok bude vysoutěžen někdo levnější, rozhodně nebude vylepšovat dokumentaci nebo odstraňovat technologický dluh, ale naprasí kód tak, aby to fungovalo pokud možno aspoň ten rok. To ošizení dokumentace a zvětšení technologického dluhu je přesně ten způsob, jak ušetřit – a tedy jak vyhrát výběrové řízení.

    Když je nemáte, jste v pasti a tím vydíratelní (dnes běžné).
    Neřekl bych, že je to dnes běžné – ty dnešní problémy jsou dané především tím, že na straně veřejné správy chybí odborníci, kteří by dokázali dobře plnit roli zadavatele.

    Představujete si, že danou agendu (která má být ale zdokumentovaná) je schopna řešit jediná firma v ČR?
    Nejde o firmy, ale o lidi. Vy máte pocit, že je v ČR deset firem, které si pro jistotu drží analytiky na ADIS? Proč by to dělali? A pokud si myslíte, že vezmete tým analytiků a za týden je proškolíte tak, aby perfektně ovládali kompletně výběr daní v ČR za 25 let zpět včetně všech vazeb na externí subjekty, pak se šeredně mýlíte.

    Tak to nemusí být vůbec pravdou, to je chybný závěr.
    Omlouvám se za nešťastnou formulaci, nemyslel jsem to jako obecné tvrzení, ale jako příklad těch systémů, které fungují třeba přes dvacet let.

  • 14. 9. 2017 12:32

    peter (neregistrovaný) ---.tomra.sc.cust.gts.sk

    1. Čiže tvrdíte ze stačí dať pozor na
    Důležité ale je, aby státní a veřejná správa měla dobře ošetřené licence
    a potom všetky obstarávania fungujú úplne dokonale a verejnosť dostane softvér s najlepším pomerom cena/výkon? Nijak tomu nemôže zverejnenie zdrojového kódu pomôcť?
    2. S firmou, ktorá sa v dnešnej dobe nasilu vyhýba použitiu open source vo svojich riešeniach, podľa mňa nie je niečo v poriadku a bol by som rád aby z mojich daní nedostala ani korunu.
    Napr. skúste pozrieť http://mapka.gku.sk/, koľko použitých open source knižníc objavíte v len v zdrojákoch hlavnej stránky?

  • 14. 9. 2017 12:58

    Kamil Zmeškal

    Ad 1) Ne, to netvrdím. Ale úplně stejně - že veškerý SW pro st. správu Open Source, také nic vůbec nezaručuje. Podstatně důležitější z mého pohledu je:
    - správně vypsat veřejnou zakázku (to rozhodně není žádná sranda, včetně vymyšlení hodnotících kritérií),
    - následně mít oboustranně dobrou a výhodnou smlouvu.
    Pokud něco z toho není splněno, tak je podružné, zda je projekt OpenSource nebo ne (za předpokladu, že jsou zdrojáky ve vlastnictví Zadavatele a má patřičná autorská práva, jak jsem psal v jiném příspěvku).

    OpenSource může něco přinést, to je bez debat. Ale nejsem (zatím) vůbec přesvědčen, že výhody převáží nad nevýhodami.

    Ad 2) Nenapsal jsem to úplně správě. U nás také používáme Open Source. Ale to jsou víceméně jen sranda věci jako nějaké knihovny atd., ne kritické části systémů. Zatím asi největší využití máme JasperReports, kterými chceme postupně nahradit OracleReport. Takže Open Source se také nevyhýbáme, ale ani ho nepovažujeme za nějakou vše řešící modlu, jak se občas propagátoři tváří (pro odlehčení: je to něco jako reklama na prášky, které vyřeší vše, od menstruačních bolestí až po zápal plic :-) ). Takže určitě z mého pohledu neplatí, že Open Source je řešení na problémů IT ve st., správě. V něčem ano, v něčem ne a je potřeba k tomu tak přistupovat.

  • 14. 9. 2017 13:22

    Palo (neregistrovaný) 86.110.227.---

    Viete co je zaujimave. Mnohe komercne firmy pouzivaju open source na absolutne kriticke casti svojich systemov. Male aj stredne aj velke aj teda ze VELMI VELKE z pohladu statnej spravy. Co im chyba si sami dorobia. Preco tento model funguje z pohladu komercnej firmy ale nie z pohladu statnej spravy?

  • 14. 9. 2017 13:39

    Kamil Zmeškal

    Odpovědnost, na obou stranách. Firma si to nabídnout nedovolí, protože za Open Source nechce nést záruku (je to po ní logicky považováno) a státní správa ty záruky požaduje, protože kdyby nějaký systém zdechl kvůli problému s Open Source a dodavatel by za něj neměl odpovědnost, tak je to velký průšvih, porušení několika zákonů atd.
    Pokud spadne něco ve firmě, tak je to věc jen té firmy a maximálně přijde o zisk. Pokud něco spadne ve st. správě, je to pr*ser, protože ze zákona musíme zajišťovat funkčnost. V tom je zásadní rozdíl mezi systémy provozovanými firmami a st. správou.

    Abych byl konkrétní, tak třeba naše ISKN:
    "ISKN je dle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZoISVS“), součástí ISVS pro správu a vedení katastru nemovitostí. ISKN byl vyhláškou č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, stanoven jako významný informační systém."

    nebo

    Zadavatel hodlá uzavřít s jedním vybraným Účastníkem zadávacího řízení rámcovou dohodu o rozvoji a údržbě a Informačního systému katastru nemovitostí tak, aby jej mohl Zadavatel bezproblémově a v souladu s vývojem legislativy a dalších předpisů využívat pro podporu výkonu státní správy katastru nemovitostí a souvisejících částí zeměměřictví

    A to ani nemluvím o zákonu č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti.... Když si zákony prostudujete, tak ten obrovský rozdíl v přístupu pochopíte.

  • 14. 9. 2017 15:14

    Palo (neregistrovaný) 86.110.227.---

    1) Tak mi prosim ukazte tie zmluvy, chcem vidiet ako tam mate poriesene tie chyby. Maximalne tam mate reakcne doby, ziadny cas na vyriesenie. A ak teda viet ako to funguje tak mi skuste ukazat ako mavate s Oracle ze potrebujete nejaky patch.
    2) A tie smiesnosti ze 'zo zakona'. :-D Viete co sa stane ked nefunguje nieco v state, ABSOLUTNE NIC. Stat pocka. Vas ako zamestnanca v NAJHORSOM vyhodia. Stat nema ziadnu reputaciu alebo iba tu najhorsiu a straty ho tiez nezaujimaju takze co?

  • 14. 9. 2017 17:07

    HabanR (neregistrovaný) ---.cust.nbox.cz

    Řada systémů státní správy mohou spadnout do kritické infrastruktury dle kybernetického zákona. To byste se divil, jaké pokuty může udělit NBÚ

  • 15. 9. 2017 14:33

    SB (neregistrovaný) 78.156.151.---

    Ještě jste zapomněl dodat, kdo je zaplatí. Úředníci to nebudou.

  • 14. 9. 2017 19:04

    Jenda (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    > Firma si to nabídnout nedovolí, protože za Open Source nechce nést záruku

    Já furt nechápu, jak s tím souvisí, že je to open-source. Jak se liší poskytování záruky na kód, který je open-source, a který není?

    > Pokud něco spadne ve st. správě, je to pr*ser, protože ze zákona musíme zajišťovat funkčnost.

    Mně přijde, že ve státní správě nefungují různé věci naprosto běžně a průser z toho má leda tak občan, státu je to fuk...