Tak samozřejmě, že z tohoto hlediska to nemá takový emocionální náboj, i když si kladu otázku, jestli ta dokonalost, o které mluvíte, není ve skutečnosti jistá dávka nostalgie. Dnešní grafika i audio mají samozřejmě možnosti z úplně jiné galaxie, jenže právě proto si myslím, že není dobře se snažit imitovat starý styl u nových produkcí. Thimbleweed Park je super hra, ale ta grafika jako pixel art mi u ní připadala trochu násilná, jako kdyby dnešní nahrávka ve 24 bitovém FLAC uměle reprodukovala šum a praskání gramofonové desky. Neboli byla to dokonalost tam, kde to představovalo hranici možností, ale ne tam, kde je to jenom svévole. Navíc jsem měl pořád pocit, že na ty elektronky bych se chtěl podívat podrobněji ;) Naopak klikací adventura Unforeseen Incidents s moderní vektorovou grafikou se mi líbila. Ono jde nakonec o to, jestli grafický designer dokáže navodit správnou atmosféru, vytvořit svět a udržet ho vnitřně koherentní po vizuální stránce. Jaké technické prostředky k tomu zvolí je na něm, a že se ty prostředky postupem času mění je spíš dobře.
Nie je to iba nostalgia. Pred par rokmi som hral Gabriel Knight 1 a tam vsetko islo az na hranu moznosti - grafika, hudba, dabing. Nepoznam technicky dokonalejsiu point and click. Jedina vec co tam trochu zaostava, je ze ten dabing nema tak cisty zvuk ako by mohol mat a pokial viem, mastre uz neexistuju.
To není o pixel artu. Jasně, dobrý pixel art mám rád, ale jeho absence není to, co mi vadí. Prostě mi tenhle styl grafického ztvárnění nesedí, to je celé. Není to o nostalgii, byť The Secret of Monkey Island považuji, zvláště na Amize, za masterpiece. Tady jsem tehdy dělal vizuální srovnání mezi verzí pro ST a Amigu:
https://www.root.cz/clanky/projekt-amiga-herni-sestava-a-srovnani-s-konkurenci/