Opravdu? Kde jsi prisel na desitky let? Odkaz? Zdroj? Tvoje pojmy dojmy?
Velikost 1 mm^2, hmotnost 1 mg, deorbitace za 140 dni z vysky 535 km (vyska orbity wikipedie starlink):
Mass 0.000001 kg
Area 0.000001 m^2
Re-entry after 141.49 days ( 0.39 years)
https://www.lizard-tail.com/isana/lab/orbital_decay/
Muzeme variovat, ruzny tlak zareni, nebo ruzna hmotnost. Pokud to nebude mg, ale ug, pak ta doba bude extremne delsi, ale ug ma kinetickou energii v mikrojoulech, to je v pohode.
ad "Jinak receno, ty rvrdis, ze kdyz se dve veci srazej, tak se nezmeni zadne z nich energie ... "
To tu nikdo netvrdi. Presneji receno, pokud plati, ze vysledek srazky tady bude stejny, jako o kousek vedle (to plati pro r=konst) nebo o chvili jindy, tak cela soustava zachovava celkovou hybnost v rovine kolme na r, a rovnez i energii - neco takoveho rikaji teoremy Noetherove.
(pokud zanedbame zmenu potencialni energie, coz pro oblast srazky muzeme, tak dostaneme ze je jak celkova energie (skalar), tak celkova hybnost (vektor) zachovava. (protoze se to nezmeni ani kdyz s tim jakkoli otocime, tak se zachovava i moment hybnosti, ale ten je tady off topic).
Takze mozna srazka musi splnit jak energeticke podminky -> celkova energie castic (ciste kineticka) pred srazkou musi byt stejna, jako celkova energie po srazce (co neodleti ve forme kineticke energii, to se musi ulozit jinak -> mechanicka deformace tech kousku, roztaveni, .... -> proto tolik zduraznuju vyznam nepruznosti srazky), tak i zachovani hybnosti (suma vsech hybnosti se musi zachovat).
Je to dost podminek, a kdyz je srazka vicemene nepruzna (coz pri vyssich vzajemnych rychlostech plati), tezko z toho vymyslet, jak nejakemu ulomku dat vetsi rychlost.
Kazdy si muze zkusit to spocitat pro ruzne uhly a ruzne pomery hmotnosti...
A? Tak to zkusme promyslet. Srazka zpusobi ze nejaka castice odleti nejakym smerem. Rozdelme si to do dvou poloprostoru - castice odleti smerem k Zemi, a smerem od Zeme. Smerem k Zemi znamena zjevne rychlejsi deorbitaci, takze to nas nezajima. Pokud odleti smerem od Zeme, tak cim kolmeji od Zeme poleti, tim perigeum orbity bude bliz k Zemi a taky to spadne rychle. Takze nejhorsi pripad bude, kdy srazka zpusobi ze castice se urychli ve stavajicim smeru. Ale to vede jen k vice elipsovite draze, a opet perigeum bude stejne (blizke) jako pred srazkou. Takze se pad zpomali, ale odhadem max. na dvojnasobek casu.
Aby castice zaujala novou, vyssi, stabilni orbitu, muselo by dojit ke srazce vhodnym smerem, a v apogeu k dalsi srazce ktera by tu drahu zakulatila. Coz je statisticky extremne mala sance.
Je mozne ze tady se pletu, na orbitalni mechaniku je potreba bud cit, nebo to doopravdy spocitat, ale to tady nikomu zdarma delat nebudu, za tohle si normalne nechavam platit.
Rika se tomu akceptovatelny risk.
Muzete schovat logaritmicke pravitko, derne stitky a elektronkovy pocitac.
Tohle je neplacena verze: https://platform.leolabs.space/visualization pro ty vetsi kousky.