Názory k článku
Vyšel FreeCAD 1.0 s vylepšeným uživatelským rozhraním a novým systémem materiálů

Poslední dobou jsem FreeCADu věnoval nějaký čas a musím říct, že pro občasnou tvorbu jednoduchých součástek je docela fajn. Zdůrazňuji relativně jednoduchých. Ale protože se tím neživím, tak nemám srovnání s čímkoli profi... zvláště ne za předplatné. A nemám ani chuť používat CADy webové.

Je tam ovšem jedna věc, která mě doslova sere, alespoň v nedávné release candidate verzi byla. FreeCAD po každé sebemenší změně, třeba i jen urovnání polohy kóty aniž bych změnil hodnotu, provede přepočítání celého modelu. A pokud je v tom modelu špatně zavazbený 2D tvar, což někdy chvíli trvá najít a opravit, nebo je ten model hodně složitý, tak přepočet trvá i několik sekund.

A další velice nepříjemná věc jsou zaoblené a sražené hrany, které jsou vázané na číslo hrany. Ale pokud v pořadí operací musím něco změnit, přidat hranu... tak se nejspíš hrany přečíslují, sražení/zaoblení hran se skoro vždy rozpadne a musím to nadefinovat znovu.

Pokud je to kombinováno se zdlouhavým přepočtem modelu a na každou přidanou hranu musím čekat sekundy než se cosi zcela zbytečně přepočítá (mohlo by se provést jednou na konci celé operace)... je to docela vopruz.

A ne každou hranu je možné zaoblit.

Ale jinak fandím, protože parametrický CAD tu dlouho chyběl a doufám, že se autorům podaří vyřešit i tyhle zbývající ošklivosti.

20. 11. 2024, 11:56 editováno autorem komentáře

Zavazbený 2D tvar? Co tím myslíte? Cyklické reference se mi už hodně dlouho nestaly. To se mi stávalo ze začátku, když jsem se s tím seznamoval. Ale teď....Modeloval jsem docela dost nábytku (pracovní sůl se šuplíky, postele,...) a nikdy jsem neměl problém, že bych na něco čekal. Nejvíc jsem kdy čekal na vytvoření gripu na ovládacím knoflíku (když pominu simulace :-)). Ale jakmile byl vytvořený, což trvalo cca 4 sekundy. Tak pak manipulace byla už rychlá.

Co se týká hran, tak teď jsem si zkoušel vytvořit kvádr extrudováním obdélníku (sketch) a následně jsem hrany na vrchní straně zaoblil označením všech hran dokola. Pak jsem do původního sketche vytvořil ještě výřez v tom obdélníku a kromě půlky hrany zůstaly zaoblené všechny. Každopádně je konzistentnější místo hrany označit celou stěnu. Samozřejmě pokud to jde. Takto se automaticky zaoblily všechny hrany včetně nového výřezu.

Většinou nejde zaoblit hrana u které je příliš velký poloměr zaoblení (prostě se to tam nevejde). Zkuste příště zmenšit poloměr.

Jsem v tomto pouze amatér - rozuměj, nejsem zkušený konstruktér, takže asi dělám něco špatně. Ale stává se mi popisované... Model postupně tvořím, pak zjistím, že v předchozím stavu potřebuji něco výrazně změnit (myslím tím změnu počtu hran a ploch), a pak musím projít všechny další kroky a zkontrolovat reference (vazby rovin, externí body a tak). Prostě se to přehází.

Přepočet pak trvá dlouho a je to problém.

Každopádně, automatické přepočítání modelu se dá vypnout.

Obecně problém změny topologie nejde zcela automaticky vyřešit. Trpí tím i komeční programy. Ve Fusionu jsem kolikrát muset raději všechno od dané změny smazat a vytvořit znovu.

Každopádně je vždy lepší kontruovat po menších částech (body resp. parts), které jsou v oddělených souborech, a ty pak skládat v assembly souboru...

je vždy lepší kontruovat po menších částech

:-) no vždy asi ne, ale při složitějších konstrukcích většinou ano

Některé objekty je výhodnější skládat z geometrických primitiv, jiné tak, že vysunu náčrt.

Při sestavování 2D tvarů v náčrtu se musí všechny prvky správně zavazbit (constraints), aby byla jednoznačně určena jejich poloha a rozměry vůči souřadnicové soustavě. Tu a tam to je výzva, když tam je víc provázaných částí kružnic přes tečny... nebo křivky a takové věci, kde nestačí jen určit polohu bodu a délku úsečky.

Používat náčrt a vysunutí je obzvlášť užitečné, když potřebuju ukousnout víc patvarů od jiného objektu jednou operací. Nebo naopak množinu tvarů přidat k většímu objektu. Stačí třeba sadu sloupků pro montáž, nebo několik přepážek zároveň, stěny šasi které nejsou prostý kvádr...

A v tuto chvíli se taky můžu rozhodnout, jestli někde nějaký roh náčrtu např. zaoblím, čímž si nadefinuju zaoblenou hranu spolehlivěji, ale zároveň hloupěji a méně flexibilně. Tohle mě kouslo později, protože na to pak zaoblení (filler / chamfer) nešlo definovat.

A když je celkový tvar součástky komplikovaný, tak se tyhle operace umí docela solidně navrstvit, takže i následně přepočet dlouho trvá. Nikoli zobrazení modelu a rotace s ním, to zůstává pořád svižné. Zdlouhavé jsou jen ty změny, třeba i jen vleznutí do náčrtu a jeho uzavření bez provedení dalšího zásahu. Nebo jak jsem psal, urovnání kóty, aby hodnota byla čitelná (několidovala s čárami dalších kót) bez změny té hodnoty.

Vypnout automatické přepočítávání jsem zkoušel, resp. asi to šlo ve starších verzích (0.19, 0.21), v poslední rc se mi to nepodařilo, na verzi 1.0 teprve musím najít čas.

Par let pouizvam FreeCAD pro tvorbu modelu pro 3D tisk a obcas nejakou studii, modely tak max 6 hodin prace a jednodussi - mozna mate komplikovanejsi modely, ktere jsou mimo muj vesmir :-). Zpocatku jsem mozna narazel na popisovane problemy, ktere ale byly zpusobeny mou neznalosti. Casem jsem nasel modus operandi, ktery jde FreeCADu po srsti a ano obcas narazim na nejaky clash constraintu nebo over constrainty, ale nic co by nebylo lehce resitelne.

Co znamená FreeCADu po srsti? Jaký je správnější postup? Předem děkuji.

Stejny postup, jaky se pouziva pro podobny typ modelaru.

Nevazbit na menitelne prvky jako je geometrie.
tj. vytvaret nacrty na "datum planes" souradneho systemu a kotovat je k jeho pocatku. + pouzivat nove "datum planes", lokalni souradne systemy offsetle ze souradneho systemu

Neparametrizovat promitanim z geometrie, ale napr. pomoci ciselnych parametru z spreadsheetu.

(Vytvorit si spolecny nacrt z pomocnych car a vytvaret nacrty na nem. - zatim jsem nezkousel)

"levne" prvky (srazeni, zaobleni) davat na konec stromu a regulerni "features" pridavat pred ne. - posouvani prvku ve stromu zda se funguje.

Je to optimum mezi pracnosti a spolehlivosti, ale takto lze vytvorit soucast bez prvku, ktere se typicky rozbijeji.

Když jsem si koupil 3D tiskárnu, tak FreeCAD byla první věc, co jsem zkoušel, ale bylo to spíš utrpení. Nebyl jsem v tom chopen udělat v podstatě nic. Pak jsem zkusil Fusion360 ono to šlo tak nějak samo. Jen jsem měl problém s Windows, takže jsem po krátké době zakotvil u OnShape, který mi vyhovuje nejvíc. Taky velmi intuitivní.

Nedovolil bych si tvrdit, že FreeCAD je nepoužitelný. Co jsem slyšel, tak tenhle robot ve FreeCADu údajně vznikl:

https://www.lupa.cz/clanky/vedle-vasi-stolice-svisti-data-v-optice-jak-v-cesku-vzniklo-unikatni-reseni-instalace-optickych-kabelu-v-kanalizaci/

Vstupní bariéra je z mého pohledu ovšem extrémní.