Gentoo je zajímavý systém, ale protože nemá instalátor, tak jeho instalace je pain. Nedávno jsem ho instaloval přes chroot a nějaký návod, který se ukázal zastaralý a tudíž jsem se nějak zasekl u instalace kernelu. Nicméně ty volby zmiňované v článku se pokusím aplikovat a snad přijdu jak to zprovoznit s EFI oddílem na UEFI BIOSu.
29. 7. 2025, 23:42 editováno autorem komentáře
Gentoo nemá instalátor? A emerge je co?
Ale uznávám, že zprovoznění přes chroot je trochu peklo, je tam několik kroků, které je třeba nepoplést a sekvence příkazů, které je nutné zadat pokaždé než se člověk chrootne a obecně zprovozňování EFI je dobré si nacvičit předem.
Konkrétně u toho chrootu jsem si poznamenal:
mount -t proc /proc /mnt/gentoo/proc
mount -R /sys /mnt/gentoo/sys
mount --make-rslave /mnt/gentoo/sys
mount -R /dev /mnt/gentoo/dev
mount --make-rslave /mnt/gentoo/dev
mount -R /run /mnt/gentoo/run
mount --make-slave /mnt/gentoo/run.
chroot /mnt/gentoo
V tomto pořadí, jinak např. nefunguje instalace grub2, přístup k efivars atd...
A co se EFI týče, tak je dobré mít připravené utility dracut a efibootmgr a povolit všechny useflagy, co se toho týkají, kdesi to mám taky poznamenané. A taky je důležitý balíček sys-kernel/installkernel aby se jádro vůbec dalo nainstalovat... Na svém stroji vidím:
sys-libs/efivar
sys-boot/refind
sys-boot/efibootmgr
sys-kernel/dracut
sys-kernel/installkernel
... ještě něco?
Jádro používám nejposlednější ze stabilní vanilla řady, ne distribuční, ale to by neměl být problém.
29. 7. 2025, 23:57 editováno autorem komentáře
Já dělám jen:
mount --bind /dev /mnt/gentoo/dev mount --bind /sys /mnt/gentoo/sys mount --bind /proc /mnt/gentoo/proc mount --bind /dev/pts /mnt/gentoo/dev/pts
Ten /run jsem zatím nepotřeboval. Nově se to distribuční jádro gentoo-sources moc neliší od vanilla-sources. Ale je tam jednoduchá volba GENTOO_LINUX, která zapne minimum, s čím Gentoo počítá. A pak se dá v GENTOO_LINUX_INIT_SCRIPT vybrat, jestli máte OpenRC nebo systemD.
Do /run doporučuji dát aspoň tmpfs ( mount -ttmpfs uwu /mnt/gentoo/run), nebo ho po dokončení práce vyprázdnit, ať tam nezůstane bordel. Je totiž v některých konfiguracích možné, že si jej nainstalovaný systém navyprázdní, ale namísto toho „přes něj“ namountuje tmpfs a tak v něm od instalace zůstanou dočasné soubory, ke kterém nikdy nikdo nejspíš nepřistoupí.
Emerge je spíš něco jako balíčkovací systém. Instalátor beru spíš něco jako čemu hodím/vyplním parametry a ono to ten systém celý nainstaluje a to tady doopravdy není. Je to jenom liveko, kde se všechny kroky dělají ručně, včetně rozbalení nějakého base systému a následně doinstalování dalších balíků přes emerge.
Na stranu druhou, jak už tu padlo, tímhle se dá fakt hodně naučit... a hodí se to pak i na ty klikací distra.
Mám dvě poznámečky:
Ta rslave věc je potřeba jenom pro SystemD, jinak je to jedno, pokud si dobře pamatuju. S OpenRC jsem to nikdy nedělala.
Většinou si napíšu oneliner v tomto stylu: for d in /proc /sys /dev /run /něco /další /klidně_ještě_jeden ; do mount -Rv {,/mnt/gentoo}$d ; done Je to míň psaní. ;)
31. 7. 2025, 03:32 editováno autorem komentáře
Přesně tak, Arch má instaátor. Je sice textovej, ale má tušim výchozí hodnoty, takže se dá jen odkliknout a něco se vám nainstaluje. Pro reálný pouití je ale vhodný se v něm povrtat a něco si nastavit. Já jsem na ten instalátor narazil před rokem, když jsem si instaloval systém na firemní noťas, a nezměnil jsem si oddíly.. Takže občas trpim nedostatkem místa na kořenovym oddílu, ale nějak se s tim fungovat dá, takže jsem se nedokopal k tomu, abych ho rozšířil.
Nejsem si jistej, ale tušim, že jsem tam neviděl enkrypci disku.
...a btw pouívám Arch Linux.
30. 7. 2025, 16:32 editováno autorem komentáře
Jo, Arch měl instalátor, pak ho neměl (v tom období jsem ho používala nejvíc) a teď prý už zas má. Upřímně, instalace ArchLinuxu nebo Debianu bez instalátoru je snazší, než u Gentoo. Na Gentoo je „potřeba“ ještě vybrat, který vlastně chci profil (== variantu systému) – každý má trošku jiné defaulty pro balíčky. Jinak je to principielně stejný postup.
Taky můžu doporučit pro instalaci Gentoo nepoužívat jejich LiveCD, ale použít ArchLinuxové. Je pohodlnější a postup se nijak neliší. V obou případech je potřeba stáhnout stage3 a skoro vše se děje až z něj.