Vlákno názorů k článku
Vytěžit bitcoin stojí víc, než kolik činí jeho současná hodnota od anonym - Tezari to tezi s tim ze to nekdy...

Tezari to tezi s tim ze to nekdy bude mitvetsi hodnotu tak jak to delali od zacatku. V minulosti to nebyla vzdy jen vydelecna cinost.

Těžko to může mít větší hodnotu. Zatím byla hodnota dána uměle právě tím, jak moc složité bylo těžení.

Celý problém je, že to ve skutečnosti není hodnota měny. Jsou to jen náklady na provoz virtuální platební sítě. Ta síť bude vždy potřebovat "těžaře", aby fungovala. Jinak se zastaví.

Představte si, že by stokoruna měla svoji hodnotu tvořenou z 90 % náklady na výrobu papíru a na tisk. Zbylých 10 % by bylo opravdu aktivních, za které by bylo možné nakoupit. To je zhruba situace ve virtuálních měnách. Není udržitelná.

Pokud má virtuální měna fungovat, musí být náklady na těžbu naopak okrajové proti hodnotě, kterou měna nese.

V tradiční měně by se to dalo přirovnat zhruba k této situaci: 1. ČNB jednou za měsíc vyhodnotí, která z bank provedla kolik platebních operací. 2. ČNB vydá emisi peněz, které mezi banky "zadarmo" rozdělí za jejich snahu. 3. Po nějakém čase ČNB sníží měsíční emisi na polovinu.

Z počátku budou banky jásat, protože si přijdou k penězům zadarmo. V případě virtuálních měn je emise "těžení" extrémně velká - takže sice zadarmo dostanete spoustu penízů, ale jejich hodnota nutně klesá (čím víc je v oběhu měny, nutně tím klesá její cena). Postupně banky zjistí, že díky půlení je příjem čím dál méně a méně zajímavý. Co pak? Pak zjistí, že budou muset začít vydělávat jinak, protože odměna už je neuživí.

A přesně to se stalo a děje virtuálním měnám, jen s tím rozdílem, že zatím nikdo nepřišel na to, jak je využívat jinak, než ke spekulacím s těžením.

" Zbylých 10 % by bylo opravdu aktivních, za které by bylo možné nakoupit."

Mohl bys to prosím rozvést? Docela rád bych se o tom nechal poučit od někoho, kdo se v ekonomii opravdu vyzná.

@- -
Tak to se neptej Miroslava ;-)

Na to nepotřebuju víc, než selský rozum. Dokud byla měna zlatá, nebo krytá zlatem, tak její hodnota existovala tak dlouho, dokud bylo / je zlato žádané a drahé.

Virtuální měna je krytá leda tak nenávratně spotřebovanou elektřinou. Tu už z ní nikdo nikdy "nevytěží" zpět.

"Těžko to může mít větší hodnotu. Zatím byla hodnota dána uměle právě tím, jak moc složité bylo těžení."

Cenu určuje trh, nikoliv obtížnost těžby.

"Celý problém je, že to ve skutečnosti není hodnota měny. Jsou to jen náklady na provoz virtuální platební sítě. Ta síť bude vždy potřebovat "těžaře", aby fungovala. Jinak se zastaví."

Obtížnost a výnosnost těžby může mít vliv na transakční poplatky, které mohou nepřímo ovlivňovat cenu.

"Pokud má virtuální měna fungovat, musí být náklady na těžbu naopak okrajové proti hodnotě, kterou měna nese."

Obtížnost těžby a soutěž těžařů je klíčový prvek ochrany sítě proti útoku a manipulaci s historií transakcí.

"V případě virtuálních měn je emise "těžení" extrémně velká - takže sice zadarmo dostanete spoustu penízů, ale jejich hodnota nutně klesá (čím víc je v oběhu měny, nutně tím klesá její cena). Postupně banky zjistí, že díky půlení je příjem čím dál méně a méně zajímavý. Co pak? Pak zjistí, že budou muset začít vydělávat jinak, protože odměna už je neuživí."

Plán emise je dopředu zveřejněn, neustále je známo přesně kolik je v oběhu virtálních mincí. Příjem těžařů je tvořen kromě nově vytěžených mincí také poplatky z transakcí. Velikost bloku je omezena shora, pokud je transakcí více, než může blok pojmout, těžař přirozeně do bloku zahrne transakce s vyššími poplatky.

"A přesně to se stalo a děje virtuálním měnám, jen s tím rozdílem, že zatím nikdo nepřišel na to, jak je využívat jinak, než ke spekulacím s těžením."

Umožňují věci, které před jejich objevením nebylo možné realizovat jinak, než důvěrou v třetí stranu:

• nezměnitená databáze,
• notářská služba,
• hodnověrné prokázání existence dokumentu (libovolných dat), před určitým datem,
• samovymahatelné smlouvy,
• arbitrážní služby a reputační systémy,
• rychlé a levné převody prostředků po celém světě,
• decentralizované autonomní organizace,
• decentralizované prognostické trhy,
• důkazem podmíněná platba (zero knowledge contingent payment),
• férové loterie
• ...

Zjavne tie veci "které před jejich objevením nebylo možné realizovat jinak, než důvěrou v třetí stranu" až tak bežným ľuďom nechýbajú. A mám silný dojem, že ani nebudú.

Ono kým "západná" spoločnosť funguje tak ako funguje, náklady a riziko z dôvery v tretiu stranu nie sú také veľké, aby bežnému používateľovi stálo za to skúšať niečo nové, čo nemá tradíciu ani historickú dôveru. A ak by došlo k ozajstnému rozpadu spoločnosti, tak je len malá pravdepodobnosť, že by zostala funkčná infraštruktúra, ktorá by tieto výhody umožňovala využiť...