Spíš by mě zajímalo, kolik procent bitcoinů bylo vytěženo za cizí elektřinu. Zaměstnavatelé, klienti "správců" IT, oběti těžebních trojských koní apod.
Pak je také známo, že v noci je přebytek elektřiny, se kterou nikdo neví, co dělat. Velmi bych se divil, kdyby farmy třeba už vysloužilých (super)počítačů vlád USA, Ruska a Číny nespotřebovávaly právě tuto balastní energii i na těžení. Všechny tajné služby potřebují mít černé a ještě černější fondy.
Tak myšlenka černějších fondů plných bitcoinů je pěkně divoká a bezesporu populární, nicméně si nedovedu představit jak si tajné služby na oficiálním majetku riskujíc jednoduché přistižení plní konta bitcoiny které zítra mohou mít hodnotu 0, když mají spoustu jiných daleko jistějších a dlouhodobějších cest dokonce s návazností na sekundární a jiné cíle - jako např. vliv v regionu či v mocenských strukturách regionu ...
Proof of work je ekologická katastrofa. Bitcoin (jenom, ne altcoiny) má okamžitý příkon kolem 5 GW, tedy asi jako jedno Portugalsko nebo něco přes 2/3 ČR. Tohle všechno zvládá s odřenýma ušima tucet transakcí za sekudu.
Na jedinou transakci padne přes 400 kWh... tedy asi jako výhřevnost 40 litrů nafty. Na ekvivalent jedné BTC transakce jezdím dva měsíce autem.
Těžko to může mít větší hodnotu. Zatím byla hodnota dána uměle právě tím, jak moc složité bylo těžení.
Celý problém je, že to ve skutečnosti není hodnota měny. Jsou to jen náklady na provoz virtuální platební sítě. Ta síť bude vždy potřebovat "těžaře", aby fungovala. Jinak se zastaví.
Představte si, že by stokoruna měla svoji hodnotu tvořenou z 90 % náklady na výrobu papíru a na tisk. Zbylých 10 % by bylo opravdu aktivních, za které by bylo možné nakoupit. To je zhruba situace ve virtuálních měnách. Není udržitelná.
Pokud má virtuální měna fungovat, musí být náklady na těžbu naopak okrajové proti hodnotě, kterou měna nese.
V tradiční měně by se to dalo přirovnat zhruba k této situaci: 1. ČNB jednou za měsíc vyhodnotí, která z bank provedla kolik platebních operací. 2. ČNB vydá emisi peněz, které mezi banky "zadarmo" rozdělí za jejich snahu. 3. Po nějakém čase ČNB sníží měsíční emisi na polovinu.
Z počátku budou banky jásat, protože si přijdou k penězům zadarmo. V případě virtuálních měn je emise "těžení" extrémně velká - takže sice zadarmo dostanete spoustu penízů, ale jejich hodnota nutně klesá (čím víc je v oběhu měny, nutně tím klesá její cena). Postupně banky zjistí, že díky půlení je příjem čím dál méně a méně zajímavý. Co pak? Pak zjistí, že budou muset začít vydělávat jinak, protože odměna už je neuživí.
A přesně to se stalo a děje virtuálním měnám, jen s tím rozdílem, že zatím nikdo nepřišel na to, jak je využívat jinak, než ke spekulacím s těžením.
"Těžko to může mít větší hodnotu. Zatím byla hodnota dána uměle právě tím, jak moc složité bylo těžení."
Cenu určuje trh, nikoliv obtížnost těžby.
"Celý problém je, že to ve skutečnosti není hodnota měny. Jsou to jen náklady na provoz virtuální platební sítě. Ta síť bude vždy potřebovat "těžaře", aby fungovala. Jinak se zastaví."
Obtížnost a výnosnost těžby může mít vliv na transakční poplatky, které mohou nepřímo ovlivňovat cenu.
"Pokud má virtuální měna fungovat, musí být náklady na těžbu naopak okrajové proti hodnotě, kterou měna nese."
Obtížnost těžby a soutěž těžařů je klíčový prvek ochrany sítě proti útoku a manipulaci s historií transakcí.
"V případě virtuálních měn je emise "těžení" extrémně velká - takže sice zadarmo dostanete spoustu penízů, ale jejich hodnota nutně klesá (čím víc je v oběhu měny, nutně tím klesá její cena). Postupně banky zjistí, že díky půlení je příjem čím dál méně a méně zajímavý. Co pak? Pak zjistí, že budou muset začít vydělávat jinak, protože odměna už je neuživí."
Plán emise je dopředu zveřejněn, neustále je známo přesně kolik je v oběhu virtálních mincí. Příjem těžařů je tvořen kromě nově vytěžených mincí také poplatky z transakcí. Velikost bloku je omezena shora, pokud je transakcí více, než může blok pojmout, těžař přirozeně do bloku zahrne transakce s vyššími poplatky.
"A přesně to se stalo a děje virtuálním měnám, jen s tím rozdílem, že zatím nikdo nepřišel na to, jak je využívat jinak, než ke spekulacím s těžením."
Umožňují věci, které před jejich objevením nebylo možné realizovat jinak, než důvěrou v třetí stranu:
Zjavne tie veci "které před jejich objevením nebylo možné realizovat jinak, než důvěrou v třetí stranu" až tak bežným ľuďom nechýbajú. A mám silný dojem, že ani nebudú.
Ono kým "západná" spoločnosť funguje tak ako funguje, náklady a riziko z dôvery v tretiu stranu nie sú také veľké, aby bežnému používateľovi stálo za to skúšať niečo nové, čo nemá tradíciu ani historickú dôveru. A ak by došlo k ozajstnému rozpadu spoločnosti, tak je len malá pravdepodobnosť, že by zostala funkčná infraštruktúra, ktorá by tieto výhody umožňovala využiť...