Dokud nebude pouze jeden Linux tak to bude pouze vlhký sen. Taková blonďatá slečna, běžný uživatel nebo nějaký začatečník se nemá šanci vyznat ve 100 distrech Linuxu a natož pak vědět co nainstalovat. Některý software jako například účetní program na Linux vůbec neexistuje a hodně užitečných programů velice omezeně. To už linuxáci tvrdí 20 let "Hyn sa hukáže" ale z toho nic nebude. Abyste si nemysleli že mě to těší. Sám Linux používám na druhé PC a jsem s nim spokojen. MS by potřeboval pořádnou konkurenci jako sůl.
Zvláštní je, že nevadí, že je víc Windows, iOS, Androidů… Účetnictví samozřejmě existuje, např. ABRA FlexiBee nebo je dnes už dost webových řešení (FlexiBee ostatně už také). Hodně užitečných programů dlouho neexistovalo pro Windows, a Windows to také přežily.
Myslím, že se na to díváte špatně. Účelem Linuxu není být konkurencí Windows. Mimochodem, ten váš, pohled, že Microsoft skrze Windows dominuje IT, je minimálně tak 5 let pozadu za realitou. Windows už dávno konkurenci mají, a už několik let s ní prohrávají. Tou konkurencí je web.
Taková blonďatá slečna, běžný uživatel nebo nějaký začatečník se nemá šanci vyznat ve 100 distrech Linuxu a natož pak vědět co nainstalovat
Mám opačnou zkušenost. Slečna dostane nainstalováno a nakonfigurováno a distro neřeší. Je spokojená, že si nainstaluje co potřebuje přes např. Apper, nadšená, že aktualizace si pouští kdy ona chce a ne kdy se rozhodli v MS, to samé s restartem po nich a když už je pustí, nechápe, že může pracovat a ani nepozná, že se aktualizuje.
Některý software jako například účetní program na Linux vůbec neexistuje
Lež. Google předpokládám používat umíte, tak už si to najdete určo sám.
Běžný uživatel je naopak po reinstalaci PC z Windows na Linux spokojený jak želva - mnohokrát odzkoušeno.
Mám opačnou zkušenost. Slečna dostane nainstalováno a nakonfigurováno a distro neřeší. Je spokojená, že si nainstaluje co potřebuje přes např. Apper, nadšená, že aktualizace si pouští kdy ona chce a ne kdy se rozhodli v MS, to samé s restartem po nich a když už je pustí, nechápe, že může pracovat a ani nepozná, že se aktualizuje.
Přesně tak. Příklad: moje přítelkyně, absolutní laik pokud jde o počítače ale od přírody silně úzkostlivá, pokud jde o ochranu soukromí. Dřív mívala Windows 7, ale někde slyšela nebo se dočetla o spyware, virech atd a začala na mě naléhat, jestli je před nimi bezpečná, jestli svému počítači může věřit a ať s tím "něco udělám". Po chvíli váhání jsem jí nabídl, že jí instaluju Ubuntu (nejsem z těch, co se snaží ostatní za každou cenu "kontertovat") a trochu ho zabezpečím. Když pak viděla, že email, youtube, whatsapp (bez komentáře...), ebay a všemožný e-shopping v tom fungují identicky, byla naprosto spokojená a od té doby má Ubuntu.
Mám opačnou zkušenost. Slečna dostane nainstalováno a nakonfigurováno a distro neřeší.
Problém je v tom "dostane nainstalováno". Musí být v okolí někdo, kdo to udělá. Výrobce se do toho nehrne, mimo jiné protože by musel volit, kterou distribuci začít podporovat a dalších několik let poskytovat podporu (aspoň základní, na úrovni servisů).
Hodím do klobouku lístek (...) Kde je problém?
V tom, že by se spousta lidí hádala nad tímto výběrem a díky ani (raději) není nikdo, kdo by do klobouku lístky házel.
Já to pohled výrobce docela chápu. Aktuální trh jsou asi 4 %, ale tito lidé stejně koupí i modely bez Linuxu (nebo s Windows). Takže očekávaný nárůst prodejů je významně pod 4 % i kdyby se výrobce trefil s výběrem distribuce do vkusu cílové skupiny. Díky rozmanitosti distribucí (minimálně 4 významné distribuce ve hře) zle očekávat, že se do vkusu trefíte možná tak polovině z nich. Takže summa summarum, nainvestujete spoustu peněz do podpory distribuce, o které nevíte, jestli tu za pět let ještě bude. Zajistíte image, zaškolíte servisy, ... A celé to uděláte pro nárůst prodejů v řádu nejnižších jednotek procent. Do toho by šel jen magor. Proto zatím vidíme jen nesmělé pokusy, kdy výrobci nadhodí tu a tam jeden, dva modely a sledují, jaká bude reakce trhu.
29. 4. 2020, 13:09 editováno autorem komentáře
I use Arch, btw.
A stejně bych koupil notebook s Fedorou nebo Centosem. Protože když na tom pojede nějaké vcelku vanilkové distro, tak pojede Arch.
A tu infrastrukturu pro podporu stejně v nějaké podobě mít musíš. Protože máš velké business zákazníky a nechceš aby si vybírali mezi Dellem a Applem.
29. 4. 2020, 13:49 editováno autorem komentáře
A stejně bych koupil notebook s Fedorou nebo Centosem. Protože když na tom pojede nějaké vcelku vanilkové distro, tak pojede Arch.
Tohle je platná teze a odráží technické smýšlení. Zůstáváme ale u toho, že se to neprotíná s ekonomikou věci. Tedy se zájmem spotřebitele (BFU) a výrobce (povinnost poskytovat záruky a servis na to, co dodává).
jak moc dodavatel notebooku ve skutečnosti podporuje ty Windows
Musí i ze zákona. Když něco nebude funkční a bude na vině hardware, nebo OS, musí to spravit. Proto taky všechny servisy natahují zařízení do výchozího stavu, protože ten je garantovaný. Plus započtěte dlouholetou zkušenost, kdy Windows se roky prodávají, Microsoft je neopustil, nezahodil podporu (aktualizace apod.) - to si myslím, že vendor linuxové distribuce nabídnout zatím neumí. Canonical k tomu skrze LTS určitě směřuje.
Miroslav Šilhavý: Ten váš paralelní vesmír je často dost bizarní. Nicméně to, že vám dodavatel spotřebních notebooků reálně (ne jen na papíře) poskytuje podporu i pro Windows, to vám závidím. To u nás nemáme.
Nicméně v našem vesmíru jsme na tom zase líp ohledně té podpory Linuxu. Tady u nás třeba takové Windows XP už dávno nemají v těch běžných verzích podporu od Microsoftu, ale podporované linuxové distribuce tam můžete nainstalovat pořád. To je zase výhoda toho, že linuxové distribuce jsou i zdarma – i když si koupíte nějakou distribuci s podporou a ta vám za několik let skončí, můžete aktualizovat na aktuální free klon té distribuce. Sice už nebudete mít podporu, ale budete mít aktuální verzi distribuce. Zkuste si Windows XP zaktualizovat na aktuální byť komerčně nepodporovanou verzi.
Mimochodem RedHat Enterprise má podporu 10+3 roky, to se od podpory Windows neliší. Windows XP jsou výjimkou, protože za ně Microsoft neměl dlouho náhradu. Takže to, že to dodavatelé linuxových distribucí neumí, platí opět jen v tom vašem paralelním vesmíru.
@Filip Jirsák: V praxi je v tom velký rozdíl. Cenovka RHEL je někde jinde, i Canonical poskytuje podporu docela draze. V mém vesmíru vidím, že kritické aktualizace chodí i na Windows, které už jsou formálně nepodporované. Vím taky, že s počítačem v záruce můžu jít do servisu, tam nahrají čistou image a zjistí, jestli se závada vyskytuje, nebo ne. Když to neudělají nebo nedokáží opravit, mám nárok i na odstoupení od smlouvy. Jestli Microsoft podporu nezajistí mě vlastně ani nezajímá. Druhou stranou kupní smlouvy je prodejce a je jeho problém, jak má sesmluvněno, aby mu to dávalo ekonomický smysl. (Mimochodem, tohle je dost podstatná část OEM smluv, kde se vyjasňuje, že odpovědnost má dodavatel, ne Microsoft).
Ani ve svém komentáři neřeším, co se děje navenek ke spotřebiteli, jaký systém funguje nebo je aktualizovaný lépe. Řeším jen to, že výrobce a prodejce hardwaru má daleko větší jistoty (nebo šance?), že běžné problémy Microsoft díky masovosti a neroztříštěnosti prodejů vychytává tak, aby neexistovaly důvody pro odstupování zákazníků od kupní smlouvy. To funguje desetiletí. Pro výrobce a prodejce je podpora Linuxu krok do nejistoty. Když očekávám víc problémů (třeba jen z počátku), musím to pokrýt cenou. A v tomto bodě úvahy o podpoře Linuxu ze strany výrobců i prodejců končí.
Proč Linux jediný komerční úspěch ve formě Androidu? Protože přesně toto vzduchoprázdno v jistotách podpory vyplnil Google svojí silou. Canonical ani RedHat (Fedora) se k takovému kroku neodhodlali (nebo na něj nemají dost rezerv).
Zkusil jsi někdy koupit 7 strojů pro vývojáře na platformě M$? Potřebuješ widle, opice, VisualStudio, pak třeba nějaký SQL databáze. Ale co zvolit? Vyjde levněj 10 licencí a tři nepoužívat, nebo 5+1+1? A je to stejný pro VS jako pro opice? A brát systém jako OEM, nebo multilicenci? A jak testovací server, platit podle počtu jader, nebo podle uživatelů? A jak je to s licencema ve virtuálech? A kterou verzi vybrat? A co když si zákazník objedná něco, co má jet na pět let staré verzi M$SQL a nemáš licenci? Ani hotline mrkvošrotu neví, jak to nakombinovat, protože licencím nerozumí... Takže roztříštěnost není v GUI nebo v kódu, ale v licencích a v povolených featurách...
V současné práci to neřeším. Chrochtáme si na Mintu s Eclipse, virtuálek kolik potřebujeme a když do vyvíjené desky hodím místo Atoma třeba iMXko, jenom změním konfig kernelu, přidám do ${projekt}/linux/arch/arm/boot/dts v image soubor mojedeska.dts, přihodím ho do příslušnýho makefile a nakonfiguruju v modulu u-boot. No stress.
Tak do návodu napíše, že stroj je dodávaný s distribucí XY a po změně distribuce na jinou se záruka nevztahuje na chyby v ní. Návod k použití je právně závazný dokument a pokud si zákazník změní distro, má smůlu i u soudu. Hotovo.
Nebo prostě geekům prodá stroj úplně bez OS a dej si tam co chceš, my jenom garantujeme ovladače v mainline kernelu a v BSD, za SW neručíme vůbec.
Pokud dodává zajímavý objem NTB, tak se samozřejmě může domluvit s RH / SuSe / Cannonicalem / výrobcem HW a zvolený distro za těch pět let existovat bude. A rozhodně je to nebude stát víc, než teď lepí M$.
Fedora je fajn zhruba do té doby, než se pokusím o nějaká multimédia. Ano, RPMFusion by to asi vyřešilo, ale už to není out of box. Takže Fedoru používám primárně v dom0 a v pár speciálních virtuálkách, kde jsem ji měl defaulně (síť, firewall), nebo kde k tomu je/byl nějaký speciální důvod (aktuálnější software).
Je potřeba se na linuxové distribuce dívat jako na samostatné produkty, ne si je hodit do společné bedny a pak naříkat, že je jich tam moc. Možná, že distribucí existuje 100, ale těch běžně používaných je asi pět, na desktopu tři.
Většina uživatelů účetní program nemá ani na Windows, většině uživatelů totiž stačí prohlížeč, přehrávač videa a pár drobných utilit, které jsou obvykle součástí základního systému.
Zrovna před měsícem jsem dostal do ruky notebook z pozůstalosti svého strejdy. Měl tam Windows 10 a v něm doinstalovaný Firefox a VLC. Nic víc. Šlo tam Ubuntu a rodiče to normálně používají dál bez mrknutí oka.
Účetnictví samozřejmě existuje. Už přes deset let mám živnost, účetniství i fakturaci si v pohodě vedu v Gnucash. "Jeden Linux" je taky zavádějící, jak už tady poznamenali jiní, v praxi jde o to, aby uživatelské aplikace byly v Ubuntu a Fedoře a flatpak a snap tohle řeší (oba fungují v obou).
Prvním uživatelem linuxového desktopu jsou momentálně velké instituce, ale překážky dalšího rozšíření jsou úplně jinde, než to, že je víc dister. Ve velkých organizacích je nutná prvotřídní podpora správy uživatelských účtů a SSO pomocí LDAP, a tím myslím možnost to zapnout jedním klikem, ne návody stylu "zkompilujte si X, Y, záplatujte a překompilujte Z a napište si skript, který.. atd...." A musí to být skutečně integrované do prostředí, včetně sdílení přes SMB, emailu a podobně.
Dále je potřeba podpora transakčních aktualizací. Fedora Silverblue je v tom velmi ambiciózní, jenže pro reálné použití je až příliš rigidní, opravdu je to vyloženě pro kiosk. Alternativou by bylo dotáhnout, vyladit a oficializovat něco jako je apt-btrfs-snapshot (ale tak, aby se nové balíky instalovaly už do nového snapshotu, ne, že by se aplikacím měnil systém pod rukama, jako je to teď).
A taky je potřeba ekvivalent Group Policies ve Windows. V praxi to asi znamená dotáhnout a vylepšit polkit, upravit Firefox, Thunderbird atd. aby ho používali, a implementovat nějakou centralizovanou správu, čímž pochopitelně nemám na mysli ssh+vi.
Nejsem odborník ani na účetnictví ani na české zákony a předpisy (jsem klokan, takže...) takže moji zkušenost neberte jako nějaký kvalifikovaný názor, ale když jsem si to kdysi dával dohromady, po poradě s účetním-profesionálem mi bylo vysvětleno, že Gnucash sám o sobě žádným zákonům neodpovídá ani neodporuje, důležité je, kudy přesně peníze procházejí a jak se započítávají - tj. jak v něm má člověk nastavené rubriky, co se připočítává kam a odečítá odkud atd. To mám udělané podle zdejších norem a každý rok při uzávěrce (tady je to v červenci) sjedu několik reportů a odešlu je svému daňovému účetnímu a v pohodě to funguje.
Upřímně řečeno Gnucash není zrovna nějak úžasný software. Pro většinu OSVČ je zbytečně složitý a pro větší firmy mu zase chybí různé funkce, hlavně možností importů atd. Kdybych dneska začínal znova, asi bych zkusil hledat nějakou alternativu, ale ono jich zase tolik není, pokud z principu nechci nic, co by bylo hostované někde v cloudu.
Jestli umíte trochu německy, mrkněte se na https://de.wikipedia.org/wiki/Die_K%C3%A4nguru-Chroniken když už jste ten klokan. Mně to přišlo jako dobrá a vtipná oddechovka.
Ano, na Linuxu už leccos jde a skoro na všechno se dá nějak přiohnout. Na kancelářské potřeby velkých firem taky jistě lze distribuci nakonfigurovat. Třeba já pomocí SSSD normálně v AD autentifikuju. Ale hned je potom problém, nastavit správně PAM mount pro připojení home toho konkrétního uživatele (/etc/fstab prostě na tohle není) - tam třeba já osobně nevím. Dokumentace je na tohle mizerná nebo ji nemůžu najít, návody na tyhle věci prakticky nejsou a nebo mi nefungují (asi protože jsou příšerně staré).
Kdybych ten PAM vyřešil, tak už by se leccos dalo zařídit.
Skenování a tisk jsou taky občas bohužel problém. Ano, je to asi ovladačema, mizerným firmwarem tiskáren (levných i drahých) a ano, CUPS za to asi nemůže, ale upřímně, koho to zajímá?
No a potom taky hodně věcí krachuje na tom, že někteří ovládají Outlook pomalu poslepu a nějaké sdílené kalendáře s nějakým obskurním Exchange 2010 nebo tak prostě např. z Evolution nejde skutečně 100% sladit.
Takže ano, jako admin můžu s trochou zapření (právě co se těch kalendářů týče) fungovat kompletně na GNU/ Linuxu i ve firemním prostředí orientovaného na Windows, ale na větší rozšíření to zatím nevidím. Já tedy jen tak na Windows v práci nepřejdu, ale občas je nepoužívání Windows trochu problém. Já si myslím, že u mě zatím převažují výhody nad nevýhodami značným způsobem a těch pár rovnáků na ohýbáky asi přežiju.
Linux je jenom jeden (kernel) v několika variantách. A nad ním se dá stavět, co si zamaneš. Různý inity, firewally, desktopy, ... Dohromady tvoří distribuci (zkráceně distro) a z těch si můžeš vybírat dle libosti.
Dister je plno, ale když si sepíšeš, co od toho čekáš, zbudou ti maximálně tři. Stačí si zodpovědět, jaký ti vyhovuje desktop, jaký máš styl práce, jestli chceš placenou podporu, jestli dáváš přednost stabilitě několik let a pak velké migraci, nebo rolling release,... Vybírat můžeš i podle balíčkovacího systému, init systému, video serveru,... a pak zjistíš, že stejně jedno chybí :D
Co se Win týká, taky si můžeš definovat požadavky. Třeba že chceš stabilní systém na dva roky a jenom bezpečnostní záplaty. V Linux světě máš třeba Ubuntu LTS nebo CentOs,... , ve widlím světě si můžu vybrat cokoliv, pokud jsou to W10, který se ti za půl roku přeinstalují samy násilím na novou verzi a zvládnou se u toho ještě rozdrbat, že vrácení do provozuschopnýho stavu zabere víc času, než migrace z jedné verze LTS na druhou. Takže "jedno řešení pro všechny" je v mé realitě trošku velký hendikep...
Naopak jsem ještě neviděl, že by zmizel z Linux kernelu nějaký ovladač dřív, než 8 let po konci prodeje produktu. Pokud jednou něco rozjedu, tak to už jede do smrti, i kdybych musel přidávat modprobe někam do initu nebo překládat kernel. Dokud jsem jel na widlích, furt jsem vyhazoval funkční tiskárny, skenery, TV karty,... při přechodu na novější/jinou verzi widlí. Protože mrkošrotí prasátka samozřejmě do driveru zabudovaly i GUI na jeho ovládání. Jednou přes WinAPI, podruhý přes WinForms,... ale pokaždý tak, že i když by to low level API zvládlo uřídit, nový widle se starým ovladčem nespolupracovaly a šlo si to po krku...