O přepisu do QT se poprvé mluvilo na začátku roku 2017. Někdy v té době jsem Budgie zkoušel a jako na první pohled bylo pěkné, jen místy takové nedotažené. Vývojářům fandím, vymysleli si na sebe moc pěkný bič. Kdyby to byl můj byznys, tak bych přešel na GTK4 a nepřidělával si zbytečné problémy.
A není to tak, že přepis z GTK3 do GTK4 je stejně/podobně náročný jako přechod na QT (nevím, ptám se)? Pak by za tím mohlo být i něco jiného.
Ano Gtk3 na Gtk4 je celkem nepříjemnost, a představa, že bude pak třeba zase nekompatibilní Gtk5... Podle mě si to možná GNOME může dovolit, protože dělají i to Gtk, ale další projekty s tou nekompatibilitou mají celkem problém a hrozně dlouho to trvá to přepsat.
Třeba Ardour je na Gtk2 a vývojáři to Gtk2 radši forkli než aby to přepisovali.
Jsou na to specializované nástroje. Není to tak, že bych kód prohnal nějakým vehementem a ten byl najednou zázračně v GTK4, ale stále je to řádově rychlejší než vše skutečně ručně přepisovat do QT6.
Mě teď donutili na chvilku v Manjaro přepnout na wayland v Plasmě a nevěděl jsem to. Začalo se mě zobrazovat deformace u kurzoru a nešel spustit Plank. Hned jsem chybu napravil a doinstalovat X11 plasmu. Pak přejdu na XFCE.
To myslíš tu mrtvou aplikaci? Dva roky od poslední commitu? Šest let od poslední stabilní verze? Devět let od první Fedory s defaultním Waylandem? No to je překvapení...
Mezi nami devcaty... Ja vuebc nechapu jak mohal Fedora komuinita defaultni wayland pred 9 ti lety, a defaultni gnomehsell pred cca 12lety prezit. Clovek udelal dnf update, a dostal sice startujici, ale absolutne nepouzitelny linux. Admin ci vyvojar investoval par dni casu, pripadne presel na Mate nebo pzodjei xfce (coz je taky nejaky netrivilani cas) a pod, ale bfu? Tak nejak z toho pro me vyplinulo ze fedoru asi zadne BFU nepouziva :)
Takže otázka zní: "Fedora, to je ta distribuce, co ji vyvíjení vývojáři, aby ji vývojáři používali a IT novináři o ní psali, ale ukažte mi jediného BFU, co na ní jede a nepotřebuje k tomu péči osoby blízké ajťáckého naturelu?". No vlastně to je zajímavá otázka. Bylo by super znát na ni odpověď, tedy kolik babiček, knihovnic, zedníků či právníků jede na Linuxu, který si sami obhospodařují, případně jaké konkrétní distribuci.